nadpis3.GIF (8479 bytes)

gravitace:
entropie:
evoluce:
hmota:
vln∞nφ:
elekt°ina
autor:
FRANK.CZ

elekt°φna a magnetismus:

Moji hypotΘzu o tom, ₧e elektromagnetickΘ vln∞nφ je vlastn∞ vln∞nφ prostoru, kterΘ si m∙₧eme p°edstavit nejlΘpe na modelu s napnut²m plßtnem, a kterΘ jakßkoliv hmota proh²bß a tφm i vφce napφnß,   jste u₧ zajistΘ Φetli v minulΘ kapitole. Bylo to vÜak jistΘ zjednoduÜenφ kterΘ hodßm v tΘto kapitole poopravit.

Pro jednoduchost zanetbßm zpoΦßtku vliv kvantovΘ teorie.
Proto₧e si Φtvrt² rozm∞r nedokß₧eme p°edstavit, musφme si ·lohu zjednoduÜit a dφvat se na ni jako na dvourozm∞rnou. Proto₧e naÜe plßtno u₧ nevyhovuje pot°ebßm modelu, kv∙li magnetismu,  hodφme jej do koÜe a podφvßme se na vodnφ hladinu. Ale dφvejte se na ni jen jako na na cosi co nahrazuje plßtno v tom, ₧e veÜkerΘ body (molekuly)   plßtna jsou pevn∞ uchyceny, zatφmco vodnφ hladina mß svΘ molekuly pohyblivΘ.

elekt°ina:

Domnφvßm se, ₧e na naÜem modelu s plßtnem je nap∞tφ v²Üka bodu oproti pr∙m∞ru.

proud a nap∞tφ:

Pokud pono°φme ruku do vody a zaΦneme jφ pohybovat, p°es okraje se se zaΦne valit voda a  body hladiny, pokud se dφvßme z nadhledu, proudφ z jednoho mφsta na jinΘ. To je elektrick² proud. Samoz°ejm∞, pokud zm∞nφme n∞jak v²Üku hladiny (nap∞tφ), zaΦne p°etΘkat voda z mφsta s vyÜÜφ hladinou do mφsta s ni₧Üφ hladinou. Potom dochßzφ k vyrovnßnφ hladin a stav se ustßlφ. Ve skuteΦnosti to tak jednoduchΘ nenφ, proto₧e toto se d∞je ve ΦtvrtΘm rozm∞ru a pomyslnß hladina je nßÜ t°φrozm∞rn² sv∞t, ale pokud si takto ·lohu zjednoduÜφme, je to docela jednoduchΘ na p°edstavenφ.

Pokud se podφvßme na hladinu rybnφka, kde nefoukß, uvidφme klid, kter² nenφ niΦφm ruÜen. Potencißl je vÜude vyrovnßn a na hladin∞ nemß co tΘct. Platφ zde zßkladnφ pravidlo p°φrody a tφm je to, ₧e systΘm se sna₧φ dosßhnout co nejv∞tÜφ rovnovßhy. (co nejmenÜφ energie)

magnetismus:

Pokud pono°φme ruku, nebo rad∞jφ pßdlo do rybnφka a zaΦneme pßdlovat, objevφ se jev, kterΘmu normßlnφ lidΘ °φkajφ vφr. Tento vφr je magnetismus. Pokud se tedy sna₧φme vyvolat jak²koli proud na hladin∞, zp∙sobφme takΘ vφr. Je to nutnΘ, proto₧e voda (prostor) mß jakousi setrvaΦnost, a tento vφr potom po skonΦenφ p∙sobenφ zdroje, vyvolßvß snahu zachovat tento porud. Ze zaΦßtku se tedy voda brßnφ uvΘst do pohybu (proudu), potom ale tutΘ₧ energii, kterou jsme museli dßt do pohybu vody mß ve vφru a dr₧φ ji. Pokud potom zaΦneme p∙sobit proti pohybu vody nap°φklad pßdlem vlo₧en²m do proudu, nahrne na jednu stranu nap∞tφ vodu a objevφ se na tΘto stran∞ potencißl, neboli nap∞tφ.
(tato vlastnost se objevuje i u cφvky, v nφ₧ protΘkß proud a potom je rozepnut. Po rozepnutφ se na kontaktu objevφ nap∞tφ i n∞kolikanßsobn∞ v²ÜÜφ ne₧ bylo u napßjecφho zdroje)

Z v²Üe uvedenΘho je z°ejmΘ, ₧e elekt°ina i magnetismus jsou formou jednoho a tΘho₧ jevu a to je jakßsi setrvaΦnost prostoru.

dopln∞nφ pro kvantovou teorii:
Kvantovß teorie se v tomto modelu projevφ tak jako by blßna hladiny byla tvo°ena kuliΦkami, kterΘ na ni plavou. Jsou velice malinkΘ, ale u₧ nejdou dßle d∞lit. Tyto souΦßstky se takΘ podφlφ na stavb∞ zßkladnφch hmotnostnφch Φßstic.