Vznik sociologie, sociologickΘ teorie a metody Autor: Petr ╚ech lat. societas = spoleΦnost °ec. logos = v∞da sociologie - v∞da o struktu°e spoleΦnosti a jejφm v²voji, poprvΘ ji pou₧il 1839 fr. pozitivistick² filozof Auguste Comte ve 4. dφlu svΘho 6-ti svazkovΘho spisu Kurz pozitivnφ filozofie, p°ed tφm pro pojmenovßnφ spoleΦensk²ch jev∙ pou₧φval Comte termφn socißlnφ fyzika. P°edm∞tem sociologie je spoleΦnost. SpoleΦnost a) jedinci + skupiny b) materißlnφ a duchovnφ produkty spoleΦnosti c) instituce Sociologie - a) mikrosociologie (zab²vß se jednotlivcem) b) makrosociologie (zab²vß se Üirokou spoleΦnostφ) SpoleΦnost rozliÜujeme na - uzav°enou spoleΦnost (brßnφcφ se impuls∙m z jin²ch spoleΦnostφ nap°. faÜismus nebo komunismus) - otev°enou spoleΦnost (Karl Raimond Poper, otev°enß impuls∙m, dßvajφcφ svobodu jednotlivc∙m) V²voj sociologick²ch teoriφ 1) Protosociologie - antickΘ nßzory na spoleΦnost - po rozpadu rodovΘho z°φzenφ ve starov∞kΘm ╪ecku vznikaly tzv. Polis (samostatnΘ m∞stskΘ stßty), spoleΦnost se zaΦala vφce organizovat, byla zde svoboda. Plat≤n uznßval aristokracii (vlßda filozofa nebo filozof∙). Aristoteles uznßval demokracii s v²hradou nebrßnit lidem zbohatnout. - novov∞kΘ nßzory - T. Hobbes - anglick² empirik, v p°irozenΘm stavu spoleΦnosti vlßdne mezi lidmi tzv. vßlka vÜech proti vÜem = vÜichni lidΘ prosazujφ svΘ egoistickΘ zßjmy, stßt mß za funkci tuto spoleΦnost organizovat do smysluplnΘho fungovßnφ. Morßlka nenφ Φlov∞ku vrozenß a vytvß°φ se a₧ organizovßnφm spoleΦnosti. J.Locke - angl. empirik, ve spoleΦnosti vlßdne tzv. p°irozenß harmonie, stßt mß za funkci jφ pouze udr₧ovat a chrßnit. J.J.Rousseau - jeho pojetφ spoleΦnosti stojφ na tzv. spoleΦenskΘ smlouv∞, jφ₧ se jednotlivci nezbavujφ sv²ch prßv, n²br₧ se pod°izujφ zßkonu, kter² si sami dali (jsou poddan²mi i suverΘny zßrove≥), lidΘ tedy delegujφ svß prßva na reprezentanty, rozvφjφ se svoboda a rovnost a vytvß°φ se lidsk² sv∞t, kter² je nad sv∞tem p°φrody. SpoleΦnost je tedy lidskΘ dφlo. 2) Vlastnφ vznik sociologie - A.Comte- positivismus - zab²vß se jevy a fakty, zbyteΦnΘ jsou ·vahy a tßzßnφ, positivismus odmφtß metafyziku, konstatuje fakta, kterß uspo°ßdßvß podle zßkon∙ co₧ umo₧≥uje p°edvφdat jevy budoucφ (je t°eba v∞d∞t, abychom mohli p°edvφdat), stanovil zßkon 3 stßdiφ - ka₧dß oblast lidskΘho poznßnφ prochßzφ postupn∞ etapami 1 fßze - teologickß - vφra v absolutnφ princip a) animismus (objekty byly o₧ivenΘ) b) polytheismus (ka₧d² jev mß svΘho boha) c) monotheismus (jeden b∙h) 2 fßze - metafyzickß - mφsto boh∙ lidstvo uznßvß abstraktnφ jevy (nap°. p°φrodu) 3 fßze - pozitivnφ - lidΘ se vzdßvajφ po podstat∞ a hledajφ vztahy mezi fakty - Comte neuznßvß psychologii, je to souΦßst biologie, sociologie je zavrÜenφm soustavy v∞d. 3) KlasickΘ obdobφ - do 20.let 20.st. - vytvß°ejφ se velkΘ teoretickΘ systΘmy - vyklßdaly spoleΦnost na zßklad∞ 1 systΘmu - Karel Marx - myÜlenkov∞ hodnotn² je mlad² Marx, v roce 1844 vydal Ekonomicko-filozofickΘ rukopisy (v nich analyzuje odcizenφ d∞lnφka svΘmu vlastnφmu v²robku - alienace), Kapitßl (v n∞m stanovuje ekonomickou determinaci spoleΦnosti, rozliÜuje v n∞m tzv. zßkladnu - ekonomick² provoz spoleΦnosti, nadstavbu - vÜechno duchovnφ co plodφ spoleΦnost nap°. prßvo, politika, kultura, Ükolstvφ) - Max Weber - n∞meck² sociolog, zem°el 1920, zkoumal otßzky racionality a byrokracie, rozliÜoval 3 druhy panstvφ a) charismatickΘ b) tradiΦnφ (panovnφk, kterΘmu byli vÜichni pod°φzeni) c) byrokratickΘ panstvφ, byrokracie = ·Φelov∞ racionßlnφ organizace spoleΦnosti prost°ednictvφm ·°ad∙, podle Webera je to historicky nejvysp∞lejÜφ °φzenφ spoleΦnosti - ideßlnφ typ °φzenφ znaky byrokracie - p°esnΘ rozd∞lenφ kompetencφ ·°ednφk∙ - hierarchie (stup≥ovitost, vyÜÜφ, ni₧Üφ ·°ednφk) - odd∞lenφ soukromΘ sfΘry od ·°ednφ - odbornΘ vzd∞lßnφ, v∞cnost a neosobnost v²konu - disciplφna a kontrola pro Evropu je p°φznaΦn² proces racionality projevujφcφ se v nejr∙zn∞jÜφch oblastech ₧ivota, Weber tento proces stavφ do kontrastu s mimoevropsk²mi spoleΦnostmi Weber takΘ p°isp∞l k teorii tzv. socißlnφ stratifikace (rozvrstvenφ spoleΦnosti) - rozliÜoval - t°φdy (ekonomickΘ kritΘrium) - strany (urΦeny politicky) - stavy (kritΘrii jsou zp∙sob ₧ivota, presti₧, ctnost) - Vilfredo Pareto - Ital, definoval sociologii jako v∞du o lidskΘm jednßnφ (logickΘm i nelogickΘm) - p°evlßdß pr² nelogickΘ jednßnφ, rozebφrß pak zp∞tnou racionalizaci Φili dodateΦnΘ zd∙vodn∞nφ nelogickΘho jednßnφ, je takΘ autorem teorie tzv. elit - skupin ovlßdajφcφch spoleΦnost ΦßsteΦn∞ silou, ΦßsteΦn∞ p°esv∞dΦovßnφm a manipulacφ, typy elit - politickß elita (vlßda, parlament) - vojenskß - obchodnφ - pr∙myslovß - duchovnφ Pareto mluvφ o tzv. kolob∞hu elit, kter² je jßdrem politickΘho d∞nφ, d∞jiny jsou h°bitovem elit, kterΘ byly kdysi ·sp∞ÜnΘ - Georg Simmel - zkoumal roli pen∞z, m≤dy v lidskΘm ₧ivot∞ a takΘ m∞stsk² zp∙sob ₧ivota - Emil Durkheim - fr. sociolog, vyklßdal socißlnφ jevy z nich sam²ch nap°. se zab²val sebevra₧dou - chßpal jφ jako oslabenou ·Φast Φlov∞ka na ₧ivot∞ skupiny a jako oslaben² vztah ke skupinov²m normßm, rozliÜuje 3 druhy sebevra₧d - egoistickß (vydφrßnφ sebevr.) - patologickß (zlomenß psy. Φl.) - altroistickß (ob∞¥ pro n∞koho) - T.G.Masaryk - 1881 kniha Sebevra₧da, sebevra₧du nepßchajφ k°es¥anΘ, z·Φastnil se boje o pravost rukopis∙ ze sociologickΘho hlediska - Emanuel Chalupn² - J.L.FiÜer 4) Od 20.let 20.st. - v USA se prudce rozvφjel empirick² v²zkum nejr∙zn∞jÜφch problΘm∙, nevytvß°φ se novΘ teorie, pou₧φvajφ se statistickΘ metody, sociologie ovliv≥uje °φzenφ podnik∙ a spoleΦnostφ - Frankfurtskß Ükola - vznikla roku 1931 kdy se Max Horkheimer ujal vedenφ ·stavu pro socißlnφ v²zkum ve Frankfurtu nad Mohanem, souΦasn∞ zaΦφnß vychßzet Φasopis pro socißlnφ v²zkum, Max odjel do Pa°φ₧e pak New York, po vßlce zp∞t do Frankfurtu a do roku 1969 jeho °editel T.W.Adorno - zam∞°enφ ·stavu 1) v²znam ve°ejnΘho mφn∞nφ 2) podnikovΘ sociologie 3) sociologie v²chovy - rozvφjel novΘ socißlnφ metody Hlavnφ p°edstavitelΘ - - Max Horkheimer - kniha Dialektika osvφcenstvφ - T.W.Adorno - sociolog hudby, kniha Negativnφ dialektika - H.Marcuse - kniha Jednorozm∞rn² Φlov∞k - E.Fromm - 1900-1980, kniha Mφt Φi b²t (kritika konzumnφ spoleΦnosti, z konzumenstvφ vyplφvajφ ÜpatnΘ mezilidskΘ vztahy a hrozφ ekologickß katastrofa, v modernφch spoleΦnostech p°eva₧uje orientace na mφt (majetek, zisk, slßva, sexußlnφ po₧itky, moc) za toto Φlov∞k platφ ·padkem morßlky, ·zkostφ, stresem, Φlov∞k nem∙₧e vlastnit vÜe - nem∙₧e b²t nikdy Ü¥astn², podle Fromma je t°eba radikßlnφ zm∞ny charakterovΘ z mφt na b²t, ze Ütvance chtivosti se stßt Φlov∞kem, kter² se °φdφ sv∞domφm a zodpov∞dnostφ k sob∞ i ostatnφm) 5) PovßleΦnß sociologie - D.Riesman - kniha Osam∞l² dav (rozliÜuje a) vn∞jÜφ orientaci Φlov∞ka - °φdφ se vn∞jÜφmi hodnotami a normami, vφc podlΘhß vn∞jÜφm po₧adavk∙m b) vnit°n∞ °φzen² Φlov∞k - °φdφ se sv²mi vlastnφmi hodnotami a normami, je stabiln∞jÜφ a spolehliv∞jÜφ) - Talcolt Parsons - vytvo°il velkou teorii stratifikace (t°φdila lidi podle hodnot a norem jimi₧ se °φdφ) - Wright Mills - kniha Mocenskß elita (ptß se kdo vlßdne v povßleΦnΘ Americe, p°es prezidentsk² systΘm zde vlßdne politickovojensk² pr∙myslov² komplex elit - Sociologickß imaginace - v nφ se zab²vß 1. kritikou Parsonsovi teorie stratifikace, kterΘ vyΦφtß, ₧e je p°φliÜ abstraktnφ a nezab²vß se vÜemi starostmi lidφ 2. hledß mφsto Φlov∞ka v d∞jinßch, kdy₧ °φkß, ₧e civilizace mß n∞kterΘ negativnφ aspekty, proto₧e p°eorganizovanß spoleΦnost umenÜuje lidskou svobodu 3. metateorie - teorie o teorii) - SouΦasnß sociologie se zab²vß p°edevÜφm: 1. vztahem jednotlivce ke spoleΦnosti 2. politick²mi re₧imy (p°φle₧itosti) 3. kultura a ekologie - ╚eÜtφ sociologovΘ - Jan Keller (zalo₧il sociologickΘ nakladatelstvφ Slon, napsal ·vod do sociologie) - Miroslav Petrusek (d∞kan fakulty soc. v∞d v Praze) - Karl Raimond Popper - Roger Scruton - p°edstavitelΘ konservatismu, prokazujφ tradiΦnφ a osv∞dΦenΘ hodnoty, kter²mi by se spoleΦnosti m∞li °φdit, jsou proti MarxistickΘ revoluci - Thomas∙v teorΘm - v²chozφ pouΦka, nenφ ani tak d∙le₧itΘ jakß je situace spoleΦnosti objektivnφ, ale jak jφ lidΘ chßpou a rozum∞jφ, proto mß d∙le₧itou funkci v²chova, osv∞ta a svoboda slova SociologickΘ metody - sociologie vyu₧φvß poznatk∙ mnoha jin²ch v∞d (historie, psychologie, ekonomie, antropologie, filozofie), v₧dy chce podat celkov² obraz spoleΦnosti a definovat jejφ zßkony, zab²vß se i partikulßrnφmi jevy, kterΘ jinΘ v∞dy nezkoumajφ (prostituce, m≤da, nezam∞stnanost) - sociologie mß 2 funkce 1. popis jev∙ 2. vysv∞tlenφ jev∙ K popisu jev∙ slou₧φ sociologickΘ metody a k vysv∞tlenφ jev∙ soc. teorie - metoda - z °ec. Methodos - cesta, postup, zp∙sob - soubor pravidel, kter²mi se °φdφ v∞da p°i zφskßvßnφ poznatk∙, rozliÜujeme 2 druhy soc. metod 1. metody zprost°edkovanΘ v²pov∞dφ respondenta a) technika dotaznφku nebo ankety, dotaznφk - vφc otßzek pro jednoho Φlov∞ka, anketa - jedna otßzka pro vφce lidφ b) technika rozhovoru 2. metody nezprost°edkovanΘ a) techniky pozorovßnφ (jevu), dokumentovßnφ - anal²za zφskanΘho b) procedury - statistickß (Φetnost jevu) - historickß - monografickß (jako komplex)