ZnßmΘ komety

Dnes je znßmo tΘm∞° tisφc komet. A to p°i 1500 nßvratech. 200 komet jsou komety s periodou menÜφ ne₧ 200 let. A 300 komet jsou dlouhoperiodickΘ komety s dob°e urΦenou drßhou.

Halleyova kometa 

Halleyova kometa

Dva minulΘ nßvraty Halleyovy komety byly v roce 1910 a 1986. V roce 1986 k nφ bylo vyslßno p∞t sond. Byly to nap°. sondy Vega1, Vega2 a zßpadoevropskΘ Giotto. Giotto se k Halleyov∞ komet∞ dostalo nejblφ₧e. Fotografovßnφ jßdra se pot²kalo s problΘmy: jßdro bylo zahaleno mraky a bylo extrΘmn∞ tmavΘ. Ale v∙bec poprvΘ bylo zblφzka pozorovßno jßdro komety. U Halleyovy komety bylo velkΘ 16 x 7 x 8 km s povrchem na kterΘm byly vid∞t i n∞kolikasetmetrovΘ nerovnosti. Poka₧dΘ, kdy₧ Halleyova kometa prolΘtßvß okolo Slunce, ztratφ asi 1m vysokou povrchovou vrstvu, co₧ je jinak °eΦeno je asi 600 tun materißlu.

32 pr∙let∙ Halleyovy komety. VÜechny krom∞ 2061 a 2134 byly pozorovßny astronomy.
30. 3. 239 p°. n.l.	16. 2. 374	9. 9. 989	27. 10. 1607
5. 10. 163 p°. n.l.	24. 6. 451	23. 3. 1066	15. 9. 1682
2. 8. 86 p°. n.l.	25. 9. 530	22. 4. 1145	13. 3. 1759
5. 10. 11 p°. n.l.	13. 3. 607	1. 10. 1222	16. 11. 1835
26. 1. 66	28. 9. 684	23. 10. 1301	20. 4. 1910
20. 3. 141	22. 5. 760	9. 11. 1378	9. 2. 1986
17. 5. 218	27. 2. 837	9. 6. 1456	28. 7. 2061
20. 4. 295	9. 7. 912	25. 8. 1531	27. 3. 2134

Hale-Bopp

Kometa Hale-Bopp Kometa Hale-Bopp p°i velkΘm p°iblφ₧enφ ke Slunci

Tato kometa byla jedna z nejjasn∞jÜφch komet tohoto stoletφ. Objevili jφ 23. Φervence 1995 astronomovΘ Allan Hale a Tom Bopp poblφ₧ kulovΘ hv∞zdokupy M 70. Pozd∞ji byla kometa nalezena jeÜt∞ Robertem McNaughty na snφmku z dubnu 1993. Tehdy byla ve vzdßlenosti 7 AU od Slunce s 18 a p∙ltou magnitudou. To hodn∞ usnadnilo v²poΦet jejφ drßhy. Hale-Bopp proÜla p°φslunφm 1. dubna 1997. Jejφ jßdro m∞lo rozm∞r pravd∞podobn∞ okolo 50 km a vykazovalo mimo°ßdnou kometßrnφ aktivitu. To sv∞dΦφ o tom, ₧e kometa Hale-Bopp je nov∞ p°φchozφ kometa z Oortova oblaku. Ji₧ p°i objevu bylo z°ejmΘ, ₧e Hale-Bopp bude jedna z nejjasn∞jÜφch komet stoletφ. To se jen potvrdilo. I kdy₧ byla kometa ve velkΘ vzdßlenosti od Slunce (nejblφ₧e 140 mil. km), i v roce 1998 na jejφ pozorovßnφ, v tΘ dob∞ byla Hale-Bopp ji₧ viditelnß pouze na ji₧nφ polokouli, staΦil pouh² triedr. Tato kometa m∞la zak°iven² prachov² a o n∞co delÜφ plazmov² chvost, od poloviny prosince 97 do poloviny ledna 98 i nev²razn² protichvost, ale hlavn∞ vzßcn² neviditeln² chvost z ΦistΘho sodφku. Perioda komety je 3800 let. Tato kometa mφsto p∞knΘ podφvanΘ ovÜem p°inesla n∞kter²m lidem i strach. N∞kte°φ nap°φklad vid∞li na fotografiφch komety vesmφrnou lo∩, kterß je chce odvΘst pryΦ. Nebo se pr² kometa °φtila k zemi a m∞la zahubit lidstvo plyny z ohonu. Na tΘto panice vÜak dovedli n∞kte°φ lidΘ i vyd∞lat. PojiÜ¥ovacφ agenti vybφrali 1 dolar a v p°φpad∞ havßrie m∞li zaplatit 4000 USD, ale jak je dnes vid∞t, tak si zachrßnci lidstva nechali penφze pro sebe.

Hyakutake

Kometa Hyakutake

Objevitelem komety je japonec Jod₧i Hyakutake. V dob∞ objevu m∞la 11. mag. Kometa se pohybuje proti pohybu planet a jejφ drßha mß vysok² sklon v∙Φi ekliptice. P°φslunφm proÜla 1. kv∞tna 1996, kdy₧ byla od Slunce vzdßlenß 35 milion∙ km. K Zemi byla nejblφ₧e 25. b°ezna 1996 (15 mil. km). Jejφ p°iblφ₧enφ k Zemi zm∞nilo jejφ drßhu z 7700 let na 14 300 let. Jejφ chvost znamenal nov² rekord - 100░. Jejφm nejv∞tÜφm p°ekvapenφm pro astronomy byl objev m∞kkΘho rentgenovΘho zß°enφ dru₧icφ ROSAT 27. Zß°φcφ oblast m∞la tvar srpku, kter² byl posunut o 30 000 km od jßdra sm∞rem ke Slunci. To bylo pozd∞ji zjiÜt∞no i u jin²ch komet vΦetn∞ komety Hale-Bopp. P°esn² mechanismus vzniku neznßme, ale je to pravd∞podobn∞ zp∙sobeno sluneΦnφm v∞trem p∙sobφcφm na plyny v kom∞ za teploty okolo 0░C. Byla to kometa, kterß mohla na n∞kolik dnφ ukßzat lidem, jak takovß po°ßdnß kometa vypadß. Na hv∞zdßrnßch bylo velkΘ mno₧stvφ telefonßt∙ a nßvÜt∞vnφk∙ bylo takΘ hodn∞. Byla nejjasn∞jÜφ na ja°e 1997 a proto si vyslou₧ila p°ezdφvku "Kometa jara".

Kometa West

P°i fotografovßnφ Schmitovou komorou na jihoevropskΘ observato°i La Silla v Chille se na dvou fotografiφch v souhv∞zdφ mikroskop z ji₧nφ oblohy se naÜla tehdy jeÜt∞ nejasnß kometa (14,5 mag). Nalezl ji tam 5. listopadu 1975 Richard West. Tehdy jeÜt∞ nev∞d∞l jak bude jeho kometa jasnß. V Periheliu, co₧ bylo 25. ·nora 1976, to bylo -3 mag. Po periheliu kometa pozb²vala jasnosti, ale najednou se s rozpadem jßdra na dv∞,pozd∞ji i na Φty°i Φßsti, zjasnila o asi 2 magnitudy. Jejφ nejv∞tÜφ ·hlovß velikost byla 30░. Kometa West byla jena z nejjasn∞jÜφch komet tohoto stoletφ.

Enckeova kometa

Tato kometa mß nejkratÜφ drßhu ze vÜech komet. Byla pozorovßna francouzem P. MΘchainem v rocφch 1786, 1795, 1808, 1818. Pojmenovßna vÜak byla po n∞meckΘm astronomovi J. Enckeovi, kter² vypoΦφtal, ₧e to byla stßle ta samß kometa.

Ikea-Seki

Kometa byla ob∞vena 18. zß°φ 1965 astronomy amatΘry Kaorem Ikeyem a Tsutomem Sekim. Tato kometa pat°φ do Kreutzovy rodiny komet, nejblφ₧e k Slunce byla 21. °φjna roku 1965 - pouh²ch 0,008 AU. V tΘto dob∞ prochßzela koronou Slunce, zde byla vystavena vysok²m teplotßm a slapovßmu p∙sobenφ Slunce, tak₧e se okolo 26. °φjna kometa rozpadla na dv∞ Φßsti.Ty byly viditelnΘ a₧ do konce roku. Jejφ nejv∞tÜφ jasnost byla -10,5 mag. a ohon byl asi Φty°icetistup≥ov².