Sondy

 Halleyova kometa

Halleyova kometa byla p°i svΘm 30. nßvratu ke Slunci byla poprvΘ zachycena 16. °φjna 1982 jako nepatrnß hv∞zdiΦka 25. magnitudy. Kometa se tehdy nachßzela 1,6 miliardy kilometr∙ od Slunce. Tφmto okam₧ikem zaΦalo koordinovanΘ sledovßnφ Halleyovy komety, do n∞ho₧ se zapojilo asi 2000 astronom∙ amatΘr∙ i profesionßl∙. To bylo zpoΦßtku pot°ebnΘ pro p°esnΘ urΦenφ drßhy a pro budoucφ navßd∞nφ kosmick²ch sond. V urΦovßnφ drßhy byla jihoΦeskß hv∞zdßrna Kle¥ na v²bornΘm druhΘm mφst∞. Halleyovu kometu v roce 1986 zkoumala p∞tice sond VEGA, Giotto, Sakigake, Suisei a ICE.

 Giotto

Tato sonda byla pojmenovßna po italskΘm malφ°i Giottovi di Bondone, kter² nakreslil Halleyovu kometu na fresce Klan∞nφ t°φ krßl∙ v PadovskΘ kapli. Ze vÜech p∞ti sond se p°iblφ₧ila zßpadoevropskß sonda Giotto k Halleyov∞ komet∞ nejblφ₧e. Bylo to pouh²ch 600 kilometr∙. O tΘto sond∞ by se dalo °φct, ₧e byla ze vÜech sond nej·sp∞Ün∞jÜφ. Giotto. - ESA, 1999. (http://sci.esa.int/giotto/return.html). ICE  Americkß sonda, p°esm∞rovßna a p°ejmenovßna na ICE (nternationalI Cometary Explorer). Tato sonda p∙vodn∞ zkoumala interakci plazmatu v okolφ zem∞ se SluneΦnφm v∞trem. ICE kolem Halleyovykomety prolet∞la v uctivΘ vzdßlenosti p∞tat°iceti kilometr∙. Tato donda nem∞la kameru. Sakigake a Susei Tyto sondy pochßzejφ z Japonska. Suisei pro¥ala chvost Halleyovy komety ve vzdßlenosti 150 000 km od jßdra a sonda Sakigake cel²ch 7 milion∙ km od jßdra.

  Vega 1, 2

TehdejÜφ sov∞tsk² svaz p°ipravil sondy Vega 1 a 2. Tyto sondy okolo jßdra Halleyovy komety prolet∞ly 8000 a 9000 km od jßdra.

Sondy byly vybaveny nßsledujφcφmi v∞deck²mi p°φstroji:

• kamerov² systΘm pro snφmkovßnφ komety Halley umφst∞n² na ploÜin∞ ASP-G, sestßvajφcφ z nßsledujφcφch prvk∙:
  • Üiroko·hlß kamera (ohniskovß dßlka 180 mm, sv∞telnost f/3, zornΘ pole 3╫4░) (SSSR, Ma∩arsko, Francie),
  • ·zko·hlß kamera (ohniskovß dßlka 1200 mm, sv∞telnost f/5, zornΘ pole 48') se sadou 6 barevn²ch filtr∙ (SSSR, Ma∩arsko, Francie),
  • t°φkanßlov² spektrometr TKS, urΦen² ke spektrßlnφm a polarizaΦnφm m∞°enφm prachu a plynovΘ komy (SSSR, Bulharsko, Francie),
  • infraΦerven² spektrometr IKS pro stanovenφ rozm∞r∙, radiaΦnφ kapacity a teploty jßdra komety (Francie),
  • polohov² detektor ADN slou₧φcφ jako zßloha pro p°φpad selhßnφ hlavnφho optickΘho navßd∞cφho systΘmu (╚SSR),

• prachov² hmotov² spektrometr PUMA pro stanovenφ chemickΘho a izotopickΘho slo₧enφ dopadajφcφch prachov²ch Φßstic (SSSR, Francie, NSR),
• iontov² detektor prachu (SSSR, NSR),
• komplex pro sledovßnφ plazmy, sestßvajφcφ z:
  • neutrßlnφho hmotovΘho spektrometru,
  • hmotovΘho spektrometru Plazmag (SSSR, Ma∩arsko),
  • magnetometru MiÜa (SSSR, Rakousko),
  • analyzßtoru plazmov²ch vln (SSSR, ╚SSR, Polsko),
  • vysokofrekvenΦnφho analyzßtoru ╔pinoche (Francie).  

    Tento seznam je p°ejmut ze strßnek http://www.lib.cas.cz/www/space.4 0

JinΘ komety

Prvnφ pr∙let kolem komety se uskuteΦnil v zß°φ 1985, kdy₧ americkß sonda ICE navÜtφvila kometu 21P/Giacobinni-Zinner cestou k Halleyov∞ komet∞. Kometa s periodou 7 let nenφ p°φliÜ aktivnφ, ale obΦas zp∙sobφ nep°ehlΘdnuteln² meteorick² dΘÜ¥ drakonid. Jestli₧e ICE byla u jin²ch komet d°φve u jinΘ komety a pak teprve u Halleyovy komety, tak ostatnφ sondy to ud∞laly opaΦn∞. Nap°φklad Giotto, p°es ΦßsteΦnΘ poÜkozenφ p°i setkßnφ s Halleyovou kometou rychlostφ 68 km/s, pokraΦovala ke komet∞ 26P/Grigg-Skjellerup s ob∞₧nou dobou 5,1 roku s nφ₧ se setkala 10. Φervence 1992, p°i pr∙letu pouh²ch 125 km od jßdra. Bylo to pom∞rn∞ nφzkou rychlostφ (14 km/s), tak₧e pr∙zkum probφhal hladce.
Podobn∞ byla vyu₧ita takΘ japonskß sonda Sakigake. P°i pr∙letech okolo Zem∞ byla p°esm∞rovßna k sond∞ 45P/Honda-Mrkos-PajduÜßkovß. K nφ dosp∞la 3. ·nora 1996 ve vzdßlenosti 25 milion∙ kilometr∙. Nejblφ₧e k jßdru byla 10 tisφc km a zjistila, ₧e je jßdro pouze 700 m velkΘ a mß tvar ÜiÜky o polom∞ru poloos asi 3:1.
Za dalÜφ sondu, kterß zkoumala komety by se dala pova₧ovat sonda Galileo. Jejφ hlavnφ nßplnφ prßce byl v²zkum Jupiteru, ale takΘ byla p°i srß₧ce komety Shoemaker-Levy 9 s Jupiterem.

Budoucnost

Stardust

Tato sonda je na cest∞ ke komet∞ Wild 2 a jejφm hlavnφm ·kolem bude p°ivΘst vzorky na Zem. Vrßtit by se m∞la v lednu 2006. http://stardust.jpl.nasa.gov Rosseta V roce 2003 plßnuje ESA vypustit sondu Rosseta. Ta mß v roce 2011 p°ilet∞t ke krßtkoperiodickΘ komet∞ 46P/Wirtanen a stßt se jejφ ob∞₧nicφ. Kometa byla objevena v roce 1947, jejφ ob∞₧nß doba je 5,5 roku a pozorovßna byla celkem osmkrßt. To je dobrΘ pro p°esnΘ spoΦφtßnφ drßhy. http://sci.esa.int/rosseta DalÜφmi sondami, kterΘ majφ v budoucnosti zkoumat komety jsou: Deep Space 1 nmp.jpl.nasa.gov/ds1 Deep Impact www.ball.com/aerospace/deepimpact.html