Penφze, bankovnφ soustava hospodß°sk² r∙st Autor: Petr ╚ech Penφze pat°φ k jednomu z nejv∞tÜφch vynßlez∙ v d∞jinßch lidstva. Dφky pen∞z∙m se umo₧nila rychlß a jednoduchß sm∞na zbo₧φ a obchodovßnφ. V²znamnou m∞rou p°isp∞ly k v²voji lidskΘ spoleΦnosti. Nahradily naturßlnφ sm∞nu za sm∞nu pen∞₧nφ, kterß umo₧nila efektivnφ fungovßnφ trhu a vede k ·sporßm ekonomick²ch i p°φrodnφch zdroj∙. Penφze jsou zvlßÜtnφm druhem aktiva, kterΘ plnφ n∞kolik funkcφ 1. Prost°edek sm∞ny - Schopnost obchodovßnφ - Ochota vÜech subjekt∙ na trhu je p°ijφmat k ·hrad∞ zßvazk∙ - Ob∞₧ivo (papφrovΘ bankovky, mince) - Bankovnφ penφze (penφze na ·Φtech slou₧φcφ k bezhotovostnφmu placenφ) 2. Mφra hodnoty (z·Φtovacφ jednotka) - Schopnost pen∞z p∙sobit jako mφra ocen∞nφ vÜech ostatnφch statk∙ a slu₧eb - Nßstroj k porovnßvßnφ hodnot 3. Uchovatel hodnot - Uchovßvajφ hodnoty v Φase (pozor na inflaci) Vlastnosti pen∞z 1. Nulovß elasticita subjektu - nedajφ se nahradit ₧ßdn²m statkem bez omezenφ 2. Nulovß elasticita v²roby - Pouze vlßda m∙₧e zadßvat jejich v²robu 3. Dokonalß likvidita - P°i sm∞n∞ nemusφme vynalo₧it dalÜφ dodateΦnΘ nßklady za pou₧itφ pen∞₧nφ sm∞ny Kvazipenφze - Zastupujφ penφze skuteΦnΘ - DlouhodobΘ vklady, cennΘ papφry Poptßvka po pen∞zφch - d∙vody k dr₧enφ pen∞z 1. TransakΦnφ motiv - Chceme provßd∞t sm∞nu 2. Opatrnostnφ motiv - V₧dy si p°ejeme mφt p°i sob∞ n∞jakou zßsobu pen∞z 3. FinanΦnφ motiv - Penφze p°edstavujφ pro jednotlivΘ subjekty formu bohatstvφ Graf zßvislosti poptßvky po pen∞zφch na ·rokovΘ sazb∞ Nabφdka pen∞z - V tr₧nφm hospodß°stvφ je ob∞h pen∞z zalo₧en na neplnohodnotn²ch pen∞zφch na meznφm ob∞hu (mo₧nost chyby) - V²voj d∙v∞ry v penφze je zßvisl² na pen∞₧nφ politice, kterou sleduje vlßda a centrßlnφ banka - Zßvisφ na regulaΦnφch opat°enφch vlßdy a centrßlnφ banky (v²voj ·rokovΘ sazby, monetßrnφ bßze) Bankovnφ penφze - ┌v∞rovß kreace pen∞z - mno₧stvφ bankovnφch pen∞z vypoΦφtßme prost°ednictvφm multiplikovanΘ expanze bankovnφch vklad∙, vypl²vß ze zßkonn²ch rezerv centrßlnφ banky (nap°. ze 100KΦ vnikne 1000KΦ bankovnφch) - Banka vytvß°φ pen∞₧nφ bßzi slo₧enou z ob∞₧iva a z bankovnφch rezerv - Nabφdka a poptßvka po pen∞zφch urΦuje spoleΦn∞ ·rokovou sazbu rovnovßhy na trhu pen∞z Bankovnφ soustava 1. Centrßlnφ banka CB (pouze jedna, sdru₧ujφ se zde bankovnφ rezervy) 2. KomerΦnφ banky KB (Obchodnφ, IPB, Agrobanka, ╚eskß spo°itelna) Centrßlnφ banka - Je °φzena vlßdou - Reguluje nabφdku pen∞z - Podmφnky poskytovßnφ ·v∞r∙ - Dozφrß na Φinnost ostatnφch komerΦnφch bank - Prßvo vydßvat penφze (emise) - Provßdφ finanΦnφ operace vlßdy - Zpravuje m∞novΘ rezervy stßtu - ZabezpeΦuje stabilitu v²voje nabφdky pen∞z a reguluje ·v∞rovou politiku komerΦnφch bank Nßstroje Centrßlnφ banky - Zm∞ny ve v²Üi minimßlnφch povinn²ch bankovnφch rezervßch - Operace na otev°enΘm trhu (nßkup a prodej stßtnφch obligacφ) - Zm∞ny diskontnφ sazby - ·rokovß sazba, za kterou p∙jΦuje CB penφze KB - informaΦnφ funkce v mezinßrodnφch ukazatelφch - zv²Üenφ mß protiinflaΦnφ nßsledek (penφze jsou p°φliÜ drahΘ => nep∙jΦujφ se KomerΦnφ banka - typy operacφ 1. Aktivnφ bankovnφ operace - P∙jΦovßnφ pen∞z na ·v∞r 2. Pasivnφ bankovnφ operace - P°ijφmßnφ vklad∙ 3. Zprost°edkovatelskΘ bankovnφ operace - P°evody financφ z ·Φtu na ·Φet - Pronajφmßnφ trezork∙ Banky vyd∞lßvajφ na bankovnφm rozp∞tφ => rozdφl mezi ·rokem za ·v∞r a vklady Hospodß°sk² r∙st - Jednß se o proces, jφm₧ se zvyÜuje schopnost NH vyrßb∞t statky a slu₧by - Vyjad°uje se prost°ednictvφm reßlnΘho HDP na jednoho obyvatele Zdroje hospodß°skΘho r∙stu - P°φr∙stek nabφdky pracovnφch sil (poΦet obyvatel + migrace) - P°φr∙stek fyzickΘho kapitßlu - ZvyÜovßnφ investic do lidskΘho kapitßlu30 (vzd∞lßnφ, rekvalifikaΦnφ kurzy) - Technick² pokrok (mo₧nosti efektivn∞jÜφho vyu₧itφ kapitßlov²ch i lidsk²ch zdroj∙) - ╪φzenφ organizace v²roby (p°φprava lidφ na povolßnφ, v∞deckΘ metody °φzenφ) - ┌spory v rozsahu v²roby a ze specializace (Φφm vφce v²robk∙, tφm jsou levn∞jÜφ) Hospodß°sk² r∙st je v²sledkem p∙sobenφ vÜech t∞chto faktor∙, ale priorita se dßvß t∞mto t°em: - P°φrodnφ zdroje - ┌rove≥ prßce - V²Üe kapitßlu Hospodß°skß politika stßtu m∙₧e ovliv≥ovat r∙st ekonomiky nejr∙zn∞jÜφmi opat°enφmi (p°. P°φstup ke kapitßlu, ·rove≥ Ükolstvφ) Hospodß°sk² cyklus Jednß se o nesoulad mezi potencionßlnφm produktem a skuteΦn²m produktem nßrodnφho hospodß°stvφ. Mß Φty°i zßkladnφ fßze: 1. Expanze (konjuktura) 2. Vrchol 3. Recese (deprese, krize) 4. Sedlo Recese m∙₧e mφt i podobu deprese. Po dv∞ po sob∞ nßsledujφcφ Φtvrtletφ HDP klesß a je-li tento pokles v∞tÜφ. Pokud je tento pokles strm², hovo°φme o krizi. Okun∙v zßkon - ka₧dß 2% poklesu skuteΦnΘho HDP v∙Φi potencionßlnφmu, znamenajφ zv²Üenφ nezam∞stnanosti o 1%. P°φΦiny hospodß°skΘho cyklu 1. Teorie vnit°nφch p°φΦin (Keynesißnskß teorie) V²kyvy zp∙sobuje kolφsßnφ agrßrnφ poptßvky, kter² nßsledn∞ vede ke kolφsßnφ HDP a zam∞stnanosti (nezam∞stnanosti). Pokles agregßtnφ poptßvky je spojovßn s pesimistick²m oΦekßvßnφm, kterΘ podnikatele vede k omezovßnφ investiΦnφ v²stavby (jsou najistφ, rad∞ji nebudou investovat) 2. Teorie vn∞jÜφ (Monoteistickß teorie) Za rozhodujφcφ zdroj cyklick²ch v²kyv∙ se pova₧uje nesprßvnß pen∞₧nφ a m∞novß politika stßtu. (nezasahovat do tr₧nφ ekonomiky, ona se sama udr₧φ)