Starov∞kΘ ╪ecko a ╪φm
Hesiodes
(800 p°.n.l.)
OrfistΘ
(540 p°.n.l.)
Pythßgorßs
(580-500 p°.n.l.)
Antisthenes
(?445-365 BC)
Plat≤n
(427-347 p°.n.l.)
Aristoteles
(445-365 p°.n.l.)
Diogenes
(384-322 p°.n.l.)
Theoprastrus
(372-287 p°.n.l.)
Epikuros
(341-270 p°.n.l.)
Pablius Ovidius Naso
(43-17 p°.n.l.)
Asie
Hinduismus
(-800 p°.n.l.)
D₧inismus
(800 p°.n.l.)
Zarathustra
(628-551 p°.n.l.)
Buddha
(563-483 p°.n.l.)
Mahavφra
(599-527 p°.n.l.)
krßl
Asoka Indick²
(273-232 p°.n.l.)
Starov∞kΘ ╪ecko a ╪φm
Seneca
(5 p°.n.l-65)
Pl·tarchos
(46-120) - °eck² ₧ivotopisec a filosof, znßm² sv²mi Paralelnφmi ₧ivoty v²znaΦn²ch ╪ek∙ a ╪φman∙. Ve sbφrce vφce ne₧ 60 spis∙ znßmΘ jako Moralia se zab²vß ·vahami, kterΘ vedou k bezmasΘ strav∞. V Chytrosti zvφ°at mo°sk²ch i pozemsk²ch prom²Ülφ, zdali majφ zvφ°ata duÜi a kterΘ druhy jsou vφce inteligentnφ.
Plotinus
(205-270) - °φmsk² novoplat≤nsk² filosof narozen² v Egypt∞.Byl mimo°ßdn∞ morßlnφm Φlov∞kem. Porphyrus lφΦφ, ₧e senßtor Rogcianus, byl tak zasa₧en Plotinem, ₧e se vzdal veÜkerΘho svΘho majetku, propustil otroky a z°ekl sv²ch hodnostφ. ╪φkß se ₧e Rogcißnovi, kter² byl zasa₧en dnou a museli jej p°enßÜet na ₧idli, jeho zdravφ navrßtila bezmasß dieta.
Porphyrus
(233-304)
Iamblichus
(250-325)
Je₧φÜ a ranφ k°es¥anΘ
Je₧φÜ
(asi 3-33)
EsejÜtφ
(147 p°.n.l.-70 .n.l.)
Sv. Klement Alexandrejsk²
(150-215)
Sv.Basilej
(330-379)
Sv.Jan Chrysostom
(347-407)
St°edov∞cφ mystici
KatarÜtφ
(11.-13. stoletφ)
Maimonedes
(1135-1204) - ₧idovsk² filosof, lΘka° a prßvnφk narozen² ve èpan∞lsku kodifikoval ₧idovskΘ prßvo v MishnehskΘ T≤°e (1180). Nem∞li bychom v∞°it tomu, ₧e vÜechny bytosti existujφ pro ·Φely existence Φlov∞ka. Naopak, vÜechny okolnφ bytosti, byli takΘ zam²Üleny pro svΘ vlastnφ ·Φely a ne pro ·Φely Φehokoli dalÜφho.
Sv.FrantiÜek z Assisi
(1181-1226) - p∙vodnφm jmΘnem Giovanni di Bernadone, italsk² mnich, zakladatel ╪ßdu frantiÜkßnsk²ch brat°φ. Uznßvan² pro svoji pokoru a lßsku ke vÜemu stvo°enφ. Podle legendy stigmatizovßn. Vegetarißnem po v∞tÜinu ₧ivota.
16. stoletφ
Leonardo da Vinci
(1452-1519.) - italsk² malφ°, socha°, in₧en²r, architekt - nejvÜestrann∞jÜφ talent italskΘ renesance. Sv∙j vztah ke zvφ°at∙m projevoval tφm, ₧e skupoval na tr₧iÜtφch dr∙be₧ v klecφch a propouÜt∞l ji na svobodu. ╪φkß: ╚lov∞k jest opravdu vrcholem tvorstva, proto₧e svojφ brutalitou p°edΦφ zv∞°. Äijeme ze smrti druh²ch, jsme mφsty poh°bφvßnφ.
Sir Thomas More
(1478-1535)
Michel Eyquem de Montaigne
(1533-1592)
17. stoletφ
Pierre Gassendi
(1592-1655) - francouzsk² lΘka° a filosof: ╪φkßÜ, ₧e Φlov∞k ₧ije z masa velmi dob°e, ale jestli₧e tohle jφdlo pova₧uje sob∞ za p°irozenΘ, proΦ je neu₧φvß tak, jak je, jak mu je P°φroda p°ipravila? Ve skuteΦnosti se ale hroutφ d∞sem z utrhnutφ ₧ivΘho nebo i jen ΦerstvΘho masa sv²mi zuby a za₧ehßvß ohe≥ aby zm∞nit jeho p°irozenou a pat°iΦnou podobu. . . . Co je jasn∞jÜφ ne₧ ₧e Φlov∞k nenφ uzp∙soben pro lov, tφm mΘn∞ k pojφdanφ jin²ch zvφ°at.
John Ray
(1628-1704)
Thomas Tryon
(1634-1703)
Bernard de Mandeville
(1670-1733)
George Cheyne
(1671-1743)
Emanuel Schwedenborg
(1688-1772)
Stoletφ osvφcentstvφ
Voltaire
(1694-1778) Francouzsk² spisovatel, hlasatel nßbo₧enskΘ, politickΘ
a socißlnφ svobody:
Posu∩ jak se chovß pes (stejn∞ jako bys posuzoval svΘho vlastnφho),
kter² ztratil svΘho pßna, jak ho hledß neÜ¥astn∞ Üt∞kaje, jak se vracφ
do jeho domu nedoΦkav² a pln² ·zkosti, vybφhß nahoru po schodech a zase
dol∙, z pokoje do pokoje, a kter² jej nakonec nalΘzß ve svΘ pracovn∞ -
jak vesele Üt∞kß a vyskakuje a ukazuje tak svou radost. Jsou n∞kte°φ barba°i,
kte°φ by vzali tohoto psa, kter² tak skv∞le p°esahuje Φlov∞ka schopnostφ
p°ßtelstvφ, p°ibili ho ke stolu a za₧iva rozpitvali, aby Ti ukßzali jeho
tepny a nervy. A to, co pak v n∞m objevφÜ jsou tytΘ₧ smyslovΘ orgßny jakΘ
nosφÜ v sob∞. Odpov∞z mi, mechanisto, p°ipravila
P°φroda vÜechny prameny citu toho zvφ°ete tak aby necφtil?
Mß nervy, na kterΘ by nep∙sobilo utrpenφ?
John
Wesley
(1703-1791) - evangelick² kn∞z, zakladatel metodismu
David
Hartley
(1705-1758)
George
Louis Leclerc
(1707-1788)
Antonio
Cocchi
(1743?)
Jean-Jacques
Rousseau
(1712-1778)
John
Howard
(1726-1790)
Oliver
Goldsmith
(1728-1774)
Jeremy
Bentham
(1748-1832)
Lord
Thomas Erskine
(1750-1823)
Joseph
Ritson
(1761-1830)
Sir
Richard Philips
(1767-1840)
John
Frank Newton
(1770-1840)
Robert
Southey
(1774-1843)
Lewis
Gompertz
(1779-1865)
Lord
George Gordon Byron
(1788-1824)
Percy
Bysshe Shelley
(1792-1822)
Mary
Wolstonecraft Shelley
(1797-1851)
USA
Reverend William Metcalfe
(17xx-1862)
Sylvester Graham
(1795-1851)
Evropa
Richard
Wagner
(1813-1883)
Lev
NikolajeviΦ Tolstoj
(1828-1910)
Sir
Edwin Arnold
(1832-1904)
Annie
Bessant
(1847-1933.)
Henry
Salt
(1851-1939)
- anglick² humanista a reformßtor, zakladatel "Humßnnφ ligy"
v Lond²n∞
Josiah Oldfield,
Dr.,
MA, DCL, MRCS, LRCP
(1863-1953)
Georg
Bernard Shaw
britsk² dramatik a kritik
(1856-1950)
Ellen
G. White
(1827-1915)
Dr.John
Harvey Kellog
(1852-19xx.)
Sir
Isaac Pitman
(1813-1897.)
USA
Horace Greeley
(1811-1872)
- zakladatel New York Tribune
Henry
David Thoreau
(1817-1862)
Ralph
Waldo Emerson
(1803-1883)
americk² esejista, filosof a bßsnφk
Clara Barton
(1821-1912)
- zakladatelka AmerickΘho ╚ervenΘho k°φ₧e
20. stoletφ
Mahßtma Ghßndφ
(1869-1948)
Franz
Kafka
(1883-1924)
Albert Schweitzer
(1875-1965)
Isobel
Wilson
(1908-1994)
Gordon
Latto
(1911-1988)
P°emysl
Pitter
(21.6.1895-15.2.1976)-Φesk²
humanista, pacifista, evangelick² publicista, propagßtor vegetarißnstvφ
Yehudi
Menuhin
(1916-1999)
Linda
McCartney
(1941-1998)
Josef Zezulka
-
Φesk² lΘΦitel, zakladatel oboru biotronika
TomᚠPfeiffer
(1953) - Φesk² lΘΦitel, biotronik, ₧ßk Josefa Zezulky
