home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search
/ Chip 1999 March / Chip_1999-03_cd.bin / ctenari / Marsik / Prekod32 / ukazka.txt < prev   
Text File  |  1999-01-17  |  43KB  |  152 lines

  1. Prûvodce úspê¿ného çlovêka
  2. zamêstnání, peníze, ças a lidé kolem nás
  3.  
  4.  
  5.  
  6. P⌐edmluva : 
  7.  
  8. Právê se vám dostala do ruky kniha, která mûæe zmênit celÿ vá¿ æivot. Ne, nebojte se. Není nakaæena morem, ani niçím podobnÿm. Kdyæ si ji ale p⌐eçtete pozornê, mûæete celÿ svûj dosavadní æivot podstatnê zmênit k lep¿ímu. Nemusíte  kvûli  tomu jíst æádné ko⌐ínky, ani vám nezakáæeme alkohol. Dokonce se nejedná ani o vÿtvor æádné sekty a tak vás p⌐edem upozorñujeme, æe tuto knihu vám æádnÿ snaæivÿ náboæenskÿ fanatik nikdy nenabídne. Po jejím p⌐eçtení by totiæ jiæ nikdy knihy trapnê nerozdával, ale zaçal by dûslednê pracovat sám na sobê. Síla následujícího textu totiæ nespoçívá v æádné módní vlnê nebo v ¿ikovné reklamní kampani, ale p⌐edev¿ím v precizním zmapování æivotního stylu, kterÿ se u nás nyní, na sklonku dvacátého století, podstatnê zmênil.
  9.   Çeká vás bohatÿ kodex zajímavÿch poznatkû, zku¿eností a postupû, které autor velice pracnê získal a ovê⌐il a které vám teâ v komplexní podobê nabízí k vyuæití i ve vá¿ prospêch. Çtête pozornê a kdyæ pouæijete pouze çtvrtinu z toho, co se vám zde nabízí, dosáhnete velmi rychle cílû, o nichæ jste zatím vædy pouze snili. A to nep⌐edpokládáme, æe  byste byli p⌐ehnanê skromní. Ale ani pokud nemáte v úmyslu nijak vÿraznê mênit svûj æivotní styl a mê⌐ítko hodnot, nevadí. I pro vás je tato kniha p⌐ínosem, protoæe shrnuje vêt¿inu postupû, které pouæívají draví a úspê¿ní lidé v kaædodenním æivotê. Pokud se tedy p⌐i st⌐etnutí s takovÿm çlovêkem nechcete automaticky postavit na stranu poraæenÿch, p⌐eçtête si následující stránky pozornê, aƒ víte, co od nêho mûæete çekat. Takæe s chutí do toho.
  10.  
  11.  
  12.  
  13.  
  14. Práce a  postavení
  15.  
  16.  
  17. V práci tráví çlovêk témê⌐ t⌐etinu svého æivota. Druhou prospí a tu t⌐etí v hor¿ím p⌐ípadê procestuje dojíædêním, probdí v dopravních prost⌐edcích nebo prostojí ve frontách a shánêním po nákupech. V lep¿ím p⌐ípadê pat⌐í volnÿ ças relaxaci u televize, domácím pracem nebo pobytu v p⌐írodê. Tím se v¿ak mohou kochat jen ti ¿ƒastnêj¿í z nás a stejnê jenom obças.
  18.   Zatímco je tedy volnÿ ças ponêkud rozt⌐í¿tên mezi spoustu zájmû a povinností, pracovní doba je jasná. Je to ta nejefejtivnêj¿í çást æivota çlovêka, kterou by mêl nêkde smysluplnê  strávit a ne ji p⌐eçkat za pomyslnou almuænu, která má nahradit nenávratnê ztracené hodiny va¿eho æivota, které jste strávili nêçím, co mohl úplnê stejnê dob⌐e udêlat nêkdo jinÿ, t⌐eba i robot a nebo ( ale zûstane to jen mezi námi ) to nebylo pot⌐eba dêlat vûbec, ale ten ças se nêkde bohuæel prosedêt musí. Ale není to ¿koda ? T⌐eba jste mohli bÿt úplnê nêçím jinÿm, ale náhoda tomu nep⌐ála. Náhoda ? Té se p⌐eci dá pomoci. Ale kdo jinÿ by to mêl udêlat, kdyæ ne vy.
  19.  
  20.  
  21. ùspê¿nÿ çi neúspê¿nÿ ?
  22.  
  23.  
  24. Na tuto otázku se asi nedá hned a jasnê odpovêdêt, ale pravda bude asi taková, æe kaædÿ má své rezervy. Nêkdo vêt¿í, nêkdo men¿í, ale p⌐esto tu vædycky nêjaké jsou.
  25.   Kdyæ se narodíme, dostaneme do vínku ⌐adu schopností a talentu, kterÿ pak v æivotê vêt¿inou vyuæíváme jen velmi skromnê. Vêt¿ina lidí se spokojí s tím, æe si myslí, æe je jen o trochu úspê¿nêj¿í, neæli soused, známÿ, kolega z práce. Ale co kdyæ máte na víc ?  Obças mûæete zaslechnout o nêkom : " Byl to takovÿ nadanÿ student, v¿echno mu ¿lo, vypadalo to, æe z nêj nêco bude." Ale není. A proç ? P⌐íçin mûæe bÿt mnoho. Jednou z nich je i prost⌐edí ve kterém æije. Mûæeme si vzít ukázkovÿ p⌐íklad z na¿eho studenta.
  26.   Byl mladÿ, talentovanÿ, nadprûmêrnÿ. Rodiçe ho podporovali a on úspê¿nê ukonçil vysokou ¿kolu. A pak si na¿el zamêstnání. Ve vêt¿ím podniku, kde mêl sice dobrÿ nástupní plat, ale tím to skonçilo. Protoæe pracuje v tomto podniku jiæ více neæ deset let a nikdo ho z⌐ejmê zatím asi nevyhodí, zûstává stále na témê⌐ stejné pozici, mezi stejnÿmi lidmi a jeho rozhled se postupem çasu znaçnê zúæil. Své "karié⌐e" obêtoval léta studií a teâ má práci, která odpovídá jeho schopnostem a vzdêlání. Nebo si to alespoñ myslí. Rodiçe jsou s jeho postavením spokojeni a jeho bezprost⌐ední okolí ho uznává. On ví, æe nêkte⌐í jeho bÿvalí spoluæáci berou nêkolikanásobek jeho platu a æijí úplnê jinÿm æivotním stylem, ale své místo mênit "zatím" nehodlá. Proç ? Protoæe je brzdên a zároveñ formován prost⌐edím, ve kterém se nachází. Nedávno dokonce sly¿el, æe úspê¿ní "..pracují nêkdy i víc neæ çtrnáct hodin dennê...", "..jsou mnohem více stresováni.." a æe "..musí obêtovat úspêchu çasto i svûj soukromÿ æivot." To je sice pravda, ale pouze u men¿í çásti têch úspê¿nÿch a je t⌐eba si p⌐iznat, æe platí spí¿e o têch neúspê¿nÿch mezi úspê¿nÿmi.
  27.    Ale od koho to vlastnê sly¿el ? Od svÿch spolupracovníkû, od rodiçû a od v¿ech, co jsou ve stejné situaci jako on, protoæe si musí nêjak zdûvodnit, proç pohodlnê mrhají svÿm çasem na prodêleçnÿch pozicích, zatímco jiní, t⌐eba i podstatnê ménê pro tu práci vybavení, zabírají mnohem vÿhodnêj¿í místa. A proç ? Protoæe trh pracovních míst je záleæitost nabídky a poptávky jako kaædá jiná a nabídka nikdy dlouho neçeká.
  28.   
  29.  
  30. Závaæné rozhodnutí
  31.  
  32. To je jeden z nejvêt¿ích problémû. K závaænÿm rozhodnutím se dostáváme vêt¿inou pod tlakem okolností, které nás k nêmu p⌐inutí. Okolností mûæe bÿt vêk, ukonçení ¿koly, závaæná choroba nebo t⌐eba i slíbená protekce v kolegovê podniku, která se nebude opakovat. K závaænému rozhodnutí o zmênê místa nás nejçastêji donutí aæ okamæik, kdy dostaneme vÿpovêâ, nêkolikaletá stagnace platu nebo nesnesitelné pracovi¿tê. Çlovêk by se mohl t⌐eba i domnívat, æe çím je men¿í plat, tím je jeho pracovi¿tê p⌐íjemnêj¿í, volnêj¿í a pohodovêj¿í. Spousta lidí dokonce v této iluzi jiæ dlouhá léta setrvává. Není to v¿ak pravda. Mnoho lidí  s velmi vysokÿm platem má zároveñ i velmi dobré podmínky na pracovi¿ti, znaçné benevolence od svÿch nad⌐ízenÿch a dost çasto i skvêlÿ kolektiv kolem sebe. Jak je to moæné ? Protoæe v p⌐íjemném a nestresovém prost⌐edí vÿkonnost çlovêka vzrûstá a tito lidé musí bÿt stále ve formê. Proto k tomu mají podmínky. Pot⌐ebují komunikovat a pot⌐ebují se i rychle rozhodovat. K jejich funkci totiæ pat⌐í i velká zodpovêdnost.
  33.   Dêsivé slovo. Zodpovêdnost. Tolik z nás se jí bojí. Ale mêli bychom si povêdêt o tom, co toto slovíçko vlastnê znamená. Zodpovêdnost má p⌐ece kaædÿ. Za svou rodinu, za  svá rozhodnutí v kaædodenním æivotê a za spoustu dal¿ích vêcí, které si çasto ani neuvêdomí. Ale to je p⌐eci samoz⌐ejmost. To je zodpovêdnost, které se nezbavíme a ta nás nijak nep⌐ekvapuje. Ale v práci ? Je to s podivem, leç v práci se jedná o zodpovêdnost nejniæ¿í kategorie, pokud jste tedy nêkde nepodepsali nêjakÿ nesmysl, æe ruçíte vlastní hlavou do vÿ¿e jednoho miliónu ztrát, coæ se dává podepsat pouze u obskurních spoleçností. Ve slu¿né firmê se vám nic takového nestane.
  34.   Kdyæ na sebe ale nejste ochotni vzít ani formální zodpovêdnost, je to kvalifikováno jako charakterová vada, slabost, hrozba nekompetentních rozhodnutí a kdovíco je¿tê. Pak se v æádném p⌐ípadê nemûæete divit, kdyæ vám va¿e vyhlídnutá pozice zmizí jednou provædy v nenávratnu. Ov¿em jestliæe se zodpovêdnosti nebojíte, çeká vás netu¿ená budoucnost. Na dost vysokÿch místech sedí totiæ spousta zodpovêdnÿch lidí, kte⌐í mají pouze zodpovêdnost a nap⌐íklad v organizaçních schopnostech jiæ t⌐eba trochu pokulhávají. Jakmile se dostanete do jejich blízkosti, mêli by se vás právem bát.
  35.  
  36.  
  37.  Odhodlání zmênit æivotní styl
  38.  
  39.  
  40. Pokud chcete bÿt skuteçnê úspê¿ní, je t⌐eba tomu p⌐izpûsobit i svûj æivotní styl. Zní to dêsivê, ale pokud ho zmêníte tak, aby vám i nadále vyhovoval, (coæ není v æádném p⌐ípadê vylouçeno) nemusí to bÿt æádná hrûza. Tak tedy p⌐edev¿ím musíte bÿt v kaædém p⌐ípadê optimisté. Prohrané volby va¿í oblíbené strany, zvÿ¿ení nájemného, ani ¿patné poçasí a ¿pinavÿ oblek se nesmí na va¿í tvá⌐i nijak projevit. Vy tu jste, jdete nêkam, kam právê teâ chcete a na svêtê není nikdo, kdo by vás mohl zastavit, rozçílit nebo zdeptat. Vêçnÿ úsmêv na rtu a energickÿ pohled va¿ich oçí musí kaædému naznaçit je¿tê neæ promluvíte, æe dob⌐e znáte svoji cenu a víte co dêláte. 
  41.   Æe se v tom popisu nepoznáváte ? To je pochopitelné. Po nêkolika letech stereotypní práce bez vêt¿ího uvolnêní a v pozici, kdy musíte vypadat p⌐ísnê p⌐ed svÿmi pod⌐ízenÿmi a uctivê p⌐ed svÿm ¿éfem, se vám to hned napoprvé nepoda⌐í. Pokud jste zatím mêli pouze nad⌐ízené, bude to pro vás snaz¿í, protoæe na rozdíl od va¿ich p⌐ísnÿch kolegû, vám staçí vyrovnat pouze vodorovné vrásky na çele. Ale ne chirurgicky, ale pobytem ve zdravém prost⌐edí, komunikací s normálními lidmi ( tedy z⌐ejmê ne se souçasnÿmi spolupracovníky - takovÿ rozhovor skonçí vædy d⌐ív çi pozdêji u va¿í práce) a ne¿kodilo by najít si nêjakÿ vhodnÿ kolektivní sport pro relaxaci a uvolnêní. Tím, æe se uvolníte, se zmêní i vá¿ vÿraz z upjatého nebo ztrhaného na p⌐ívêtivÿ a energickÿ. Je ov¿em t⌐eba se p⌐eci jenom obças podívat i do zrcadla a zkorigovat p⌐ípadné nedostatky. Nikdy nebuâte k⌐eçovití. Buâte v pohodê. Stañte se opêt sami sebou.
  42.  
  43.  
  44. První krok
  45.  
  46. První krok k va¿emu úspêchu uçiníte v okamæiku, kdy se rozhlédnete kolem sebe. Nejde o obyçejné rozhlédnutí se na chodníku, v parku nebo na pracovi¿ti. Jde o to, udêlat si volné dopoledne, v klidu se projít p⌐írodou a pak pomalu a uvolnênê dojít aæ do jakéhokoliv mêsta, volnê se procházet a pozorovat lidi, kte⌐í se hemæí kolem vás. Po chvíli zaznamenáte urçité rozdíly. Nêkte⌐í stále nêkam pospíchají a je na nich jiæ na první pohled vidêt, æe mají p⌐ed sebou p⌐esné po⌐adí úkolû a çinností, které musí stihnout právê dnes a nikdy jindy. Druzí v klidu relaxují nebo evidentnê vyhledávají nêjakou zábavu, protoæe starosti pro nê t⌐eba právê vzhledem k jejich nabytému majetku p⌐ed nêkolika lety nenávratnê p⌐estaly existovat. No, a ti t⌐etí jdou s úsmêvem a vitalitou za svÿm cílem. V tomto vÿçtu chybí samoz⌐ejmê velká ⌐ada podskupin, jako jsou meta⌐i od obecního ú⌐adu, kte⌐í se také s úsmêvem v klidu dívají na okolní chodce, ale têch není tolik, aby byly pro na¿e následující úvahy nêjak zvlῃ dûleæití.
  47.   V tomto okamæiku je nutné vybrat si, do které skupiny chcete pat⌐it. Pokud jste si vytipovali pohodlnê relaxující bohat¿í vrstvu, budete to mít asi ponêkud komplikované. Jestliæe nemáte æádnÿ vÿraznêj¿í majetek, budete do ní pronikat velmi pomalu a za cenu znaçnÿch deformací va¿eho charakteru, protoæe up⌐ímnost je bohuæel v této spoleçnosti vêt¿inou témê⌐ nesnesitelnÿ p⌐epych, kterÿ si mohou dovolit pouze její ¿piçky a to je¿tê ne mezi sebou. Ale pokud na to máte æaludek, tak do toho. Bohuæel je v¿ak velmi pravdêpodobné, æe se vám çasem stane, æe si jiæ nikdy a o niçem nebudete moci rozhodnout sami a ze sítí vy¿¿í spoleçnosti se dostanete pouze za cenu ztráty vêt¿iny z jejích vÿhod.
  48.    Jestliæe ale chcete zûstat svobodní a sami sebou, mûæete si zvolit i druhou skupinu lidí, kte⌐í jdou za svÿm cílem, jsou úspê¿ní a nijak vÿraznê se to na nich nepodepisuje. Jejich vitalita, æivotní optimismus a práce, která baví, je spoleçnê s odpovídajícím finançním ohodnocením a uznáním okolí staví mezi ¿piçku v jejich oborech a stimuluje je ke stále vy¿¿ím vÿkonûm. Têm se nestává, æe by mêli pocit marnosti a zbyteçnosti, protoæe to vzhledem k jejich æivotnímu postoji není ani moæné. A právê v postoji to v¿echno vêzí. Jestliæe máme k pozitivnímu my¿lení odpovídající stimulaci, jsme schopni  k zásadním zmênám æivotních postojû a to vÿraznê k lep¿ímu. 
  49.  
  50.  
  51. Zhodnocení vlastních schopností
  52.  
  53.  
  54.  Nyní p⌐ejdeme k nejchoulostivêj¿í çásti celé záleæitosti. O svÿch vlastních schopnostech nemíváme dost çasto p⌐íli¿ vysoké mínêní. To je v po⌐ádku. Skromnost je dobrá vlastnost, ale ne vædy a v¿ude. Tím, æe si myslíme, æe jsme stejnê dob⌐í jako vêt¿ina ostatních, se dost çasto degradujeme na prûmêr nebo i podprûmêr, pokud si nêkdo z têch opravdu prûmêrnÿch myslí, æe je skvêlÿ. Situace vypadá dokonce tak, æe çím jsou nêkte⌐í ve svém oboru neohrabanêj¿í, tím vêt¿í práci jim dalo zvládnutí základních pracovních postupû a tím více si svÿch schopností cení. Není tedy divu, kdyæ takovÿ çlovêk p⌐ijde k pohovoru a na otázku, jak uvedenou práci zvládá, odpoví " dokonale".  
  55.   Ne, on nelæe. Ve svÿch oçích ji skuteçnê zvládá dokonale a dalo mu to takovou práci, æe tomu i vê⌐í. Neumí si totiæ vûbec p⌐edstavit, æe by ji mohl zvládat lépe. Pokud ov¿em na stejné místo p⌐ijde jinÿ çlovêk, kterÿ umí kromê této uvedené práce je¿tê ¿est dal¿ích a na otázky rozsahu znalostí odpovídá : "Tohle znám lépe, tomu rozumím, no, tohle jsem párkrát dêlal a tohle taky umím.." budí dojem, æe jsou jeho znalosti povrchní, rozt⌐í¿têné a není zdaleka takovÿ odborník v uvedeném oboru, jako jeho p⌐edchûdce. P⌐estoæe to není pravda a jediná chyba tohoto çlovêka je v tom, æe si uvêdomuje své rezervy, pravdêpodobnê nebude p⌐ijat. Nedokáæe totiæ prodat své znalosti a dovednosti, coæ je v dne¿ní dobê naprosto nutné.
  56.   Ale my, sami p⌐ed sebou, si mûæeme zcela otev⌐enê p⌐iznat, co nám jde, co ne a vytvo⌐it si na zatím stále je¿tê bílÿ papír nêkolika⌐ádkovÿ seznam vlastních vloh a dovedností. Vzdêlání v tom nehraje aæ zas tak zásadní roli, protoæe pokud si vytyçíte cíl v oboru, kterÿ je vám blízkÿ a máte k nêmu vlohy, vzdêlání si mûæete doplnit vædycky. Pokud ale máte vzdêlání v oboru, kterÿ vám nic ne⌐íká, pak jste jen zbyteçnê marnili ças a zbytek æivota mûæete prosedêt na postu kterÿ sice odpovídá va¿í kvalifikaci, ale ças, kterÿ v zamêstnání strávíte pro vás bude têsnê na hranici snesitelnosti, pokud ov¿em na pracovi¿ti neaplikujete poznatky ze závêreçnÿch kapitol tohoto oddílu ( P⌐izpûsobování pracovi¿tê svÿm pot⌐ebám ).
  57.   Teâ tedy máme p⌐ed sebou seznam, kterÿ o nás v lep¿ím çi hor¿ím svêtle vypovídá mnohé. Nesmíme zapomenout ani na schopnosti, které jsme dosud nijak vÿraznê nerozvíjeli, jako jsou nap⌐íklad p⌐edstavivost, kreslení, schopnost organizovat kolektiv (p⌐irozené vûdcovské schopnosti), umêní p⌐esvêdçivê lhát a spousta dal¿ích. Nikdy nezapomínejte, æe i záporné vlastnosti jsou va¿e a mêly by se na seznamu objevit. Dá se p⌐edpokládat, æe po p⌐ijímacím psychotestu v nêkteré lep¿í firmê se jim na stole objeví i nêkterá z va¿ich hor¿ích vlastností a tak by bylo dobré, abyste si svûj cíl vybrali i s p⌐ihlédnutím k ní. Ne kaædá ¿patná vlastnost musí bÿt nutnê v zamêstnání neæádoucí. Naopak. V dobré kombinaci s pozitivními vlastnostmi z vás mûæe udêlat velmi úspê¿ného çlovêka, jak tomu çasto také v praxi bÿvá. Dobromyslní çestní a féroví lidé sice mívají také obças úspêchy, ale nikdy ne dlouho. Je tedy pot⌐eba p⌐ihlédnout jak k va¿im schopnostem, tak k charakteru, dát dohromady, co o vás ⌐íkají va¿i p⌐átelé i nep⌐átelé a vznikne vám velmi vêrnÿ obraz vás jako çlovêka. Nêkdy je lep¿í, nêkdy hor¿í, ale je jen a jen vá¿. Nikdo jinÿ ho nikdy neuvidí, tedy alespoñ ne tak názornê, jak ho právê teâ vidíte vy. Proto nepropadejte emocím a po dal¿ích dvou dnech v klidu k tomuto papíru p⌐istupte a p⌐edstavte si, æe jste bûh. Máte p⌐ed sebou çlovêka tohoto popisu. Vûbec vás nezajímá co doteâka dêlal a co bude ⌐íkat tomu, co vyberete. Pokuste se pro nêho najít co nejlep¿í odpovídající práci.
  58.  
  59.  
  60. Vytypování podniku a pozice
  61.  
  62.  
  63. Ano, to se lehce ⌐ekne, pokuste se najít. Ale vy bûh nejste a budete s tím mít problémy. Nikdo nemá takovou fantazii, aby si dokázal vybavit úplnê v¿echny profese. Vædycky jich zûstává spousta, o jejichæ existenci ani nevíte, nebo jen matnê tu¿íte, æe taková práce asi také musí existovat. Ale to nevadí. Máte mêsíc na rozmy¿lenou. Povídejte si o zajímavÿch zamêstnáních s kaædÿm, s kÿm se dáte do ⌐eçi, prolistujte Zlaté stránky, rozhlíæejte se kolem sebe  a za chvíli vám zaçne v mysli krystalizovat budoucí profese. Je více neæ pravdêpodobné, æe jich bude i více. Ale nikdy p⌐i posuzování nepouæívejte hledisko " To je moc nároçné, tam se nedostanu, to bude ostuda, na to nemám". Jestli na to nemáte, ovê⌐te si to. Zkou¿ka p⌐eci nic nestojí a pravdêpodobnost úspêchu je dost vysoká, protoæe to samé co vy, si ⌐ekne kaædÿ a jen málokdo sebere odvahu, podívat se své ¿anci zp⌐íma do oçí..
  64.   Uplynul tedy mêsíc a vy byste jiæ pomalu mêli zaçít mít jasno, na co se hodíte a na co  ne. Je  pochopitelné, æe jestliæe jste samotá⌐, tak nepûjdete dêlat uçitele, recepçní, obchodního zástupce nebo jinou spoleçensky nároçnou profesi, ale radêji zvolíte nêco jako je stráæce majáku a podobnê. Teâ ale p⌐ichází rozhodující okamæik, kdy vêt¿ina z nás svÿm unáhlenÿm rozhodnutím znehodnotí v¿echnu dosud vynaloæenou energii.
  65.    Vy uæ víte, na co se hodíte. Máte zmapovány své vlohy a schopnosti a vytanuly vám zcela jasné profese. To ov¿em neznamená, æe je musíte jít dêlat k první firmê, která je má na seznamu. Zjistête si vêt¿í mnoæství firem v oboru a jen tak pro ilustraci se jdête podívat, jakÿmi auty jezdí jejich zamêstnanci. Je to metoda sice velmi povrchní, ale jinak docela spolehlivá. Je ale vhodné, vytvo⌐it si alespoñ hrubÿ obrázek o postavení jednotlivÿch firem na trhu (celkem bez problémû z novin nebo z podnikovÿch nástênek) a velmi dûleæité je i postavení vámi vytipované profese uvnit⌐ firmy. Mûæe se totiæ stát, æe se p⌐ístup k urçité profesi uvnit⌐ podobnÿch spoleçností znaçnê li¿í. Bÿvá dost dûleæité, ze které profese vze¿li vedoucí pracovníci, majitel firmy a podobnê.
  66.   Jestliæe jste si tedy vytypovali nêjakÿ konkrétní podnik a není to jen nenároçné odkladi¿tê nepot⌐ebnÿch zamêstnancû dotované státem, je t⌐eba objevit va¿e slabiny v budoucím oboru va¿í práce. Ne⌐íkejte, æe o æádnÿch nevíte. Urçitê míváte obças s  nêçím problémy. Nyní je ale dûleæité, abyste své slabiny objevili d⌐íve, neæli je objeví nêkdo na va¿em budoucím pracovi¿ti. Nejçastêj¿ími slabinami bÿvají rezervy ve znalostech, vzdêlání nebo komunikaci v cizích jazycích.
  67.  
  68.  
  69. Odborná doplñková prûprava
  70.  
  71.  
  72. Pokud jsou va¿e slabiny pouze odborné, nedostatek zku¿eností a zkrátka vám chybí ten správnÿ grif a jistota p⌐i práci, mûæe bÿt nejlep¿ím ⌐e¿ením tzv. cviçné zamêstnání. Pokud jste se jiæ pevnê rozhodli, co chcete jít dêlat, není pro vás æádná velká obêƒ, kdyæ budete mêsíc nebo dva pracovat za symbolické p⌐íjmy v podniku, kde vás i bez zku¿eností rádi p⌐ijmou. Od têch ne¿ƒastníkû, kte⌐í tam pracují z neznalosti, ze strachu z neznámého a nebo jsou p⌐ehnanê konzervativní, pochytíte za nêkolik tÿdnû vnímavé a soust⌐edêné práce více, neæ byste se nauçili v odborné ¿kole za dva roky. Musíte bÿt  ale zvídaví, nebát se na cokoliv zeptat a v klidu sná¿et krupobití remcání a trpnÿch poznámek na va¿e základní neznalosti. Nejde vám tam ani o postavení, ani o plat, ani o práci, ale jen a jen o to, pochytit co nejvíce. P⌐i tomto pohledu na vêc záhy  zjistíte, æe se pro vás práce stává vlastnê zábavou, coæ zpûsobuje právê fakt urçité lehkomyslnosti a skuteçnost, æe vám na této práci nezáleæí. Jako vrchol ironie p⌐ijde moæná záhy povÿ¿ení i platové p⌐idání za va¿i neuvê⌐itelnou snahu. Nejbliæ¿í okolí se vás zaçne bát. Vy ale nemusíte ztrácet ças s nêjakou sloæitou politikou na pracovi¿ti, protoæe va¿e zku¿ební lhûta za mêsíc konçí a vy máte nejvy¿¿í ças zaçít obcházet vámi vytypované perspektivní podniky a v¿echny pracovní agentury, kde v tuto chvíli mûæete nabídnout mnohem více neæli p⌐edtím. P⌐ibyla vám totiæ praxe v oboru a ta se cení. V¿echny novê nabyté znalosti se vám hodí i p⌐i úvodním pohovoru.
  73.  
  74.  
  75. Informace  z oboru
  76.  
  77.  
  78. Krátká praxe v jednom podniku v¿ak k jistému úspêchu nestaçí. Podstatnê se vám zlep¿ilo va¿e pomyslné skóre, ale jestli chcete mít úspêch jistÿ, je nutné dob⌐e zmapovat vámi vybranÿ obor. Pûjçte si alespoñ dvê knihy, které s ním nêjak úzce souvisejí a hledejte v nich cokoliv, co vás zaujme. Aæ se p⌐i pohovoru dostanete do neformální çásti komunikace, bude se vám nêjaké zpest⌐ení jako "Sly¿el jsem, æe jednou se jim tam p⌐i tom a tom stalo....." urçitê hodit. Vzbudíte tak dojem zaæraného profesionála, pro kterého je obor jeho æivotem, çímæ zanecháte hlubokÿ dojem. Od vêci není ani obçasné popovídání si s nêkÿm z oboru, vhodné jsou jakékoliv informace, pomluvy, zvyklosti atd.
  79.    Vytvo⌐íte si ucelenÿ obrázek o své budoucí profesi a  tak se vám nestane, æe byste p⌐i formálním p⌐edstavování a nêjaké neurçité naráæce nêkoho na nêkoho çi na nêco byli k⌐eçovití a  bylo na vás vidêt, æe absolutnê netu¿íte, o çem je ⌐eç. Jestliæe je to jasné jim, mêlo by to bÿt alespoñ zdánlivê jasné i vám. Proto vám doporuçujeme i v p⌐ípadê mírnÿch komunikaçních problémû, jako je ztráta souvislostí nebo neznámá terminologie, obças chápavê pokÿvat hlavou a mírnê se usmívat, jako æe vám je to samoz⌐ejmê jasné. Na obçasné kontrolní otázky odpovídejte ( pokud neznáte úplnê p⌐esnou odpovêâ ) radêji  nekonkrétnê. Obças se hodí dát k dobru ve vhodné souvislosti nêjaké cizí nebo slangové slovo, které jste si jako jedno z mnoha zapamatovali. Ale to v¿echno je aæ teprve záleæitost osobního pohovoru a  ten je v tuto chvíli stále je¿tê dost vzdálenÿ. Povídáme si to pouze proto, abychom vêdêli, proç si vlastnê dáváme takovou práci s mapováním i zdánlivê bezvÿznamného pracovního prost⌐edí na¿í budoucí profese.
  80.  
  81.  
  82. Vytvá⌐ení æivotopisu
  83.  
  84.  
  85. Nyní p⌐ichází jedna z nejdûleæitêj¿ích a témê⌐ zlomovÿch akcí v celé va¿í karié⌐e. Æivotopisem mûæete mnohé zachránit nebo naopak v¿echno zkazit. Pro to, abyste  se dostali k osobnímu pohovoru na místo o které máte zájem, musíte totiæ projít prvním vy⌐azovacím kolem. Ano, je to právê ta çást procesu vÿbêru zamêstnance, kde se rozhoduje o vás a bez vás. Za vás se jí zúçastní pouze vá¿ æivotopis. Ten vás musí prezentovat v nejlep¿ím moæném svêtle, nesmí se to v¿ak p⌐ehnat a nesmí bÿt ani p⌐íli¿ dlouhÿ a únavnÿ. Zkrátka musí bÿt p⌐esnê tak akorát. Nejdûleæitêj¿í je, aby bylo vidêt, æe ho psal nêkdo, kdo ví, co chce a je hluboce p⌐esvêdçen, æe pokud si ho firma  vybere, je to jen a pouze v jejím vlastním zájmu. Pi¿te to s tímto vêdomím a uvidíte, æe aƒ napí¿ete, co napí¿ete, mezi ⌐ádky se to objeví. Nejdûleæitêj¿í v této çásti je zdravá sebedûvêra. Zbyteçnou skromnost p⌐i psaní æivotopisu radêji nechte stranou, protoæe jste to právê vy, kdo se celÿ svûj dosavadní æivot v podstatê nevêdomky p⌐ipravoval na vyvolenou profesi. Kaædá ¿kola a kaædé zamêstnání vám k tomu nêco dalo. Nêco, co vám ve va¿em oboru p⌐iná¿í rozsáhlé zku¿enosti, znalosti, p⌐ehled. 
  86.   Vybírejte jen to podstatné, co víte, æe va¿eho zamêstnavatele potê¿í a obças tam p⌐idejte i nêco u¿lechtilého z va¿ich zálib a koníçkû, které by se mêly alespoñ çásteçnê blíæit zájmûm têch, kte⌐í budou vá¿ vÿtvor posuzovat. Papír snese v¿echno a ¿pionáæi se meze nekladou. Dêláte to pro sebe a netrpte proto zbyteçnÿmi vÿçitkami. Ten æivotopis skonçí v lep¿ím p⌐ípadê nêkde v deskách, v hor¿ím p⌐ípadê v ko¿i. Dûleæité je udêlat v¿echno pro to, abyste tímto prvním papírovÿm filtrem úspê¿nê pro¿li. Pokud budete æivotopis psát podle têchto instrukcí  a p⌐esto neprojdete, æádná ¿koda. Na va¿e místo byl z⌐ejmê p⌐ijat nêkdo z dobrÿch známÿch nebo z p⌐íbuznÿch ostatních zamêstnancû a pokud byste se do takto vytvo⌐eného propletence sloæitÿch p⌐átelskÿch a p⌐íbuzenskÿch vztahû nedejboæe dostali, æádnÿ úspêch by to pro vás nebyl. Va¿ím cílem je podnik s opravdu dob⌐e provê⌐enÿmi zamêstnanci, kde kritériem není nic jiného, neæli schopnosti.
  87.    V takovém volném pracovním kolektivu je mnohem ménê problémû s postupem a nikdo si nemûæe dovolit, navalit na vás svoji práci ( na rozdíl od vÿ¿e uvedené situace). Æivotopisû s va¿ím profilem v tom nejlep¿ím svêtle, z nichæ vyplÿvá, æe jste ten nejvhodnêj¿í zamêstnanec, jakého si vûbec mohla firma p⌐át, si vytisknête alespoñ deset kopií, které osobnê doruçíte do vámi vytipovanÿch firem a agentur. Ale je¿tê p⌐ed tím nás çeká drobná promêna va¿í osobnosti nebo alespoñ toho z ní, çím pûsobíte na své bezprost⌐ední okolí. Je to její nejpovrchnêj¿í çást. ùçes, boty, obleçení a vûbec v¿echno, çím reprezentujete v osobním kontaktu sami sebe.
  88.  
  89.  
  90. Image
  91.  
  92.  
  93. Va¿e image je to nejdûleæitêj¿í, co máte. Jak ukázala spousta prûzkumû, za vêt¿inou pracovních, spoleçenskÿch a nêkdy i úzce profesních úspêchû stojí témê⌐ vædy velmi dobré image. Image mívá dokonce i ve vztahu ke znalostem a schopnostem dost znaçnou p⌐evahu. Va¿e image, to jste vy, jak vás vnímá ten, kdo vás podrobnê nezná. Tedy drtivá vêt¿ina lidí. Ti v¿ichni se musí v prûbêhu nêkolika sekund rozhodnout, jestli stojí za to s vámi ztrácet ças a o nêçem diskutovat, nebo jestli se vám mají radêji vyhnout. Va¿e image a pár náhodnÿch pohybû a ⌐eçi obliçeje p⌐i komunikaci s kÿmkoliv vám okamæitê dávají punc, kterÿ vám jiæ vêt¿inou nikdy nikdo neodpá⌐e. Kdo vás poprvé uvidí v montérkách, pro toho budete jiæ vædycky údræbá⌐, i kdybyste p⌐í¿tê p⌐i¿li v obleku za sto tisíc (.. to je ten údræbá⌐ a nêkdo mu pûjçil drahÿ oblek ...). Proto je nutné æádnou schûzku nikdy neuspêchat a pokaædé si dát záleæet na svém image.
  94.   To se mûæe obor od oboru dost vÿraznê li¿it, ov¿em jednu çást má spoleçnou. Musíte budit vzez⌐ení vyrovnaného a sebejistého çlovêka, pro kterého je úspêch samoz⌐ejmostí. Aç  to mûæe znít podivnê, pokud nejste vyloæenê chorobnê líní nebo malomocní, jiæ jen dûsledné dodræování této klíçové çásti va¿eho image se pro vás stane cestou k úspêchu. A teâ, jak na to. Sebejistÿ, to se lehce ⌐ekne. Ale p⌐ed chvílí vám nêkdo ¿lápl v tramvaji na nohu, vçera vám ukradli penêæenku a za chvíli vám dá revizor pokutu, tak kde máte tu sebejistotu a vyrovnanost po⌐ád brát ? Odpovêâ zní - ze sebe. Je to opêt pouze postoj k æivotu, kterÿ se navenek projevuje hrdÿm vzp⌐ímenÿm postojem, plavnÿmi a nikoliv topornÿmi pohyby a uvolnênÿm mírnÿm úsmêvem v obliçeji. Energickÿ pohled není nikdy na závadu, ale kdo ho nemá, ten ho nemá. Nevadí. 
  95.   P⌐i diskusi z oçí do oçí mûæe i u vás obças dojít mimodêk k zaváhání a k uhnutí pohledu a v tu chvíli ta pudová çást çlovêka, kterÿ sedí p⌐ed vámi, cítí p⌐evahu. To je chyba. Proto pokud se nedovedete p⌐i své ⌐eçi partnerovi dívat bez omezení zp⌐íma do oçí, je pro vás vhodné po⌐ídit si nedioptrické brÿle s lesklÿmi obrouçkami. Ty celÿ tento proces tlumí a navíc dodávají va¿emu image mírnê intelektuálskÿ vzhled, kterÿ urçitê nebude ¿kodit. Zaæitÿ p⌐edsudek, æe jste si zkazili zrak p⌐i studiu dlouho do noci, vám jen tak mimochodem dodá charakterovou vlastnost zvanou snaæivost, která se jinak prezentuje velmi têæce. Brÿle tedy va¿emu image rozhodnê neu¿kodí, je ov¿em t⌐eba  peçlivê vybírat vhodnÿ rámeçek odpovídající zamÿ¿lenému efektu, protoæe p⌐íli¿ excentricky ⌐e¿ené módní vÿst⌐elky by vám mohly vyrobit image sice také zajímavé, ale t⌐eba i úplnê  jiného typu. 
  96.  
  97.  
  98. Cílené image
  99.  
  100.  
  101.  Pokud chcete mít ve svém oboru úspêch, je nutné se ve svém image ponêkud p⌐iblíæit têm, kte⌐í uæ úspêch mají. Je to vêc samoz⌐ejmê velmi specifická pro ten çi onen obor, ale jako p⌐íklad si mûæeme uvést netypické image námi vybraného pracovníka reklamní agentury. Jedná se o pracovníka kreativního, jehoæ úkolem je tedy vymÿ¿let nap⌐. slogany, které zaujmou, neot⌐elé slovní obraty, reklamní postupy a jiné podobné triky, na nichæ se pak p⌐iæiví vêt¿ina ostatních pracovníkû této agentury. Na tomto çlovêku si mûæeme krásnê popsat vÿluçnost jeho image, ale nejd⌐íve se pro pochopení celé problematiky vrátíme zpêt k jeho firmê. 
  102.   Ano, agentura jako taková musí mít také své image. Vêt¿inou to bÿvá image velmi dûstojné a uhlazené, které má na první pohled vzbudit respekt a úctu k vêdomostem a znalostem v oboru reklamy, které tato agentura navzdory svému çasto krátkodobému pûsobení u nás nabízí. Vêt¿ina zamêstnancû se tedy celÿ den hemæí po budovê v drahÿch oblecích, jejich mobilní telefony nep⌐etræitê drnçí v têch nejménê p⌐íhodnÿch okamæicích a vûbec celé prost⌐edí budí dojem uhlazeného a velmi pilnê pracujícího tÿmu. Çlenové tohoto tÿmu musí nezbytnê respektovat povinné image a benevolence v tomto oboru jsou jen velmi malé ( nap⌐. kuf⌐ík jiného odstínu, mírnê odli¿né sako, mírnê vÿst⌐ední verze ustáleného modelu bot, apod. ). Tento model platí závaznê pro kaædého, kdo bude tuto práci managera, personalisty nebo kohokoliv jiného v této firmê dêlat. 
  103.   Proto, kdyæ má dojít k vÿbêru zamêstnancû, sehrává roli p⌐edev¿ím jejich image. Kdyæ budou stát v ⌐adê çty⌐i úçastníci konkursu a pouze jeden z nich bude v reprezentativním obleku, má jasné plus. A vûbec nezáleæí na tom, æe si ho dnes ráno vypûjçil od známého. Oblek pat⌐í k atributûm jeho profese. Má vzbuzovat dûvêru a úroveñ. Plat, kterÿ ve své funkci bude brát, mu novÿ oblek velmi rychle zaplatí. Navíc se jedná o nejednodu¿¿í çást va¿eho image. Seriózní vzhled, kterÿ si za zanedbatelnÿ peníz mûæete koupit ve kterémkoliv butiku nebo t⌐eba i vypûjçit. Tato situace v¿ak pat⌐í mezi ty nejjednodu¿¿í. Zde staçí pouze oblek a seriózní vystupování, kterého by byl schopen po pûlroçní drezû⌐e i ¿impanz. Ponêkud sloæitêj¿í situace nastává, jakmile vám jde o místo, které je svÿm zpûsobem jedineçné. Jako nap⌐íklad u na¿eho kreativního pracovníka.
  104.   Samoz⌐ejmê, musí mít vlohy a cit pro reklamu, ale ty má, up⌐ímnê ⌐eçeno alespoñ v na¿ich krajích kaædÿ çtvrtÿ çlovêk. Urçitê i vy jste si nêkdy od nêkoho nêco koupili na inzerát, a tak znáte, kolik rafinovanÿch læí a lákavÿch polopravd jsou mnohdy lidé z úplnê odli¿nÿch profesí schopni poskládat dohromady. P⌐i tom çase, kterÿ tomu ná¿ reklamní pracovník vênuje, by bylo trapné, kdyby opravdu nic nevytvo⌐il. Se zahraniçními podklady, kde se doçte, jak problém ⌐e¿ily stovky odborníkû p⌐ed ním, není reklama v Çechách aæ zas tak sloæitá vêc. Stejnê vêt¿inou dob⌐e platí pouze firmy, které jsou jiæ zavedené (dost çasto dokonce monopolní vÿrobci) a proto æádnou zásadní reklamu nepot⌐ebují. U têch ostatních je vêt¿inou vÿsledek stejnÿ, jako kdyby inzerovali samostatnê, ale vÿtvor agentury jim dá p⌐eci jenom urçitou úroveñ a lesk. Odpovêdnost agentur za úçinek jejich vÿtvorû je mizivá a k tomu, aby byla jakákoliv kampañ prohlá¿ena za neúspê¿nou, je zapot⌐ebí minimálnê deseti rûznÿch omylû a p⌐ehmatû maximálního rozsahu na v¿ech klíçovÿch místech. Z toho je jasné, æe rizika neúspêchu v pozici zamêstnance jsou minimální. 
  105.  Nyní jsme se ve struçnosti seznámili s rozsahem a zodpovêdností práce ¿piçkového specialisty ve svém oboru, u nêhoæ je základní podmínku ke kvalitní práci talent a vysokÿ intelekt, ale jakÿmsi nedopat⌐ením se ani jedno ani druhé p⌐i p⌐ijetí do funkce netestuje. Co je tedy pro p⌐ijetí na toto velmi dobré místo rozhodující ?
  106.   Ano, uhodli jste. Je to jeho image. Cílené image, které si vytvo⌐il, o nêm musí vypovídat, æe není stejnê tuctovÿ, jako ostatní lidé. To ale neznamená, æe musí dûslednê  pop⌐ít v¿echny existující konvence. Çasto staçí pouze náznak vlastní osobnosti, která i tak vÿraznê kontrastuje s ¿edí konvençních firemních uniforem. Takzvanÿ kreativec si tedy mûæe dovolit (a nejenom mûæe, on dokonce musí, jinak by si ho klient mohl splést s managerem a tÿm by p⌐i prezentaci nedêlal odpovídající dojem) nap⌐íklad náu¿nici v uchu, copánek, nekonvençní kravatu, témê⌐ sportovní boty vy¿¿í t⌐ídy a vûbec celkovê i svÿm projevem musí budit dojem znaçnê svérázného a témê⌐ nesnesitelného çlovêka. To je v po⌐ádku, protoæe diskuse probíhá p⌐es jednatele a kreativec musí budit dojem zamêstnance, kterÿ je natolik dobrÿ, æe mu firma v¿echny jeho nectnosti toleruje.
  107.   Ale to byl jen p⌐íklad. V kaædém p⌐ípadê je dobré, abyste si je¿tê p⌐ed tím, neæ pûjdete k pohovoru zjistili, jak vypadají standardní çlenové va¿í profese. Çím více se ve svém image p⌐iblíæíte vizi vybírajícího, kterÿ má je¿tê p⌐ed tím, neæ jste vstoupili do dve⌐í, jiæ jasnou p⌐edstavu çlovêka, kterého by rád na urçitém postu vidêl, tím máte vêt¿í ¿anci, æe si vás jiæ p⌐i prvním pohledu podvêdomê vybere. Pak jiæ staçí neudêlat æádnou vÿraznêj¿í chybu p⌐i rozhovoru a úspêch je jistÿ.
  108.  
  109.  
  110. Odpovídající slovník
  111.  
  112.  
  113.   Vá¿ slovník je hned po va¿em vzhledu to nejdûleæitêj¿í, co o vás vytvá⌐í celkovÿ dojem. Çasto ani není dûleæité, co vlastnê ⌐íkáte, ale jak. Stejná vêc se vædy dá ⌐íci rûznÿm zpûsobem. Mezi nejzákladnêj¿í chyby p⌐i komunikaci pat⌐í vkládání takzvanÿch vycpávkovÿch slov, které svêdçí o nedokonalosti a nekompletnosti slovní zásoby a vyplñují çasovou mezeru, neæ se ono hledané slûvko v zákoutí mozkovÿch závitû objeví. Mezitím bÿvá sly¿et çasto ono klasické " hele.. , vole.. , jo.. , teda.. , viâ.. , æe jo.. " a v lep¿ím p⌐ípadê " ..hmmm....mmm..ehm..". Pokud máte ve svém projevu v této oblasti urçité rezervy, nebojte se zpomalit frekvenci va¿ich slov, mluvit volnê a rozváænê a dávat dûraz na podstatná slovíçka. Uvidíte, æe se celkovÿ dojem z va¿í komunikace vÿraznê zlep¿í. Ale je pot⌐eba to trénovat a co nejrychleji se dostat z vlivu skupiny, kde jste k podobnÿm slovním deformacím p⌐i¿li. Je na místê si uvêdomit, æe çlovêk automaticky p⌐ebírá do svého projevu vêt¿inu z toho, co sly¿í kolem sebe a staçí mít v okolí çty⌐i hodiny dennê lidi, kte⌐í ⌐íkají za kaædÿm pátÿm slovem "viâ" a za nêkolik tÿdnû s podivem va¿i blízcí zjistí, æe po nich chcete, aby souhlasili  s vêcmi, o nichæ od vás sly¿í poprvé v æivotê. Vy totiæ to slûvko "viâ" uæ vûbec nevnímáte.
  114.    Myslíte si, æe je to chyba, která vám zûstane jednou provædy ? Ale ne. Staçí normální prost⌐edí a i vy se vrátíte do normálu. Ale co je to normální prost⌐edí ? To je takové prost⌐edí, které jste si vybrali jako svûj cíl. Va¿e budoucí profese a lidé, se kterÿmi se v ní budete setkávat. Kaædá spoleçenská hladina má svûj styl projevu, svá vycpávková slova a také svûj zpûsob sdêlování urçitÿch faktû. Pokud tedy p⌐icházíte z jiné hladiny, uvêdomte si, æe nesmíte mezi svÿmi novÿmi kolegy pûsobit cize a snaæte se jim ve svém projevu p⌐izpûsobit. Pro zaçátek to stojí trochu kontroly a p⌐emáhání, ale po nêjaké dobê vám ani nep⌐ijde, æe jste nêkdy mluvili jinak. Je to p⌐eci stále jenom çe¿tina. 
  115.  Pakliæe se ale chcete pojistit, aby se vám nestalo, æe v okamæiku, kdy se nad nêçím zamyslíte, pro⌐ízne ticho v místnosti nêjaké va¿e ost⌐ej¿í nepat⌐içné slovo, najdête si s cílovou spoleçenskou vrstvou spoleçnÿ relaxaçní sport, koníçky nebo cokoliv jiného a za chvíli zjistíte, æe se i v jejich slovníku vyskytují p⌐irozené ekvivalenty slovíçek v¿eho druhu.    
  116.  
  117.  
  118. Vystupování
  119.  
  120. O vystupování jiæ bylo ⌐eçeno mnohé. Je to nedílná souçást va¿eho image. Pokud jste vystudovali hereckou ¿kolu, pak s tím nemáte æádné problémy, ale v opaçném p⌐ípadê p⌐ijde vhod nêkolik zásadních rad. Není to nic nového. Z va¿eho vystupování musí çi¿et sebedûvêra. Ale pozor ! Nesmí to bÿt arogance. Mluvíme zde o zdravé, p⌐imê⌐ené a st⌐ízlivé sebedûvê⌐e çlovêka, kterÿ pochybnosti druhÿch zahání úsmêvem a mávnutím ruky. Je to jen a pouze schopnost p⌐esvêdçivého vystupování. Toho dosáhnete kromê energické ⌐eçi a p⌐ímÿch pohledû z va¿ich oçí do oçí naslouchajících i jasnÿmi a p⌐irozenÿmi pohyby a uvolnênou ( nikoliv p⌐emr¿tênou ) gestikulací. Tuto çást je t⌐eba také pravidelnê cviçit, obças i p⌐ed zrcadlem. Ne, nemusí vám to bÿt trapné, p⌐ed vámi to dêlalo jiæ velké mnoæství úspê¿nÿch lidí, dokonce i svêtoznámÿch politikû a v¿em se to vyplatilo. Práce na sobê je jedna z vêcí, na které nikdy nemûæete prodêlat. V¿e, co v tomto oboru podniknete, se vám mnohonásobnê vrátí.
  121.  
  122.   Nyní si povíme o nejçastêj¿ích chybách, kterÿch se p⌐i vystupování dopou¿tíme. Ne, æe bych vám je chtêl snad p⌐ipomínat, ale je dobré o nich vêdêt, jsou p⌐irozené a kaædÿ  z nás je v urçité mí⌐e má. Je to nejçastêj¿í blokáda úspêchu u vêt¿iny lidí a po jejich p⌐ekonání pro vás jiæ nebude æádná p⌐ekáæka dost velká. Nejvêt¿í brzdou bÿvá dost çasto tréma.
  123.  
  124.  
  125.  
  126. Tréma
  127.  
  128.  
  129. Tréma je reakce organismu na situaci, která není standardní. Vÿstup na pódiu, zkou¿ení u tabule, první setkání s vysnênou bytostí, pohovor v zamêstnání a spousta dal¿ích riskantních akcí bÿvají nejçastêj¿ími p⌐íçinami záchvatû trémy. To v¿echno jsou situace, které se stávají jen velmi z⌐ídka, jsou dost dûleæité a mají  vliv na va¿i budoucnost. Zde je lehkomyslnost zcela na místê, ov¿em bohuæel jen to nestaçí. Je pot⌐eba pravidelnÿ trénink. Lidová moudrost doporuçovala lidem trpícím trémou vystoupit na ve⌐ejnosti a vy⌐knout nejsprost¿í slovo, které znají. To je samoz⌐ejmê také ⌐e¿ení, ale pouze çásteçné. Takovému çlovêku stoupne popularita v okolí, má mnohem více známÿch a çasto se mu jeho vÿstup p⌐ipomíná. Tím se jeho p⌐emr¿têné reakce a emoce otupí a tak se zbaví trémy ve svém základním projevu. Ov¿em aæ se p⌐í¿tê dostane do trémové situace v prost⌐edí, které nezná, je p⌐esnê tam, co byl p⌐edtím. Jeho schopnosti opêt klesají pod padesát procent normálu, coæ se na image okamæitê projeví. Rozklepané nohy a vydê¿enÿ vÿraz vám respekt vêt¿inou nezískají a ani opoædênÿ chabÿ úsmêv nedokáæe zacelit vÿrazné trhliny v dojmu z va¿í osoby. Zde tedy p⌐ichází ke slovu trénink. Projít p⌐edem pár nepodstatnÿch p⌐ijímacích pohovorû na funkce o nêæ v podstatê nemáte zájem, çasté vystupování p⌐ed vêt¿ím poçtem lidí a dûsledné potlaçování jakéhokoliv ostychu. Urçitá povrchnost je vám v tuto chvíli pouze ku prospêchu, protoæe dokud si budete uvêdomovat dûsledky svÿch çinû v celém jejich rozsahu, trémy se nezbavíte. Musíte se nauçit velmi dob⌐e ovládat. Ale dokázaly to tisíce jinÿch lidí p⌐ed vámi, dokáæete to i vy.
  130.  
  131.  
  132. Tichÿ a nesmêlÿ projev
  133.  
  134.  
  135. Samoz⌐ejmê, æe jsou situace a místa, kde je na místê uctivé a zdræenlivé vystupování, jako je nap⌐íklad soud, policie, základní ¿kola a podobnê. Musíme si ale ⌐íci, æe v okamæiku, kdy máte prosadit svûj názor, tedy své já a svou osobnost, pak zdræenlivost v projevu není vûbec na místê. Pokud tedy netrpíte vrozenÿm ochrnutím hlasivek, nebojte se dát obças do svého hlasu energii. Ne, nemám na mysli ⌐ev, dob⌐e známÿ z vojny. Jde o to, abyste ve své jasné a p⌐ehledné ⌐eçi dodali energickÿ dûraz na podstatná slova a dokázali podtrhnout celÿ dojem z va¿eho projevu. Energickÿ hlas není vêc, kterou musí mít çlovêk bezpodmíneçnê od narození. Hlas a mluva se dá cviçit. Proto, kdyæ ⌐íkáte nêco o çem jste p⌐esvêdçeni, nesmíte se nechat p⌐ek⌐içet nêjakÿm hlupákem, kterÿ se právê pokou¿í dát k dobru nêco, co sly¿el v televizních novinách a stejnê to dosud nepochopil. Musíte si umêt zjednat soust⌐edêné posluchaçe a v klidu se ke svému tématu vrátit. Není vûbec od vêci, cviçit se svÿmi blízkÿmi oblíbenou olympiádu ve skákání do ⌐eçi, kdy vítêzí ten, kterÿ dokázal mluvit nejdéle bez p⌐eru¿ení. Dûrazy a odpovídající intonaci dostanete touto metodou do krve témê⌐ bezbolestnê a je¿tê se v¿ichni dob⌐e pobavíte.
  136.  
  137.  
  138. Neschopnost soust⌐edit se
  139.  
  140.  
  141. Rozutíkané my¿lenky stojí také velmi çasto za vêt¿inou neúspêchû v osobních kontaktech. Je moæné, æe jste mêli ¿patnÿ den, nedostali oblíbenou drogu (t⌐eba i kafe nebo cigarety) nebo jste cestou na schûzku autem p⌐ejeli psa. Ale nic z toho nesmí mít vliv na va¿i psychickou kondici.
  142.   Jiæ sta⌐í indové dokázali ovládat mozkové vlny, jejich aktivitu a tím p⌐ímo kontrolovat schopnost soust⌐edêní. Nesoust⌐edênost není nic jiného, neæli souvislé zabÿvání se vêt¿ím mnoæstvím podnêtû, které ve své déletrvající podobê mûæe zpûsobit i stresové efekty. To je vêc, které je t⌐eba se zbavit. Proto si povíme o tom, co si lze p⌐edstavit pod slovy du¿evní hygiena.
  143.    To je takovÿ p⌐ístup k problémûm, kterÿ nedovoluje p⌐etíæení po psychické stránce. Negativní podnêty (tedy v¿echno to nep⌐íjemné, na co mûæe çlovêk jenom vztekle nadávat a remcat, ale nic tím nezmêní, ani se mu nijak vÿraznê neuleví) je pot⌐eba potlaçovat. A potlaçit je mûæeme pokusit t⌐eba tím, æe se na nê snaæíme zapomenout, coæ ov¿em nemusí bÿt vædy úspê¿né ( tyto my¿lenky p⌐etrvávají formou obav a dêsû v podvêdomí a vyno⌐ují se v nejménê vhodnÿch p⌐íleæitostech, kdy na nê nejsme p⌐ipraveni, jako nap⌐. ve snu nebo i jako asociace s nesouvisející situací, která vám nêco p⌐ipomene ). Dal¿í moænost, jak se têchto nep⌐íjemnÿch podnêtû zbavit, je p⌐elakovat je takzvanê na rûæovo. I ty nejnep⌐íjemnêj¿í vêci je moæné vidêt v úplnê jiném svêtle, pokud se o to çlovêk pokusí.
  144.   Zdraæili vám nájem ? To je nep⌐íjemné. Ale ! Zdraæili ho i v¿em va¿im sousedûm. I té u⌐vané rodinê, která dêlá vá¿ dûm témê⌐ neobyvatelnÿm. Nemûæete kvûli nim spát a jejich çty⌐i dêti vám pravidelnê rozbíjejí okna. Uæ teâ si na⌐íkali, æe nebudou mít dost penêz na nájem, takæe je tu urçitá nadêje, æe to vzdají, odstêhují se nêkam pryç a v domê bude klid. Nebo mohou zaçít krást a çasem je t⌐eba v¿echny pozavírají. 
  145.   To byl sice trochu nadsazenÿ p⌐íklad, ale pro vysvêtlení podstaty p⌐elakovávání faktû zcela postaçuje. Tímto zpûsobem lze p⌐eklenout spoustu ran osudu, protoæe jakmile si uvêdomíme, æe se v nich neocitáme sami, okamæitê je nám lépe. To je zcela v po⌐ádku.
  146.   Ale úplnê nejlep¿ím ⌐e¿ením je dûslednê se vyhÿbat prost⌐edí, které ve vás vzbuzuje deprese, a kdyæ uæ se v nêm ocitnete, snaæte se pobavit absurdností celé situace. Jako p⌐íklad mûæeme pouæít t⌐eba jízdu v hromadném dopravním prost⌐edku, p⌐ecpaném vlaku çi autobuse. Samoz⌐ejmê, jakmile se stanete úspê¿nÿmi, nastoupíte si tam jen tehdy, kdyæ se budete chtít væít do pocitû a rozpoloæení prûmêrnÿch a podprûmêrnÿch lidí, kte⌐í se rozçilují, ¿lapou po sobê, vynucují si p⌐ednost k sezení v¿emi moænÿmi i nemoænÿmi prost⌐edky a vûbec nastolují ve stísnêném prostoru napjatou váleçnou atmosféru. P⌐itom v¿ichni vêdêli, do çeho jdou. Jezdit ve ¿piçce má svá úskalí. A v tuto chvíli p⌐istoupíte vy. Nezáleæí na tom, jestli jste jiæ v tuto chvíli úspê¿nÿm çlovêkem. Na va¿em finançním postavení teâ vûbec nezáleæí. Jakmile jste tam vlezli, jste si v¿ichni rovni ( témê⌐ - ⌐idiç je na tom lépe ). A teâ, místo abyste prokleli tu situaci, která vás dohnala aæ sem, zkuste se na to podívat trochu z jiného úhlu. P⌐edstavte si, æe jste milioná⌐, celé dny se nudíte ve své luxusní vile, obklopen bohatstvím a blahobytem a tak du¿evnê strádáte ve sterilním prost⌐edí. Dnes jste se poprvé po pûl roce na pár chvil zbavili ochranky a teâ jste se v dokonalém p⌐evleku vydali mezi lidi. V¿e, co kolem sebe vidíte, jiæ není kaædodenní samoz⌐ejmostí. Pokuste se na to dívat zvídavÿm okem. V¿ímejte si reakcí lidí na kaædé zastávce. Co dêlají ti, co uæ se nevejdou, o çem kdo mluví a jaké jsou to kolikrát scestnosti. Vdÿchnête do sebe napjatou atmosféru dopravního prost⌐edku. Vædyƒ je to docela zajímavé. Ani v kinê vám nikdo nic tak dokonalého nep⌐edvede, p⌐estoæe tady herci pracují zadarmo. Ale jsou opravdoví. Kaædÿ hraje sám sebe. P⌐i takovém pozorování se lehce odpoutáte od vlastních problémû a nenesete stresové skuteçnosti ani zdaleka tak têæce, jak by se vám mohlo na první pohled zdát.
  147.   Dodræování têchto hrubÿch zásad du¿evní hygieny a obçasné trénování schopnosti soust⌐edit se, kdyæ se dûslednê zamê⌐íte na ⌐e¿ení nêjakého urçitého problému a niçím jinÿm se nenecháte rozptylovat, dokud ho nevy⌐e¿íte ( je to vêc p⌐ístupu, proto zde mám na mysli pouze dílçí problémy a ne t⌐eba stavbu rodinného domku ), vám p⌐inese  mnohem çist¿í a prûzraçnêj¿í mysl, která není zatíæena zbyteçnÿmi emocemi a produkty podvêdomí a mnohem snadnêji se vyrovnává se sloæitêj¿ími situacemi.
  148.  
  149.  
  150. Pamêƒ
  151.  
  152. Dá se p⌐edpokláda