Jak se objevujφ komety?

Vizußln∞. Je na to pot°eba dalekohled spφÜe s mal²m zv∞tÜenφm a velk²m zorn²m polem. Zapot°ebφ je takΘ dobrß sv∞telnost. P°i hledßnφ komet vychßzφ na zkuÜenΘho pozorovatele zhruba 1 kometa na 600 hodin hledßnφ. VelkΘ mno₧stvφ objevili astronomovΘ - amatΘ°i.   Fotograficky. ╚asto se pou₧φvajφ detektory CCD. Ty sice majφ menÜφ plochu ne₧ fotografickΘ desky, ale jsou mnohem citliv∞jÜφ. Mnoho komet takΘ objevila sonda SOHO. Jejφm hlavnφm ·kolem je pozorovßnφ Slunce. Tato sonda objevuje komety pat°φcφ do Kreutzovy rodiny komet, kterΘ narß₧ejφ do Slunce. PoΦet takto objeven²ch komet byl k 1. Φervnu 1998 asi 50. Sonda SOHO objevφ asi 1 kometu za m∞sφc.

Kliknutφm na tento obrßzek spustφte GIF animaci pohybu komety

ZnaΦenφ komet

Komety se pojmenovßvajφ podle objevitele, p°φpadn∞ po dvou a₧ t°ech nezßvisl²ch objevitelech.

Do konce roku 1994 se komety znaΦily takto:
 

ZnaΦenφ:

P°edb∞₧nΘ: rok a po°adφ objevu (1993a, 1993b, .....) Definitivnφ: podle po°adφ pr∙chodu p°φslunφm (1993 I, 1993 II, .....) PeriodickΘ komety m∞ly p°ed jmΘnem oznaΦenφ P/ (nap°. P/Halley). Kdy₧ stejn² pozorovatel objevil vφce komet, uvßd∞lo se za jeho jmΘnem Φφslo, o kolikßtou objevenou kometu Ülo.

Od roku 1995 bylo zavedeno novΘ znaΦenφ podle k≤du xxxT/rrrrZy-Q

xxx T	je definitivnφ Φφslo t∞lesa, je typ (P...krßtkoperiodickß kometa, C...dlouhoperiodickß kometa, D...ztracenß kometa, X...kometa s neurΦitelnou drahou),
rrrr Z	rok objevu, p∙lm∞sφc objevu (AB leden, CD ·nor,  EF b°ezen, GH duben, JK kv∞ten, LM Φerven, NO Φervenec, PQ srpen, RS zß°φ, TU °φjen, VW listopad, XY prosinec). I a Z je vynechßno,
y Q	po°adovΘ Φφslo objevu v p∙lm∞sφci, znaΦφ slou₧ku komety (pokud se rozpadla).