D∞lba moci, pluralitnφ demokracie Autor: Petr ╚ech Pojem moci - obvykle je chßpßna jako mo₧nost uskuteΦ≥ovat v socißlnφm ₧ivot∞ n∞jakΘ cφle, moc mß prost°edky donucenφ a) fyzickΘ b) ekonomickΘ c) politickΘ (jsou v modernφch spoleΦnostech uznßvanΘ) Politickß moc prosazuje svΘ zßjmy prost°ednictvφm politiky a prßvnφch norem - takovßto moc je potom legßlnφ. Vlßda, kterß se °φdφ zßkony - to je legßlnφ moc Legitimita moci - znamenß oprßvn∞nφ a p∙vod moci - vznikß tehdy, kdy₧ jsou realizovßny svobodnΘ volby - v d∞jinßch byla tato moc legitimizovßna nap°. bohem, fara≤nem... - za Rousseaua byla legitimizovßna spoleΦenskou smlouvou - v dob∞ ohro₧enφ stßtu je legitimnφ i vlßda 1 Φlov∞ka rozliÜujeme - etatismus - liberalismus Etatismus - znamenß hodn∞ moci stßtu, kterou dr₧φ hlavn∞ panovnφk nebo komunistick² stßt, totalismus - komunisti, etatismus je typick² nap°. pro islßm Liberalismus - st°e₧φ obΦanskß prßva a svobodu, ale nezasahuje do ₧ivota obcφ a do soukromφ lidφ - uznßvß rovnost p°ed zßkonem - na soukromΘ vlastnictvφ, podnikßnφ, shroma₧∩ovßnφ, svoboda slova - svoboda jedince konΦφ tam, kde zaΦφnß zßkon Re₧im - zp∙sob v²konu moci - soubor pravidel a hodnot, kter²mi se °φdφ a) autoritativnφ (pou₧φvß nßsilφ a manipulaci) b) demokratick² (prßva a svoboda, umo₧≥uje ·Φast obΦan∙ na politice) Pluralitnφ demokracie - jako typ politickΘho re₧imu se vyvφjφ z tradic antickΘ Poli a z boje se vÜemi typy autoritativnφch re₧im∙ - prosazuje se jako pluralitnφ - postupn∞ umo₧≥uje prosazovat individußlnφ a skupinovΘ zßjmy, v jejich - fungujφ 2 mechanismy - volby - hledßnφ bunsensu (souladu) P°φmß demokracie - °eÜenφ dφlΦφch problΘm∙ v urΦitΘm mφst∞ - do nßstroj∙ p°φmΘ demokracie pat°φ referendum Zastupitelskß demokracie Parlament - dolnφ komora 200 Φlen∙ - - hornφ komora - senßt - 81 Φlen∙ - Dolnφ komora zßkony navrhuje a schvaluje a hornφ komora je pouze schvaluje. Moc ve stßt∞ je vesm∞s v rukou politick²ch profesionßl∙ a ÜpiΦek byrokracie, kter²m °φkßme elity (nevlßdne lid). Elity existujφ v ka₧dΘ spoleΦnosti a disponujφ finanΦnφmi zdroji, informacemi a nßstroji moci. Zastupitelskß demokracie je vlßdou elit, kter²m je moc sv∞°ena, a kterΘ o nφ mezi sebou soupe°φ podle uznan²ch pravidel (pat°φ sem rovnost podmφnek a Üancφ pro vÜechny obΦany). Demokracie tedy p°edpoklßdß politickou kulturu. V demokracii by nem∞la dr₧et moc jedna strana. Stßtnφ moc - mß sv∙j rozsah a obsah Rozsah je vymezen ·zemn∞ (v rßmci stßtnφch hranic), poΦtem obΦan∙, kte°φ urΦitΘmu stßtu podlΘhajφ. Obsah je urΦen tφm, do kter²ch oblastφ ₧ivota obΦan∙ stßt zasahuje a o jak vß₧nΘ zßsahy se jednß. Moc by m∞la b²t diverzifikovßna (d∞lena) a m∞la by zaruΦit lidem jistotu. 3 druhy moci : John Locke - kniha Dva traktßty o vlßd∞ (d∞lil na v²konnou, zßkonodßrnou, federativnφ moc - stßtnφ moc obrßcenß ven) Charles Louis Montesquien - kniha PerskΘ listy O duchu zßkon∙ (dovedl chßpat zßle₧itost moci modern∞, vychßzφ nikoliv ze spekulace, ale z historickΘ skuteΦnosti, zßkony mß ka₧d² nßrod specifickΘ podle sv²ch vlastnostφ a geografickΘho prost°edφ, svoboda je prßvo d∞lat vÜechno co dovolujφ zßkony, jako prvnφ d∞lφ moc na zßkonodßrnou, v²konnou a soudnφ, stanovil vztahy mezi t∞mito pilφ°i - musφ b²t nezßvislΘ a v rovnovßze, v²konnß moc mß prßvo veta v∙Φi zßkonodßrnΘ, zßkonodßrnß v∙Φi soudnφ mß prßvo amnestie) 1. v²konnß moc (exekutiva) - je to vlßda (minist°i), jejφ souΦßstφ je i prezident 2. zßkonodßrnß (legislativnφ, leges=zßkony) - dvoukomorov² parlament 3. soudnφ moc - vykonßvajφ ji jmΘnem republiky nezßvislΘ soudy - nejvyÜÜφ soud ·stavnφ (Brno) - nejvyÜÜφ sprßvnφ soud - vrchnφ soud - krajskΘ soudy - okresnφ soudy Prßvo Je to soubor p°edpis∙, podle kter²ch se organizuje a °φdφ ₧ivot spoleΦnosti. Prßvnφ p°edpisy zßva₧n∞ urΦujφ, jak se ΦlenovΘ organizovanΘ spoleΦnosti majφ chovat. Prßvo mß dvojφ v²znam : 1) objektivnφ (prßvnφ vztahy urΦenΘ p°edpisy, zßkony, na°φzenφmi, vyhlßÜkami) 2) subjektivnφ (nßrok oprßvn∞nΘho ·Φastnφka prßvnφho vztahu, je to mφra mo₧nostφ chovßnφ ·Φastnφka, mφra schopnosti vyu₧itφ prßva) V²voj prßva : 1) zvykovΘ prßvo (obyΦejovΘ) - uplat≥ovßno v rodov²ch spoleΦnostech, dßvno p°ed vznikem prßvnφch stßt∙ 2) °φmskΘ prßvo - rozvφjelo se z ArchaickΘho jßdra od 8.st. pnl, bylo formulovßno v zßkonech 12 tabulφ v 5.st. pnl, od 4.st. pnl zaznamenalo rozmach hlavn∞ Φinnostφ m∞stsk²ch soudnφch magistrßt∙ - prameny a) usnesenφ senßtu b) cφsa°ova rozhodnutφ c) vyhlßÜky magistrßtu d) spisy v²znaΦn²ch prßvnφk∙ (Cicero) e) ·Φelov∞ tvo°enΘ zßkony (leges) f) Corpus cφsa°e Justinißna - 6.st. nl   - 3 hlavnφ zßsady - rozvinulo prßvo soukromΘ (p°edevÜφm instituci soukromΘho vlastnictvφ)   - rozvinulo druhy smluv   - ustanovilo povinnost zve°ejn∞nφ Φtenφm na nßm∞stφ (platnost zßkon∙ a₧ po zve°ejn∞nφ) 3) st°edov∞kΘ prßvo - prolφnal se corpus civilnφho prßva s cφrkevnφm prßvem - roku 1140 byl vydßn Dekret Gratißn∙v - je to soubor kanonickΘho=cφrkevnφho prßva, Gratißn byl uΦitel na univerzit∞ v Boloni, byla centrem prßvnickΘho myÜlenφ Prßvnφ °ßd Je to soubor vÜech prßvnφch p°edpis∙ ve stßt∞, ka₧d² stßt mß sv∙j a vy₧aduje dodr₧ovßnφ od obΦan∙ i od cizinc∙. Je uspo°ßdßn stup≥ovit∞ - p°edpisy zßkonnΘ (·stava, pod nφ zßkony) - p°edpisy podzßkonnΘ (vlßdnφ na°φzenφ, vyhlßÜky ministr∙, vyhlßÜky ni₧Üφch stßtnφch orgßn∙) Skladba zßkonnΘho p°edpisu Zßkon mß 2 Φßsti : a) prßvnφ normu (je to zßvaznΘ pravidlo v p°edepsanΘ form∞) b) sankce (za nedodr₧enφ zßkonnΘho p°edpisu) Sankce mß dvojφ funkci - preventivnφ (zastraÜuje) - represivnφ (kdy₧ u₧ je p°estupek) Druhy prßva - ve°ejnΘ prßvo (pat°φ sem ·stava) - sprßvnφ prßvo (zahrnuje p°edpisy o stßtnφ moci, ve°ejnΘ sprßv∞ a ·zemnφ samosprßv∞) - trestnφ prßvo (prßvnφ normy o trestßnφ fyzick²ch osob za zßva₧nß obvin∞nφ) a) hmotnΘ (obsah norem) b) procesnφ (definuje postup p°i vyÜet°ovßnφ a souzenφ) - prßvo socißlnφho zabezpeΦenφ - ₧ivnostenskΘ prßvo - soukromΘ prßvo - obΦanskΘ prßvo(upravuje majetkovΘ vztahy fyzick²ch a prßvnick²ch osob) - rodinnΘ prßvo (o man₧elstvφ, d∞tech, rodin∞, vy₧ivovßnφ) - obchodnφ prßvo (o zp∙sobech obchodovßnφ) - pracovnφ prßvo (zßkonφk prßce - upravuje vztahy mezi pracujφcφmi a zam∞stnanci) Notß°i sepisujφ ve°ejnΘ listiny, ov∞°ujφ prßvnφ skuteΦnosti. Advokßti poskytujφ prßvnφ pomoc.