|
|
PsychickΘ procesy a stavy (obecnß psychologie)
Autor: Petr ╚ech
Psychika je determinovßna :
1. biologicky (tφm co Φlov∞k zd∞dil) - geneticky, strukturou nervovΘ soustavy a mozku
- takΘ naÜφm zdravφm nebo nemocφ
2. socißln∞ (fungovßnφm Φlov∞ka ve spoleΦnosti, skupin∞, stßt∞ = stßt. p°φsl.)
Psychika mß 2 slo₧ky :
a) psychickß procesy - jsou poznßvacφ
b) psychickΘ stavy - stavy d∞lφme na - city a v∙li
Poznßvacφ procesy
Procesy, kter²mi poznßvßme okolnφ sv∞t, ostatnφ lidi a sebe. sv∞t m∙₧eme poznßvat
p°φmo = nßzornΘ poznßnφ (smyslovΘ)
zprost°edkovan∞ = zprost°edkovanΘ poznßnφ (myÜlenφ)
NßzornΘ poznßnφ
Realizuje se a) interoreceptory (hlad, bolest)
b) exteroreceptory (naÜe smysly)
smysly zφskßvßme - poΦitky (dφlΦφ obrazy znaku n∞jakΘ v∞ci nebo jevu)
- vjemy (obrazy celku)
P°edstavivost - obrazy p°edm∞tu a jev∙, kterΘ jsme d°φve vnφmali
Fantazie - obrazy p°edm∞tu a jev∙, kterΘ jsme d°φve nevnφmali, vznikß kombinacφ p°edstav
druhy fantazie a) rekonstrukΦnφ (p°edstavy obsa₧enΘ v realit∞)
b) tv∙rΦφ fantazie (svobodnß, objevujφ se v nφ novΘ p°edstavy)
c) dennφ sn∞nφ
d) halucinace (blouzn∞nφ, nespojitΘ p°edstavy)
Pozornost - zam∞°enφ v∞domφ na p°edm∞t (u₧Üφ nebo ÜirÜφ, intenzivnφ nebo povrchn∞jÜφ) jeÜt∞ m∙₧eme rozliÜovat pozornost
a) ·myslnou (kdy pou₧φvßme v∙li k udr₧enφ pozornosti = uΦenφ)
b) ne·myslnou (vznikß nßpadnostφ podn∞tu)
Pam∞¥ - uchovßnφ minulΘ zkuÜenosti
- podstata pam∞ti - fyziologickΘ vysv∞tlenφ (plasticita naÜφ nervovΘ soustavy, vzruch zanechß stopu v mozkovΘ bu≥ce nebo na synapsφch)
- chemickΘ vysv∞tlenφ (v pam∞ti hraje roli RNA)
- v²znam pam∞ti - umo₧≥uje utvß°et individußlnφ zkuÜenost a nßÜ psychick² v²voj
- rozliÜujeme 3 fßze a) vÜtφpenφ
b) uchovßnφ
c) vybavenφ
Ebinghausova k°ivka (zapomφnßnφ)
dßle rozliÜujeme pam∞¥
a) krßtkodobß (do 2 min, nap°. telefonnφ Φφslo)
b) dlouhodobß (d∙le₧itou informaci se sna₧φme uchovat co nejdΘle)
Typy pam∞ti a) vizußlnφ (nejΦast∞ji)
b) sluchovß (muzikanti)
c) pohybovß (taneΦnφci)
d) mechanickß (je dost povrchnφ, nepostihuje vnit°nφ souvislosti v∞cφ)
e) logickß (souvislosti v∞cφ a jevu, trvalejÜφ, hlubÜφ)
MyÜlenφ - zprost°edkovanΘ poznßnφ
- vrchol fylogeneze (v²voj lidφ jako rodu) a ontogeneze (v²voj jedince)
- myÜlenφm poznßvßme souvislosti a p°φΦinnΘ vztahy mezi v∞cmi a jevy
- zprost°edkovan² a zobec≥ujφcφ zp∙sob poznßvßnφ podstatn²ch vlastnostφ
- nejvyÜÜφ forma poznßvßnφ
Formy myÜlenφ - formami myÜlenφ se zab²vß logika, kterß formuluje zßsady sprßvnΘho myÜlenφ. Psychologie se zab²vß myÜlenφm v ÜirÜφm smyslu i chybn²m myÜlenφm. Zakladatelem logiky je Aristoteles, ten rozliÜoval 3 roviny :
a) pojmy (mΘdia myÜlenφ jsou pojmy, myÜlenφ se odehrßvß v pojmech, pojem = pojmenovßnφ podstatn²ch vlastnostφ v∞cφ a jev∙, pojem je abstraktnφ)
b) soudy (vztahy mezi pojmy, predikace = v²pov∞∩ o subjektu)
c) ·sudky (vztahy mezi soudy, sylogismus = typ ·sudku
MyÜlenkovΘ operace :
a) anal²za (myÜlenkovΘ d∞lenφ celku na Φßsti)
b) syntΘza (myÜlenkovΘ sjednocovßnφ)
c) abstrakce (vyΦle≥uje podstatnΘ a obecnΘ vlastnosti, schopnost abstrakce mß jedinec od 12 let)
d) zobec≥ovßnφ (spojovßnφ spoleΦn²ch vlastnostφ p°edm∞t∙, vytvß°φ se pojmy)
e) indukce (myÜlenkov² proces, od konkrΘtnφho k obecnΘmu)
f) dedukce (obrßcenΘ = negace)
g) analogie (vyvozenφ poznatk∙ na zßklad∞ podobnosti s jin²mi p°edm∞ty)
MyÜlenφ je projevem tzv. v²konovΘ vlastnosti osobnosti neboli inteligence. Testy IQ - Antauer a Rawen.
Pro rozlo₧enφ stupn∞ inteligence platφ statistickß Ghausova k°ivka
╪eΦ - t∞sn∞ souvisφ s myÜlenφm
- myÜlenφ se uskuteΦ≥uje pomocφ °eΦi
- °eΦ je nßstrojem myÜlenφ a dorozumφvßnφ
- °eΦ souvisφ se vÜemi poznßvacφmi procesy
- vjemy, p°edstavy, myÜlenky a city pojmenovßvßme, takΘ zp°es≥ujeme a lΘpe fixujeme v pam∞ti
V²voj °eΦi - u d∞tφ zprvu situaΦnφ charakter (reagujφ na svou situaci)
ve 3 letech asi 10.000 slov, v 6 letech asi 3 - 4.000 slov, empiriφ a uΦenφm dφt∞ svou °eΦ slovn∞ obohacuje a gramaticky zdokonaluje a postupn∞ interiorizuje (zvnit°≥uje, potom je schopno tvo°it myÜlenkovΘ operace)
od 12 let je pln∞ schopno abstraktnφho myÜlenφ, st°edoÜkolßk aktivn∞ asi 10.000 slov a pasivn∞ asi 50.000 slov
M∙₧eme rozliÜovat °eΦ vn∞jÜφ (projev, i psan²) a vnit°nφ
°eΦ psanou i mluvenou a monolog a dialog
V∙le - je proces, ale nikoliv poznßvacφ
- umo₧≥uje dosahovat cφle a p°ekonßvat p°ekß₧ky
- fßze : 1. stanovenφ cφle
2. boj motiv∙
3. rozhodnutφ
4. realizace cφle
NezbytnΘ pro dosa₧enφ urΦitΘho cφle jsou volnφ vlastnosti Φlov∞ka (cφlev∞domost, rozhodnost, vytrvalost, samostatnost atd.)
- s v∙lφ souvisφ chovßnφ Φlov∞ka v zßt∞₧ov²ch situacφch
- pot°eby ₧ivoΦich∙ jsou druhovΘ
- pot°eby lidφ jsou takΘ individualizovanΘ
- Φlov∞k si p°izp∙sobuje prost°edφ, svΘ chovßnφ ovliv≥uje a °φdφ
P°i dosahovßnφ cφle se m∙₧eme dostat do urΦit²ch obtφ₧φ :
1. frustrace (psychick² stav, kter² vznikne p°i blokovßnφ mo₧nosti uspokojit naÜe pot°eby nebo dosßhnout cφle)
2. deprivace (dlouhodobß frustrace)
a) fyzickß
b) psychickß
c) socißlnφ
vÜechny 3 pro₧φvß nap°. v∞ze≥ na samotce
3. stres (zßt∞₧ organismu, nap°. Φasovß tφse≥, zv²ÜenΘ riziko, tlak na organismus je siln², zablokuje dosa₧enφ cφle)
2 mo₧nosti a) rezignace na cφl (odstoupenφ)
b) volba nßhradnφho cφle
City - pro₧φvßnφ subjektivnφho vztahu k okolφ
- jde o to, jestli nßs n∞jak² podn∞t p°itahuje nebo odpuzuje (jestli je p°φjemn² nebo ne)
- jsou maximßln∞ individualizovanΘ
A - ni₧Üφ city 1) t∞lesnΘ city (pro₧φvßnφ stavu naÜeho t∞la, ·nava, bolest)
2) citovß reakce (p°i naruÜenφ rovnovßhy organismu s prost°edφm, intenzivnφ citovΘ reakce naz²vßme afekty - zlost, plßΦ, strach, leknutφ, afekty jsou a) ·toΦnΘ b) obrannΘ)
3) citovΘ stavy (dΘle trvajφcφ, mΘn∞ intenzivnφ, pro₧φvßme je jako nßladu - ovliv≥uje nßÜ vztah ke skuteΦnosti p°. Üpatnß nßlada)
4) citovΘ vztahy (pro₧φvßnφ vztahu k p°edm∞t∙m zvlßÜtnφ hodnoty nebo k sob∞ samΘmu - trvajφ dlouhodob∞ nap°. mate°skß lßska)
B - vyÜÜφ city 1) intelektußlnφ (pro₧φvßme radost z poznßnφ)
2) estetickΘ (pro₧φvßnφ krßsnΘ v∞ci)
3) etickΘ (pro₧φvßme dodr₧ovßnφ nebo poruÜovßnφ mravnφch norem)
|
|
|
|
|