Obor geografick²ch informaΦnφch systΘm∙ (GIS) nenφ pouze zßle₧itostφ specialist∙ - asi ka₧d² jsme se s nφm u₧ setkali, by¥ jen nep°φmo Φi nev∞domky. To je tΘma naÜeho volnΘho serißlu, v jeho₧ druhΘm dφlu jsme se obrßtili na firmu Bentley Systems.
Z rozhovoru o technologiφch GIS provedenΘho s ing. Janem èlegrem, kter² p∙sobφ jako Account Manager a Marketing Manager v zastoupenφ firmy Bentley Systems pro ╚eskou republiku a Slovensko, jsme p°ipravili autorizovan² v²tah.
Chip: NßÜ serißl pojednßvß o rostoucφm v²znamu oboru GIS pro b∞₧nΘ u₧ivatele. Co byste nßm k tomuto tΘmatu mohl °φci?
Jan èlegr: ZaΦal bych tφm, co GIS je Φi nenφ. Definic je velkΘ mno₧stvφ, ale vÜechny se shodujφ na tom, ₧e jde o systΘm, kter² pracuje s informacφ o poloze - je to tedy specializovan² informaΦnφ systΘm. V minulosti byly systΘmy GIS n∞Φφm zcela specifick²m, proto₧e nebyla pot°eba je provozovat v obecn∞jÜφm u₧ivatelskΘm prost°edφ, dnes vÜak informaΦnφ systΘmy pror∙stajφ jakoukoliv lidskou Φinnostφ a neviditeln∞ u₧ i ₧ivotem v podstat∞ libovolnΘho Φlov∞ka. Ukazuje se, ₧e p°evß₧nß v∞tÜina Φinnostφ v pr∙myslu, v ekonomice a takΘ v b∞₧nΘm ₧ivot∞ pracuje s polohovou informacφ - a¥ u₧ v∞dom∞, tzn. ₧e cφlem je p°φmo tuto informaci zjistit, nebo nev∞dom∞, tzn. ₧e poloha je informace, pot°ebnß k dalÜφ anal²ze Φi zßv∞r∙m.
Domnφvßm se, ₧e b∞₧nß populace bude systΘmy GIS pou₧φvat, ani₧ by o tom v∙bec v∞d∞la. SystΘmy GIS komplexn∞ pracujφ s polohovou informacφ, ale to b∞₧nΘho u₧ivatele nezajφmß. StaΦφ mu jedno·ΦelovΘ rozhranφ, kterΘ mu nabφzφ jen to, co pot°ebuje v∞d∞t. Nepot°ebuje univerzßlnφ anal²zy typu "Co se stane, kdy₧...", ale jen velmi jednoduchΘ dotazy. P°φkladem m∙₧e b²t projekt spoleΦnosti Whistler Development, na kterΘm se podφlφme, v n∞m₧ si ka₧d² u₧ivatel internetu m∙₧e vyhledat parcely podle vhodnΘho parametru. Hledat m∙₧e nejen podle ceny, ale i podle vzdßlenosti, sousedstvφ, nadmo°skΘ v²Üky atd., co₧ jsou typicky "gisovskΘ" anal²zy, a dostane snadno pochopitelnou vizußlnφ informaci, tedy mapu, fotografii a p°φpadn∞ odkazy na dalÜφ informace. To je podle mne rozumn² kompromis, jak m∙₧e b∞₧n² u₧ivatel pou₧φvat GIS - p°es skuteΦn∞ jednoduchΘ, univerzßln∞ pou₧φvanΘ rozhranφ, kter²m dnes web urΦit∞ je.
Nßr∙st pou₧φvßnφ GIS systΘm∙ je podpo°en stßle jednoduÜÜφm po°izovßnφm dat, kterß jsou nejd∙le₧it∞jÜφ souΦßstφ jakΘhokoliv informaΦnφho systΘmu. GeodetickΘ prßce jsou dostupnΘ, leteckΘ snφmkovßnφ nenφ tak velk² problΘm a s nßstupem dru₧ic (p°edevÜφm soukrom²ch) s rozliÜenφm pod jeden metr nenφ sice po°izovßnφ dat p°φmo levnΘ, ale je °ßdov∞ levn∞jÜφ ne₧ p°ed deseti Φi dvaceti lety. Mßme takΘ hardware a softwarovΘ systΘmy, kterΘ jsou schopnΘ odpovφdajφcφ objemy dat zvlßdnout. ╚asto se vÜak zapomφnß na to, ₧e po°izujeme data, ale jde nßm - a samoz°ejm∞ i b∞₧n²m u₧ivatel∙m - o informace, tedy interpretovanß data. Teprve interpretacφ se data zhodnocujφ a z ekonomickΘho hlediska je proto cφlem existujφcφ data co nejvφce vyu₧φt a tedy i zhodnotit. V p°φpad∞ organizacφ jde o to, aby mo₧nost vyu₧φvat data m∞ly vÜechny jejich slo₧ky. U systΘm∙ zam∞°en²ch na b∞₧nou populaci by se data m∞la r∙zn²m u₧ivatel∙m interpretovat tak, aby je mohli vyu₧φt a byli ochotni za poskytnutou informaci zaplatit. Nap°φklad u systΘmu pro sprßvu rozvodnΘ sφt∞ asi b∞₧nΘho u₧ivatele nebude zajφmat, kde je jak² ventil. Dojde-li k poruÜe systΘmu, chce p°edevÜφm v∞d∞t, jak rychle bude zßvada opravena, p°φpadn∞ znßt jejφ rozsah - a to je zßle₧itost vhodnΘ interpretace.
Chip: Jak² je podle vßs souΦasn² trend v²voje GIS?
J. è.: V souΦasnosti dochßzφ k prolφnßnφ obor∙, pova₧ovan²ch d°φve za samostatnΘ. Nap°φklad obor Facility Management (FM) byl chßpßn jako sprßva nemovitostφ Φi majetku a nehovo°ilo se o tom, o jak² majetek jde - v∞tÜinou jφm byly myÜleny budovy. AvÜak GIS pro rozvodnou sφ¥ nenφ nic jinΘho ne₧ systΘm FM, pouze se specifick²m objektem zßjmu, kter² krom∞ polohovΘ informace sleduje i provoznφ data, ·dr₧bu, rekonstrukce atd. SystΘmy se zaΦφnajφ p°ekr²vat, Φasto u₧ nenφ mo₧nΘ konkrΘtn∞ °φct, kterß funkce je pro dan² systΘm prioritnφ. NejvyÜÜφ d∙le₧itost si vÜak stßle udr₧ujφ data.
SystΘmy jsou stßle slo₧it∞jÜφ, jednotlivΘ moduly plnφ zcela specifickΘ ·koly. Nap°φklad modul pro ·dr₧bu sleduje, kdy co bude odepsßno, kdy se provßd∞la ·dr₧ba, p°φpadn∞ jakΘ jsou provoznφ parametry. D∙le₧itost polohovΘ informace je relativn∞ mizivß, ale pokud se systΘm provß₧e s Φist²m GIS, dojde ke skuteΦnΘ synergii. ┌dr₧bov² systΘm vφ, o jak² objekt jde, co se s nφm d∞lo, a systΘm GIS je schopen ukßzat, kde objekt je, p°φpadn∞ jakß je jeho d∙le₧itost z hlediska funkce sledovanΘho celku, resp. sφt∞. Navφc chßpßnφ objekt∙ je Φasto "vφcevrstvΘ" - v telekomunikacφch se u₧ nepronajφmß jen vodiΦ, ale urΦitΘ datovΘ pßsmo, vodiΦ sdφlφ vφce u₧ivatel∙. Tak₧e systΘm GIS vφ, kde jsou "drßty" ulo₧eny, modul ·dr₧by a provozu vφ, z jakΘho jsou materißlu a jak byly udr₧ovßny, a finanΦnφ systΘm °φkß, ₧e po danou dobu je m∞l pronajaty urΦit² ·Φastnφk a vyu₧φval urΦit² datov² tok. Proto u₧ dnes neexistuje firma, kterß by byla schopna takov² systΘm vyvinout cel², a je nutnΘ (a takΘ jednoduÜÜφ), aby se jednotlivΘ specializovanΘ systΘmy propojily. Centrßlnφm prvkem jsou Φasto prßv∞ systΘmy GIS a formßty dat, kterΘ pou₧φvajφ, musejφ b²t pochopitelnΘ vÜem.
Standardy v oblasti GIS jsou ve stadiu zrodu. Za zatφm jedin²m Üiroce p°ijφman²m standardem Φi spφÜe platformou, na kterΘ se firmy v oblasti GIS dohodly, stojφ nezßvislΘ konsorcium OpenGIS. To se - velmi zjednoduÜen∞ °eΦeno - sna₧φ definovat, ne jak by m∞l GIS vypadat, ale v jakΘm datovΘm formßtu si jednotlivΘ systΘmy mohou vym∞≥ovat data. Pokud se na tom shodnou, p°estßvß b²t d∙le₧itΘ, od kterΘ firmy konkrΘtnφ systΘm je. Jestli₧e komunikuje pomocφ standardu, tedy t°eba podle OpenGIS, potom se s ostatnφmi domluvφ, co₧ b²vß Φasto mnohem d∙le₧it∞jÜφ ne₧ to, aby byl systΘm zcela jednotn² z hlediska pou₧it²ch technologiφ.
Mφsto oznaΦenφ GIS v Bentley rad∞ji pou₧φvßme pojem geoin₧en²rstvφ, kter² oznaΦuje ÜirÜφ oblast. Nezahrnuje jen prßci s polohovou informacφ, ale vÜe od jejφho po°φzenφ, tzn. od geodetick²ch pracφ Φi fotogrammetrie, jejich₧ v²sledkem je mapa, resp. datov² soubor, v n∞m₧ tyto informace jsou, p°es zpracovßnφ, tzn. vyΦiÜt∞nφ, ov∞°enφ dat apod., po ·dr₧bu, tzn. ₧e data n∞kde uchovßvßme - to je stßle klasick² GIS. Zahrnuje ale i nßvaznost dßl, tzn. ₧e se data modifikujφ a p°edßvajφ navazujφcφm in₧en²rsk²m disciplφnßm. To jsou hlavn∞ disciplφny, kterΘ souvisejφ se stava°inou - in₧en²rskΘ sφt∞, stavby silnic a ₧eleznic nebo klasickΘ pozemnφ stavby, jako jsou obytnΘ budovy.
Chip: Nenφ to proto, ₧e CAD systΘm Bentley MicroStation je vhodn² pro vÜechny technickΘ obory?
J. è.: Ano, vyplynulo to z historie systΘmu MicroStation, kter² byl vytvo°en v roce 1984 jako velmi obecn² grafick² systΘm - v tΘ dob∞ se o specializovan²ch systΘmech GIS mluvilo spφÜe na teoretickΘ ·rovni a opravdov²ch realizacφ bylo velmi mßlo. Postupem Φasu se ukßzalo, ₧e jde o skuteΦn∞ v²konn² grafick² nßstroj - grafickß strßnka je nezbytnou souΦßstφ GIS - a MicroStation se p°izp∙soboval jak pot°ebßm in₧en²r∙ a klasick²ch projektant∙, tak i geografick²m funkcφm. Celosv∞tov∞ je dnes tΘm∞° polovina instalacφ MicroStationu v oblasti stava°iny, od klasickΘ architektury a₧ po komplexnφ technologickΘ celky, jako je t°eba velkß chemiΦka nebo zßvod na zpracovßnφ surovin. Druhß polovina je v oblasti geoin₧en²rstvφ a v nφ mßme velmi silnou pozici zejmΘna v oblastech katastru a in₧en²rsk²ch sφtφ.
ProΦ tomu tak je? Tyto dv∞ odliÜnΘ oblasti majφ i n∞co spoleΦnΘho - toti₧ to, ₧e vy₧adujφ velmi exaktn∞ definovanou grafickou reprezentaci. V p°φpad∞ katastru to jsou katastrßlnφ mapy, u nich₧ je naprosto p°esn∞ specifikovßno, jak majφ vypadat. To znamenß, ₧e se vlastn∞ vracφme k CAD jako ke kreslicφmu nßstroji. In₧en²rskΘ sφt∞, tedy vodovody, kanalizace, plynovody, rozvody elekt°iny, kabelovΘ rozvody, lze chßpat jednak jako klasick² GIS - zajφmß nßs, co kde teΦe a co se stane, kdy₧ se n∞kde sφ¥ p°eruÜφ. Na druhou stranu je souΦßstφ t∞chto systΘm∙ i velmi exaktnφ technickß dokumentace. To znamenß, ₧e o ka₧dΘ Φßsti musφme p°esn∞ znßt velkΘ mno₧stvφ technick²ch informacφ, kterΘ jsou vyjßd°eny od ·rovn∞ katastrßlnφ Φi technickΘ mapy a₧ po technick² v²kres konkrΘtnφho dφlu. A to vÜe je souΦßstφ jednoho informaΦnφho systΘmu. Nenφ to tedy u₧ jen klasick² GIS, kde jde jen o polohovou informaci, ale i o vÜechno navazujφcφ kolem.
Firma Bentley v₧dy prosazovala, ₧e data majφ b²t jednotnß, a nßmi pou₧φvan² formßt DGN z∙stal nezm∞n∞n po dobu osmnßcti let. Je vÜak zam∞°en na ulo₧enφ grafickΘ informace a dnes, kdy je v oblasti GIS systΘm∙ v²hodnΘ uklßdat veÜkerß data do databßze, musφme toto akceptovat a p°izp∙sobit se. Tento posun je pochopiteln², proto₧e zatφmco d°φve Ülo o v²kresy, k nim₧ byla p°ipojena n∞jakß negrafickß informace, dnes jde o objekty, u nich₧ je jen jednφm z atribut∙ to, jak majφ vypadat. N∞kdy se uvßdφ, ₧e tento nßhled je typick² pro "Φist²" GIS. D∙le₧it∞jÜφ vÜak je, ₧e mßme-li vÜe v databßzi, je systΘm mnohem robustn∞jÜφ a spolehliv∞jÜφ.
Bohu₧el v souΦasnosti je na trhu velkΘ mno₧stvφ proprietßrnφch technologiφ, kterΘ neum∞jφ pln∞ vyu₧φvat vÜechna data ulo₧enß v databßzi tak, aby dochßzelo ke zmφn∞nΘmu synergickΘmu efektu. Op∞t jedinΘ existujφcφ standardy pochßzejφ od sdru₧enφ OpenGIS a jedin²m databßzov²m systΘmem, kter² t∞mto standard∙m odpovφdß bez nutnosti dopln∞nφ o moduly dalÜφch firem, je systΘm Oracle. Proto jsme naÜe produkty upravili tak, aby podporovaly ulo₧enφ veÜker²ch informacφ - grafick²ch i popisn²ch - do databßze Oracle. Toto spojenectvφ nenφ v²luΦnΘ, tzn. ₧e jakmile jin² databßzov² systΘm bude mφt certifikaci OpenGIS, jsme schopni komunikaci s nφm vyvinout. Dnes u₧ je prakticky ov∞°eno, ₧e jakmile p°φsluÜnΘ informace v databßzi jsou, jsou jinΘ systΘmy schopnΘ je okam₧it∞ vyu₧φt.
Chip: JakΘ technologie dnes m∙₧e Bentley u₧ivatel∙m nabφdnout?
J. è.: Zßkladem je systΘm MicroStation, jeho₧ dodßvka obsahuje p∞t r∙zn²ch in₧en²rsk²ch konfiguracφ, rozÜi°ujφcφch obecn² systΘm o nßstroje pro pou₧itφ v konkrΘtnφch oblastech (geoin₧en²rskΘ, stava°skΘ, strojφrenskΘ a v oblastech tvorby schΘmat a civilnφho in₧en²rstvφ). MicroStation je obecn²m jßdrem, kterΘ umφ pracovat s grafickou i databßzovou informacφ. P°ednostφ nabφdky zalo₧enΘ na jedinΘm "centrßlnφm" produktu je to, ₧e pokud se vytvo°φ data v jakΘkoliv aplikaci zalo₧enΘ na MicroStationu, um∞jφ s nimi pracovat i vÜechny ostatnφ aplikace nad MicroStationem. In₧en²rskou konfiguracφ urΦenou pro geoin₧en²rstvφ je MicroStation GeoGraphics, obsahujφcφ technologii pro uklßdßnφ grafickΘ informace do databßze Oracle. MicroStation je takΘ programßtorsk²m rozhranφm, s pomocφ zvolenΘho jazyka (MicroStation Development Language, Java Φi Visual Basic) lze v MicroStationu vytvß°et libovolnΘ aplikace.
Zatφmco na MicroStationu zalo₧enΘ produkty tvo°φ editaΦnφ vrstvu, nabφzφme dalÜφ produkty urΦenΘ p°edevÜφm pro p°φstup k ji₧ existujφcφm dat∙m. Zde mohu jmenovat nap°φklad MicroStation GeoOutlook, co₧ je v podstat∞ produkt MicroStation GeoGraphics bez mo₧nosti tvorby a editace geografick²ch dat. Umo₧≥uje tedy prohlφ₧et geografickΘ informace, p°φpadn∞ je p°ipomφnkovat formou redliningu, provßd∞t jejich anal²zy a vytvß°et tiskovΘ v²stupy. Je takΘ programovateln², lze tedy nad nφm vytvß°et specializovanΘ aplikace.
T°etφ vrstvou je Φist∞ u₧ivatelskß ·rove≥, pro kterou je urΦen produkt Viecon Publisher, v²konn² server schopn² spoluprßce s WWW servery. ZjednoduÜen∞ °eΦeno, jde o jßdro MicroStationu dopln∞nΘ o GeoGraphics, kter² zajiÜ¥uje podporu geoin₧en²rsk²ch funkcφ, a ModelServer Imager, co₧ je server zajiÜ¥ujφcφ p°enos rastrov²ch dat pomocφ protokolu IIP. Viecon Publisher slou₧φ pro on-line p°evod dat do podoby vhodnΘ pro interpretaci dat u₧ivateli. Zd∙raznil bych to on-line, co₧ znamenß, ₧e v tent²₧ okam₧ik mohou b²t grafickß i negrafickß data editovßna a zßrove≥ prezentovßna u₧ivatel∙m internetu - nenφ tedy t°eba je n∞jak²m zp∙sobem odd∞lovat a p°ipravovat. Jak²m zp∙sobem jsou data prezentovßna, to u₧ je zßle₧itostφ klientskΘ aplikace, kterou m∙₧e b²t i standardnφ webov² prohlφ₧eΦ. Viecon Publisher p°edstavuje technologii, kterß zaruΦuje, ₧e u₧ivatel na zßklad∞ sv²ch vstup∙ dostane bu∩ textovou informaci z databßze, nebo grafickou informaci ve vhodnΘm bitmapovΘm Φi vektorovΘm formßtu, p°φpadn∞ informaci zpracovanou javovsk²m apletem, kter² m∙₧e mφt i zcela specifickΘ funkce. Za druhou d∙le₧itou vlastnost Publisheru pova₧uji jeho schopnost p°φmo publikovat data z prostorovΘho rozÜφ°enφ Oracle Spatial.
Chip: Co se t²Φe klientsk²ch °eÜenφ, p°φznivou Üanci na masovΘ rozÜφ°enφ majφ z°ejm∞ aplikace stav∞nΘ pro "kapesnφ" platformu PDA - podporuje Publisher takovΘ °eÜenφ?
J. è.: V souΦasnΘ dob∞ nenabφzφme ₧ßdnΘ takovΘ specializovanΘ °eÜenφ a ani nepoci¥ujeme zßjem naÜich u₧ivatel∙ o jeho v²voj. NaÜe °eÜenφ jsou pom∞rn∞ striktn∞ orientovßna na vyu₧φvßnφ standard∙ a standardnφch nßstroj∙ a technologiφ - v p°φpad∞ komunikace jde p°edevÜφm o protokol TCP/IP a webovΘ technologie, jako HTML nebo XML. Krom∞ toho mnozφ z naÜich u₧ivatel∙ majφ tak nßroΦnΘ po₧adavky na funkΦnost klientskΘ strany systΘmu, ₧e pro jejich implementaci je nutn² alespo≥ notebook. Myslφm, ₧e ka₧d² nßstroj mß v rßmci systΘmu svou ·lohu a ₧e PDA °eÜenφ zatφm nejsou tak v²konnß, aby splnila nßroΦn∞jÜφ ·lohy, nap°φklad skuteΦn∞ aktivnφ prßci s geoinformacemφ. N∞co jinΘho je ovÜem pouh² zßznam dat v terΘnu, kterß jsou pak p°enesena do v²konn∞jÜφho systΘmu, na to ani n∞jak² specializovan² software nenφ pot°eba. Tak₧e zatφm jsme spφÜ na ·rovni sice mal²ch, ale s b∞₧n²mi Windows kompatibilnφch systΘm∙. P°esto si rozhodn∞ nemyslφme, ₧e jde o neperspektivnφ za°φzenφ. Domnφvßme se vÜak, ₧e pro jejich nasazenφ v oblasti, v nφ₧ mßme v∞tÜinu u₧ivatel∙, nenφ jeÜt∞ vhodnß doba.
Chip: D∞kuji za poskytnutΘ informace a za vaÜi spoluprßci.
