Pojem stßtu, prßvnφ stßt, ·stavnφ systΘm ╚R Autor: Petr ╚ech Stßt je organizovanΘ spoleΦenstvφ lidφ, ₧ijφcφ trvale na urΦitΘm ·zemφ. Stßt mß n∞kolik funkcφ: vnit°nφ funkci (stßtnφ ·°ady, ministerstva) a vn∞jÜφ funkci (ohled na mezinßrodnφ prßvo, zapojenφ do mezinßrodnφ ekonomiky. Charakteristiky stßtu: 1. Stßtnφ aparßt 2. OhraniΦenΘ ·zemφ(p∙sobenφ stßnφch orgßn∙) 3. ObΦanΘ stßtu 4. Ozbrojenß moc (policie, vojsko) 5. Prßvnφ subjektivita (zp∙sobilost samostatn∞ vystupovat v prßvnφch vztazφch) 6. Stßtnφ suverenita (svrchovanost stßnφ moci, nenφ pod°φzena ₧ßdnΘ vyÜÜφ moci, ale m∙₧e p°evzφt zßvazky vypl²vajφcφ z mezinßrodnφch organizacφ EU, NATO) Vznik stßtu Na zaΦßtku musel b²t tzv. prvotnφ stßt. Byl zorganizovßn, kdy₧ kmen (nßrod)zanechal koΦovnΘho zp∙sobu ₧ivota a usadil se na urΦitΘm ·zemφ, kterΘ ohraniΦil a st°e₧il. Stßt m∙₧e vznikat z rozmanit²ch d∙vod∙: vßlky, revoluce, spojovßnφ, rozluΦovßnφ. Typy stßtu (podle Plat≤na): d∞lenφ psychologickΘ - podle typu vlßdnoucφ vrstvy Aristokracie (v Φele filosof, skupina filosof∙) Demokracie (vlßda lidu) Oligarchie (vlßda bohat²ch) Timokracie (vlßda fyzicky siln²ch - vojska) Tyranie (vlßda absolutnφho vlßdce) Modernφ d∞lenφ: Monarchie - oficißln∞ stojφ v Φele stßtu krßl, krßlovna (Ülechtic s d∞diΦn²m titulem) Absolutnφ - jedin² vlßdce se slouΦen²mi moci (zßkonodßrnß, v²konnß, soudnφ) KonstituΦnφ - stßt mß ·stavu a parlament Republika - v Φele volen² president, m∙₧e b²t vlßdnφ nebo presidentsk² systΘm Formy stßtu 1. Onitßrnφ stßt (jednotn²) -1 vlßda s ned∞lenou mocφ 2. Federace - sklßdß s z vφce celk∙ s vlastnφ vlßdou, zßkony (federßlnφ parlament, federßlnφ vlßda), jednotnφ jsou vÜak s ministerstvem zahraniΦφ, obrany a obchodu 3. Konfederace (èv²carsko, USA), v jednotliv²ch Φßstech jsou p°izp∙sobenΘ zßkony 4. Unie - sklßdß se z jednotliv²ch stßt∙ (EU, Rusko), vlastnφ domluva (celnφ pravidla, stejnß m∞na) ┌stava ╚R 1920 - 1. ·stava (1. republika) 1948 + 60 2. a 3. ·stava DneÜnφ ·stava - struktura ·stavy ┌stava obsahuje Preambuli a 113 Φlßnk∙ rozd∞len²ch do 8 Φßstφ tzv. hlav Hlavy: I. Zßkladnφ ustanovenφ II. Moc zßkonodßrnß III. Moc v²konnß IV. Moc soudnφ V. NejvyÜÜφ kontrolnφ ·°ad VI. ╚eskß nßrodnφ banka VII. ┌zemnφ samosprßva VIII. P°echodnß a zßv∞reΦnß ustanovenφ SouΦßstφ ┌stavy je tΘ₧ Listina zßkladnφch prßv a svobod (mezinßrodnφ dokument se 6 hlavami) a zßkon o stßtnφch symbolech (znaky, hymna, peΦe¥) ┌stava NejvyÜÜφ zßkon stßtu Podle nφ je ╚R svrchovan², jednotn² a demokratick² prßvnφ stßt a politickß rozhodnutφ vychßzejφ z v∙le v∞tÜiny Dbß i ochrany menÜin a o ÜetrnΘ vyu₧φvßnφ p°φrodnφch zdroj∙ a ochranu ₧ivotnφho prost°edφ Mezinßrodnφ smlouvy majφ p°ednost p°ed zßkony. Äßdn² zßkon nesmφ b²t v rozporu s Listinou zßkladnφch prßv a svobod. ZvlßÜtnφ postavenφ mß stavnφ soud v Brn∞. Jeho ·kolem je ochrana ·stavnosti. ╚lßnek 2 odstavec 4: "Ka₧d² obΦan m∙₧e Φinit to, co nenφ zßkonem zakßzßno a nikdo nesmφ b²t nucen Φinit, co zßkon neuklßdß." Kdyby prßvo zakazovalo vÜechno nemravnΘ a p°edepisovalo vÜechno mravnΘ, dovedlo by samo sebe k absurd∙m a nebylo by prosaditelnΘ. Z toho, ₧e urΦitΘ jednßnφ je prßv∞ dovolenΘ, neplyne, ₧e je proto dovoleno morßln∞. Je to otßzka rozumnΘ a vyvß₧enΘ prßvnφ politiky - v jakß mφ°e urΦuje lidstvφ jako povinnost a v jakΘ mφ°e nelidskost zakazuje. Existuje tedy prßvotvornß sφla mravnosti urΦitΘ spoleΦnosti a prßv∞ tak zßkonotvornß sφla prßva.