entropie a stßle slo₧it∞jÜφ sv∞t:

Jednφm ze zßkladnφch rys∙ naÜeho sv∞ta, nebo chcete-li vesmφru, je jeho neustßlΘ zeslo₧i¥ovßnφ.
Jakßkoli akce, kterß se na sv∞t∞ stane posune jeho entropii k vyÜÜφ hodnot∞. Pokud budoucφ stavy m∙₧eme se podφvat na pyramidov² model, kde jsou bereme jako alternativnφ mo₧nosti, vyznaΦeny jednoho stavu do jinΘho. V²chozφ stav (p°φtomnost) je Üipkami mo₧nΘ p°echody z p°itom ·pln∞ jsou jednotlivΘ akce tak rychlΘ, ₧e se nßm zdß ₧e plyne vlevo. Ve skuteΦnΘm sv∞t∞ "Φas", ale je to minimßlnφch akcφ.jen pohyb jednotliv²ch

V∞tÜina d∞j∙ je nevratn²ch a proto je nem∙₧eme vrßtit jednoduchou akcφ zp∞t p°edchozφho stavu (viz. p°φklad 2. s Üßlkem kßvy)

Pro vratnΘ mo₧nosti jsou uvedeny dvojit²mi Üipkami. P°echod zp∞t je platn² pouze pro jednu akci, tak₧e v z makroskopickΘho pohledu je mo₧nost vrßcenφ po n∞kolika elementßrnφch akcφch, z nich₧ je jedna nebo vφce nevratn²ch, nemo₧nß.

p°φklad 1:

Zkusme postavit 16 kuliΦek na rovnou podlahu a se°adit je do Φty° °ßdk∙ a Φty° sloupc∙. Model je vytvo°en a stav systΘmu m∙₧eme polo₧it roven nule. Te∩ si vezmeme jinou kuliΦku a cvrnkn∞me ji do skupinky uspo°ßdan²ch kuliΦek. Co se stane. KuliΦky se n∞jak²m zp∙sobem vych²lφ a ustßlφ se v n∞jakΘ jinΘ poloze, kterß u₧ trochu mΘn∞ p°ipomφnß p∙vodnφ tvar. Stav systΘmu, kterΘmu m∙₧eme °φkat entropie vzrostl.  Vezmeme si op∞t naÜi hßzecφ kuliΦku a znovu opakujeme hod do u₧ trochu vych²len²ch kuliΦek. Znovu entropie vzroste a tak po°ßd dßl a dßl se odchylujeme od p∙vodnφho danΘho stavu modelu.

Lze s jistotou tvrdit, ₧e nenφ mo₧nΘ (nebo velice,ale velice nepravd∞podobnΘ) se vrßtit do p∙vodnφho stavu kuliΦek pouze dalÜφmi hody. Entropie modelu tak po°ßd roste a do p∙vodnφho stavu se dostaneme jedin∞ vn∞jÜφm vlivem, to jest rukou kuliΦky srovnßme do Φty° sloupc∙ a Φty° °ßdk∙.

Slo₧itost modelu je po vÜech hodech stejnß, tudφ₧ se vÜe odehrßvß v jednΘ slo₧itostnφ rovin∞

p°φklad 2:

Na stole le₧φ Üßlek s kßvou. Jedin²m pohybem ruky shodφme Üßlek na zem a on se robije na tisφc (pravd∞podobn∞ na daleko vφce) kousk∙ a kßva se vyleje. Äßdn²m zßsahem, podobn²m pohybu ruky, u₧ nejde obnovit p∙vodnφ stav Üßlku le₧φcφho pokojn∞ na stole a kßvy, kterß z n∞j krßsn∞ vonφ. Tφm pohybem ruky entropie  Üßlku vzrostla a nelze ji vrßtit do p∙vodnφho stavu.
Slo₧itost Üßlku ovÜem tφmto zßsahem klesla.

Co ale tφmto povφdßnφm vlastn∞ chci naznaΦit. Myslφm, ₧e neustßlΘmu r∙stu slo₧itosti, kter² je podmφn∞n r∙stem entropie, v naÜem vesmφru vd∞Φφme za vÜechno.

Je mo₧nΘ si tuto situaci p°edstavit jako pyramidu, na jejφ₧ ÜpiΦce je nula, zaΦßtek vÜeho, nulovß entropie, ₧ßdn² pohyb, ₧ßdn² Φas. A od tΘto chvφle mocnß entropie budujφcφ stßle slo₧it∞jÜφ struktury postupuje sm∞rem dol∙. Pyramida se neustßle rozÜi°uje, ka₧d² nßsledujφcφ stav je ovlivn∞n tφm p°edchozφm. Na urΦitΘm mφst∞, relativn∞ blφzko ÜpiΦce vznikla hmota vesmφru, na jinΘm daleko nφ₧e je vznik prvnφch ₧iv²ch jednobun∞Φn²ch organism∙ a kousek za nimi je Φlov∞k. Myslφm vÜak ₧e Φlov∞kem to nekonΦφ, v₧dy¥ entropie roste po°ßd.

Ten kdo poznß tento r∙st je schopen p°edvφdat a dφvat se do jistΘ vzßlenosti p°ed sebe a p°edstavit si sv∞t takov² jak² skuteΦn∞ je, a ne jak² je pouze pro nßs.

p°em∞na mno₧stvφ v novou kvalitu:

Tak jak postupuje technickß revoluce v naÜφ dob∞, jsme sv∞dky toho, ₧e novΘ objevy, vynßlezy a postupy u₧ stßle vφce nejsou zßsluhou jedince, ale mnohem vφce lidφ, kte°φ navzßjem stavφ na prßci ostatnφch.

Pro jednoduchost uvedu op∞t p°φklad:

DneÜnφ DVD, nebo CD mechaniky znß tΘm∞° ka₧d². Ka₧dΘmu, kdo trochu znß princip t∞chto za°φzenφ je jasnΘ, ₧e CD mechanika je vyÜÜφm stupn∞m kvality d°φv∞jÜφho gramofonu. Jsou zde velikΘ odliÜnosti, ale myÜlenka je vpodstat∞ tatß₧. P°itom ale vÜichni vφme jak je dneÜnφ CD-ROM na hony vzdßlen jak do kapacity dat , tak do vyÜÜφ kvality za°φzenφ.

Pro toto za°φzenφ platφ urΦit² zßkon, kter² °φkß, ₧e jestli₧e stoupne poΦet v²robk∙ {d°φv∞jÜφch gramofon∙} nad jist² poΦet, je jistΘ ₧e vznikne novß kvalita {CD-ROM}.

Na tomto vlastn∞ funguje celß modernφ v∞deckotechnickß revoluce, a tφmto pravidlem se °φdφ i ostatnφ oblasti, kde lze "rozdrobit" jednotliv² zkouman² celek na miliony nebo miliardy stejn²ch Φßstφ.

Tohoto mechanizmu ostatn∞ vyu₧φvß nejlΘpe p°φroda a lze formulovat jednoduch² zßkon:

Co p°φroda umφ ud∞lat (vyrobit, vyprodukovat) jednou, to umφ ud∞lat milionkrßt.

Pokud jste si u₧ n∞kdy stoupli na hodinku Φi dv∞ k mraveniÜti a sledovali ten absolutnφ po°ßdek v rozd∞lovßnφ prßce a povinostφ mravenc∙, muselo vßm to p°ipadat divnΘ jak jsou tito tvoreΦkovΘ organizovanφ. Podle m∞ je to op∞t p°φklad p°em∞ny mno₧stvφ na vyÜÜφ kvalitu. Jeden samotn² mravenec neumφ tΘm∞° nic, zatφmco celek se vyznaΦuje jist²mi inteligentnφmi vlastnostmi. Ka₧d² jednotlivec tvo°φ tedy souΦßstku, kterß je v urΦitΘm informaΦnφm propojenφ s ostatnφmi jednotlivci, a¥ u₧ jsou to tykadla nebo n∞co jinΘho, urΦit∞ mezi mravenci existuje komunikace. Pokud se na mraveniÜt∞ podφvßme jako na jeden organismus, do jistΘ mφry myslφcφ, vidφme ₧e se musφ tento organismus starat o sv∙j r∙st, o svou reprodukci a o desφtky dalÜφch povinnostφ. Je pravda, ₧e komunikace mezi mravenci je pomalß a tedy je pomal² i celkov² organismus mraveniÜt∞. Neoddiskutovateln² fakt ovÜem je, ₧e tento "organismus" musφ °eÜit problΘmy, kterΘ jsou o °ßd slo₧it∞jÜφ ne₧ kterΘ je schopen jednotliv² mravenec. Myslφm si tedy, ₧e mezi mravenci vznikß jakΘsi nadv∞domφ, kterΘ ka₧d² mravenec jist²m zp∙sobem vnφmß a poslouchß.

Te∩ budu ovÜem hodn∞ zjednoduÜovat:

mozek:

DalÜφm p°φpadem entropie je mozek. Ka₧d² vφ o schopnostech lidskΘho mozku, jeho uva₧ovßnφ, pam∞ti a rychlosti.

Pohled na neurony a spojenφ mezi nimi pod mikroskopem:

Novß kvalita op∞t vznikß mno₧stvφm o °ßd jednoduÜÜφch neuron∙. Teprve jejich propojenφ do sφt∞, je p°ipraven mozek pro sv∙j ·kol uva₧ovßnφ a vyvozovßnφ. Jednotliv² neuron tohoto ·kolu nenφ schopen.

A te∩ dalÜφ p°φpad z techniky:

Dnes u₧ snad ka₧d² znßme internet. Jeho schopnosti nejsou nic jinΘho ne₧ p°em∞na mno₧stvφ na vyÜÜφ kvalitu. Pokud bysme propojili deset poΦφtaΦ∙ do stejnΘho systΘmu jako je te∩ internet, nem∞l by dneÜnφ novou kvalitu. Bylo by to zase jenom deset poΦφtaΦ∙. Dnes ovÜem internet funguje nad poΦφtaΦi, ve vyÜÜφ kvalitativnφ rovin∞. Pokud odpojφme jeden poΦφtaΦ ze sφt∞, nic se vlastn∞ nestane.

Tak se vlastn∞ obecn∞ poznß vytvo°enφ vyÜÜφ kvality. Vlastnosti celku u₧ nejsou zßvislΘ na jednotlivΘm jedinci, i kdy₧ se z nich vlastn∞ sklßdajφ.

Tyto p°φklady vlastn∞ zd∙raz≥ujφ vliv entropie na prostor a ₧ivot v n∞m a potvrzujφ m∞ v domn∞nce, kterou u₧ jsem vyslovil a tu ₧e sv∞t sp∞je ke stßlΘmu zeslo₧i¥ovßnφ, neboli stßle slo₧it∞jÜφm strukturßm, v nich₧ ₧ivot tak jak ho znßme urΦit∞ nenφ koneΦnou etapou tohoto v²voje. Asi se zm∞n souvisejφcφch s tφmto procesem nedo₧ijeme, ale urΦit∞ p°ijdou