Pr–vodce £spˆ¨n‚ho ‡lovˆka
zamˆstn n¡, pen¡ze, ‡as a lid‚ kolem n s



P©edmluva : 

Pr vˆ se v m dostala do ruky kniha, kter  m–‘e zmˆnit cel˜ v ¨ ‘ivot. Ne, nebojte se. Nen¡ naka‘ena morem, ani ni‡¡m podobn˜m. Kdy‘ si ji ale p©e‡tete pozornˆ, m–‘ete cel˜ sv–j dosavadn¡ ‘ivot podstatnˆ zmˆnit k lep¨¡mu. Nemus¡te  kv–li  tomu j¡st ‘ dn‚ ko©¡nky, ani v m nezak ‘eme alkohol. Dokonce se nejedn  ani o v˜tvor ‘ dn‚ sekty a tak v s p©edem upozor¤ujeme, ‘e tuto knihu v m ‘ dn˜ sna‘iv˜ n bo‘ensk˜ fanatik nikdy nenab¡dne. Po jej¡m p©e‡ten¡ by toti‘ ji‘ nikdy knihy trapnˆ nerozd val, ale za‡al by d–slednˆ pracovat s m na sobˆ. S¡la n sleduj¡c¡ho textu toti‘ nespo‡¡v  v ‘ dn‚ m¢dn¡ vlnˆ nebo v ¨ikovn‚ reklamn¡ kampani, ale p©edev¨¡m v precizn¡m zmapov n¡ ‘ivotn¡ho stylu, kter˜ se u n s nyn¡, na sklonku dvac t‚ho stolet¡, podstatnˆ zmˆnil.
  €ek  v s bohat˜ kodex zaj¡mav˜ch poznatk–, zku¨enost¡ a postup–, kter‚ autor velice pracnˆ z¡skal a ovˆ©il a kter‚ v m teƒ v komplexn¡ podobˆ nab¡z¡ k vyu‘it¡ i ve v ¨ prospˆch. €tˆte pozornˆ a kdy‘ pou‘ijete pouze ‡tvrtinu z toho, co se v m zde nab¡z¡, dos hnete velmi rychle c¡l–, o nich‘ jste zat¡m v‘dy pouze snili. A to nep©edpokl d me, ‘e  byste byli p©ehnanˆ skromn¡. Ale ani pokud nem te v £myslu nijak v˜raznˆ mˆnit sv–j ‘ivotn¡ styl a mˆ©¡tko hodnot, nevad¡. I pro v s je tato kniha p©¡nosem, proto‘e shrnuje vˆt¨inu postup–, kter‚ pou‘¡vaj¡ drav¡ a £spˆ¨n¡ lid‚ v ka‘dodenn¡m ‘ivotˆ. Pokud se tedy p©i st©etnut¡ s takov˜m ‡lovˆkem nechcete automaticky postavit na stranu pora‘en˜ch, p©e‡tˆte si n sleduj¡c¡ str nky pozornˆ, aŸ v¡te, co od nˆho m–‘ete ‡ekat. Tak‘e s chut¡ do toho.




Pr ce a  postaven¡


V pr ci tr v¡ ‡lovˆk t‚mˆ© t©etinu sv‚ho ‘ivota. Druhou prosp¡ a tu t©et¡ v hor¨¡m p©¡padˆ procestuje doj¡‘dˆn¡m, probd¡ v dopravn¡ch prost©edc¡ch nebo prostoj¡ ve front ch a sh nˆn¡m po n kupech. V lep¨¡m p©¡padˆ pat©¡ voln˜ ‡as relaxaci u televize, dom c¡m pracem nebo pobytu v p©¡rodˆ. T¡m se v¨ak mohou kochat jen ti ¨Ÿastnˆj¨¡ z n s a stejnˆ jenom ob‡as.
  Zat¡mco je tedy voln˜ ‡as ponˆkud rozt©¡¨tˆn mezi spoustu z jm– a povinnost¡, pracovn¡ doba je jasn . Je to ta nejefejtivnˆj¨¡ ‡ st ‘ivota ‡lovˆka, kterou by mˆl nˆkde smysluplnˆ  str vit a ne ji p©e‡kat za pomyslnou almu‘nu, kter  m  nahradit nen vratnˆ ztracen‚ hodiny va¨eho ‘ivota, kter‚ jste str vili nˆ‡¡m, co mohl £plnˆ stejnˆ dob©e udˆlat nˆkdo jin˜, t©eba i robot a nebo ( ale z–stane to jen mezi n mi ) to nebylo pot©eba dˆlat v–bec, ale ten ‡as se nˆkde bohu‘el prosedˆt mus¡. Ale nen¡ to ¨koda ? T©eba jste mohli b˜t £plnˆ nˆ‡¡m jin˜m, ale n hoda tomu nep© la. N hoda ? T‚ se p©eci d  pomoci. Ale kdo jin˜ by to mˆl udˆlat, kdy‘ ne vy.


—spˆ¨n˜ ‡i ne£spˆ¨n˜ ?


Na tuto ot zku se asi ned  hned a jasnˆ odpovˆdˆt, ale pravda bude asi takov , ‘e ka‘d˜ m  sv‚ rezervy. Nˆkdo vˆt¨¡, nˆkdo men¨¡, ale p©esto tu v‘dycky nˆjak‚ jsou.
  Kdy‘ se narod¡me, dostaneme do v¡nku ©adu schopnost¡ a talentu, kter˜ pak v ‘ivotˆ vˆt¨inou vyu‘¡v me jen velmi skromnˆ. Vˆt¨ina lid¡ se spokoj¡ s t¡m, ‘e si mysl¡, ‘e je jen o trochu £spˆ¨nˆj¨¡, ne‘li soused, zn m˜, kolega z pr ce. Ale co kdy‘ m te na v¡c ?  Ob‡as m–‘ete zaslechnout o nˆkom : " Byl to takov˜ nadan˜ student, v¨echno mu ¨lo, vypadalo to, ‘e z nˆj nˆco bude." Ale nen¡. A pro‡ ? P©¡‡in m–‘e b˜t mnoho. Jednou z nich je i prost©ed¡ ve kter‚m ‘ije. M–‘eme si vz¡t uk zkov˜ p©¡klad z na¨eho studenta.
  Byl mlad˜, talentovan˜, nadpr–mˆrn˜. Rodi‡e ho podporovali a on £spˆ¨nˆ ukon‡il vysokou ¨kolu. A pak si na¨el zamˆstn n¡. Ve vˆt¨¡m podniku, kde mˆl sice dobr˜ n stupn¡ plat, ale t¡m to skon‡ilo. Proto‘e pracuje v tomto podniku ji‘ v¡ce ne‘ deset let a nikdo ho z©ejmˆ zat¡m asi nevyhod¡, z–st v  st le na t‚mˆ© stejn‚ pozici, mezi stejn˜mi lidmi a jeho rozhled se postupem ‡asu zna‡nˆ z£‘il. Sv‚ "kari‚©e" obˆtoval l‚ta studi¡ a teƒ m  pr ci, kter  odpov¡d  jeho schopnostem a vzdˆl n¡. Nebo si to alespo¤ mysl¡. Rodi‡e jsou s jeho postaven¡m spokojeni a jeho bezprost©edn¡ okol¡ ho uzn v . On v¡, ‘e nˆkte©¡ jeho b˜val¡ spolu‘ ci berou nˆkolikan sobek jeho platu a ‘ij¡ £plnˆ jin˜m ‘ivotn¡m stylem, ale sv‚ m¡sto mˆnit "zat¡m" nehodl . Pro‡ ? Proto‘e je brzdˆn a z rove¤ formov n prost©ed¡m, ve kter‚m se nach z¡. Ned vno dokonce sly¨el, ‘e £spˆ¨n¡ "..pracuj¡ nˆkdy i v¡c ne‘ ‡trn ct hodin dennˆ...", "..jsou mnohem v¡ce stresov ni.." a ‘e "..mus¡ obˆtovat £spˆchu ‡asto i sv–j soukrom˜ ‘ivot." To je sice pravda, ale pouze u men¨¡ ‡ sti tˆch £spˆ¨n˜ch a je t©eba si p©iznat, ‘e plat¡ sp¡¨e o tˆch ne£spˆ¨n˜ch mezi £spˆ¨n˜mi.
   Ale od koho to vlastnˆ sly¨el ? Od sv˜ch spolupracovn¡k–, od rodi‡– a od v¨ech, co jsou ve stejn‚ situaci jako on, proto‘e si mus¡ nˆjak zd–vodnit, pro‡ pohodlnˆ mrhaj¡ sv˜m ‡asem na prodˆle‡n˜ch pozic¡ch, zat¡mco jin¡, t©eba i podstatnˆ m‚nˆ pro tu pr ci vybaven¡, zab¡raj¡ mnohem v˜hodnˆj¨¡ m¡sta. A pro‡ ? Proto‘e trh pracovn¡ch m¡st je z le‘itost nab¡dky a popt vky jako ka‘d  jin  a nab¡dka nikdy dlouho ne‡ek .
  

Z va‘n‚ rozhodnut¡

To je jeden z nejvˆt¨¡ch probl‚m–. K z va‘n˜m rozhodnut¡m se dost v me vˆt¨inou pod tlakem okolnost¡, kter‚ n s k nˆmu p©inut¡. Okolnost¡ m–‘e b˜t vˆk, ukon‡en¡ ¨koly, z va‘n  choroba nebo t©eba i sl¡ben  protekce v kolegovˆ podniku, kter  se nebude opakovat. K z va‘n‚mu rozhodnut¡ o zmˆnˆ m¡sta n s nej‡astˆji donut¡ a‘ okam‘ik, kdy dostaneme v˜povˆƒ, nˆkolikalet  stagnace platu nebo nesnesiteln‚ pracovi¨tˆ. €lovˆk by se mohl t©eba i domn¡vat, ‘e ‡¡m je men¨¡ plat, t¡m je jeho pracovi¨tˆ p©¡jemnˆj¨¡, volnˆj¨¡ a pohodovˆj¨¡. Spousta lid¡ dokonce v t‚to iluzi ji‘ dlouh  l‚ta setrv v . Nen¡ to v¨ak pravda. Mnoho lid¡  s velmi vysok˜m platem m  z rove¤ i velmi dobr‚ podm¡nky na pracovi¨ti, zna‡n‚ benevolence od sv˜ch nad©¡zen˜ch a dost ‡asto i skvˆl˜ kolektiv kolem sebe. Jak je to mo‘n‚ ? Proto‘e v p©¡jemn‚m a nestresov‚m prost©ed¡ v˜konnost ‡lovˆka vzr–st  a tito lid‚ mus¡ b˜t st le ve formˆ. Proto k tomu maj¡ podm¡nky. Pot©ebuj¡ komunikovat a pot©ebuj¡ se i rychle rozhodovat. K jejich funkci toti‘ pat©¡ i velk  zodpovˆdnost.
  Dˆsiv‚ slovo. Zodpovˆdnost. Tolik z n s se j¡ boj¡. Ale mˆli bychom si povˆdˆt o tom, co toto slov¡‡ko vlastnˆ znamen . Zodpovˆdnost m  p©ece ka‘d˜. Za svou rodinu, za  sv  rozhodnut¡ v ka‘dodenn¡m ‘ivotˆ a za spoustu dal¨¡ch vˆc¡, kter‚ si ‡asto ani neuvˆdom¡. Ale to je p©eci samoz©ejmost. To je zodpovˆdnost, kter‚ se nezbav¡me a ta n s nijak nep©ekvapuje. Ale v pr ci ? Je to s podivem, le‡ v pr ci se jedn  o zodpovˆdnost nejni‘¨¡ kategorie, pokud jste tedy nˆkde nepodepsali nˆjak˜ nesmysl, ‘e ru‡¡te vlastn¡ hlavou do v˜¨e jednoho mili¢nu ztr t, co‘ se d v  podepsat pouze u obskurn¡ch spole‡nost¡. Ve slu¨n‚ firmˆ se v m nic takov‚ho nestane.
  Kdy‘ na sebe ale nejste ochotni vz¡t ani form ln¡ zodpovˆdnost, je to kvalifikov no jako charakterov  vada, slabost, hrozba nekompetentn¡ch rozhodnut¡ a kdov¡co je¨tˆ. Pak se v ‘ dn‚m p©¡padˆ nem–‘ete divit, kdy‘ v m va¨e vyhl¡dnut  pozice zmiz¡ jednou prov‘dy v nen vratnu. Ov¨em jestli‘e se zodpovˆdnosti neboj¡te, ‡ek  v s netu¨en  budoucnost. Na dost vysok˜ch m¡stech sed¡ toti‘ spousta zodpovˆdn˜ch lid¡, kte©¡ maj¡ pouze zodpovˆdnost a nap©¡klad v organiza‡n¡ch schopnostech ji‘ t©eba trochu pokulh vaj¡. Jakmile se dostanete do jejich bl¡zkosti, mˆli by se v s pr vem b t.


 Odhodl n¡ zmˆnit ‘ivotn¡ styl


Pokud chcete b˜t skute‡nˆ £spˆ¨n¡, je t©eba tomu p©izp–sobit i sv–j ‘ivotn¡ styl. Zn¡ to dˆsivˆ, ale pokud ho zmˆn¡te tak, aby v m i nad le vyhovoval, (co‘ nen¡ v ‘ dn‚m p©¡padˆ vylou‡eno) nemus¡ to b˜t ‘ dn  hr–za. Tak tedy p©edev¨¡m mus¡te b˜t v ka‘d‚m p©¡padˆ optimist‚. Prohran‚ volby va¨¡ obl¡ben‚ strany, zv˜¨en¡ n jemn‚ho, ani ¨patn‚ po‡as¡ a ¨pinav˜ oblek se nesm¡ na va¨¡ tv ©i nijak projevit. Vy tu jste, jdete nˆkam, kam pr vˆ teƒ chcete a na svˆtˆ nen¡ nikdo, kdo by v s mohl zastavit, roz‡¡lit nebo zdeptat. Vˆ‡n˜ £smˆv na rtu a energick˜ pohled va¨ich o‡¡ mus¡ ka‘d‚mu nazna‡it je¨tˆ ne‘ promluv¡te, ‘e dob©e zn te svoji cenu a v¡te co dˆl te. 
  ’e se v tom popisu nepozn v te ? To je pochopiteln‚. Po nˆkolika letech stereotypn¡ pr ce bez vˆt¨¡ho uvolnˆn¡ a v pozici, kdy mus¡te vypadat p©¡snˆ p©ed sv˜mi pod©¡zen˜mi a uctivˆ p©ed sv˜m ¨‚fem, se v m to hned napoprv‚ nepoda©¡. Pokud jste zat¡m mˆli pouze nad©¡zen‚, bude to pro v s snaz¨¡, proto‘e na rozd¡l od va¨ich p©¡sn˜ch koleg–, v m sta‡¡ vyrovnat pouze vodorovn‚ vr sky na ‡ele. Ale ne chirurgicky, ale pobytem ve zdrav‚m prost©ed¡, komunikac¡ s norm ln¡mi lidmi ( tedy z©ejmˆ ne se sou‡asn˜mi spolupracovn¡ky - takov˜ rozhovor skon‡¡ v‘dy d©¡v ‡i pozdˆji u va¨¡ pr ce) a ne¨kodilo by naj¡t si nˆjak˜ vhodn˜ kolektivn¡ sport pro relaxaci a uvolnˆn¡. T¡m, ‘e se uvoln¡te, se zmˆn¡ i v ¨ v˜raz z upjat‚ho nebo ztrhan‚ho na p©¡vˆtiv˜ a energick˜. Je ov¨em t©eba se p©eci jenom ob‡as pod¡vat i do zrcadla a zkorigovat p©¡padn‚ nedostatky. Nikdy nebuƒte k©e‡ovit¡. Buƒte v pohodˆ. Sta¤te se opˆt sami sebou.


Prvn¡ krok

Prvn¡ krok k va¨emu £spˆchu u‡in¡te v okam‘iku, kdy se rozhl‚dnete kolem sebe. Nejde o oby‡ejn‚ rozhl‚dnut¡ se na chodn¡ku, v parku nebo na pracovi¨ti. Jde o to, udˆlat si voln‚ dopoledne, v klidu se proj¡t p©¡rodou a pak pomalu a uvolnˆnˆ doj¡t a‘ do jak‚hokoliv mˆsta, volnˆ se proch zet a pozorovat lidi, kte©¡ se hem‘¡ kolem v s. Po chv¡li zaznamen te ur‡it‚ rozd¡ly. Nˆkte©¡ st le nˆkam posp¡chaj¡ a je na nich ji‘ na prvn¡ pohled vidˆt, ‘e maj¡ p©ed sebou p©esn‚ po©ad¡ £kol– a ‡innost¡, kter‚ mus¡ stihnout pr vˆ dnes a nikdy jindy. Druz¡ v klidu relaxuj¡ nebo evidentnˆ vyhled vaj¡ nˆjakou z bavu, proto‘e starosti pro nˆ t©eba pr vˆ vzhledem k jejich nabyt‚mu majetku p©ed nˆkolika lety nen vratnˆ p©estaly existovat. No, a ti t©et¡ jdou s £smˆvem a vitalitou za sv˜m c¡lem. V tomto v˜‡tu chyb¡ samoz©ejmˆ velk  ©ada podskupin, jako jsou meta©i od obecn¡ho £©adu, kte©¡ se tak‚ s £smˆvem v klidu d¡vaj¡ na okoln¡ chodce, ale tˆch nen¡ tolik, aby byly pro na¨e n sleduj¡c¡ £vahy nˆjak zvl ¨Ÿ d–le‘it¡.
  V tomto okam‘iku je nutn‚ vybrat si, do kter‚ skupiny chcete pat©it. Pokud jste si vytipovali pohodlnˆ relaxuj¡c¡ bohat¨¡ vrstvu, budete to m¡t asi ponˆkud komplikovan‚. Jestli‘e nem te ‘ dn˜ v˜raznˆj¨¡ majetek, budete do n¡ pronikat velmi pomalu a za cenu zna‡n˜ch deformac¡ va¨eho charakteru, proto‘e up©¡mnost je bohu‘el v t‚to spole‡nosti vˆt¨inou t‚mˆ© nesnesiteln˜ p©epych, kter˜ si mohou dovolit pouze jej¡ ¨pi‡ky a to je¨tˆ ne mezi sebou. Ale pokud na to m te ‘aludek, tak do toho. Bohu‘el je v¨ak velmi pravdˆpodobn‚, ‘e se v m ‡asem stane, ‘e si ji‘ nikdy a o ni‡em nebudete moci rozhodnout sami a ze s¡t¡ vy¨¨¡ spole‡nosti se dostanete pouze za cenu ztr ty vˆt¨iny z jej¡ch v˜hod.
   Jestli‘e ale chcete z–stat svobodn¡ a sami sebou, m–‘ete si zvolit i druhou skupinu lid¡, kte©¡ jdou za sv˜m c¡lem, jsou £spˆ¨n¡ a nijak v˜raznˆ se to na nich nepodepisuje. Jejich vitalita, ‘ivotn¡ optimismus a pr ce, kter  bav¡, je spole‡nˆ s odpov¡daj¡c¡m finan‡n¡m ohodnocen¡m a uzn n¡m okol¡ stav¡ mezi ¨pi‡ku v jejich oborech a stimuluje je ke st le vy¨¨¡m v˜kon–m. Tˆm se nest v , ‘e by mˆli pocit marnosti a zbyte‡nosti, proto‘e to vzhledem k jejich ‘ivotn¡mu postoji nen¡ ani mo‘n‚. A pr vˆ v postoji to v¨echno vˆz¡. Jestli‘e m me k pozitivn¡mu my¨len¡ odpov¡daj¡c¡ stimulaci, jsme schopni  k z sadn¡m zmˆn m ‘ivotn¡ch postoj– a to v˜raznˆ k lep¨¡mu. 


Zhodnocen¡ vlastn¡ch schopnost¡


 Nyn¡ p©ejdeme k nejchoulostivˆj¨¡ ‡ sti cel‚ z le‘itosti. O sv˜ch vlastn¡ch schopnostech nem¡v me dost ‡asto p©¡li¨ vysok‚ m¡nˆn¡. To je v po© dku. Skromnost je dobr  vlastnost, ale ne v‘dy a v¨ude. T¡m, ‘e si mysl¡me, ‘e jsme stejnˆ dob©¡ jako vˆt¨ina ostatn¡ch, se dost ‡asto degradujeme na pr–mˆr nebo i podpr–mˆr, pokud si nˆkdo z tˆch opravdu pr–mˆrn˜ch mysl¡, ‘e je skvˆl˜. Situace vypad  dokonce tak, ‘e ‡¡m jsou nˆkte©¡ ve sv‚m oboru neohrabanˆj¨¡, t¡m vˆt¨¡ pr ci jim dalo zvl dnut¡ z kladn¡ch pracovn¡ch postup– a t¡m v¡ce si sv˜ch schopnost¡ cen¡. Nen¡ tedy divu, kdy‘ takov˜ ‡lovˆk p©ijde k pohovoru a na ot zku, jak uvedenou pr ci zvl d , odpov¡ " dokonale".  
  Ne, on nel‘e. Ve sv˜ch o‡¡ch ji skute‡nˆ zvl d  dokonale a dalo mu to takovou pr ci, ‘e tomu i vˆ©¡. Neum¡ si toti‘ v–bec p©edstavit, ‘e by ji mohl zvl dat l‚pe. Pokud ov¨em na stejn‚ m¡sto p©ijde jin˜ ‡lovˆk, kter˜ um¡ kromˆ t‚to uveden‚ pr ce je¨tˆ ¨est dal¨¡ch a na ot zky rozsahu znalost¡ odpov¡d  : "Tohle zn m l‚pe, tomu rozum¡m, no, tohle jsem p rkr t dˆlal a tohle taky um¡m.." bud¡ dojem, ‘e jsou jeho znalosti povrchn¡, rozt©¡¨tˆn‚ a nen¡ zdaleka takov˜ odborn¡k v uveden‚m oboru, jako jeho p©edch–dce. P©esto‘e to nen¡ pravda a jedin  chyba tohoto ‡lovˆka je v tom, ‘e si uvˆdomuje sv‚ rezervy, pravdˆpodobnˆ nebude p©ijat. Nedok ‘e toti‘ prodat sv‚ znalosti a dovednosti, co‘ je v dne¨n¡ dobˆ naprosto nutn‚.
  Ale my, sami p©ed sebou, si m–‘eme zcela otev©enˆ p©iznat, co n m jde, co ne a vytvo©it si na zat¡m st le je¨tˆ b¡l˜ pap¡r nˆkolika© dkov˜ seznam vlastn¡ch vloh a dovednost¡. Vzdˆl n¡ v tom nehraje a‘ zas tak z sadn¡ roli, proto‘e pokud si vyty‡¡te c¡l v oboru, kter˜ je v m bl¡zk˜ a m te k nˆmu vlohy, vzdˆl n¡ si m–‘ete doplnit v‘dycky. Pokud ale m te vzdˆl n¡ v oboru, kter˜ v m nic ne©¡k , pak jste jen zbyte‡nˆ marnili ‡as a zbytek ‘ivota m–‘ete prosedˆt na postu kter˜ sice odpov¡d  va¨¡ kvalifikaci, ale ‡as, kter˜ v zamˆstn n¡ str v¡te pro v s bude tˆsnˆ na hranici snesitelnosti, pokud ov¨em na pracovi¨ti neaplikujete poznatky ze z vˆre‡n˜ch kapitol tohoto odd¡lu ( P©izp–sobov n¡ pracovi¨tˆ sv˜m pot©eb m ).
  Teƒ tedy m me p©ed sebou seznam, kter˜ o n s v lep¨¡m ‡i hor¨¡m svˆtle vypov¡d  mnoh‚. Nesm¡me zapomenout ani na schopnosti, kter‚ jsme dosud nijak v˜raznˆ nerozv¡jeli, jako jsou nap©¡klad p©edstavivost, kreslen¡, schopnost organizovat kolektiv (p©irozen‚ v–dcovsk‚ schopnosti), umˆn¡ p©esvˆd‡ivˆ lh t a spousta dal¨¡ch. Nikdy nezapom¡nejte, ‘e i z porn‚ vlastnosti jsou va¨e a mˆly by se na seznamu objevit. D  se p©edpokl dat, ‘e po p©ij¡mac¡m psychotestu v nˆkter‚ lep¨¡ firmˆ se jim na stole objev¡ i nˆkter  z va¨ich hor¨¡ch vlastnost¡ a tak by bylo dobr‚, abyste si sv–j c¡l vybrali i s p©ihl‚dnut¡m k n¡. Ne ka‘d  ¨patn  vlastnost mus¡ b˜t nutnˆ v zamˆstn n¡ ne‘ douc¡. Naopak. V dobr‚ kombinaci s pozitivn¡mi vlastnostmi z v s m–‘e udˆlat velmi £spˆ¨n‚ho ‡lovˆka, jak tomu ‡asto tak‚ v praxi b˜v . Dobromysln¡ ‡estn¡ a f‚rov¡ lid‚ sice m¡vaj¡ tak‚ ob‡as £spˆchy, ale nikdy ne dlouho. Je tedy pot©eba p©ihl‚dnout jak k va¨im schopnostem, tak k charakteru, d t dohromady, co o v s ©¡kaj¡ va¨i p© tel‚ i nep© tel‚ a vznikne v m velmi vˆrn˜ obraz v s jako ‡lovˆka. Nˆkdy je lep¨¡, nˆkdy hor¨¡, ale je jen a jen v ¨. Nikdo jin˜ ho nikdy neuvid¡, tedy alespo¤ ne tak n zornˆ, jak ho pr vˆ teƒ vid¡te vy. Proto nepropadejte emoc¡m a po dal¨¡ch dvou dnech v klidu k tomuto pap¡ru p©istupte a p©edstavte si, ‘e jste b–h. M te p©ed sebou ‡lovˆka tohoto popisu. V–bec v s nezaj¡m  co doteƒka dˆlal a co bude ©¡kat tomu, co vyberete. Pokuste se pro nˆho naj¡t co nejlep¨¡ odpov¡daj¡c¡ pr ci.


Vytypov n¡ podniku a pozice


Ano, to se lehce ©ekne, pokuste se naj¡t. Ale vy b–h nejste a budete s t¡m m¡t probl‚my. Nikdo nem  takovou fantazii, aby si dok zal vybavit £plnˆ v¨echny profese. V‘dycky jich z–st v  spousta, o jejich‘ existenci ani nev¡te, nebo jen matnˆ tu¨¡te, ‘e takov  pr ce asi tak‚ mus¡ existovat. Ale to nevad¡. M te mˆs¡c na rozmy¨lenou. Pov¡dejte si o zaj¡mav˜ch zamˆstn n¡ch s ka‘d˜m, s k˜m se d te do ©e‡i, prolistujte Zlat‚ str nky, rozhl¡‘ejte se kolem sebe  a za chv¡li v m za‡ne v mysli krystalizovat budouc¡ profese. Je v¡ce ne‘ pravdˆpodobn‚, ‘e jich bude i v¡ce. Ale nikdy p©i posuzov n¡ nepou‘¡vejte hledisko " To je moc n ro‡n‚, tam se nedostanu, to bude ostuda, na to nem m". Jestli na to nem te, ovˆ©te si to. Zkou¨ka p©eci nic nestoj¡ a pravdˆpodobnost £spˆchu je dost vysok , proto‘e to sam‚ co vy, si ©ekne ka‘d˜ a jen m lokdo sebere odvahu, pod¡vat se sv‚ ¨anci zp©¡ma do o‡¡..
  Uplynul tedy mˆs¡c a vy byste ji‘ pomalu mˆli za‡¡t m¡t jasno, na co se hod¡te a na co  ne. Je  pochopiteln‚, ‘e jestli‘e jste samot ©, tak nep–jdete dˆlat u‡itele, recep‡n¡, obchodn¡ho z stupce nebo jinou spole‡ensky n ro‡nou profesi, ale radˆji zvol¡te nˆco jako je str ‘ce maj ku a podobnˆ. Teƒ ale p©ich z¡ rozhoduj¡c¡ okam‘ik, kdy vˆt¨ina z n s sv˜m un hlen˜m rozhodnut¡m znehodnot¡ v¨echnu dosud vynalo‘enou energii.
   Vy u‘ v¡te, na co se hod¡te. M te zmapov ny sv‚ vlohy a schopnosti a vytanuly v m zcela jasn‚ profese. To ov¨em neznamen , ‘e je mus¡te j¡t dˆlat k prvn¡ firmˆ, kter  je m  na seznamu. Zjistˆte si vˆt¨¡ mno‘stv¡ firem v oboru a jen tak pro ilustraci se jdˆte pod¡vat, jak˜mi auty jezd¡ jejich zamˆstnanci. Je to metoda sice velmi povrchn¡, ale jinak docela spolehliv . Je ale vhodn‚, vytvo©it si alespo¤ hrub˜ obr zek o postaven¡ jednotliv˜ch firem na trhu (celkem bez probl‚m– z novin nebo z podnikov˜ch n stˆnek) a velmi d–le‘it‚ je i postaven¡ v mi vytipovan‚ profese uvnit© firmy. M–‘e se toti‘ st t, ‘e se p©¡stup k ur‡it‚ profesi uvnit© podobn˜ch spole‡nost¡ zna‡nˆ li¨¡. B˜v  dost d–le‘it‚, ze kter‚ profese vze¨li vedouc¡ pracovn¡ci, majitel firmy a podobnˆ.
  Jestli‘e jste si tedy vytypovali nˆjak˜ konkr‚tn¡ podnik a nen¡ to jen nen ro‡n‚ odkladi¨tˆ nepot©ebn˜ch zamˆstnanc– dotovan‚ st tem, je t©eba objevit va¨e slabiny v budouc¡m oboru va¨¡ pr ce. Ne©¡kejte, ‘e o ‘ dn˜ch nev¡te. Ur‡itˆ m¡v te ob‡as s  nˆ‡¡m probl‚my. Nyn¡ je ale d–le‘it‚, abyste sv‚ slabiny objevili d©¡ve, ne‘li je objev¡ nˆkdo na va¨em budouc¡m pracovi¨ti. Nej‡astˆj¨¡mi slabinami b˜vaj¡ rezervy ve znalostech, vzdˆl n¡ nebo komunikaci v ciz¡ch jazyc¡ch.


Odborn  dopl¤kov  pr–prava


Pokud jsou va¨e slabiny pouze odborn‚, nedostatek zku¨enost¡ a zkr tka v m chyb¡ ten spr vn˜ grif a jistota p©i pr ci, m–‘e b˜t nejlep¨¡m ©e¨en¡m tzv. cvi‡n‚ zamˆstn n¡. Pokud jste se ji‘ pevnˆ rozhodli, co chcete j¡t dˆlat, nen¡ pro v s ‘ dn  velk  obˆŸ, kdy‘ budete mˆs¡c nebo dva pracovat za symbolick‚ p©¡jmy v podniku, kde v s i bez zku¨enost¡ r di p©ijmou. Od tˆch ne¨Ÿastn¡k–, kte©¡ tam pracuj¡ z neznalosti, ze strachu z nezn m‚ho a nebo jsou p©ehnanˆ konzervativn¡, pochyt¡te za nˆkolik t˜dn– vn¡mav‚ a soust©edˆn‚ pr ce v¡ce, ne‘ byste se nau‡ili v odborn‚ ¨kole za dva roky. Mus¡te b˜t  ale zv¡dav¡, neb t se na cokoliv zeptat a v klidu sn ¨et krupobit¡ remc n¡ a trpn˜ch pozn mek na va¨e z kladn¡ neznalosti. Nejde v m tam ani o postaven¡, ani o plat, ani o pr ci, ale jen a jen o to, pochytit co nejv¡ce. P©i tomto pohledu na vˆc z hy  zjist¡te, ‘e se pro v s pr ce st v  vlastnˆ z bavou, co‘ zp–sobuje pr vˆ fakt ur‡it‚ lehkomyslnosti a skute‡nost, ‘e v m na t‚to pr ci nez le‘¡. Jako vrchol ironie p©ijde mo‘n  z hy pov˜¨en¡ i platov‚ p©id n¡ za va¨i neuvˆ©itelnou snahu. Nejbli‘¨¡ okol¡ se v s za‡ne b t. Vy ale nemus¡te ztr cet ‡as s nˆjakou slo‘itou politikou na pracovi¨ti, proto‘e va¨e zku¨ebn¡ lh–ta za mˆs¡c kon‡¡ a vy m te nejvy¨¨¡ ‡as za‡¡t obch zet v mi vytypovan‚ perspektivn¡ podniky a v¨echny pracovn¡ agentury, kde v tuto chv¡li m–‘ete nab¡dnout mnohem v¡ce ne‘li p©edt¡m. P©ibyla v m toti‘ praxe v oboru a ta se cen¡. V¨echny novˆ nabyt‚ znalosti se v m hod¡ i p©i £vodn¡m pohovoru.


Informace  z oboru


Kr tk  praxe v jednom podniku v¨ak k jist‚mu £spˆchu nesta‡¡. Podstatnˆ se v m zlep¨ilo va¨e pomysln‚ sk¢re, ale jestli chcete m¡t £spˆch jist˜, je nutn‚ dob©e zmapovat v mi vybran˜ obor. P–j‡te si alespo¤ dvˆ knihy, kter‚ s n¡m nˆjak £zce souvisej¡ a hledejte v nich cokoliv, co v s zaujme. A‘ se p©i pohovoru dostanete do neform ln¡ ‡ sti komunikace, bude se v m nˆjak‚ zpest©en¡ jako "Sly¨el jsem, ‘e jednou se jim tam p©i tom a tom stalo....." ur‡itˆ hodit. Vzbud¡te tak dojem za‘ran‚ho profesion la, pro kter‚ho je obor jeho ‘ivotem, ‡¡m‘ zanech te hlubok˜ dojem. Od vˆci nen¡ ani ob‡asn‚ popov¡d n¡ si s nˆk˜m z oboru, vhodn‚ jsou jak‚koliv informace, pomluvy, zvyklosti atd.
   Vytvo©¡te si ucelen˜ obr zek o sv‚ budouc¡ profesi a  tak se v m nestane, ‘e byste p©i form ln¡m p©edstavov n¡ a nˆjak‚ neur‡it‚ nar ‘ce nˆkoho na nˆkoho ‡i na nˆco byli k©e‡ovit¡ a  bylo na v s vidˆt, ‘e absolutnˆ netu¨¡te, o ‡em je ©e‡. Jestli‘e je to jasn‚ jim, mˆlo by to b˜t alespo¤ zd nlivˆ jasn‚ i v m. Proto v m doporu‡ujeme i v p©¡padˆ m¡rn˜ch komunika‡n¡ch probl‚m–, jako je ztr ta souvislost¡ nebo nezn m  terminologie, ob‡as ch pavˆ pok˜vat hlavou a m¡rnˆ se usm¡vat, jako ‘e v m je to samoz©ejmˆ jasn‚. Na ob‡asn‚ kontroln¡ ot zky odpov¡dejte ( pokud nezn te £plnˆ p©esnou odpovˆƒ ) radˆji  nekonkr‚tnˆ. Ob‡as se hod¡ d t k dobru ve vhodn‚ souvislosti nˆjak‚ ciz¡ nebo slangov‚ slovo, kter‚ jste si jako jedno z mnoha zapamatovali. Ale to v¨echno je a‘ teprve z le‘itost osobn¡ho pohovoru a  ten je v tuto chv¡li st le je¨tˆ dost vzd len˜. Pov¡d me si to pouze proto, abychom vˆdˆli, pro‡ si vlastnˆ d v me takovou pr ci s mapov n¡m i zd nlivˆ bezv˜znamn‚ho pracovn¡ho prost©ed¡ na¨¡ budouc¡ profese.


Vytv ©en¡ ‘ivotopisu


Nyn¡ p©ich z¡ jedna z nejd–le‘itˆj¨¡ch a t‚mˆ© zlomov˜ch akc¡ v cel‚ va¨¡ kari‚©e. ’ivotopisem m–‘ete mnoh‚ zachr nit nebo naopak v¨echno zkazit. Pro to, abyste  se dostali k osobn¡mu pohovoru na m¡sto o kter‚ m te z jem, mus¡te toti‘ proj¡t prvn¡m vy©azovac¡m kolem. Ano, je to pr vˆ ta ‡ st procesu v˜bˆru zamˆstnance, kde se rozhoduje o v s a bez v s. Za v s se j¡ z£‡astn¡ pouze v ¨ ‘ivotopis. Ten v s mus¡ prezentovat v nejlep¨¡m mo‘n‚m svˆtle, nesm¡ se to v¨ak p©ehnat a nesm¡ b˜t ani p©¡li¨ dlouh˜ a £navn˜. Zkr tka mus¡ b˜t p©esnˆ tak akor t. Nejd–le‘itˆj¨¡ je, aby bylo vidˆt, ‘e ho psal nˆkdo, kdo v¡, co chce a je hluboce p©esvˆd‡en, ‘e pokud si ho firma  vybere, je to jen a pouze v jej¡m vlastn¡m z jmu. Pi¨te to s t¡mto vˆdom¡m a uvid¡te, ‘e aŸ nap¡¨ete, co nap¡¨ete, mezi © dky se to objev¡. Nejd–le‘itˆj¨¡ v t‚to ‡ sti je zdrav  sebed–vˆra. Zbyte‡nou skromnost p©i psan¡ ‘ivotopisu radˆji nechte stranou, proto‘e jste to pr vˆ vy, kdo se cel˜ sv–j dosavadn¡ ‘ivot v podstatˆ nevˆdomky p©ipravoval na vyvolenou profesi. Ka‘d  ¨kola a ka‘d‚ zamˆstn n¡ v m k tomu nˆco dalo. Nˆco, co v m ve va¨em oboru p©in ¨¡ rozs hl‚ zku¨enosti, znalosti, p©ehled. 
  Vyb¡rejte jen to podstatn‚, co v¡te, ‘e va¨eho zamˆstnavatele potˆ¨¡ a ob‡as tam p©idejte i nˆco u¨lechtil‚ho z va¨ich z lib a kon¡‡k–, kter‚ by se mˆly alespo¤ ‡ ste‡nˆ bl¡‘it z jm–m tˆch, kte©¡ budou v ¨ v˜tvor posuzovat. Pap¡r snese v¨echno a ¨pion ‘i se meze nekladou. Dˆl te to pro sebe a netrpte proto zbyte‡n˜mi v˜‡itkami. Ten ‘ivotopis skon‡¡ v lep¨¡m p©¡padˆ nˆkde v desk ch, v hor¨¡m p©¡padˆ v ko¨i. D–le‘it‚ je udˆlat v¨echno pro to, abyste t¡mto prvn¡m pap¡rov˜m filtrem £spˆ¨nˆ pro¨li. Pokud budete ‘ivotopis ps t podle tˆchto instrukc¡  a p©esto neprojdete, ‘ dn  ¨koda. Na va¨e m¡sto byl z©ejmˆ p©ijat nˆkdo z dobr˜ch zn m˜ch nebo z p©¡buzn˜ch ostatn¡ch zamˆstnanc– a pokud byste se do takto vytvo©en‚ho propletence slo‘it˜ch p© telsk˜ch a p©¡buzensk˜ch vztah– nedejbo‘e dostali, ‘ dn˜ £spˆch by to pro v s nebyl. Va¨¡m c¡lem je podnik s opravdu dob©e provˆ©en˜mi zamˆstnanci, kde krit‚riem nen¡ nic jin‚ho, ne‘li schopnosti.
   V takov‚m voln‚m pracovn¡m kolektivu je mnohem m‚nˆ probl‚m– s postupem a nikdo si nem–‘e dovolit, navalit na v s svoji pr ci ( na rozd¡l od v˜¨e uveden‚ situace). ’ivotopis– s va¨¡m profilem v tom nejlep¨¡m svˆtle, z nich‘ vypl˜v , ‘e jste ten nejvhodnˆj¨¡ zamˆstnanec, jak‚ho si v–bec mohla firma p© t, si vytisknˆte alespo¤ deset kopi¡, kter‚ osobnˆ doru‡¡te do v mi vytipovan˜ch firem a agentur. Ale je¨tˆ p©ed t¡m n s ‡ek  drobn  promˆna va¨¡ osobnosti nebo alespo¤ toho z n¡, ‡¡m p–sob¡te na sv‚ bezprost©edn¡ okol¡. Je to jej¡ nejpovrchnˆj¨¡ ‡ st. —‡es, boty, oble‡en¡ a v–bec v¨echno, ‡¡m reprezentujete v osobn¡m kontaktu sami sebe.


Image


Va¨e image je to nejd–le‘itˆj¨¡, co m te. Jak uk zala spousta pr–zkum–, za vˆt¨inou pracovn¡ch, spole‡ensk˜ch a nˆkdy i £zce profesn¡ch £spˆch– stoj¡ t‚mˆ© v‘dy velmi dobr‚ image. Image m¡v  dokonce i ve vztahu ke znalostem a schopnostem dost zna‡nou p©evahu. Va¨e image, to jste vy, jak v s vn¡m  ten, kdo v s podrobnˆ nezn . Tedy drtiv  vˆt¨ina lid¡. Ti v¨ichni se mus¡ v pr–bˆhu nˆkolika sekund rozhodnout, jestli stoj¡ za to s v mi ztr cet ‡as a o nˆ‡em diskutovat, nebo jestli se v m maj¡ radˆji vyhnout. Va¨e image a p r n hodn˜ch pohyb– a ©e‡i obli‡eje p©i komunikaci s k˜mkoliv v m okam‘itˆ d vaj¡ punc, kter˜ v m ji‘ vˆt¨inou nikdy nikdo neodp ©e. Kdo v s poprv‚ uvid¡ v mont‚rk ch, pro toho budete ji‘ v‘dycky £dr‘b ©, i kdybyste p©¡¨tˆ p©i¨li v obleku za sto tis¡c (.. to je ten £dr‘b © a nˆkdo mu p–j‡il drah˜ oblek ...). Proto je nutn‚ ‘ dnou sch–zku nikdy neuspˆchat a poka‘d‚ si d t z le‘et na sv‚m image.
  To se m–‘e obor od oboru dost v˜raznˆ li¨it, ov¨em jednu ‡ st m  spole‡nou. Mus¡te budit vzez©en¡ vyrovnan‚ho a sebejist‚ho ‡lovˆka, pro kter‚ho je £spˆch samoz©ejmost¡. A‡  to m–‘e zn¡t podivnˆ, pokud nejste vylo‘enˆ chorobnˆ l¡n¡ nebo malomocn¡, ji‘ jen d–sledn‚ dodr‘ov n¡ t‚to kl¡‡ov‚ ‡ sti va¨eho image se pro v s stane cestou k £spˆchu. A teƒ, jak na to. Sebejist˜, to se lehce ©ekne. Ale p©ed chv¡l¡ v m nˆkdo ¨l pl v tramvaji na nohu, v‡era v m ukradli penˆ‘enku a za chv¡li v m d  revizor pokutu, tak kde m te tu sebejistotu a vyrovnanost po© d br t ? Odpovˆƒ zn¡ - ze sebe. Je to opˆt pouze postoj k ‘ivotu, kter˜ se navenek projevuje hrd˜m vzp©¡men˜m postojem, plavn˜mi a nikoliv toporn˜mi pohyby a uvolnˆn˜m m¡rn˜m £smˆvem v obli‡eji. Energick˜ pohled nen¡ nikdy na z vadu, ale kdo ho nem , ten ho nem . Nevad¡. 
  P©i diskusi z o‡¡ do o‡¡ m–‘e i u v s ob‡as doj¡t mimodˆk k zav h n¡ a k uhnut¡ pohledu a v tu chv¡li ta pudov  ‡ st ‡lovˆka, kter˜ sed¡ p©ed v mi, c¡t¡ p©evahu. To je chyba. Proto pokud se nedovedete p©i sv‚ ©e‡i partnerovi d¡vat bez omezen¡ zp©¡ma do o‡¡, je pro v s vhodn‚ po©¡dit si nedioptrick‚ br˜le s leskl˜mi obrou‡kami. Ty cel˜ tento proces tlum¡ a nav¡c dod vaj¡ va¨emu image m¡rnˆ intelektu lsk˜ vzhled, kter˜ ur‡itˆ nebude ¨kodit. Za‘it˜ p©edsudek, ‘e jste si zkazili zrak p©i studiu dlouho do noci, v m jen tak mimochodem dod  charakterovou vlastnost zvanou sna‘ivost, kter  se jinak prezentuje velmi tˆ‘ce. Br˜le tedy va¨emu image rozhodnˆ neu¨kod¡, je ov¨em t©eba  pe‡livˆ vyb¡rat vhodn˜ r me‡ek odpov¡daj¡c¡ zam˜¨len‚mu efektu, proto‘e p©¡li¨ excentricky ©e¨en‚ m¢dn¡ v˜st©elky by v m mohly vyrobit image sice tak‚ zaj¡mav‚, ale t©eba i £plnˆ  jin‚ho typu. 


C¡len‚ image


 Pokud chcete m¡t ve sv‚m oboru £spˆch, je nutn‚ se ve sv‚m image ponˆkud p©ibl¡‘it tˆm, kte©¡ u‘ £spˆch maj¡. Je to vˆc samoz©ejmˆ velmi specifick  pro ten ‡i onen obor, ale jako p©¡klad si m–‘eme uv‚st netypick‚ image n mi vybran‚ho pracovn¡ka reklamn¡ agentury. Jedn  se o pracovn¡ka kreativn¡ho, jeho‘ £kolem je tedy vym˜¨let nap©. slogany, kter‚ zaujmou, neot©el‚ slovn¡ obraty, reklamn¡ postupy a jin‚ podobn‚ triky, na nich‘ se pak p©i‘iv¡ vˆt¨ina ostatn¡ch pracovn¡k– t‚to agentury. Na tomto ‡lovˆku si m–‘eme kr snˆ popsat v˜lu‡nost jeho image, ale nejd©¡ve se pro pochopen¡ cel‚ problematiky vr t¡me zpˆt k jeho firmˆ. 
  Ano, agentura jako takov  mus¡ m¡t tak‚ sv‚ image. Vˆt¨inou to b˜v  image velmi d–stojn‚ a uhlazen‚, kter‚ m  na prvn¡ pohled vzbudit respekt a £ctu k vˆdomostem a znalostem v oboru reklamy, kter‚ tato agentura navzdory sv‚mu ‡asto kr tkodob‚mu p–soben¡ u n s nab¡z¡. Vˆt¨ina zamˆstnanc– se tedy cel˜ den hem‘¡ po budovˆ v drah˜ch oblec¡ch, jejich mobiln¡ telefony nep©etr‘itˆ drn‡¡ v tˆch nejm‚nˆ p©¡hodn˜ch okam‘ic¡ch a v–bec cel‚ prost©ed¡ bud¡ dojem uhlazen‚ho a velmi pilnˆ pracuj¡c¡ho t˜mu. €lenov‚ tohoto t˜mu mus¡ nezbytnˆ respektovat povinn‚ image a benevolence v tomto oboru jsou jen velmi mal‚ ( nap©. kuf©¡k jin‚ho odst¡nu, m¡rnˆ odli¨n‚ sako, m¡rnˆ v˜st©edn¡ verze ust len‚ho modelu bot, apod. ). Tento model plat¡ z vaznˆ pro ka‘d‚ho, kdo bude tuto pr ci managera, personalisty nebo kohokoliv jin‚ho v t‚to firmˆ dˆlat. 
  Proto, kdy‘ m  doj¡t k v˜bˆru zamˆstnanc–, sehr v  roli p©edev¨¡m jejich image. Kdy‘ budou st t v ©adˆ ‡ty©i £‡astn¡ci konkursu a pouze jeden z nich bude v reprezentativn¡m obleku, m  jasn‚ plus. A v–bec nez le‘¡ na tom, ‘e si ho dnes r no vyp–j‡il od zn m‚ho. Oblek pat©¡ k atribut–m jeho profese. M  vzbuzovat d–vˆru a £rove¤. Plat, kter˜ ve sv‚ funkci bude br t, mu nov˜ oblek velmi rychle zaplat¡. Nav¡c se jedn  o nejednodu¨¨¡ ‡ st va¨eho image. Seri¢zn¡ vzhled, kter˜ si za zanedbateln˜ pen¡z m–‘ete koupit ve kter‚mkoliv butiku nebo t©eba i vyp–j‡it. Tato situace v¨ak pat©¡ mezi ty nejjednodu¨¨¡. Zde sta‡¡ pouze oblek a seri¢zn¡ vystupov n¡, kter‚ho by byl schopen po p–lro‡n¡ drez–©e i ¨impanz. Ponˆkud slo‘itˆj¨¡ situace nast v , jakmile v m jde o m¡sto, kter‚ je sv˜m zp–sobem jedine‡n‚. Jako nap©¡klad u na¨eho kreativn¡ho pracovn¡ka.
  Samoz©ejmˆ, mus¡ m¡t vlohy a cit pro reklamu, ale ty m , up©¡mnˆ ©e‡eno alespo¤ v na¨ich kraj¡ch ka‘d˜ ‡tvrt˜ ‡lovˆk. Ur‡itˆ i vy jste si nˆkdy od nˆkoho nˆco koupili na inzer t, a tak zn te, kolik rafinovan˜ch l‘¡ a l kav˜ch polopravd jsou mnohdy lid‚ z £plnˆ odli¨n˜ch profes¡ schopni poskl dat dohromady. P©i tom ‡ase, kter˜ tomu n ¨ reklamn¡ pracovn¡k vˆnuje, by bylo trapn‚, kdyby opravdu nic nevytvo©il. Se zahrani‡n¡mi podklady, kde se do‡te, jak probl‚m ©e¨ily stovky odborn¡k– p©ed n¡m, nen¡ reklama v €ech ch a‘ zas tak slo‘it  vˆc. Stejnˆ vˆt¨inou dob©e plat¡ pouze firmy, kter‚ jsou ji‘ zaveden‚ (dost ‡asto dokonce monopoln¡ v˜robci) a proto ‘ dnou z sadn¡ reklamu nepot©ebuj¡. U tˆch ostatn¡ch je vˆt¨inou v˜sledek stejn˜, jako kdyby inzerovali samostatnˆ, ale v˜tvor agentury jim d  p©eci jenom ur‡itou £rove¤ a lesk. Odpovˆdnost agentur za £‡inek jejich v˜tvor– je miziv  a k tomu, aby byla jak koliv kampa¤ prohl ¨ena za ne£spˆ¨nou, je zapot©eb¡ minim lnˆ deseti r–zn˜ch omyl– a p©ehmat– maxim ln¡ho rozsahu na v¨ech kl¡‡ov˜ch m¡stech. Z toho je jasn‚, ‘e rizika ne£spˆchu v pozici zamˆstnance jsou minim ln¡. 
 Nyn¡ jsme se ve stru‡nosti sezn mili s rozsahem a zodpovˆdnost¡ pr ce ¨pi‡kov‚ho specialisty ve sv‚m oboru, u nˆho‘ je z kladn¡ podm¡nku ke kvalitn¡ pr ci talent a vysok˜ intelekt, ale jak˜msi nedopat©en¡m se ani jedno ani druh‚ p©i p©ijet¡ do funkce netestuje. Co je tedy pro p©ijet¡ na toto velmi dobr‚ m¡sto rozhoduj¡c¡ ?
  Ano, uhodli jste. Je to jeho image. C¡len‚ image, kter‚ si vytvo©il, o nˆm mus¡ vypov¡dat, ‘e nen¡ stejnˆ tuctov˜, jako ostatn¡ lid‚. To ale neznamen , ‘e mus¡ d–slednˆ  pop©¡t v¨echny existuj¡c¡ konvence. €asto sta‡¡ pouze n znak vlastn¡ osobnosti, kter  i tak v˜raznˆ kontrastuje s ¨ed¡ konven‡n¡ch firemn¡ch uniforem. Takzvan˜ kreativec si tedy m–‘e dovolit (a nejenom m–‘e, on dokonce mus¡, jinak by si ho klient mohl spl‚st s managerem a t˜m by p©i prezentaci nedˆlal odpov¡daj¡c¡ dojem) nap©¡klad n u¨nici v uchu, cop nek, nekonven‡n¡ kravatu, t‚mˆ© sportovn¡ boty vy¨¨¡ t©¡dy a v–bec celkovˆ i sv˜m projevem mus¡ budit dojem zna‡nˆ sv‚r zn‚ho a t‚mˆ© nesnesiteln‚ho ‡lovˆka. To je v po© dku, proto‘e diskuse prob¡h  p©es jednatele a kreativec mus¡ budit dojem zamˆstnance, kter˜ je natolik dobr˜, ‘e mu firma v¨echny jeho nectnosti toleruje.
  Ale to byl jen p©¡klad. V ka‘d‚m p©¡padˆ je dobr‚, abyste si je¨tˆ p©ed t¡m, ne‘ p–jdete k pohovoru zjistili, jak vypadaj¡ standardn¡ ‡lenov‚ va¨¡ profese. €¡m v¡ce se ve sv‚m image p©ibl¡‘¡te vizi vyb¡raj¡c¡ho, kter˜ m  je¨tˆ p©ed t¡m, ne‘ jste vstoupili do dve©¡, ji‘ jasnou p©edstavu ‡lovˆka, kter‚ho by r d na ur‡it‚m postu vidˆl, t¡m m te vˆt¨¡ ¨anci, ‘e si v s ji‘ p©i prvn¡m pohledu podvˆdomˆ vybere. Pak ji‘ sta‡¡ neudˆlat ‘ dnou v˜raznˆj¨¡ chybu p©i rozhovoru a £spˆch je jist˜.


Odpov¡daj¡c¡ slovn¡k


  V ¨ slovn¡k je hned po va¨em vzhledu to nejd–le‘itˆj¨¡, co o v s vytv ©¡ celkov˜ dojem. €asto ani nen¡ d–le‘it‚, co vlastnˆ ©¡k te, ale jak. Stejn  vˆc se v‘dy d  ©¡ci r–zn˜m zp–sobem. Mezi nejz kladnˆj¨¡ chyby p©i komunikaci pat©¡ vkl d n¡ takzvan˜ch vycp vkov˜ch slov, kter‚ svˆd‡¡ o nedokonalosti a nekompletnosti slovn¡ z soby a vypl¤uj¡ ‡asovou mezeru, ne‘ se ono hledan‚ sl–vko v z kout¡ mozkov˜ch z vit– objev¡. Mezit¡m b˜v  sly¨et ‡asto ono klasick‚ " hele.. , vole.. , jo.. , teda.. , viƒ.. , ‘e jo.. " a v lep¨¡m p©¡padˆ " ..hmmm....mmm..ehm..". Pokud m te ve sv‚m projevu v t‚to oblasti ur‡it‚ rezervy, nebojte se zpomalit frekvenci va¨ich slov, mluvit volnˆ a rozv ‘nˆ a d vat d–raz na podstatn  slov¡‡ka. Uvid¡te, ‘e se celkov˜ dojem z va¨¡ komunikace v˜raznˆ zlep¨¡. Ale je pot©eba to tr‚novat a co nejrychleji se dostat z vlivu skupiny, kde jste k podobn˜m slovn¡m deformac¡m p©i¨li. Je na m¡stˆ si uvˆdomit, ‘e ‡lovˆk automaticky p©eb¡r  do sv‚ho projevu vˆt¨inu z toho, co sly¨¡ kolem sebe a sta‡¡ m¡t v okol¡ ‡ty©i hodiny dennˆ lidi, kte©¡ ©¡kaj¡ za ka‘d˜m p t˜m slovem "viƒ" a za nˆkolik t˜dn– s podivem va¨i bl¡zc¡ zjist¡, ‘e po nich chcete, aby souhlasili  s vˆcmi, o nich‘ od v s sly¨¡ poprv‚ v ‘ivotˆ. Vy toti‘ to sl–vko "viƒ" u‘ v–bec nevn¡m te.
   Mysl¡te si, ‘e je to chyba, kter  v m z–stane jednou prov‘dy ? Ale ne. Sta‡¡ norm ln¡ prost©ed¡ a i vy se vr t¡te do norm lu. Ale co je to norm ln¡ prost©ed¡ ? To je takov‚ prost©ed¡, kter‚ jste si vybrali jako sv–j c¡l. Va¨e budouc¡ profese a lid‚, se kter˜mi se v n¡ budete setk vat. Ka‘d  spole‡ensk  hladina m  sv–j styl projevu, sv  vycp vkov  slova a tak‚ sv–j zp–sob sdˆlov n¡ ur‡it˜ch fakt–. Pokud tedy p©ich z¡te z jin‚ hladiny, uvˆdomte si, ‘e nesm¡te mezi sv˜mi nov˜mi kolegy p–sobit cize a sna‘te se jim ve sv‚m projevu p©izp–sobit. Pro za‡ tek to stoj¡ trochu kontroly a p©em h n¡, ale po nˆjak‚ dobˆ v m ani nep©ijde, ‘e jste nˆkdy mluvili jinak. Je to p©eci st le jenom ‡e¨tina. 
 Pakli‘e se ale chcete pojistit, aby se v m nestalo, ‘e v okam‘iku, kdy se nad nˆ‡¡m zamysl¡te, pro©¡zne ticho v m¡stnosti nˆjak‚ va¨e ost©ej¨¡ nepat©i‡n‚ slovo, najdˆte si s c¡lovou spole‡enskou vrstvou spole‡n˜ relaxa‡n¡ sport, kon¡‡ky nebo cokoliv jin‚ho a za chv¡li zjist¡te, ‘e se i v jejich slovn¡ku vyskytuj¡ p©irozen‚ ekvivalenty slov¡‡ek v¨eho druhu.    


Vystupov n¡

O vystupov n¡ ji‘ bylo ©e‡eno mnoh‚. Je to ned¡ln  sou‡ st va¨eho image. Pokud jste vystudovali hereckou ¨kolu, pak s t¡m nem te ‘ dn‚ probl‚my, ale v opa‡n‚m p©¡padˆ p©ijde vhod nˆkolik z sadn¡ch rad. Nen¡ to nic nov‚ho. Z va¨eho vystupov n¡ mus¡ ‡i¨et sebed–vˆra. Ale pozor ! Nesm¡ to b˜t arogance. Mluv¡me zde o zdrav‚, p©imˆ©en‚ a st©¡zliv‚ sebed–vˆ©e ‡lovˆka, kter˜ pochybnosti druh˜ch zah n¡ £smˆvem a m vnut¡m ruky. Je to jen a pouze schopnost p©esvˆd‡iv‚ho vystupov n¡. Toho dos hnete kromˆ energick‚ ©e‡i a p©¡m˜ch pohled– z va¨ich o‡¡ do o‡¡ naslouchaj¡c¡ch i jasn˜mi a p©irozen˜mi pohyby a uvolnˆnou ( nikoliv p©emr¨tˆnou ) gestikulac¡. Tuto ‡ st je t©eba tak‚ pravidelnˆ cvi‡it, ob‡as i p©ed zrcadlem. Ne, nemus¡ v m to b˜t trapn‚, p©ed v mi to dˆlalo ji‘ velk‚ mno‘stv¡ £spˆ¨n˜ch lid¡, dokonce i svˆtozn m˜ch politik– a v¨em se to vyplatilo. Pr ce na sobˆ je jedna z vˆc¡, na kter‚ nikdy nem–‘ete prodˆlat. V¨e, co v tomto oboru podniknete, se v m mnohon sobnˆ vr t¡.

  Nyn¡ si pov¡me o nej‡astˆj¨¡ch chyb ch, kter˜ch se p©i vystupov n¡ dopou¨t¡me. Ne, ‘e bych v m je chtˆl snad p©ipom¡nat, ale je dobr‚ o nich vˆdˆt, jsou p©irozen‚ a ka‘d˜  z n s je v ur‡it‚ m¡©e m . Je to nej‡astˆj¨¡ blok da £spˆchu u vˆt¨iny lid¡ a po jejich p©ekon n¡ pro v s ji‘ nebude ‘ dn  p©ek ‘ka dost velk . Nejvˆt¨¡ brzdou b˜v  dost ‡asto tr‚ma.



Tr‚ma


Tr‚ma je reakce organismu na situaci, kter  nen¡ standardn¡. V˜stup na p¢diu, zkou¨en¡ u tabule, prvn¡ setk n¡ s vysnˆnou bytost¡, pohovor v zamˆstn n¡ a spousta dal¨¡ch riskantn¡ch akc¡ b˜vaj¡ nej‡astˆj¨¡mi p©¡‡inami z chvat– tr‚my. To v¨echno jsou situace, kter‚ se st vaj¡ jen velmi z©¡dka, jsou dost d–le‘it‚ a maj¡  vliv na va¨i budoucnost. Zde je lehkomyslnost zcela na m¡stˆ, ov¨em bohu‘el jen to nesta‡¡. Je pot©eba pravideln˜ tr‚nink. Lidov  moudrost doporu‡ovala lidem trp¡c¡m tr‚mou vystoupit na ve©ejnosti a vy©knout nejsprost¨¡ slovo, kter‚ znaj¡. To je samoz©ejmˆ tak‚ ©e¨en¡, ale pouze ‡ ste‡n‚. Takov‚mu ‡lovˆku stoupne popularita v okol¡, m  mnohem v¡ce zn m˜ch a ‡asto se mu jeho v˜stup p©ipom¡n . T¡m se jeho p©emr¨tˆn‚ reakce a emoce otup¡ a tak se zbav¡ tr‚my ve sv‚m z kladn¡m projevu. Ov¨em a‘ se p©¡¨tˆ dostane do tr‚mov‚ situace v prost©ed¡, kter‚ nezn , je p©esnˆ tam, co byl p©edt¡m. Jeho schopnosti opˆt klesaj¡ pod pades t procent norm lu, co‘ se na image okam‘itˆ projev¡. Rozklepan‚ nohy a vydˆ¨en˜ v˜raz v m respekt vˆt¨inou nez¡skaj¡ a ani opo‘dˆn˜ chab˜ £smˆv nedok ‘e zacelit v˜razn‚ trhliny v dojmu z va¨¡ osoby. Zde tedy p©ich z¡ ke slovu tr‚nink. Proj¡t p©edem p r nepodstatn˜ch p©ij¡mac¡ch pohovor– na funkce o nˆ‘ v podstatˆ nem te z jem, ‡ast‚ vystupov n¡ p©ed vˆt¨¡m po‡tem lid¡ a d–sledn‚ potla‡ov n¡ jak‚hokoliv ostychu. Ur‡it  povrchnost je v m v tuto chv¡li pouze ku prospˆchu, proto‘e dokud si budete uvˆdomovat d–sledky sv˜ch ‡in– v cel‚m jejich rozsahu, tr‚my se nezbav¡te. Mus¡te se nau‡it velmi dob©e ovl dat. Ale dok zaly to tis¡ce jin˜ch lid¡ p©ed v mi, dok ‘ete to i vy.


Tich˜ a nesmˆl˜ projev


Samoz©ejmˆ, ‘e jsou situace a m¡sta, kde je na m¡stˆ uctiv‚ a zdr‘enliv‚ vystupov n¡, jako je nap©¡klad soud, policie, z kladn¡ ¨kola a podobnˆ. Mus¡me si ale ©¡ci, ‘e v okam‘iku, kdy m te prosadit sv–j n zor, tedy sv‚ j  a svou osobnost, pak zdr‘enlivost v projevu nen¡ v–bec na m¡stˆ. Pokud tedy netrp¡te vrozen˜m ochrnut¡m hlasivek, nebojte se d t ob‡as do sv‚ho hlasu energii. Ne, nem m na mysli ©ev, dob©e zn m˜ z vojny. Jde o to, abyste ve sv‚ jasn‚ a p©ehledn‚ ©e‡i dodali energick˜ d–raz na podstatn  slova a dok zali podtrhnout cel˜ dojem z va¨eho projevu. Energick˜ hlas nen¡ vˆc, kterou mus¡ m¡t ‡lovˆk bezpodm¡ne‡nˆ od narozen¡. Hlas a mluva se d  cvi‡it. Proto, kdy‘ ©¡k te nˆco o ‡em jste p©esvˆd‡eni, nesm¡te se nechat p©ek©i‡et nˆjak˜m hlup kem, kter˜ se pr vˆ pokou¨¡ d t k dobru nˆco, co sly¨el v televizn¡ch novin ch a stejnˆ to dosud nepochopil. Mus¡te si umˆt zjednat soust©edˆn‚ poslucha‡e a v klidu se ke sv‚mu t‚matu vr tit. Nen¡ v–bec od vˆci, cvi‡it se sv˜mi bl¡zk˜mi obl¡benou olympi du ve sk k n¡ do ©e‡i, kdy v¡tˆz¡ ten, kter˜ dok zal mluvit nejd‚le bez p©eru¨en¡. D–razy a odpov¡daj¡c¡ intonaci dostanete touto metodou do krve t‚mˆ© bezbolestnˆ a je¨tˆ se v¨ichni dob©e pobav¡te.


Neschopnost soust©edit se


Rozut¡kan‚ my¨lenky stoj¡ tak‚ velmi ‡asto za vˆt¨inou ne£spˆch– v osobn¡ch kontaktech. Je mo‘n‚, ‘e jste mˆli ¨patn˜ den, nedostali obl¡benou drogu (t©eba i kafe nebo cigarety) nebo jste cestou na sch–zku autem p©ejeli psa. Ale nic z toho nesm¡ m¡t vliv na va¨i psychickou kondici.
  Ji‘ sta©¡ indov‚ dok zali ovl dat mozkov‚ vlny, jejich aktivitu a t¡m p©¡mo kontrolovat schopnost soust©edˆn¡. Nesoust©edˆnost nen¡ nic jin‚ho, ne‘li souvisl‚ zab˜v n¡ se vˆt¨¡m mno‘stv¡m podnˆt–, kter‚ ve sv‚ d‚letrvaj¡c¡ podobˆ m–‘e zp–sobit i stresov‚ efekty. To je vˆc, kter‚ je t©eba se zbavit. Proto si pov¡me o tom, co si lze p©edstavit pod slovy du¨evn¡ hygiena.
   To je takov˜ p©¡stup k probl‚m–m, kter˜ nedovoluje p©et¡‘en¡ po psychick‚ str nce. Negativn¡ podnˆty (tedy v¨echno to nep©¡jemn‚, na co m–‘e ‡lovˆk jenom vztekle nad vat a remcat, ale nic t¡m nezmˆn¡, ani se mu nijak v˜raznˆ neulev¡) je pot©eba potla‡ovat. A potla‡it je m–‘eme pokusit t©eba t¡m, ‘e se na nˆ sna‘¡me zapomenout, co‘ ov¨em nemus¡ b˜t v‘dy £spˆ¨n‚ ( tyto my¨lenky p©etrv vaj¡ formou obav a dˆs– v podvˆdom¡ a vyno©uj¡ se v nejm‚nˆ vhodn˜ch p©¡le‘itostech, kdy na nˆ nejsme p©ipraveni, jako nap©. ve snu nebo i jako asociace s nesouvisej¡c¡ situac¡, kter  v m nˆco p©ipomene ). Dal¨¡ mo‘nost, jak se tˆchto nep©¡jemn˜ch podnˆt– zbavit, je p©elakovat je takzvanˆ na r–‘ovo. I ty nejnep©¡jemnˆj¨¡ vˆci je mo‘n‚ vidˆt v £plnˆ jin‚m svˆtle, pokud se o to ‡lovˆk pokus¡.
  Zdra‘ili v m n jem ? To je nep©¡jemn‚. Ale ! Zdra‘ili ho i v¨em va¨im soused–m. I t‚ u©van‚ rodinˆ, kter  dˆl  v ¨ d–m t‚mˆ© neobyvateln˜m. Nem–‘ete kv–li nim sp t a jejich ‡ty©i dˆti v m pravidelnˆ rozb¡jej¡ okna. U‘ teƒ si na©¡kali, ‘e nebudou m¡t dost penˆz na n jem, tak‘e je tu ur‡it  nadˆje, ‘e to vzdaj¡, odstˆhuj¡ se nˆkam pry‡ a v domˆ bude klid. Nebo mohou za‡¡t kr st a ‡asem je t©eba v¨echny pozav¡raj¡. 
  To byl sice trochu nadsazen˜ p©¡klad, ale pro vysvˆtlen¡ podstaty p©elakov v n¡ fakt– zcela posta‡uje. T¡mto zp–sobem lze p©eklenout spoustu ran osudu, proto‘e jakmile si uvˆdom¡me, ‘e se v nich neocit me sami, okam‘itˆ je n m l‚pe. To je zcela v po© dku.
  Ale £plnˆ nejlep¨¡m ©e¨en¡m je d–slednˆ se vyh˜bat prost©ed¡, kter‚ ve v s vzbuzuje deprese, a kdy‘ u‘ se v nˆm ocitnete, sna‘te se pobavit absurdnost¡ cel‚ situace. Jako p©¡klad m–‘eme pou‘¡t t©eba j¡zdu v hromadn‚m dopravn¡m prost©edku, p©ecpan‚m vlaku ‡i autobuse. Samoz©ejmˆ, jakmile se stanete £spˆ¨n˜mi, nastoup¡te si tam jen tehdy, kdy‘ se budete cht¡t v‘¡t do pocit– a rozpolo‘en¡ pr–mˆrn˜ch a podpr–mˆrn˜ch lid¡, kte©¡ se roz‡iluj¡, ¨lapou po sobˆ, vynucuj¡ si p©ednost k sezen¡ v¨emi mo‘n˜mi i nemo‘n˜mi prost©edky a v–bec nastoluj¡ ve st¡snˆn‚m prostoru napjatou v le‡nou atmosf‚ru. P©itom v¨ichni vˆdˆli, do ‡eho jdou. Jezdit ve ¨pi‡ce m  sv  £skal¡. A v tuto chv¡li p©istoup¡te vy. Nez le‘¡ na tom, jestli jste ji‘ v tuto chv¡li £spˆ¨n˜m ‡lovˆkem. Na va¨em finan‡n¡m postaven¡ teƒ v–bec nez le‘¡. Jakmile jste tam vlezli, jste si v¨ichni rovni ( t‚mˆ© - ©idi‡ je na tom l‚pe ). A teƒ, m¡sto abyste prokleli tu situaci, kter  v s dohnala a‘ sem, zkuste se na to pod¡vat trochu z jin‚ho £hlu. P©edstavte si, ‘e jste milion ©, cel‚ dny se nud¡te ve sv‚ luxusn¡ vile, obklopen bohatstv¡m a blahobytem a tak du¨evnˆ str d te ve steriln¡m prost©ed¡. Dnes jste se poprv‚ po p–l roce na p r chvil zbavili ochranky a teƒ jste se v dokonal‚m p©evleku vydali mezi lidi. V¨e, co kolem sebe vid¡te, ji‘ nen¡ ka‘dodenn¡ samoz©ejmost¡. Pokuste se na to d¡vat zv¡dav˜m okem. V¨¡mejte si reakc¡ lid¡ na ka‘d‚ zast vce. Co dˆlaj¡ ti, co u‘ se nevejdou, o ‡em kdo mluv¡ a jak‚ jsou to kolikr t scestnosti. Vd˜chnˆte do sebe napjatou atmosf‚ru dopravn¡ho prost©edku. V‘dyŸ je to docela zaj¡mav‚. Ani v kinˆ v m nikdo nic tak dokonal‚ho nep©edvede, p©esto‘e tady herci pracuj¡ zadarmo. Ale jsou opravdov¡. Ka‘d˜ hraje s m sebe. P©i takov‚m pozorov n¡ se lehce odpout te od vlastn¡ch probl‚m– a nenesete stresov‚ skute‡nosti ani zdaleka tak tˆ‘ce, jak by se v m mohlo na prvn¡ pohled zd t.
  Dodr‘ov n¡ tˆchto hrub˜ch z sad du¨evn¡ hygieny a ob‡asn‚ tr‚nov n¡ schopnosti soust©edit se, kdy‘ se d–slednˆ zamˆ©¡te na ©e¨en¡ nˆjak‚ho ur‡it‚ho probl‚mu a ni‡¡m jin˜m se nenech te rozptylovat, dokud ho nevy©e¨¡te ( je to vˆc p©¡stupu, proto zde m m na mysli pouze d¡l‡¡ probl‚my a ne t©eba stavbu rodinn‚ho domku ), v m p©inese  mnohem ‡ist¨¡ a pr–zra‡nˆj¨¡ mysl, kter  nen¡ zat¡‘ena zbyte‡n˜mi emocemi a produkty podvˆdom¡ a mnohem snadnˆji se vyrovn v  se slo‘itˆj¨¡mi situacemi.


PamˆŸ

D  se p©edpokl da