64-bitové procesory byly donedávna dominantou serverů, kde jich mohlo být umístěno až několik desítek. V několika týdnech se ale objeví procesor osmé generace od AMD s jádrem Hammer, který díky architektuře x86-64 přinese podporu 64-bitových aplikací i do desktopů a pracovních stanic, přitom zůstane kompatibilní s 32-bitovým softwarem. Přesto ale tyto procesory až na pár výjimek (např. Opteron s jádrem SledgeHammer MP) nebudou konkurovat čistokrevným 64-bitovým procesorům jako Sun UltraSPARC III, HP Alpha 21364, IBM Power4 či v neposlední řadě Intel Itanium 2.
Po nepříliš povedené první generaci Itania s jádrem Merced se objevilo Itanium 2 „McKinley“, které už do serverového světa zasáhlo výrazněji. Dalším kouskem do rodiny bude procesor s jádrem Madison, o kterém jsme podrobně psali zde. Jenom stručně pro připomenutí – frekvence procesoru bude asi 1,5GHz, výrobní proces bude již pokročilejší 0,13mikronový a na čipu o velikosti 374mm2 bude celkem 410 milionů tranzistorů, z nichž drtivou většinu zabere až 6MB cache.
Brzy po vypuštění jádra Madison se objeví ještě jakási odlehčená verze s kódovým označením Deerfield, která bude vynikat hlavně lepší efektivitou s ohledem na spotřebu. Právě Deerfieldu by mohl konkurovat procesor AMD Opteron, který ovšem bude mít blíže jiným serverovým procesorům od Intelu, Xeonům s architekturou IA-32. A nakonec se v plánech společnosti Intel objevil ještě jeden procesor na rok 2004, a to další verze jádra Madison s 9MB cache a samozřejmě vyšší frekvencí apod.
Novinkou v roadmapě Intelu je jistě zpráva, že procesor Montecito, o kterém jsme slyšeli již dříve, bude podle prohlášení obsahovat dvě jádra. Znamená to, že jeden takový procesor bude levnější než dva s jediným jádrem a zároveň nebudou jednotlivé CPU komunikovat přes kolikrát pomalou systémovou sběrnici. Myšlenka dvou jader na jednom čipu není ale nová. Již na konci roku 2001 se objevil IBM Power4 s dvěma jádry a Sun Microsystems plánují podobné řešení na konec letošního roku (UltraSPARC IV). A podle analytiků zvládne dvě jádra i SledgeHammer. Jádro Montecito by se mělo objevit někdy v roce 2005.
Intel také, aby „pohrozil“ konkurenci, přišel s jedním zajímavým postupem. Protože IBM Power4 je sice jeden čip, ale vlastně dva procesory, musí si zákazníci pořizovat dvě licence. Intel takovou metodu zavrhl a bude jednat s čipem Montecito jako s jedním procesorem, což se pak ukáže jako úspora peněz. Na rozdíl od procesorů Madison, Madison II a Deerfield, které budou 0,13mikronové, přijde Montecito s 0,09mikronovým výrobním procesem.
Poměrně zajímavou informací je také, že všichni výše zmiňovaní nástupci jádra McKinley - Madison, Madison II, Deerfield i Montecito - budou pojmenovaní taktéž Itanium 2. Hlavně u Montecita je to z důvodu odlišně architektury zvláštní. Na rozdíl od desktopového trhu se bude také Intel u všech těchto procesorů držet stejné patice a čipových sad, takže půjde jednoduše upgradovat.
Bude zajímavé sledovat, jak se tyto procesory prosadí na náročném 64-bitovém trhu. Itanium bylo víceméně propadák a Itanium 2, přestože je velice povedené se zatím také netěší tak velké podpoře, jak by si jistě Intel přál. Až začnou vývojáři podporovat Itanium i ze strany software, stane se teprve vážným konkurentem procesorů od Sun, HP a IBM
Zdroj: ZDNet