Antika

Asie

╚φ≥anΘ
Ve velmi vzdßlenΘ historii byli na pozorovßnφ komet nejaktivn∞jÜφ ╚φ≥anΘ, ostatnφ skoro nepozorovali. Od roku asi 1400 p°. n. l. do roku 1000 n. l. zaznamenali alespo≥ 338 jednotliv²ch objevenφ komet. Od roku 2140 p°. n. l. zameÜkali nßvrat Halleyovy komety pouze jedenkrßt. Bylo to roku 164 p°. n. l.

Roku 1970 p°i vykopßnφ hrobu v Mawangdui blφzsko Changsha byla objevena velmi vzßcnß v∞c: ilustrovanß uΦebnice tvar∙ komet kreslenß na hedvßbφ. Byla napsanß kolem roku 300 p°. n. l. a byla souΦßstφ dφla t²kajφcφho se v∞cφ, kterΘ si lidΘ tehdy neum∞li vysv∞tlit (mrak∙, zßzrak∙, duhy, kruh∙ okolo m∞sφce a samoz°ejm∞ naÜich komet). V knize je 29 druh∙ komet rozd∞len²ch podle vzhledu a podle druhu neÜt∞stφ, kterΘ kometu provßzφ.

╚φ≥anΘ m∞li na tak dßvnou civilizaci dokonalΘ pozorovacφ "denφky komet". Bylo v nich zapsßno datum objevenφ, druh komety, souhv∞zdφ kde byla kometa objevena, dalÜφ pohyb, barva, zdßnlivß dΘlka, jak dlouho trvalo ne₧ zase zmizela a p°φpadn∞ nßpadnΘ zm∞ny ve vzhledu komety. ╚φ≥anΘ p°es vÜechnu tuto dokonalost pozorovßnφ nikdy nep°em²Üleli nad tφm, co komety doopravdy jsou.

Ostatnφ nßrody
Na zaΦßtku popisu Φφny jsem uvedl, ₧e nejvφce pozorovali oni. To ovÜem neznamenß, ₧e jejich sousedΘ (Japonci a Korejci) pozorovali mßlo.
Babylo≥anΘ si mysleli, ₧e komety jsou t∞lesa podobnß planetßm.

Evropa - ╪ecko

DΘmokritos

Kdy₧ jedna hv∞zda prolΘtne okolo druhΘ hv∞zdy, vznikajφ komety.

AristotelΘs

Jupiter sice prolΘtl blφzsko hv∞zdy z blφ₧enc∙, p°itom ale ke vzniku komet nedoÜlo.

Komety nemajφ nic spoleΦnΘho s planetami, proto₧e nelΘtajφ okolo ekliptiky, ale i mimo nφ. Komety se takΘ mohou rychle m∞nit. Proto jsou projevem poΦasφ. Tento nßzor byl sice zpochyb≥ovßn, ale udr₧el se asi 2000 let. AristotelΘs v∞°il, ₧e Zem∞ je nehybnß a okolo nφ se otßΦφ n∞kolik pr∙zraΦn²ch sfΘr, kterΘ nesou Slunce, M∞sφc a planety, a hornφ Φßst atmosfΘry. Potom nap°. z n∞jakΘho vulkßnu unikß hork² such² plyn a ten stoupß a₧ do v²Üek, kde ho Slunce zapßlφ. Meteory a polßrnφ zß°i pova₧oval za podobn² ·kaz. Komet je ovÜem mßlo, proto₧e v∞tÜina plyn∙ se spot°ebuje na neustßlΘ ho°enφ mlΘΦnΘ drßhy. DΘmokritos ale tvrdil, ₧e mlΘΦnß drßha je shluk hv∞zd. kterΘ jsou tak daleko, ₧e je od sebe nem∙₧eme odliÜit a to je p°esn∞ ten sprßvn² nßzor.

Seneca

Nesoudφm, ₧e by kometa byla jen nßhl² ohe≥, ale myslφm, ₧e pat°φ mezi v∞Φnß dφla p°φrody.

Nßzory star²ch kmen∙ a nßrod∙

• Bantu-Kavirondo vÜe je stejnß kometa - obßvanß Awori s d²mkou
  
• MasajovΘ (Afrika) p°ijde hlad
  
• ZulovΘ (v²chodnφ Afrika) bude vßlka
  
• EghapovΘ (Nigerie) v kometßch vid∞li mor
  
• DiagovΘ (Zair) lid onemocnφ neÜ¥ovicemi
  
• LubovΘ (Zair) zem°e nßΦelnφk
  
• KungovΘ (Nambie) jako jedinφ vid∞li v komet∞ dobro - p°φchod dobr²ch Φas∙