Socißlnφ ·tvary Autor: Petr ╚ech (skupiny, davy, rodina, instituce + organizace) Skupinovß spoleΦnost - a₧ v 2.pol. 19.st. se o nich zaΦφnß mluvit, do tΘ doby se uznßvalo t°φd∞nφ na stavy. - skupinovß spoleΦnost je postavena proti stavovskΘ spoleΦnosti - je typickß pro modernφ obΦanskou spoleΦnost - ₧ßdoucφ je pluralita (mno₧stvφ) skupin Interakce - v ka₧dΘ skupin∞ dochßzφ k mnoha interakcφm = k mezilidsk²m kontakt∙m, ke vzßjemnΘmu ovliv≥ovßnφ - socißlnφ interakce uspokojuje zßkladnφ pot°eby Φlov∞ka a) eroticko-sexußlnφ pot°eba (pot°eba p°ijφmßnφ a projevovßnφ lßsky) b) pot°eba zßvislosti (pot°ebujφ p°ijφmat pomoc) c) pot°eba dominance (ta p°eva₧uje, snaha b²t uznßvan² a d∞lat rozhodnutφ - mφt vliv ve skupin∞) d) pot°eba afiliace (fyzick² kontakt, p°. nejdu sßm do kina) e) pot°eba agrese (chu¥ Ükodit, niΦit, ·toΦit, p°ekß₧et) f) pot°eba sebe·cty (b²t ohodnocen n∞k²m koho uznßvßm) Znaky skupiny skupina = seskupenφ lidφ, kte°φ majφ v∞domφ sounßle₧itosti znaky 1. interakce (v ka₧dΘ skupin∞ mno₧stvφ interakcφ) 2. spoleΦnΘ cφle (existujφ i doΦasnΘ cφle) 3. v∞domφ p°φsluÜnosti ke skupin∞ 4. urΦitß organizovanost skupiny 5. spoleΦnΘ hodnoty 6. spoleΦnΘ normy a disciplφna T°φd∞nφ skupin a) skupiny - malΘ (30-40 lidφ, p°. t°φda) - velkΘ b) skupiny - formßlnφ (jsou organizovanΘ, majφ °ßd, p°. vojna, Ükola, t°φda) - neformßlnφ (parta na diskotΘce) c) skupiny - ΦlenskΘ (skupina, kde jsem Φlenem) - referenΦnφ (nutnost spojenφ, v∞d∞t o nφ, ale nejsme Φleny) d) skupiny - primßrnφ (rodina) - sekundßrnφ (ostatnφ skupiny) Znaky primßrnφ skupiny - malß skupina - ΦlenovΘ se znajφ, tvß°φ v tvß° - intimnφ vztahy - dlouhodobΘ trvßnφ - motivem Φlenstvφ je uspokojenφ - ΦlenovΘ se anga₧ujφ celou osobnostφ (bytostφ) Pozn. primßrnφ vztahy mohou vznikat v rßmci jin²ch skupin. Sekundßrnφ - asociace - polit. strany - etnickΘ skupiny - nßrod - t°φdy - d∞lnφci, zem∞d∞lci, inteligence Vliv skupiny - ka₧dß skupina vede k tzv. menÜφmu nebo v∞tÜφmu skupinovΘmu konformismu (to znamenß, ₧e p°izp∙sobujeme svΘ nßzory v∞tÜin∞ ve skupin∞), jedin∞ siln∞jÜφ osobnosti se dovedou vzp°φΦit vlivu skupiny - ka₧dß skupina si samovoln∞ vytvß°φ svΘho v∙dce - ka₧dß skupina mß svΘ normy za jejich₧ poruÜenφ ud∞luje sankce Davy = socißlnφ agregßty - shromß₧d∞nφ osob na jednom mφst∞ na zßklad∞ tΘho₧ podn∞tu - jsou to osoby spojenΘ prostorovou blφzkostφ Le Bon - kniha Psychologie davu (v nφ vytvo°il teorii davovΘho chovßnφ, 1. rys - ztrßta vlastnφ individuality 2. rys - p°evaha primitivnφch instinkt∙ a teoriφ nad racionalitou 3. rys - ztrßta rozumovΘ kontroly a morßlnφ odpov∞dnosti d∙sledek - Φlov∞k je v davu anonymnφ a proto mß pocit bezpeΦφ p°ed sankcemi Davis - 1. davy plßnovanΘ (majφ spoleΦnΘ mφsto a spoleΦn² zßjem) a) posluchaΦstvo b) povolenß demonstrace 2. davy neplßnovanΘ (majφ spoleΦnΘ mφsto a zßjem) a) divßckΘ davy (autohavßrie - ΦumilovΘ) b) panickΘ davy (po₧ßr atd., mohou se utvo°it na zßklad∞ neadekvßtnφho podn∞tu) c) obt∞₧ujφcφ (fronty, nßvaly) 3. davy nezßkonnΘ (musφ b²t nezßkonnΘ od samΘho poΦßtku) a) aktivnφ expresivnφ (nepovolenΘ demonstrace, loupenφ, lynΦ) b) nemorßlnφ (orgie, opileckΘ sedßnky, toxikomani) Rodina - je to primßrnφ skupina, kterß mß nezastupitelnou ·lohu v socializaci Φlov∞ka - ₧ivotnφm zßjmem spoleΦnosti je stabilnφ rodina - rodina se v modernφ spoleΦnosti stßvß institucφ jejφm₧ prost°ednictvφm vykonßvß spoleΦnost urΦit² tlak na jednotlivΘ Φleny, neboli p°edepisuje jim pravidla (t²kß se to man₧elstvφ, prßv dφt∞te a rodiny jako celku) - rodina je tedy jeden z klφΦov²ch subsystΘm∙ spoleΦnosti Funkce rodiny 1. biologickoreprudukΦnφ (zajiÜ¥uje potomstvo a uspokojuje sexußlnφ pot°eby) 2. ekonomickß funkce (spoleΦnΘ hospoda°enφ, d∞lba prßce) 3. socializaΦn∞ v²chovnß (dochßzφ ke kulturnφmu p°enosu, p°edßvajφ se tradice, zvyky, hodnoty) a) osvojovßnφ si jazyka b) vybavuje Φlov∞ka urΦit²m socißlnφm statusem (p°φsluÜnostφ urΦitΘ vrstv∞ nebo etnickΘ skupin∞) c) provßzφ Φlov∞ka cel² ₧ivot i kdy₧ se jedinec stßvß nezßvisl²m a zaklßdß vlastnφ rodinu 4. funkce emocionßlnφ (uspokojenφ citov²ch pot°eb Φlov∞ka, v∞domφ jistoty uznßnφ a vzßjemnΘ pomoci) Rodina je jßdrem domova. Krize rodiny Projevuje se p°edevÜφm vysokou rozvodovostφ man₧elstvφ = vznik mnoha ne·pln²ch rodin. D∙vody: 1. nev∞ra 2. mlßdφ novoman₧el∙ 3. materißnφ obtφ₧e (problΘmy s bytem, menÜφ p°φjmy) 4. vysokß zam∞stnanost ₧en (mnohß man₧elstvφ jsou dvoukariΘrovß) 5. naivnφ oΦekßvßnφ, ₧e frustrovanΘ pot°eby kompenzuje rodina (ne·sp∞ch v prßci nebo slo₧itost a nßroΦnost modernφ spoleΦnosti, moc svobody) 6. nadhodnocenφ (p°ecen∞nφ) lßsky a emocφ Instituce Socißlnφ ·tvary se zvlßÜtnφm postavenφm, nemusφ jφt p°φmo o seskupenφ lidφ. Charakteristika 1. organizujφcφ a °φdφcφ slo₧ky spoleΦenskΘho systΘmu (Ükolstvφ) 2. tvo°φ jßdro nebo osu danΘ kultury a zajiÜ¥ujφ jejφ p°e₧itφ a reprodukci 3. p°ispφvajφ k integraci a stabilizaci spoleΦnosti 4. zachovßvajφ systΘm a °ßd Nejv²znamn∞jÜφ instituce - man₧elstvφ - rodina - soukromΘ vlastnictvφ - stßt Podle funkcionßlnφho pojetφ jsou takΘ v²znamnΘ instituce, kterΘ majφ v²znamnou roli p°i zachovßnφ °ßdu : - soudy - policie - armßda - cφrkev - kulturnφ a vzd∞lßvacφ instituce A.Gehlen - instituce se °φdφ kulturou, p°edßvan²mi vzory jednßnφ, kterΘ fungujφ jako urΦitΘ recepty na uspokojovßnφ pot°eb. P°edem urΦujφ jakΘ chovßnφ lidφ je vhodnΘ. TakΘ zajiÜ¥ujφ jeho akceptaci. Instituce jsou racionßln∞ zd∙vod≥ovßny, nejde o tradiΦnφ nebo afektivnφ typy soc. jednßnφ. Organizace a byrokracie Oproti institucφm jsou organizace konkrΘtnφ ·tvary, n∞kdy velmi rozsßhlΘ (nap°. armßda) Charakteristika organizace : a) majφ charakter Φlenstvφ (Ükola) b) jsou orientovßny na dosahovßnφ cφle c) existuje v nich °φdφcφ centrum (pozice v °φdφcφm centru presti₧nφ) d) mohou vytvß°et velmi slo₧itΘ struktury (Chemopetrol) e) budujφ si svou vlastnφ identitu nebo image (zd∙raz≥ujφ urΦitΘ hodnoty, tradice, zakladatele nebo slavnΘ Φleny) f) jsou zde v²znamnΘ mocenskΘ vztahy 1) nßsilφ (teroristickß seskupenφ) 2) p°φsnß, ale legitimnφ pravidla (armßda) Zprßvu organizacφ uskuteΦ≥uje urΦitß skupina lidφ, kterΘ °φkßme byrokracie. M.Weber - ji chßpal jako ideßlnφ, modernφ, racionßlnφ sprßvu spoleΦnosti, p°iΦem₧ zd∙raz≥oval v²hody (rozd∞lenφ kompetencφ, odvolatelnost ·°ednφk∙, neosobnφ pravidla) Karl Merton - americk² sociolog, kritizuje byrokracii 1) jako nefunkΦnφ (obracφ se proti p∙vodnφmu ·Φelu) 2) jako Φasem ztrßcejφcφ pru₧nost a v∞cnost 3) jako "trΘnovanou neschopnost" M.Crozier - fr. Sociolog, v 60.letech u₧ pφÜe o byrokraciφ "zablokovanΘ" spoleΦnosti, co₧ znamenß, ₧e byrokracie se chovß ochranß°sky (hßjφ svou moc), ·°ednφci mezi sebou bojujφ o presti₧, penφze a moc, ·°ednφci se stßvajφ "rafinovan²mi" hrßΦi. Bez byrokratickΘho °φzenφ se ₧ßdnß organizace neobejde. M∞la by usilovat o vyvß₧enφ mezi rutinou a inovacφ.