FilosofickΘ koncepce v d∞jinßch Autor: Petr ╚ech Filosofie nenφ v∞da. Jednß se o universitnφ disciplφnu, kterß se zab²vß celkem sv∞ta a skuteΦnostφ. Odhaluje teorii sv∞tovΘho nßzoru. Jsou r∙znΘ sv∞tovΘ nßzory, ale jejich teorie a anal²za je prßv∞ filosofie. Zab²vß se tΘmaty ₧ivota, smrti, smyslu ₧ivota, zodpov∞dnosti a morßlky. Filosofie mß ko°eny v m²tech, ze kter²ch vznikla. Mytologie je vÜak v₧dy kladnß a ukazuje vzory bez problΘm∙. Prßv∞ nevφra v tyto m²ty, klazenφ rozliΦn²ch otßzek (500 p°. Kr.) a problematizace sv∞ta se svobodn²m p°em²Ülenφm dal vznik filosofii. T°φd∞nφ filosofie: P°esto₧e filosofie je jen jedna, m∙₧eme ji d∞lit podle p°edm∞tu p°em²Ülenφ. 1. ontologie - myÜlenφ o jsoucnu. Jsoucno m∙₧e b²t materißlnφ , duchovnφ i duÜevnφ povahy. Jsoucno = vÜe co je 2. metafyzika - myÜlenφ o zßkladu jsoucna (b∙h, dobro, zlo) 3. gnoseologie - teorie poznßnφ, kterΘ je zam∞°eno na subjekt (na Φlov∞ka) 4. noetika - teorie poznßnφ, zam∞°∞nß na objekt (mimo Φlov∞ka) 5. hermeneutika - (od boha Herma - posel boh∙); interpretace text∙ a historick²ch jev∙ 6. axiologie - teorie hodnot (jakΘ hodnoty a jejich p∙vod) 7. etika - teorie lidskΘho jednßnφ a jeho norem; teorie morßlky - aplikace etiky v ₧ivot∞ Pojetφ pravdy v d∞jinßch 1.AntickΘ - jako ·planß odkrytost, nezakrytost (aletheia) - nutnost myÜlenφ - odkr²vat celek - jedin∞ rozumem (racio), smyslov∞ nelze pochopit pravdu 2.St°edov∞kΘ - jako nem∞nnΘ dogma - je ustanovenß a danß - tvo°φ ji biblickΘ obrazy, myÜlenky a pape₧skΘ v²roky - nedotknutelnost ( jinak kacφ°stvφ) 3.RenesanΦnφ - schoda subjektu s podm∞tem - reprezentovßna v∞domφm a svobodnou filosofiφ - velice produktivnφ na poznßnφ 4.DneÜnφ - pojetφ jako konsensu ( schody) - protφnß se s renesanΦnφm - zaΦφnß vÜak p°eva₧ovat hledßnφ konsensu - nap°. zßkony - jistß podoba pravdy; ji₧ nenφ nem∞nnß, polidÜt∞nφ pravdy Vlastnφ filosofickΘ sm∞ry 1.PresokratikovΘ - doba od Thaleta do Sokrata - tato filosofie p°edstavuje ontologii; ptß se po archΘ (po poΦßtku sv∞ta) a) MilΘtskß Ükola ThalΘs - prvnφm prvkem byla voda Anaximandros - apeiron - bezhraniΦno, neomezeno Anaximenes - vzduch b) Pythßgoras - archΘ je arithmos (Φφslo) - jinß povaha - kvantitativnφ vztahy - 1 - bod - 2 - p°φmka - 3 - rovina - 4 - prostor - souΦet je 10 = celek sv∞ta - celek sv∞ta pojmenoval kosmos Eleiskß Ükola Parmenides z Eleie - zlomky "Jen jsoucno jest, nejsoucno nenφ a nem∙₧e b²t ani myÜleno" - myÜlenka o bytφ se p°ipodob≥uje nekoneΦnΘ homogenφ kouly (zßklad metafyziky - nemo₧nost pohybu) Zenoon z Eleie - nemo₧nost pohybu (aporie) - letφcφ Üφp (v ka₧dΘm okam₧iku Üφp stojφ) => v²plody spekutativnφho mozku d) AtomistΘ - Demokritos vÜe se sklßdß z hmotn²ch jsoucen (atom∙)a z prßzdna - atomy se mohou pohybovat Herakleitos - velk² samotß°, ₧il opuÜt∞n∞ v chramu v Efesu zakladatel dialektiky ( vyjad°uje zßkonitost myÜlenφ a objektivnφ reality - sv∞t je neustßle v pohybu - "Boj je otcem a krßlem vÜeho" - "Panta rei - vÜe plyne" - Platon o Herakleitovi 2.SofistΘ - p°elom PresokratikovΘ a Platon - uΦitelΘ dobovΘ moudrosti filosoficky pokleslΘ - uΦili za penφze lidi myslet, jednat a mluvit; stahovali se do AthΘn - uplat≥ovali se v ·°adech, soudech a v politice - vystupoval proti nim Sokrates a Platon - SofistΘ hlßsali relativnφ a subjektivnφ pravdu Protßgoras - zbohatl, ale byl vyhnßn - "╚lov∞k je mφrou vÜech v∞cφ" = nenφ objektivnφ pravdy, vÜe zßle₧φ na Φlov∞ku Gorgias - "Nic nenφ" - "Jestli n∞co je, tak to nem∙₧eme poznat" - "Jestli n∞co m∙₧eme poznat, tak to nem∙₧eme sd∞lit" - pesimismus, zkepse a nihilismus antiky V²znam: Doba sofist∙ a helΘnismu se dß srovnat s dneÜnφ (postmoderna) P°φnos: Obrßtili pozornost k Φlov∞ku, rozvoj rΘtoriky Sm∞ry: Idealismus Zakladatelem idealismu je Platon, dialogickou formou napsal 36 knih. M²tus o jeskyni P°φb∞h je postaven mimo realitu. V∞zni sed∞li na zemi. Byli svßzßni a museli se dφvat pouze na stφny. Mysleli si, ₧e stφny jsou skuteΦn² sv∞t kolem nich. Jeden Φlov∞k se po mnoha letech odpoutß a zjistφ, ₧e stφny nejsou pravda. Vznikajφ jen dφky slunci. Jeho povinnostφ je toto poznßnφ p°edat ostatnφm. Ti se ale brßnφ vzdßt se svΘho ideßlu pravdy. Je nutno vysv∞tlenφ. ╪ada symbol∙: stφny - realita, ₧ivot, sv∞t, ve kterΘm ₧ijeme slunce - sv∞t iluzφ, v∞Φn² a pravdiv² Chßpßnφ sv∞ta je dualistickΘ. NßÜ sv∞t nenφ v∞Φn² => pod°adn² HelΘnismus Doba tzv. synkretismu = nenßpadnΘho, tajnΘho spojovßnφ nejr∙zn∞jÜφch sm∞r∙ (Judaismu, hermetismu, orientu, novoplatonismu, k°es¥anstvφ). Nedominuje ₧ßdn² jeden sm∞r ani osobnost. D∙le₧itß jespφÜe pluralita (podobnß naÜφ postmodern∞) Objevuje se zde nap°. novoplatonismus - Plotφnos - sv∞t je emancφ (vyza°ovßnφ) boha; i hmota mß duchovnφ podstatu = duchovnφ monismus Racionalismus Vyvijφ se v obdobφ baroka v 17.st. Vytvß°φ velkΘ systΘmy, jejφ₧ v²chodiskem je rozum. Uznßvß ale tzv. vrozenΘ idee. U Descarta je vrozenou ideφ vφra v boha; u Leibnitze je to rozum Renne Descartes (Cartesißnstvφ) - Rozprava o metod∞ (fr.) Jeho uΦenφ je dualistickΘ. Rozpojil sv∞t na oblast myÜlenφ a oblast rozprostran∞nosti; na subjekt a p°φrodu. Postavil Φlov∞ka proti vÜemu ostatnφmu. ╚lov∞k je pßnem p°φrody => snaha o ovlßdnutφ p°φrody => pozd∞ji krize pokroku a v∞d. Empirismus Vyvijφ se v dob∞ 17.-18.st. Vychßzφ pouze ze zkuÜenosti. Nem∙₧e uznßvat vrozenΘ idee. VÜe pramenφ ze zkuÜenosti. T. Hobbes termφn: vßlka vÜech proti vÜem J. Lock termφn: poΦßteΦnφ harmonie a Tabula rasa Nihilismus Nic. Osvφceneckß krize ve vφ°e v boha. Jßdro vÜech iracionßlnφch sm∞r∙. Nietzsche, Schopenhauer Existencionalismus Snaha vyΦnφvat, vystupovat. Schelling (n∞m. fil. 19.st) Existence je ryze individußlnφ a niternß zßle₧itost. M∙₧e ji dr₧et pouze Φlov∞k. Up°ed≥ost≥uje se pro₧itek p°ed pojmov²m myÜlenφm. V literatu°e nap°. A. Camus, Sartre, Heidegger Postmoderna P°ichßzφ po vÜech modernßch a avangardßch. P°φznaΦn² je pro ni pluralismus, pluralita myÜlenek a sm∞r∙ s pojetφm pravdy jako konsensu. Zasahuje do nφ tr°nφ systΘm. Hodnoty majφ myÜlenky kompromisu a solidarity. POstmoderna se dß p°irovnat k obchodnφmu domu. Mnoho vchod∙, velk² v²b∞r, ale vÜe je povrchnφ a duchovn∞ m∞lkΘ. Oproti ostatnφm sm∞r∙m, kterΘ se dajφ p°irovnat ke chrßmu. Velkß duchovnφ hloubka, ale nic si tam nekoupφte.