PsychickΘ procesy a stavy (obecnß psychologie) Autor: Petr ╚ech Psychika je determinovßna : 1. biologicky (tφm co Φlov∞k zd∞dil) - geneticky, strukturou nervovΘ soustavy a mozku - takΘ naÜφm zdravφm nebo nemocφ 2. socißln∞ (fungovßnφm Φlov∞ka ve spoleΦnosti, skupin∞, stßt∞ = stßt. p°φsl.) Psychika mß 2 slo₧ky : a) psychickß procesy - jsou poznßvacφ b) psychickΘ stavy - stavy d∞lφme na - city a v∙li Poznßvacφ procesy Procesy, kter²mi poznßvßme okolnφ sv∞t, ostatnφ lidi a sebe. sv∞t m∙₧eme poznßvat p°φmo = nßzornΘ poznßnφ (smyslovΘ) zprost°edkovan∞ = zprost°edkovanΘ poznßnφ (myÜlenφ) NßzornΘ poznßnφ Realizuje se a) interoreceptory (hlad, bolest) b) exteroreceptory (naÜe smysly) smysly zφskßvßme - poΦitky (dφlΦφ obrazy znaku n∞jakΘ v∞ci nebo jevu) - vjemy (obrazy celku) P°edstavivost - obrazy p°edm∞tu a jev∙, kterΘ jsme d°φve vnφmali Fantazie - obrazy p°edm∞tu a jev∙, kterΘ jsme d°φve nevnφmali, vznikß kombinacφ p°edstav druhy fantazie a) rekonstrukΦnφ (p°edstavy obsa₧enΘ v realit∞) b) tv∙rΦφ fantazie (svobodnß, objevujφ se v nφ novΘ p°edstavy) c) dennφ sn∞nφ d) halucinace (blouzn∞nφ, nespojitΘ p°edstavy) Pozornost - zam∞°enφ v∞domφ na p°edm∞t (u₧Üφ nebo ÜirÜφ, intenzivnφ nebo povrchn∞jÜφ) jeÜt∞ m∙₧eme rozliÜovat pozornost a) ·myslnou (kdy pou₧φvßme v∙li k udr₧enφ pozornosti = uΦenφ) b) ne·myslnou (vznikß nßpadnostφ podn∞tu) Pam∞¥ - uchovßnφ minulΘ zkuÜenosti - podstata pam∞ti - fyziologickΘ vysv∞tlenφ (plasticita naÜφ nervovΘ soustavy, vzruch zanechß stopu v mozkovΘ bu≥ce nebo na synapsφch) - chemickΘ vysv∞tlenφ (v pam∞ti hraje roli RNA) - v²znam pam∞ti - umo₧≥uje utvß°et individußlnφ zkuÜenost a nßÜ psychick² v²voj - rozliÜujeme 3 fßze a) vÜtφpenφ b) uchovßnφ c) vybavenφ Ebinghausova k°ivka (zapomφnßnφ) dßle rozliÜujeme pam∞¥ a) krßtkodobß (do 2 min, nap°. telefonnφ Φφslo) b) dlouhodobß (d∙le₧itou informaci se sna₧φme uchovat co nejdΘle) Typy pam∞ti a) vizußlnφ (nejΦast∞ji) b) sluchovß (muzikanti) c) pohybovß (taneΦnφci) d) mechanickß (je dost povrchnφ, nepostihuje vnit°nφ souvislosti v∞cφ) e) logickß (souvislosti v∞cφ a jevu, trvalejÜφ, hlubÜφ) MyÜlenφ - zprost°edkovanΘ poznßnφ - vrchol fylogeneze (v²voj lidφ jako rodu) a ontogeneze (v²voj jedince) - myÜlenφm poznßvßme souvislosti a p°φΦinnΘ vztahy mezi v∞cmi a jevy - zprost°edkovan² a zobec≥ujφcφ zp∙sob poznßvßnφ podstatn²ch vlastnostφ - nejvyÜÜφ forma poznßvßnφ Formy myÜlenφ - formami myÜlenφ se zab²vß logika, kterß formuluje zßsady sprßvnΘho myÜlenφ. Psychologie se zab²vß myÜlenφm v ÜirÜφm smyslu i chybn²m myÜlenφm. Zakladatelem logiky je Aristoteles, ten rozliÜoval 3 roviny : a) pojmy (mΘdia myÜlenφ jsou pojmy, myÜlenφ se odehrßvß v pojmech, pojem = pojmenovßnφ podstatn²ch vlastnostφ v∞cφ a jev∙, pojem je abstraktnφ) b) soudy (vztahy mezi pojmy, predikace = v²pov∞∩ o subjektu) c) ·sudky (vztahy mezi soudy, sylogismus = typ ·sudku MyÜlenkovΘ operace : a) anal²za (myÜlenkovΘ d∞lenφ celku na Φßsti) b) syntΘza (myÜlenkovΘ sjednocovßnφ) c) abstrakce (vyΦle≥uje podstatnΘ a obecnΘ vlastnosti, schopnost abstrakce mß jedinec od 12 let) d) zobec≥ovßnφ (spojovßnφ spoleΦn²ch vlastnostφ p°edm∞t∙, vytvß°φ se pojmy) e) indukce (myÜlenkov² proces, od konkrΘtnφho k obecnΘmu) f) dedukce (obrßcenΘ = negace) g) analogie (vyvozenφ poznatk∙ na zßklad∞ podobnosti s jin²mi p°edm∞ty) MyÜlenφ je projevem tzv. v²konovΘ vlastnosti osobnosti neboli inteligence. Testy IQ - Antauer a Rawen. Pro rozlo₧enφ stupn∞ inteligence platφ statistickß Ghausova k°ivka ╪eΦ - t∞sn∞ souvisφ s myÜlenφm - myÜlenφ se uskuteΦ≥uje pomocφ °eΦi - °eΦ je nßstrojem myÜlenφ a dorozumφvßnφ - °eΦ souvisφ se vÜemi poznßvacφmi procesy - vjemy, p°edstavy, myÜlenky a city pojmenovßvßme, takΘ zp°es≥ujeme a lΘpe fixujeme v pam∞ti V²voj °eΦi - u d∞tφ zprvu situaΦnφ charakter (reagujφ na svou situaci) ve 3 letech asi 10.000 slov, v 6 letech asi 3 - 4.000 slov, empiriφ a uΦenφm dφt∞ svou °eΦ slovn∞ obohacuje a gramaticky zdokonaluje a postupn∞ interiorizuje (zvnit°≥uje, potom je schopno tvo°it myÜlenkovΘ operace) od 12 let je pln∞ schopno abstraktnφho myÜlenφ, st°edoÜkolßk aktivn∞ asi 10.000 slov a pasivn∞ asi 50.000 slov M∙₧eme rozliÜovat °eΦ vn∞jÜφ (projev, i psan²) a vnit°nφ °eΦ psanou i mluvenou a monolog a dialog V∙le - je proces, ale nikoliv poznßvacφ - umo₧≥uje dosahovat cφle a p°ekonßvat p°ekß₧ky - fßze : 1. stanovenφ cφle 2. boj motiv∙ 3. rozhodnutφ 4. realizace cφle NezbytnΘ pro dosa₧enφ urΦitΘho cφle jsou volnφ vlastnosti Φlov∞ka (cφlev∞domost, rozhodnost, vytrvalost, samostatnost atd.) - s v∙lφ souvisφ chovßnφ Φlov∞ka v zßt∞₧ov²ch situacφch - pot°eby ₧ivoΦich∙ jsou druhovΘ - pot°eby lidφ jsou takΘ individualizovanΘ - Φlov∞k si p°izp∙sobuje prost°edφ, svΘ chovßnφ ovliv≥uje a °φdφ P°i dosahovßnφ cφle se m∙₧eme dostat do urΦit²ch obtφ₧φ : 1. frustrace (psychick² stav, kter² vznikne p°i blokovßnφ mo₧nosti uspokojit naÜe pot°eby nebo dosßhnout cφle) 2. deprivace (dlouhodobß frustrace) a) fyzickß b) psychickß c) socißlnφ vÜechny 3 pro₧φvß nap°. v∞ze≥ na samotce 3. stres (zßt∞₧ organismu, nap°. Φasovß tφse≥, zv²ÜenΘ riziko, tlak na organismus je siln², zablokuje dosa₧enφ cφle) 2 mo₧nosti a) rezignace na cφl (odstoupenφ) b) volba nßhradnφho cφle City - pro₧φvßnφ subjektivnφho vztahu k okolφ - jde o to, jestli nßs n∞jak² podn∞t p°itahuje nebo odpuzuje (jestli je p°φjemn² nebo ne) - jsou maximßln∞ individualizovanΘ A - ni₧Üφ city 1) t∞lesnΘ city (pro₧φvßnφ stavu naÜeho t∞la, ·nava, bolest) 2) citovß reakce (p°i naruÜenφ rovnovßhy organismu s prost°edφm, intenzivnφ citovΘ reakce naz²vßme afekty - zlost, plßΦ, strach, leknutφ, afekty jsou a) ·toΦnΘ b) obrannΘ) 3) citovΘ stavy (dΘle trvajφcφ, mΘn∞ intenzivnφ, pro₧φvßme je jako nßladu - ovliv≥uje nßÜ vztah ke skuteΦnosti p°. Üpatnß nßlada) 4) citovΘ vztahy (pro₧φvßnφ vztahu k p°edm∞t∙m zvlßÜtnφ hodnoty nebo k sob∞ samΘmu - trvajφ dlouhodob∞ nap°. mate°skß lßska) B - vyÜÜφ city 1) intelektußlnφ (pro₧φvßme radost z poznßnφ) 2) estetickΘ (pro₧φvßnφ krßsnΘ v∞ci) 3) etickΘ (pro₧φvßme dodr₧ovßnφ nebo poruÜovßnφ mravnφch norem)