AΦkoli internet jako celek nenφ nik²m vlastn∞n, °φzen ani regulovßn, musel o n∞m direktivn∞ rozhodnout nezßvisl² regulßtor naÜeho telekomunikaΦnφho trhu - ╚esk² telekomunikaΦnφ ·°ad. Jednalo se vÜak jen o zp∙sob, jak²m majφ telekomunikaΦnφ operßto°i °eÜit problematiku komutovanΘho p°φstupu k internetu ve sv²ch propojovacφch dohodßch.
D∙vodem pro zßsah regulßtora byla skuteΦnost, ₧e se naÜi telekomunikaΦnφ operßto°i p°i sjednßvßnφ sv²ch propojovacφch dohod nedokßzali shodnout na tom, jak²m zp∙sobem si vzßjemn∞ pro·Φtovßvat slu₧by spojenΘ s poskytovßnφm komutovanΘho (vytßΦenΘho) p°φstupu k internetu. Jednß se zejmΘna o situaci, kdy se zßkaznφk dovolßvß ze sφt∞ ╚eskΘho Telecomu k internetovΘmu providerovi, kter² je p°ipojen k sφti jinΘho operßtora. Pak toti₧ koncovou cenu od zßkaznφka vybere ╚esk² Telecom - jen₧e urΦitou Φßst "internetovΘho hovoru" realizuje druh² operßtor, a tak by mu za to m∞l ╚esk² Telecom takΘ n∞co zaplatit ve form∞ propojovacφho poplatku.
Alternativnφ operßto°i po₧adovali stanovenφ konkrΘtnφch pevn²ch cen za propojenφ, zatφmco Telecom navrhoval podφl na v²nosech - revenue sharing, p°i n∞m₧ jeden operßtor p°enechß pevn∞ stanovenou procentußlnφ Φßst z vybran²ch poplatk∙ druhΘmu operßtorovi. Ani jeden pak ovÜem nenφ p°φliÜ motivovßn ke vzßjemnΘ konkurenci a sni₧ovßnφ cen. Naproti tomu p°i stanovenφ pevn²ch cen majφ operßto°i podstatn∞ vφce prostoru i motivace k vzßjemnΘmu sout∞₧enφ.
Jistou dobu stßly principißln∞ odliÜnΘ p°φstupy obou tßbor∙ proti sob∞, ale nakonec alternativnφ operßto°i, tlaΦeni Φasem, signalizovali ochotu akceptovat revenue sharing alespo≥ pro rok 2001. D∙vodem z°ejm∞ bylo oΦekßvßnφ, ₧e by ji₧ od p°φÜtφho roku m∞ly b²t v²poΦty cen za propojenφ a za hlasovΘ slu₧by zalo₧eny na jinΘm principu ne₧ dnes. Alternativnφ operßto°i po₧adovali podφl na v²nosech ve v²Üi okolo 50 procent, co₧ bylo pro ╚esk² Telecom neakceptovatelnΘ. VÜe tak skonΦilo nedohodou a z·Φastn∞n²m stranßm nezbylo ne₧ se obrßtit na nezßvislΘho regulßtora.
Jak regulßtor rozhodl?
Dne 5. zß°φ regulßtor rozhodl Üalamounsky v tomto smyslu: Kdy₧ nejste schopni se dohodnout na tom, jak se pod∞lit o to, co zaplatφ koncov² u₧ivatel internetu, pod∞lte se ve stejnΘm pom∞ru, v jakΘm se d∞lφte o v²nosy z hlasov²ch slu₧eb!
Jednφm z d∙vod∙, proΦ se operßto°i nedokßzali dohodnout, bylo ocen∞nφ vlastnφch nßklad∙, od nich₧ by m∞lo b²t odvozeno i rozd∞lenφ v²nos∙. Telecom navrhoval metodu pln∞ alokovan²ch nßklad∙ (Fully Allocated Costs), kterß by mu umo₧≥ovala zahrnout vÜechny jeho nßklady bez ohledu na jejich ·Φelnost a p°im∞°enost. Pro alternativnφ operßtory to vÜak bylo neakceptovatelnΘ a po₧adovali jinΘ stanovenφ nßklad∙ a podφl∙ na v²nosech.
Regulßtor ji₧ jednou °eÜil podobn² spor o vzßjemnΘ ohodnocenφ nßklad∙ v souvislosti s hlasov²mi slu₧bami. Tehdy zvß₧il nßklady vÜech stran a vypoΦφtal z nich pom∞r pro rozd∞lenφ koncovΘ ceny hlasov²ch slu₧eb zhruba 45 : 55. Pokud nap°φklad minuta hovornΘho v sφti, kde hovor zaΦφnß, Φinφ 1,45 KΦ, dostane z nφ operßtor druhΘ sφt∞ cca 45 %, co₧ po zaokrouhlenφ a zohledn∞nφ DPH vychßzφ na 66 halΘ°∙ (a mimo ÜpiΦku pak 33 halΘ°∙).
Stejn² pom∞r, snφ₧en² o urΦit² koeficient vyrovnßvajφcφ specifickΘ vlastnosti internetov²ch hovor∙, nynφ regulßtor pou₧il i pro v²poΦet ceny za propojenφ v p°φpad∞ p°ipojenφ k internetu - v zßsad∞ °ekl, ₧e z vybranΘho v²nosu od koncovΘho zßkaznφka mß druh² operßtor dostat cca 42 %.
Kterß vstupnφ data jsou sprßvnß?
Verdikt regulßtora ovÜem neznφ tak, ₧e "druh² operßtor mß dostat 42 % toho, co vybere prvnφ operßtor". Sßm regulßtor toti₧ stanovil konkrΘtnφ Φßstky, kterΘ zφskal tφm, ₧e sßm dosadil do svΘho vzoreΦku konkrΘtnφ v²chozφ hodnoty a vyÜel mu urΦit² v²sledek. Ten znφ: 34 halΘ°∙ v I. ΦasovΘm pßsmu, 16 halΘ°∙ ve II. pßsmu a 8 halΘ°∙ ve III. pßsmu (tato pßsma odpovφdajφ Φasov²m pßsm∙m tarifu Internet2001).
N∞kte°φ alternativnφ operßto°i (hlavn∞ Contactel) vÜak zßhy upozornili na to, ₧e regulßtor dosadil do vzoreΦku hodnoty, kterΘ neodpovφdajφ realit∞. Cena internetov²ch hovor∙ toti₧ nenφ lineßrnφ a regulßtor vzal jako pr∙m∞rnou tu cenu, kterß p°ipadß na 1 minutu nekoneΦn∞ dlouhΘho hovoru. SkuteΦnΘ hovory koneΦnΘ dΘlky proto majφ reßlnou cenu v₧dy vyÜÜφ.
Druh²m faktorem, kter² zkresluje reßln² podφl na v²nosu pro druhΘho operßtora, je zp∙sob zpoplat≥ovßnφ v Φase. Zatφmco operßtor prvnφ sφt∞ "kasφruje" svΘho zßkaznφka po intervalech r∙znΘ dΘlky (od 2 minut v²Üe), druhΘmu operßtorovi platφ propojovacφ poplatek po vte°inßch. Tak₧e nap°φklad za p∞timinutovΘ p°ipojenφ v dob∞ ÜpiΦky (I. pßsmu) zaplatφ koncov² u₧ivatel jako za 6minutov² hovor, ale druh² operßtor dostane propojovacφ poplatek odpovφdajφcφ jen 5minutovΘmu hovoru.
Tφm vznikß pom∞rn∞ velkß disproporce mezi deklarovan²m a reßln∞ dosahovan²m procentem, kterΘ je podstatn∞ ni₧Üφ - o kolik, to pro III. ΦasovΘ pßsmo ukazuje graf. Praktick²m d∙sledkem je to, ₧e operßtorovi prvnφ sφt∞ (╚eskΘmu Telecomu) z∙stßvß pom∞rn∞ velkß Φßst v²nos∙, o n∞₧ se s operßtorem druhΘ sφt∞ fakticky v∙bec ned∞lφ.
Prvnφ reakce alternativnφch operßtor∙ na rozhodnutφ ╚T┌ se r∙znφ - n∞kte°φ jej v∙bec nekomentovali, jinφ se vyjßd°ili v tom smyslu, ₧e jde o velmi pot°ebn² prvnφ krok, kter² vÜak nedßvß p°φliÜ velk² prostor pro rozvoj internetu - na dosavadnφm stavu moc nem∞nφ. Jen Contactel se konkrΘtn∞ji vyjßd°il ohledn∞ nevhodnosti pou₧it²ch vstupnφch ·daj∙ s tφm, ₧e v jejich d∙sledku vznikß neoprßvn∞n² prosp∞ch pro dominantnφho operßtora.
