Intranetový systém – referenční model 
Intranet se představuje (2)
V posledním loňském Chipu jsme se seznámili s historií intranetů i s nejnovějšími trendy v jejich vývoji. Nyní se podíváme, jak se intranetový systém navrhuje – přiblížíme si obecné principy výstavby podnikových informačních systémů a popíšeme si referenční model intranetu.

Principy výstavby IS
Mnohaletá praxe softwarových firem zabývajících se vývojem podnikových informacních systému (PIS) ukazuje, že zpravidla nejvetším problémem v této cinnosti je rízení vývoje takového systému. Prestože se již od 60. let soustreduje úsilí na vytvorení vhodných nástroju a metodologií pro vývoj systému, i nadále se ukazují težkosti s trojimperativem (termín trojimperativ vyjadruje skutecnost, že projekty mají trojrozmerný cíl – musejí splnovat požadavky na vecné provedení, casový plán a rozpoctové náklady). Pravdepodobne i tyto zkušenosti vedly pana H. Goluba, reditele svetoznámé poradenské firmy McKinsley, ke zverejnení tzv. Golubových zákonu (1985), které pomerne presne charakterizují popisovaný stav. V techto zákonech se mužeme docíst, že
·	žádný vetší projekt informacního systému (IS) není uveden do provozu vcas, v mezích rozpoctu a stejnou skupinou pracovníku, která jej zacala, ani nepracuje tak, jak by se predpokládalo;
·	nejsme-li schopni neco formulovat, nenavrhujme to;
·	výhodou mlhavých cílu projektu je, že nám umožní vyhnout se potížím pri jejich hodnocení;
·	zámerum rozumí kdokoli jiný jinak, než jak jim rozumí jejich puvodce;
·	jen meritelné prínosy jsou skutecné;
·	množství uskutecnené práce je prímo úmerné odmocnine poctu lidí v týmu;
·	nedbale naplánovaný projekt zabere trojnásobek casu, než se predpokládalo, zatímco peclive naplánovaný projekt jen dvojnásobek;
·	projekcní tým se brání týdenním zprávám o cinnosti, protože dokumentují nedostatecný pokrok prací na projektu;
·	projekt pokracuje rychle, až je z 90 % hotov, a z techto 90 % zustane hotov navždy;
·	jestliže uživatel neverí systému, vyvine si systém soubežný a fungovat nebude žádný z nich.

Vývoj intranetu – softwarové inženýrství
Softwarové inženýrství vzniklo aplikací inženýrských, vedeckých a matematických prístupu pro oblast tvorby softwaru. Skládá se z metod, technik, nástroju a prístupu, jejichž používání se v praxi ukázalo efektivní.
Vychází z peti principu: 
·	modelování – prístup je charakterizován využíváním ruzných grafických zobrazovacích metod;
·	iterace – staví na tom, že v praxi se málokdy podarí hned napoprvé vyrešit celý komplexní problém k úplné spokojenosti uživatelu;
·	strukturování – postupný hierarchický rozklad celého komplexního problému na menší, lépe zvládnutelné celky;
·	životní cyklus – zachycuje komplexne celý proces vývoje i užívání IS;
·	automatizace – princip pocítacové podpory, který znamená využívání pocítacové podpory po celou dobu životního cyklu.

Vývoj intranetu – objektový přístup
V soucasné dobe se velmi casto mužeme setkat i s objektovým prístupem, který mení pohled analytika IS na svet. Jde o zásadní zmenu myšlení od prístupu strukturálního, v nemž se jednotlivé cinnosti dekomponují na dílcí cinnosti, k prístupu objektovému, který sleduje objekty a jejich chování. Prechod z jednoho stavu objektu do druhého je rízen urcitými událostmi, napríklad zaevidováním objednávky. Tento prístup je velmi dobre pochopitelný pro koncové uživatele, kterí neví nic o strukture objektu, ale dokážou velmi dobre popsat jeho vlastnosti.
Objektove orientované techniky musí být kombinovány s jinými softwarovými technologiemi, mezi než patrí napríklad 
·	CASE (Computer Aided Systems Engineering);
·	vizuální programování;
·	generátory kódu;
·	datové sklady a rízení techto skladu;
·	informacní inženýrství;
·	objektove orientované databáze;
·	neprocedurální jazyky;
·	vyhodnocovací nástroje;
·	technologie klient/server;
·	knihovny tríd;
·	objektove orientovaná analýza a návrh.

Referenční model intranetu
Nyní se zameríme na popis referencního modelu intranetu, což je vzorové rešení obecného modelu intranetu (obr. 1).  Praxe ukázala, že intranetová rešení zpravidla prerustají do "velkých" large-scale systému, proto je vhodné uvedomit si pracovní rámec techto rešení, který by zretelne identifikoval jeho hlavní komponenty a jejich úcel:

Pocítacové prostredí (Computing Environment)
Touto komponentou je reprezentováno veškeré pocítacové prostredí navrhovaného intranetu skládající se z pocítacových sítí, webových serveru, klientu, firewallu a z dalších komponent.

Uživatelské nástroje (User Tools)
Pomocí této komponenty jsou reprezentovány nástroje poskytující nebo zajištující:
·	testování, licencní politiku a podporu techto nástroju;
·	šetrení nákladu spojených s licencemi a podporou užívaných nástroju;
·	uživatelskou akceptovatelnost intranetového rešení;
·	aktualizaci techto nástroju.
V prevážné míre máme na mysli pod pojmem uživatelské nástroje ruzné druhy webových prohlížecu poskytujících využívání rady prídavných plug-in/u, zobrazování nových souborových formátu a v neposlední rade napríklad i snadné oznacení duležitých stránek pomocí tzv. bookmarku. 

Prohledávací nástroje (Discovery Tools)
U prohledávacích nástroju platí jednoduchý princip: informace má nulovou hodnotu, pokud ji nelze získat (najít) v potrebném casovém okamžiku.
Je nesporným faktem, že pri návrhu intranetu (konkrétne prohledávacích nástroju) je vhodné  vycházet z odpovedí na otázky, jak budou uživatelé nakládat s daty a k jakému zpusobu je budou využívat. Od této odpovedi je cástecne odvozován budoucí formát prenášených informací a také zpusob, jakým vývojári napíší a integrují programy.   
Prohledávací nástroje mužeme delit do trí základních skupin:
·	strana klienta – zde se hovorí o tzv. navigacních pomuckách stránek. Mezi ne patrí bežné navigacní bary, stránky s nápovedou a stránky s obsahem celého informacního místa;
·	strana serveru – na strane serveru se setkáváme s vlastními prohledávacími stroji (search engine);
·	strana organizace – pod touto skupinou jsou zahrnuty ruzné globální prohledávací nástroje, dále je zde zahrnuto užívání ruzných filtru a softwarových pruvodcu.

Systémy podpory (Support Systems)
Jak již název napovídá, poskytuje tato komponenta nejruznejší druhy podpory koncovým uživatelum intranetu. Vyrešený problém je poté zprístupnen ostatním uživatelum napríklad pomocí stránek s odpovedmi na casto kladené otázky oznacované jako FAQ (Frequently Asked Questions). Pod touto komponentou muže být dále zahrnut trénink, konzultace a pomoc pro všechny uživatele.

Webové nástroje (Web Tools)
S pomocí webových nástroju návrhári vytvárejí kompletní webová místa. Mezi nástroje usnadňující tvorbu webu patří například diagnostické nástroje, editory, filtry a mnoho dalších nástrojů, pomocí nichž jsme schopni efektivním zpusobem vytváret a provozovat intranety – od návrhu stránek již zminovanými editory až po sledování návštevnosti jednotlivých stránek intranetu pomocí ruzných diagnostických nástroju.

Webové aplikace (Web Applications)
Webových aplikací existuje celá rada. Mezi nejpoužívanejší skupiny webových aplikací patrí:
·	zprístupnené dokumenty – aplikace nabízející informace (o produktech,  bezpecnostních procedurách, o projektech atd.);
·	aplikacní brána – pomocí techto aplikací je rešen napríklad prístup k právnímu systému, k datum Warehousu a k Design Managementu;
·	groupware – zahrnuje dnes již bežné aplikace nabízející elektronickou poštu, videokonference, sdílení dokumentu a mnoho dalších služeb;
·	knowledge aplikace – v této skupine jsou aplikace sloužící k mapování informací a podpore rozhodování rídících pracovníku.

Rídicí prostredí intranetu (Environment Managers)
Jiste není potreba zduraznovat skutecnost, že nová intranetová rešení se stávají cím dál více komplikovanejšími, a v dusledku toho se ukazuje vhodné využívat ruzné prostredky, které pomáhají jejich efektivnímu, a pokud možno i k uživatelsky nenárocnému rízení. Tyto prostredky zajištují funkce typu overování odkazu, kontrola dokumentu a verzí, prohlížece webových míst, administrace uživatelu, statistické sledování návštevnosti, overování HTML kódu a ruzné bezpecnostní nástroje.

Publikacní systém (Publishing System)
Pod publikacním systémem se skrývá množina nástroju, vzorových stránek a pruvodcu pomáhajících vytváret a rídit obsah informacních míst. Jedná se tedy o nástroje, s jejichž pomocí je umožneno vytvárení a implementování používaných standardu. Tyto nástroje zajištují dále kontrolu a synchronizaci verzí a rovnež spolupráci více autoru na jednom dokumentu. Zpravidla pracují na principu WYSIWYG  (What You See Is What You Get), který rovnou zobrazuje výsledek odpovídající výstupu.

Informacní sklady (Information Repository)
Základním posláním prostredku v informacních skladech je poskytování duveryhodné informacní báze. Informacní sklady reší
·	prístup k již existujícím datum spolecnosti, která bude budoucí intranetové rešení využívat;
·	prístup k vlastní databázi navržené pouze pro potreby intranetu;
·	archivaci informací.
Je duležité si také uvedomit, že vytvorení vhodne navrženého informacního skladu výrazným zpusobem zredukuje náklady na informacní zdroje, a dále muže dojít ke zlepšení kvality a duveryhodnosti prezentovaných informací.

Webová místa (Web Sites)
Webová místa jsou zakládána jednotlivými spolecnostmi a jsou umístnena v prostredí techto spolecností (dáno principem intranetu a otázkou bezpecnosti). Posláním techto míst je poskytnout uživatelum prístup ke všem službám nabízeným pomocí intranetu a dále zajistit indexové služby a efektivní komunikaci uvnitr spolecnosti. 

Příště
V příštím Chipu se dozvíte, jak se postupuje při plánování intranetového systému. 

 [  Milan Pinte    I    pinte@atlas.cz  ]
	Chyba! Neznámý argument přepínače./11