Radikßlnφ da≥ovß reforma? Ano!
Pavel Kohout, 21.9.2000
ODS se Φty°koalicφ by m∞ly zapomenout na spory a zaΦφt zcela pragmaticky pracovat.
Hrub² domßcφ produkt ╚eskΘ republiky vzrostl ve druhΘm pololetφ o 1,9 procenta. To je zoufale Üpatn² v²sledek. R∙st v 11 zemφch EvropskΘ m∞novΘ unie dosßhl hodnoty 3,8 procenta. ╚eskΘ zaostßvßnφ za vysp∞l²m sv∞tem se prohlubuje - je z°ejmΘ, ₧e recepty souΦasnΘ vlßdy na hospodß°skΘ o₧ivenφ zcela selhaly. Je kriticky d∙le₧itΘ minimalizovat sazby danφ z p°φjm∙. Nikoli je pouze symbolicky snφ₧it o pßr procent, ale radikßln∞ srazit na ·rove≥ Irska, nejrychleji rostoucφ ekonomiky EvropskΘ unie. ProΦ ale prßv∞ sazby dan∞ z p°φjm∙ jsou tak d∙le₧itΘ? Prvnφm a nejd∙le₧it∞jÜφm d∙vodem je, ₧e jsou klφΦovΘ pro hospodß°sk² r∙st, jeho₧ dosavadnφ tempo je naprosto nedostateΦnΘ. VysokΘ da≥ovΘ sazby (jak z podnikov²ch, tak z osobnφch p°φjm∙) tlumφ r∙st. Existuje nßmitka, kterou rßdi pou₧φvajφ ti, kdo roli da≥ov²ch sazeb bagatelizujφ: V₧dy¥ dan∞ stejn∞ nikdo neplatφ, neznßm podnikatele, kter² by vykazoval kladn² da≥ov² zßklad, atd. Ale prßv∞ to je druh² zßsadnφ d∙vod, proΦ je nutnΘ da≥ovΘ sazby snφ₧it. Minimalizace da≥ovΘho zßkladu toti₧ nenφ zcela jednoduchß Φinnost, vy₧aduje jistΘ ·silφ a nßklady. P°edstavme si, ₧e ka₧d² plßtce danφ z p°φjm∙ v∞nuje tΘto Φinnosti jen jeden pracovnφ den roΦn∞, namφsto, aby se v∞noval u₧iteΦnΘ Φinnosti. Dojdeme ke ztrßtßm, kterΘ majφ makroekonomickΘ rozm∞ry. Za t°etφ, dosavadnφ prost°edφ vysok²ch da≥ov²ch sazeb s mnoha "dφrami" je neefektivnφ i z hlediska stßtu coby v²b∞rΦφho danφ. Oskar Lafontaine, socißlnφ demokrat, kterΘho jist∞ nebudeme podezφrat ze sympatiφ k ekonomickΘmu liberalismu, napsal: "Ten, kdo svΘ dan∞ °ßdn∞ platφ, se v N∞mecku Φφm dßl tφm vφc cφtφ jako hlupßk... Vinu na tomto v²voji nenesou obΦanΘ. Je pochopitelnΘ, ₧e vyu₧φvajφ legßlnφch mo₧nostφ, jak se vyhnout da≥ovΘ povinnosti. Za tento stav je odpov∞dnß daleko spφÜ vlßda, kterß systematicky deformuje spravedlnost n∞meckΘho da≥ovΘho prßva" (z knihy Äßdn² strach z globalizace, 1998). Ni₧Üφ da≥ovΘ sazby mohou znamenat v∞tÜφ objem vybran²ch danφ, o Φem₧ sv∞dΦφ i zmφn∞nΘ Irsko, kterΘ mß stßtnφ rozpoΦet v p°ebytku. TotΘ₧ platφ i nap°φklad pro Singapur. Za ΦtvrtΘ, dosavadnφ systΘm zv²hod≥uje nikoli schopnΘ podnikatele, kte°φ jsou schopni generovat zisk, ale ty, kte°φ um∞jφ lΘpe chodit mezi "dφrami". SystΘm nepreferuje lepÜφ, n²br₧ mazan∞jÜφ. ╪ßdnφ plßtci danφ si p°ipadajφ jako hlupßci, co₧ je hluboce nemorßlnφ. Za pßtΘ, nφzkΘ da≥ovΘ sazby jsou velmi ·Φinn²m prost°edkem pro p°ilßkßnφ zahraniΦnφho kapitßlu. Irsko, Hongkong, Singapur a mnohΘ jinΘ malΘ otev°enΘ prosperujφcφ ekonomiky o tom v∞dφ svΘ. Rovn∞₧ ΦeskΘ investiΦnφ pobφdky, kterΘ zahrnujφ da≥ovΘ prßzdniny, fungujφ. InvestiΦnφ pobφdky vÜak zv²hod≥ujφ velk² a p°evß₧n∞ zahraniΦnφ kapitßl. ProΦ nezv²hodnit vÜechen kapitßl vΦetn∞ drobn²ch Φesk²ch podnikatel∙ a ₧ivnostnφk∙? Za ÜestΘ, systΘm nφzk²ch da≥ov²ch sazeb s minimßlnφm (nejlΘpe nulov²m) mno₧stvφm "d∞r" je ideologicky neutrßlnφ. Nenφ pravda, ₧e jde o pravicovou koncepci, ve skuteΦnosti se jednß o ryze pragmatick² p°φstup. Kdy₧ byl tento systΘm p°ijateln² t°eba pro singapurskou vlßdnφ Stranu lidovΘ akce (Peoples Action Party), kterß se Φasto uchyluje ke stßtnφm intervencφm do ekonomiky, proΦ by nemohl b²t pr∙chodn² pro Φeskou socißlnφ demokracii? KoneΦn∞ za sedmΘ, pokud socißlnφ demokratΘ svoji historickou p°φle₧itost zahodφ, projekt da≥ovΘ reformy otevφrß mo₧nosti spoluprßce na pravΘ stran∞ ΦeskΘho politickΘho spektra (lze-li o skuteΦnΘ ΦeskΘ pravici v∙bec mluvit). ┌vahy ODS o rovnΘ dani vypadajφ velmi slibn∞. Tato strana by spoleΦn∞ se Φty°koalicφ m∞la zapomenout na vzßjemnΘ osobnφ spory a zaΦφt zcela pragmaticky pracovat na zßsadnφ da≥ovΘ reform∞. Rovnß (a nφzkß) sazba dan∞ z p°φjm∙ je skv∞l² nßpad. Je d∙le₧itΘ dotßhnout jej do konce. Pavel Kohout, analytik pavelkohout@hotmail.com Tento Φlßnek byl publikovßn v HN dne 20. 9. 2000; Φlßnek zve°ej≥ujme na webu se souhlasem autora.
|