V poslednφm lo≥skΘm Chipu jsme se seznßmili s historiφ intranet∙ i s nejnov∞jÜφmi trendy v jejich v²voji. Nynφ se podφvßme, jak se intranetov² systΘm navrhuje û p°iblφ₧φme si obecnΘ principy v²stavby podnikov²ch informaΦnφch systΘm∙ a popφÜeme si referenΦnφ model intranetu.
Principy v²stavby IS
Mnohaletß praxe softwarov²ch firem zab²vajφcφch se v²vojem podnikov²ch informacnφch systΘmu (PIS) ukazuje, ₧e zpravidla nejvetÜφm problΘmem v tΘto cinnosti je rφzenφ v²voje takovΘho systΘmu. Presto₧e se ji₧ od 60. let soustreduje ·silφ na vytvorenφ vhodn²ch nßstroju a metodologiφ pro v²voj systΘmu, i nadßle se ukazujφ te₧kosti s trojimperativem (termφn trojimperativ vyjadruje skutecnost, ₧e projekty majφ trojrozmern² cφl û musejφ splnovat po₧adavky na vecnΘ provedenφ, casov² plßn a rozpoctovΘ nßklady). Pravdepodobne i tyto zkuÜenosti vedly pana H. Goluba, reditele svetoznßmΘ poradenskΘ firmy McKinsley, ke zverejnenφ tzv. Golubov²ch zßkonu (1985), kterΘ pomerne presne charakterizujφ popisovan² stav. V techto zßkonech se mu₧eme docφst, ₧e
╖ ₧ßdn² vetÜφ projekt informacnφho systΘmu (IS) nenφ uveden do provozu vcas, v mezφch rozpoctu a stejnou skupinou pracovnφku, kterß jej zacala, ani nepracuje tak, jak by se predpoklßdalo;
╖ v²hodou mlhav²ch cφlu projektu je, ₧e nßm umo₧nφ vyhnout se potφ₧φm pri jejich hodnocenφ;
╖ zßmerum rozumφ kdokoli jin² jinak, ne₧ jak jim rozumφ jejich puvodce;
╖ jen meritelnΘ prφnosy jsou skutecnΘ;
╖ mno₧stvφ uskutecnenΘ prßce je prφmo ·mernΘ odmocnine poctu lidφ v t²mu;
╖ nedbale naplßnovan² projekt zabere trojnßsobek casu, ne₧ se predpoklßdalo, zatφmco peclive naplßnovan² projekt jen dvojnßsobek;
╖ projekcnφ t²m se brßnφ t²dennφm zprßvßm o cinnosti, proto₧e dokumentujφ nedostatecn² pokrok pracφ na projektu;
╖ projekt pokracuje rychle, a₧ je z 90 % hotov, a z techto 90 % zustane hotov nav₧dy;
╖ jestli₧e u₧ivatel neverφ systΘmu, vyvine si systΘm soube₧n² a fungovat nebude ₧ßdn² z nich.
V²voj intranetu û softwarovΘ in₧en²rstvφ
SoftwarovΘ in₧en²rstvφ vzniklo aplikacφ in₧en²rsk²ch, vedeck²ch a matematick²ch prφstupu pro oblast tvorby softwaru. Sklßdß se z metod, technik, nßstroju a prφstupu, jejich₧ pou₧φvßnφ se v praxi ukßzalo efektivnφ.
Vychßzφ z peti principu:
╖ modelovßnφ û prφstup je charakterizovßn vyu₧φvßnφm ruzn²ch grafick²ch zobrazovacφch metod;
╖ iterace û stavφ na tom, ₧e v praxi se mßlokdy podarφ hned napoprvΘ vyreÜit cel² komplexnφ problΘm k ·plnΘ spokojenosti u₧ivatelu;
╖ strukturovßnφ û postupn² hierarchick² rozklad celΘho komplexnφho problΘmu na menÜφ, lΘpe zvlßdnutelnΘ celky;
╖ ₧ivotnφ cyklus û zachycuje komplexne cel² proces v²voje i u₧φvßnφ IS;
╖ automatizace û princip pocφtacovΘ podpory, kter² znamenß vyu₧φvßnφ pocφtacovΘ podpory po celou dobu ₧ivotnφho cyklu.
V²voj intranetu û objektov² p°φstup
V soucasnΘ dobe se velmi casto mu₧eme setkat i s objektov²m prφstupem, kter² menφ pohled analytika IS na svet. Jde o zßsadnφ zmenu myÜlenφ od prφstupu strukturßlnφho, v nem₧ se jednotlivΘ cinnosti dekomponujφ na dφlcφ cinnosti, k prφstupu objektovΘmu, kter² sleduje objekty a jejich chovßnφ. Prechod z jednoho stavu objektu do druhΘho je rφzen urcit²mi udßlostmi, naprφklad zaevidovßnφm objednßvky. Tento prφstup je velmi dobre pochopiteln² pro koncovΘ u₧ivatele, kterφ nevφ nic o strukture objektu, ale dokß₧ou velmi dobre popsat jeho vlastnosti.
Objektove orientovanΘ techniky musφ b²t kombinovßny s jin²mi softwarov²mi technologiemi, mezi ne₧ patrφ naprφklad
╖ CASE (Computer Aided Systems Engineering);
╖ vizußlnφ programovßnφ;
╖ generßtory k≤du;
╖ datovΘ sklady a rφzenφ techto skladu;
╖ informacnφ in₧en²rstvφ;
╖ objektove orientovanΘ databßze;
╖ neprocedurßlnφ jazyky;
╖ vyhodnocovacφ nßstroje;
╖ technologie klient/server;
╖ knihovny trφd;
╖ objektove orientovanß anal²za a nßvrh.
ReferenΦnφ model intranetu
Nynφ se zamerφme na popis referencnφho modelu intranetu, co₧ je vzorovΘ reÜenφ obecnΘho modelu intranetu (obr. 1). Praxe ukßzala, ₧e intranetovß reÜenφ zpravidla prerustajφ do "velk²ch" large-scale systΘmu, proto je vhodnΘ uvedomit si pracovnφ rßmec techto reÜenφ, kter² by zretelne identifikoval jeho hlavnφ komponenty a jejich ·cel:
PocφtacovΘ prostredφ (Computing Environment)
Touto komponentou je reprezentovßno veÜkerΘ pocφtacovΘ prostredφ navrhovanΘho intranetu sklßdajφcφ se z pocφtacov²ch sφtφ, webov²ch serveru, klientu, firewallu a z dalÜφch komponent.
U₧ivatelskΘ nßstroje (User Tools)
Pomocφ tΘto komponenty jsou reprezentovßny nßstroje poskytujφcφ nebo zajiÜtujφcφ:
╖ testovßnφ, licencnφ politiku a podporu techto nßstroju;
╖ Üetrenφ nßkladu spojen²ch s licencemi a podporou u₧φvan²ch nßstroju;
V prevß₧nΘ mφre mßme na mysli pod pojmem u₧ivatelskΘ nßstroje ruznΘ druhy webov²ch prohlφ₧ecu poskytujφcφch vyu₧φvßnφ rady prφdavn²ch plug-in/u, zobrazovßnφ nov²ch souborov²ch formßtu a v neposlednφ rade naprφklad i snadnΘ oznacenφ dule₧it²ch strßnek pomocφ tzv. bookmarku.
Prohledßvacφ nßstroje (Discovery Tools)
U prohledßvacφch nßstroju platφ jednoduch² princip: informace mß nulovou hodnotu, pokud ji nelze zφskat (najφt) v potrebnΘm casovΘm okam₧iku.
Je nesporn²m faktem, ₧e pri nßvrhu intranetu (konkrΘtne prohledßvacφch nßstroju) je vhodnΘ vychßzet z odpovedφ na otßzky, jak budou u₧ivatelΘ naklßdat s daty a k jakΘmu zpusobu je budou vyu₧φvat. Od tΘto odpovedi je cßstecne odvozovßn budoucφ formßt prenßÜen²ch informacφ a takΘ zpusob, jak²m v²vojßri napφÜφ a integrujφ programy.
Prohledßvacφ nßstroje mu₧eme delit do trφ zßkladnφch skupin:
╖ strana klienta û zde se hovorφ o tzv. navigacnφch pomuckßch strßnek. Mezi ne patrφ be₧nΘ navigacnφ bary, strßnky s nßpovedou a strßnky s obsahem celΘho informacnφho mφsta;
╖ strana serveru û na strane serveru se setkßvßme s vlastnφmi prohledßvacφmi stroji (search engine);
╖ strana organizace û pod touto skupinou jsou zahrnuty ruznΘ globßlnφ prohledßvacφ nßstroje, dßle je zde zahrnuto u₧φvßnφ ruzn²ch filtru a softwarov²ch pruvodcu.
SystΘmy podpory (Support Systems)
Jak ji₧ nßzev napovφdß, poskytuje tato komponenta nejruznejÜφ druhy podpory koncov²m u₧ivatelum intranetu. VyreÜen² problΘm je potΘ zprφstupnen ostatnφm u₧ivatelum naprφklad pomocφ strßnek s odpovedmi na casto kladenΘ otßzky oznacovanΘ jako FAQ (Frequently Asked Questions). Pod touto komponentou mu₧e b²t dßle zahrnut trΘnink, konzultace a pomoc pro vÜechny u₧ivatele.
WebovΘ nßstroje (Web Tools)
S pomocφ webov²ch nßstroju nßvrhßri vytvßrejφ kompletnφ webovß mφsta. Mezi nßstroje usnad≥ujφcφ tvorbu webu pat°φ nap°φklad diagnostickΘ nßstroje, editory, filtry a mnoho dalÜφch nßstroj∙, pomocφ nich₧ jsme schopni efektivnφm zpusobem vytvßret a provozovat intranety û od nßvrhu strßnek ji₧ zminovan²mi editory a₧ po sledovßnφ nßvÜtevnosti jednotliv²ch strßnek intranetu pomocφ ruzn²ch diagnostick²ch nßstroju.
WebovΘ aplikace (Web Applications)
Webov²ch aplikacφ existuje celß rada. Mezi nejpou₧φvanejÜφ skupiny webov²ch aplikacφ patrφ:
╖ zprφstupnenΘ dokumenty û aplikace nabφzejφcφ informace (o produktech, bezpecnostnφch procedurßch, o projektech atd.);
╖ aplikacnφ brßna û pomocφ techto aplikacφ je reÜen naprφklad prφstup k prßvnφmu systΘmu, k datum Warehousu a k Design Managementu;
╖ groupware û zahrnuje dnes ji₧ be₧nΘ aplikace nabφzejφcφ elektronickou poÜtu, videokonference, sdφlenφ dokumentu a mnoho dalÜφch slu₧eb;
╖ knowledge aplikace û v tΘto skupine jsou aplikace slou₧φcφ k mapovßnφ informacφ a podpore rozhodovßnφ rφdφcφch pracovnφku.
Rφdicφ prostredφ intranetu (Environment Managers)
Jiste nenφ potreba zduraznovat skutecnost, ₧e novß intranetovß reÜenφ se stßvajφ cφm dßl vφce komplikovanejÜφmi, a v dusledku toho se ukazuje vhodnΘ vyu₧φvat ruznΘ prostredky, kterΘ pomßhajφ jejich efektivnφmu, a pokud mo₧no i k u₧ivatelsky nenßrocnΘmu rφzenφ. Tyto prostredky zajiÜtujφ funkce typu overovßnφ odkazu, kontrola dokumentu a verzφ, prohlφ₧ece webov²ch mφst, administrace u₧ivatelu, statistickΘ sledovßnφ nßvÜtevnosti, overovßnφ HTML k≤du a ruznΘ bezpecnostnφ nßstroje.
Publikacnφ systΘm (Publishing System)
Pod publikacnφm systΘmem se skr²vß mno₧ina nßstroju, vzorov²ch strßnek a pruvodcu pomßhajφcφch vytvßret a rφdit obsah informacnφch mφst. Jednß se tedy o nßstroje, s jejich₧ pomocφ je umo₧neno vytvßrenφ a implementovßnφ pou₧φvan²ch standardu. Tyto nßstroje zajiÜtujφ dßle kontrolu a synchronizaci verzφ a rovne₧ spoluprßci vφce autoru na jednom dokumentu. Zpravidla pracujφ na principu WYSIWYG (What You See Is What You Get), kter² rovnou zobrazuje v²sledek odpovφdajφcφ v²stupu.
Informacnφ sklady (Information Repository)
Zßkladnφm poslßnφm prostredku v informacnφch skladech je poskytovßnφ duveryhodnΘ informacnφ bßze. Informacnφ sklady reÜφ
╖ prφstup k ji₧ existujφcφm datum spolecnosti, kterß bude budoucφ intranetovΘ reÜenφ vyu₧φvat;
╖ prφstup k vlastnφ databßzi navr₧enΘ pouze pro potreby intranetu;
╖ archivaci informacφ.
Je dule₧itΘ si takΘ uvedomit, ₧e vytvorenφ vhodne navr₧enΘho informacnφho skladu v²razn²m zpusobem zredukuje nßklady na informacnφ zdroje, a dßle mu₧e dojφt ke zlepÜenφ kvality a duveryhodnosti prezentovan²ch informacφ.
Webovß mφsta (Web Sites)
Webovß mφsta jsou zaklßdßna jednotliv²mi spolecnostmi a jsou umφstnena v prostredφ techto spolecnostφ (dßno principem intranetu a otßzkou bezpecnosti). Poslßnφm techto mφst je poskytnout u₧ivatelum prφstup ke vÜem slu₧bßm nabφzen²m pomocφ intranetu a dßle zajistit indexovΘ slu₧by a efektivnφ komunikaci uvnitr spolecnosti.
P°φÜt∞
V p°φÜtφm Chipu se dozvφte, jak se postupuje p°i plßnovßnφ intranetovΘho systΘmu.
