IAN - Novinky 23. 3. 1999

Psφ poΦasφ na Uranu
Do vesmφru z mo°e!
V²roba antilßtky pomocφ laseru aneb
Stolnφ termonukleßrnφ reaktor na sv∞t∞
Landsat 7 brzy na scΘn∞
Hv∞zdß°skß antiroΦenka

Psφ poΦasφ na Uranu
Hubbl∙v kosmick² dalekohled se op∞t vytßhl. Jeho prost°ednictvφm se astronom∙m poprvΘ poda°ilo rozli╣it sez≤nnφ zm∞ny poΦasφ na planet∞ Uran. SΘrie fotografiφ posklßdanß do poΦφtaΦovΘ animace ukazuje tuto planetu jako prom∞nliv² sv∞t Uran

s mohutnou oblaΦnostφ a nev²razn²m systΘmem prstenc∙, kter²m probφhajφ pomalΘ vlny m∞nφcφ jeho vzhled. Efekt je podle v╣eho d∙sledkem skuteΦnosti, ╛e prstence jsou tvo°eny obrovsk²m mno╛stvφm drobn²ch äkamφnk∙ô. Tento materißl je velice citliv² na drobnΘ zm∞ny v gravitaci, vznikajφcφ vlivem mφrnΘho zplo╣t∞nφ planety. V²slednΘ malΘ gravitaΦnφ poruchy proto zp∙sobujφ v prstencφch lokßlnφ zhu╣t∞nφ a nßslednΘ z°ed∞nφ materißlu. Cel² proces se neustßle opakuje a vytvß°φ tak ji╛ zmi≥ovanΘ vlny. Podle astronom∙ jsou v²sledky po°φzenΘ Hubblem naprosto unikßtnφ, dosavadnφ zkoumßnφ nic podobnΘho neodhalilo. Vinu na tom nese mimo jinΘ velice dlouh² ärokô na planet∞, kter² trvß vφce ne╛ 84 pozemsk²ch let.
Sez≤nnφ zm∞ny klimatu na na╣φ planet∞ jsou zp∙sobeny pom∞rn∞ mal²m sklonem rotaΦnφ osy Zem∞ (cca 23░). SluneΦnφ paprsky tak b∞hem roku dopadajφ na zemsk² povrch pod r∙zn²m ·hlem, co╛ mß za nßsledek zm∞ny poΦasφ. Naproti sklon rotaΦnφ osy Uranu je tΘm∞° devadesßt stup≥∙, planeta tak natßΦφ ke Slunci stßle stejnou stranu, co╛ mß za nßsledek extrΘmnφ zm∞ny klimatu se zhruba dvacetiletou periodou.

Tomß╣ Apeltauer

Podle Internetu

Do vesmφru z mo°e!

SpoleΦnost Sea Launch, (co╛ by se dalo p°elo╛it jako "Mo°╣tφ vypou╣t∞Φi") se pokusila jako prvnφ na sv∞t∞ navrhnout a zrealizovat nov² zp∙sob vypou╣t∞nφ kosmick²ch raket. Zakoupila k tomu ·Φelu ropnou plo╣inu Odysseus vzdßlenou 2 400 kilometr∙ od havajskΘho souostrovφ. Do celΘho projektu investovala pln²ch 500 milion∙ dolar∙ a zdß se, ╛e se jφ to vyplatφ. V²znamn²m podφlnφkem spoleΦnosti Sea Launch je znßm² americk² leteck² gigant Boeing, kter² se sna╛φ "protlaΦit" ze zemskΘ atmosfΘry a╛ do vesmφru. Start z plosiny

Po rozsßhlΘ rekonstrukci plo╣iny a nßroΦnΘ technickΘ p°φprav∞ mohli p°istoupit k prvnφmu pokusnΘmu vypu╣t∞nφ satelitu. Jako nosnou raketu pou╛ili ukrajinsko-rusk² Zenit-3SL pohßn∞n² petrolejem a tekut²m kyslφkem. Na palub∞ m∞la jen atrapu komunikaΦnφho satelitu. Kdyby se to nßhodou nepovedlo, tak by je to alespo≥ nep°i╣lo tak draho.
Vzhledem k mal²m rozm∞r∙m plo╣iny, musel b²t ve╣ker² personßl evakuovßn na palubu lodi. T°φstup≥ovß raketa byla zapßlena a zahalila celou plo╣inu mraky d²mu. PotΘ se za ohlu╣ujφcφho rachotu vznesla do prostoru. O hodinu pozd∞ji se ve v²╣ce 2 000 kilometr∙ satelit odd∞lil od t°etφho stupn∞ rakety a pokraΦoval ji╛ sßm v zapoΦatΘ cest∞ na stanovenou ob∞╛nou drßhu 40 000 kilometr∙ nad povrchem Zem∞.
"Mise je doprovßzena sam²mi ·sp∞chy", °φkß tiskov² mluvΦφ spoleΦnosti Boeing. "Dokßzali jsme, ╛e je mo╛nΘ vypou╣t∞t rakety z plo╣in na hladin∞ mo°e."

Petr Sobotka

podle materißl∙ JPL/NASA

V²roba antilßtky pomocφ laseru aneb
Stolnφ termonukleßrnφ reaktor na sv∞t∞
Mo╛nost domßcφ v²roby antilßtky se neΦekan∞ p°iblφ╛ila. Jak nedßvno sd∞lil na shromß╛d∞nφ APS v americkΘ Atlant∞ Tom Cowan, jeden z v∞dc∙ v²zkumnΘho t²mu zab²vajφcφm se pokusy s tzv. Petawattov² (Peta û 1015) laser v Livermoru, antilßtku se poda°ilo vyrobit bez pou╛itφ urychlovaΦ∙. Livermorsk² Petawattov² laser je v souΦasnosti bezkonkurenΦn∞ nejmocn∞j╣φm laserem na sv∞t∞. Toto fotonovΘ d∞lo poslou╛ilo k zajφmavΘmu experimentu, kdy se jeho paprskem posvφtilo na tenkou vrstviΦku vyrobenou z ryzφho zlata. ElektrickΘ pole koherentnφho elektromagnetickΘho zß°enφ vysφlanΘho laserem doslova vyrvalo elektrony z atom∙ zlatu a ud∞lilo jim nep°edstavitelnou energii mnoha desφtek MeV. Elektrony vymr╣t∞nΘ ven se pohybovaly rychlostφ a╛ 99,999 % rychlosti sv∞tla. S tφm, jak se brzdily, emitovaly tvrdΘ zß°enφ gama. Z n∞j pak povstala °ada pßr∙ elektron-pozitron (prßv∞ tyto pozitrony jsou prvnφ antilßtkou, kterou se poda°ilo pomocφ laseru p°ipravit). JinΘ z foton∙ gama zß°enφ dokßzaly roz╣t∞pit i atomovß jßdra, kterß se jim p°ipletla do cesty.
Je pozoruhodnΘ, ╛e nevi≥ouΦkΘ fotony laseru o energii pßr elektronvolt∙, pokud jsou dob°e se╣ikovßny, tak jak je tomu ve sv∞tle laseru, dokß╛φ vyvolat °et∞zec jadern²ch reakcφ vy╛adujφcφch energie milionkrßt v∞t╣φ. TakovΘto energie bylo a╛ doposud mo╛nΘ dosßhnout pouze v rozm∞rn²ch urychlovaΦφch.
Nadto, v²kon takovΘho laseru vysφlajφcφ sv∞telnΘ zßblesky trvajφcφ °ßdov∞ 35 femtosekundy (10-15s) m∙╛e b²t soust°ed∞n do oblasti mnohem men╣φ, ne╛ se da°φ dosßhnout u b∞╛n²ch urychlovaΦ∙.
O dal╣φm pr∙lomu v oblasti jadernΘ technologie informoval na tΘm╛e shromß╛d∞nφ Todd Ditmire, kter² popsal pokus, p°i n∞m╛ se kratiΦk²mi a nesmφrn∞ intenzivnφ pulsy petawattovΘho laseru oza°oval plynn² proud molekul deuteria. Tyto molekuly byly soust°ed∞ny v maliΦk²ch shlucφch o velikosti cca 5 nanometr∙. ┌Φinkem laserovΘho bombardovßnφ tyto chuchvalce deuteria doslova explodovaly. N∞kterΘ z urychlen²ch atom∙ deuteria se termonukleßrn∞ spojily v jßdro helia 3, p°iΦem╛ se uvolnil vysoce energetick² neutron. Tyto neutrony o charakteristickΘ energii 2,45 MeV byly v poΦtu a╛ 10 000 na jeden puls zachyceny a prokßzßny standardnφ detekΦnφ technikou.
Ditmire, kter² se chlubil, ╛e celΘ za°φzenφ umo╛≥ujφcφ termonukleßrnφ f·zi nezabralo vφce ne╛ jeden v∞t╣φ st∙l, ov╣em p°ipustil, ╛e se asi jen st∞╛φ doΦkß v∞t╣φho komerΦnφho ·sp∞chu. NicmΘn∞ by mohl tento laserov² termonukleßrnφ reaktor slou╛it jako levn² zdroj neutron∙. Lßce spoΦφvß v nesmφrn∞ vysokΘ ·Φinnosti za°φzenφ û prakticky v╣echna energie laseru se zde p°em∞≥uje v kinetickou energii urychlovan²ch iont∙.

Zden∞k Mikulß╣ek

Podle AIP Physics News

Landsat 7 brzy na scΘn∞

Americkß kosmickß agentura NASA plßnuje v brzkΘ dob∞ vypu╣t∞nφ dal╣φho satelitu sΘrie Landsat s po°adov²m Φφslem sedm. Tato dru╛ice bude t°etφ v °ad∞ satelit∙ monitorujφcφ povrch Zem∞ ve vysokΘm rozli╣enφ, kterΘ p°inesly revoluci ve zkoumßnφ planety a jejφho ekosystΘmu b∞hem poslednφch 26 let. Cφlem souΦasnΘho programu Landsat je monitorovat zm∞ny povrchu planety. B∞hem minul²ch let byly snφmky ze sond pou╛φvßny k detailnφmu studiu ekologick²ch zm∞n, kterΘ zp∙sobuje pokraΦujφcφ odles≥ovßnφ, rozvoj pr∙myslovΘ Φinnosti, ale takΘ nap°φklad vulkanickß aktivita.
Sonda mß po°φdit ka╛d² den 250 snφmk∙ s vysok²m rozli╣enφm, kterΘ budou dostupnΘ v∞deck²m pracovnφk∙m a ve°ejnosti, kterß v╣ak bude muset za jejich pou╛itφ zaplatit . Tv∙rci Landsatu 7 p°edpovφdajφ skv∞lou budoucnost, podle nich by m∞l v nßsledujφcφch letech zcela zm∞nit vyu╛itφ satelitnφch snφmk∙ v b∞╛nΘm ╛ivot∞ ka╛dΘho z nßs.

Tomß╣ Apeltauer

Podle Internetu

Hv∞zdß°skß antiroΦenka

Dovolujeme se vßs upozornit, ╛e Instantnφ astronomickΘ noviny ve spoluprßci se Sdru╛enφm hv∞zdßren a planetßriφ vydaly publikaci Hv∞zdß°skß antiroΦenka, ve kterΘ najdete v²b∞r nejzajφmav∞j╣φch Φlßnk∙ IAN z roku 1997 a 1998. Devadesßtistrßnkovß knφ╛ka je bohu╛el neprodejnß a tudφ╛ ji nikde nekoupφte. M∙╛eme vßm ji ale zaslat v²m∞nou za dvacet p∞t korunov²ch znßmek: Kdy╛ je v obyΦejnΘ obßlce po╣lete na adresu Tomß╣ Apeltauer, Grohova 61, 602 00 Brno, dostanete b∞hem Φtrnßcti dnφ jeden exemplß° Hv∞zdß°skΘ antiroΦenky.

redakce IAN

[Dom∙] [Novinky] [Archiv] [╚tivo] [Nßzory] [Pozorovßnφ] [Akce] [P°φlohy] [Odkazy] [Redakce] [P°ekvapenφ]

Vydßvß sdru╛enφ Instantnφ astronomickΘ noviny a Hv∞zdßrna a planetßrium Mikulß╣e Kopernφka v Brn∞. Ve╣kerΘ Φlßnky je mo╛nΘ p°ebφrat pouze se svolenφm autora a s uvedenφm pat°iΦnΘ citace.