Zßklady ekonomiky, poptßvka a nabφdka Autor: Petr ╚ech Ekonomie - v∞da o nejobecn∞jÜφch souvislostech hospodß°skΘho ₧ivota spoleΦnosti LidΘ vystupujφ v ekonomii jako subjekty: 1) vlßda zasahuje svou Φinnostφ do ekonomiky v²znamn∞, rozumφme jφ i orgßny stßtnφ sprßvy na vÜech stupnφch (m∞stskΘ okresnφ ·°ady), ovliv≥uje ekonomiku vydßvßnφm obecn²ch pravidel (vyhlßÜky, zßkony) 2) podniky organizujφ podnikßnφ (cht∞jφ zisk) - majitel je soukromΘ firmy - °editel je stßtnφ firmy 3) domßcnosti, rodiny, jednotlivci disponujφ d∙chody (veÜker² p°φjem), d∙chody vydßvajφ za co cht∞jφ, z ·spor mohou po°izovat kapitßl VÜechny subjekty se setkßvajφ na trhu. Vztahy mezi subjekty v nich₧ jde o prodej = trh Rozd∞lenφ trhu: 1) trh statk∙ a slu₧eb 2) trh prßce (lidΘ nabφzejφ firmßm svou pracovnφ sφlu) 3) trh finanΦnφ (poskytovßnφ ·v∞ru a jeho splßcenφ i s ·rokem) ┌rok je cenou ·v∞ru, ·v∞r∙ je n. ZvlßÜtnφ formou je trh cenn²ch papφr∙. Mikroekonomie - chovßnφ subjekt∙ na trzφch Makroekonomie - zab²vß se chovßnφm ekonomiky jako celku (vzestup, inflace) VolnΘ statky - mßme je k dispozici, nemusφme nic vynaklßdat k jejich dosa₧enφ VzßcnΘ statky - dostupnΘ v omezenΘm mno₧stvφ, pokud je lidΘ vyrobily jsou v²robky (vy₧adujφ lidskou prßci, nßstroje, suroviny = v²robnφ zdroje) U₧iteΦnost - vhodnost p°edm∞tu k cht∞nΘ Φinnosti Φlov∞ka V²robky jsou v₧dy vzßcnΘ statky (k jejich v²rob∞ jsou nutnΘ vzßcnΘ zdroje). VzßcnΘ zdroje vyvolßvajφ nutnost volby. LidΘ se nachßzejφ v podmφnkßch vzßcnosti. LidΘ jsou vynalΘzavφ a cht∞jφ vzßcnost sni₧ovat. Posloupnost ekonomick²ch systΘm∙ zvykovß ek., p°φkazovß ek., tr₧nφ ek. Slu₧by Jsou u₧iteΦnΘ Φinnosti, kterΘ jedni lidΘ provßd∞jφ pro druhΘ, uspokojujφ sv²m pr∙b∞hem, rozd∞lujeme hmotnΘ nebo nehmotnΘ. Duchovnφ produkty (mohou b²t v²robky i slu₧by, jsou vzßcnΘ) Ekonomika - v∞da o tom, jak se lidΘ rozhodujφ v podmφnkßch vzßcnosti a jakΘ Φinnosti vykonßvajφ k jejich p°ekonßvßnφ. ProdukΦnφ mo₧nosti graf Vzdalovßnφm p°φmky od st°edu je ekonomick² r∙st. Nßklady p°φle₧itosti M∙₧eme je vyjad°ovat pomocφ v²robnφch zdroj∙, pen∞z, Φasu. Nßklady p°φle₧itosti urΦitΘho rozhodnutφ o pou₧itφ zdroj∙ p°edstavuje u₧itek z nejv²hodn∞jÜφho jinΘho u₧itφ dan²ch zdroj∙ (mßm 10KΦ, bu∩ hranolky nebo zmrzlinu). Je to tedy cena statku Φi slu₧by vyjßd°enß jako ob∞tovanß p°φle₧itost zφskat z dan²ch zdroj∙ nejlepÜφ z jin²ch mo₧n²ch u₧itk∙. viz obrßzek - nßkladem ob∞tovanΘ p°φle₧itosti v²roby 1 auta je 100 pßr∙ bot V²hoda absolutnφ Jeden v²robce mß v∞tÜφ produktivitu prßce ne₧ druh² a z toho t∞₧φ. Komparativnφ v²hoda Je zalo₧ena na ni₧Üφch nßkladech ob∞tovan²ch p°φle₧itosti. Projevuje se pouze v mezinßrodnφm obchodu. Brigßdnφci T°eÜn∞ kg za 1 h Jahody kg za 1 h nezruΦn² 1 2 zruΦn² 4 6 Pokud trhajφ oba spoleΦn∞ nenφ to nej·sporn∞jÜφ. ┌spornΘ je, kdy₧ zruΦn² trhß jahody (ob∞tuje 4 kg t°eÜnφ) a pak pom∙₧e nezruΦnΘmu s t°eÜn∞mi. V tΘto d∞lb∞ prßce porovnßvßme nßklady ob∞tovanΘ p°φle₧itosti na jednotlivΘ v²robky. Ten kdo mß nßklady p°φle₧itosti menÜφ mß oproti ostatnφm komparativnφ v²hodu pro tento v²robek. VÜimn∞me si, ₧e i mΘn∞ zruΦn² se m∙₧e ·sp∞Ün∞ zapojit do d∞lby prßce a p°isp∞t ke zv∞tÜenφ efektivnosti spoleΦn∞. StejnΘ zßkonitosti platφ i pro mezinßrodnφ obchod a sv∞tovou d∞lbu prßce. Pro mezinßrodnφ obchod nenφ d∙le₧itß absolutnφ v²hoda ale komparativnφ. Dß se °φci, ₧e mezinßrodnφ specializace podle komparativnφch v²hod zvyÜuje sv∞tovou produkci. D∞lba prßce LidΘ se specializujφ na r∙znΘ Φinnosti (zvyÜuje se tφm v²konnost v²roby). Dochßzφ k nφ mezi lidmi, zem∞mi i mezi firmami. Specializovanφ v²robci si musφ navzßjem vym∞≥ovat v²robky, tato Φinnost m∙₧e b²t koordinovßna, aby bylo dosa₧eno v²sledk∙. D∞lba prßce = specializace + koordinace + v²m∞na v²robk∙ ProblΘmy ekonomiky : 1. co a kolik vyrßb∞t 2. jak to vyrßb∞t (technologie) 3. pro koho to vyrßb∞t Trh Trh je spoleΦenskΘ uspo°ßdßnφ sm∞ny zbo₧φ. Rozd∞lujeme na : 1. zbo₧φ (v²robky, slu₧by) 2. prßce (prac. sφla, kapitßl, p∙da) 3. pen∞z Na trhu se sjednßvß, vznikß vzßjemn²m p∙sobenφm prodßvajφcφho a kupujφcφho. Cena je informace, informuje o nßkladech, informuje jak kupujφcφ tak v²robce, v cen∞ je obsa₧ena informace pro v²robce. Mzda je cena za prßci. ┌rok je cena p∙jΦen²ch pen∞z. Trhy a na nich vznikajφcφ ceny koordinujφ samostatnß rozhodnutφ subjekt∙ tak, ₧e ekonomika °eÜφ zßkladnφ ekonomickΘ problΘmy. Funkce trhu : 1. p°enßÜejφ informace (ceny) 2. podn∞cujφ ekonomickΘ Φinnosti 3. rozd∞lujφ d∙chody Poptßvka (demand) = D graf Poptßvka je mno₧stvφ zbo₧φ, kterΘ jsou kupujφcφ ochotni koupit za urΦitou cenu. PoptßvanΘ mno₧stvφ se m∞nφ v opaΦnΘm sm∞ru ne₧ cena = zßkon klesajφcφ poptßvky Klesajφcφ tvar je proto : 1) dan² d∙chod kupujφcφho (pokud dochßzφ ke zv²Üenφ d∙chod∙ je tendence ke zvyÜovßnφ poptßvky po v²robcφch dlouhodobΘ spot°eby) 2) p°i zv²ÜenΘ cen∞ lidΘ m∞nφ strukturu svΘ spot°eby = substituΦnφ efekt (mφsto samßmu pouze such² chlΘb) = mφsto n∞Φeho n∞co Pohyby jsou zp∙sobenΘ tzv. Faktory : 1) substituty a komplementy substituty - n∞co mφsto n∞Φeho, zbo₧φ kterΘ nahradφ zkoumanΘ zbo₧φ komplementy - bunda s kapucou, robot, auto bez benzφnu 2) zm∞ny d∙chod∙ - zv²Üφ se - vyÜÜφ poptßvka po zbo₧φ dlouhodobΘ spot°eby - nßr∙st mezd 3) zm∞ny v pot°ebßch - danΘ v∞kem, regionem 4) m≤da - barvy, hadry 5) zßjmy - ovliv≥ovanΘ reklamou 3-4-5 jde o zm∞ny v preferencφch, Φasto ovlivn∞no reklamou, v∞kem, regionem, zemφ. Zm∞nφ-li se n∞kter² z faktor∙ k°ivka se zm∞nφ P°. : 1) zlevn∞nφ substitutu - piju Φaj, zlevnφ kafe - piju kafe - k°ivka do leva 2) zlevn∞nφ komplementu - zlevnφ benzφn - prodß se vφc aut - k°ivka do prava 3) zv²Üenφ mezd - posun do prava 4) ztrßta prßce - posun do leva 5) n∞co p°ijde do m≤dy - posun do prava 6) poptßvka u starÜφch lidφ po b∙Φku - posun do leva Nabφdka (suply) = S graf Nabφdka je mno₧stvφ zbo₧φ, kterΘ v²robci dobrovoln∞ dodßvajφ na trh p°i urΦitΘ cen∞. Stoupajφcφ tvar nabφdkovΘ k°ivky, p°i zv²Üenφ ceny se zv²Üφ jeho zisk. Do odv∞tvφ vstupujφ i novφ v²robci (zlßkß je vysokß cena = zisk) Faktory - k°ivka pro urΦitou cenu, posun k°ivky L a R 1) cena vstupu do v²roby - prost°edky vynalo₧enΘ na rozjetφ akce 2) technick² pokrok - nov² zdroj (za stejn² Φas vφce v²robku) 3) ceny alternativnφch v²robk∙ (takovΘ, kterΘ lze vyrßb∞t se sv²mi zdroji) 4) zm∞ny v²robnφch podmφnek - ne·roda atd. P°. 1) vyÜÜφ ceny vstup∙ - do leva 2) technick² pokrok - do prava 3) pokles cen alternativnφch v²robk∙ - do prava 4) vzestup cen alternativnφch v²robk∙ - do leva 5) ne·rodn² rok - do leva 6) nad·roda - do prava Interakce nabφdky a poptßvky Cena Φistφcφ trh - rovnovß₧nß cena a jφ odpovφdajφcφ rovnovß₧nΘ mno₧stvφ, neobvyklß situace graf 1) p°ebytek - vznikß sout∞₧ prodßvajφcφch, sni₧ovßnφ cen, v²roby atd., pokles nabφzenΘho mno₧stvφ 2) nedostatek zbo₧φ na trhu, typickΘ pro ekonomiku plßnovanou, vznikß sout∞₧ kupujφcφch, jsou ochotni zaplatit i cenu vyÜÜφ, zvyÜovßnφ ceny i p°i nekvalitnφch v²robcφch Tr₧nφ sφly vedou k utvß°enφ rovnovß₧n²ch cen, tφm je urΦeno vyrßb∞nΘ mno₧stvφ v²robk∙ (struktura v²roby) Zm∞ny rovnovßhy 1) poptßvkovß k°ivka se nem∞nφ, nabφdkovß se posouvß 2) nabφdkovß k°ivka se nem∞nφ, poptßvkovß se posouvß