Generace Mßjovc∙ a jejφ p°φnos ΦeskΘ literatu°e Autor: Ji°φ Pravda Obecnß charakteristika doby - 1859 - prohranß vßlka s Itßliφ (konec bachovskΘho absolutismu) - 1860 - vydßnφ °φjnovΘho diplomu (p°φslib konstituΦnφ monarchie) - 1867 - Rakousko-UherskΘ vyrovnßnφ (dualismu = toto vyrovnßnφ zhorÜilo situaci v ╚echßch a na Slovensku - germanizace, ma∩arizace) Mßjovci - 1857 - vydßnφ almanachu Mßj jeho₧ zakladatelem byl Josef Barßk a hl. autorem a organizßtorem byl Vφt∞zslav Hßlek a ostatnφmi autory byli - Jan Neruda, Bo₧ena N∞mcovß, Adolf Heyduk, Karel Sabina, Josef Vßclav FriΦ, Vßclav èolc a Rudolf Mayer Program Mßjovc∙ 1) Odvrat od minulosti k p°φtomnosti 2) Snaha o zobrazenφ reßlnΘ skuteΦnosti 3) èirÜφ rozhled po evropskΘ kultu°e 4) Volßnφ po um∞leckΘ svobod∞ Jan Neruda (1834-1891) - narodil se v ┌jezdsk²ch kasßrnßch - vystudoval akademickΘ gymnßzium a potΘ se sna₧il vystudovat prßva - studium nedokonΦil a zaΦal pracovat jako novinß° Poezie - H°bitovnφ kvφtφ (1855) - tato sbφrka nebyla p°ijata ani kritikou, ani nejbli₧Üφmi p°ßteli - Knihy verÜ∙ (1868) - nap°. O mamince - Pφsn∞ kosmickΘ (1878) - snaha o poznßnφ vesmφru - projevuje se vliv v∞dy a techniky - kladnΘ perspektivy v²voje lidskΘ spoleΦnosti - Balady a romance (1883) - ProstΘ motivy (1883) - tato sbφrka je rozd∞lena do Φty°ech Φßstφ podle roΦnφch obdobφ - kolob∞h ₧ivota Φlov∞ka - Zp∞vy pßteΦnφ (1896) - sbφrku uspo°ßdal Jaroslav Vrchlick² Prozaickß dφla - Arabesky (1876) - povφdky z MalΘ strany - Povφdky malostranskΘ (1878) Novinß°skß Φinnost - Fejetony (kolem 2000 exemplß°∙) - nap°. 1. Mßj 1890 - je to o prvnφ oslav∞ svßtku prßce Vφt∞zslav Hßlek (1835-1874) - VeΦernφ pφsn∞ (1859) - obsahuje drobnΘ lyrickΘ bßsn∞ p°φstupnΘ pφs≥ovΘ formy - jeho milostnß lyrika vychßzela z osobnφho pro₧itku Ü¥astnΘ lßsky k dφvce ze zßmo₧nΘ rodiny, kterß pozd∞jÜφm s≥atkem zabezpeΦila existenΦn∞ bßsnφka - Pohßdky z naÜφ vesnice (1874) - sbφrka zachycuje humornΘ (Husar, èotek, Postilion) i smutnΘ a₧ tragickΘ chvφle ₧ivota venkovsk²ch lidφ (Dra₧ba, V lomech) - Muzikantskß liduÜka (1861) - nejzda°ilejÜφ povφdka - smutn² p°φb∞h dφvky, kterß donucena pro penφze k neÜ¥astnΘmu s≥atku se pomßtne na rozumu - tvo°φ vesnickΘ povφdky, kterΘ znamenajφ vrchol prozaickΘho um∞nφ - Na statku a v chaloupce (1871), Pod dut²m stromem (1872) - ob∞ majφ podobnou konstrukci - neradostn² ₧ivot, idylickΘ Üt∞stφ, chamtivost bohat²ch, lßska a ₧ivot v souladu s p°φrodnφmi zßkony u chud²ch - Na vejminku (1873) - dot²kß se tragick²ch d∙sledk∙, k nim₧ vede z°izovßnφ v²minku, probouzejφcφ v d∞tech bezcitnot v∙Φi star²m rodiΦ∙m - Hßlek v∞noval v pr≤ze pozornost i m∞stskΘmu prost°edφ - Poldφk Ruma° (1873) - jedna z jeho nejlepÜφch povφdek - vypravuje dojemn² p°φb∞h o podskalskΘm pφska°i, kter² se ob∞tav∞ starß o chlapce ₧eny, kterou kdysi neÜ¥astn∞ miloval - povidka zd∙raz≥uje citovou uÜlechtilost prostΘho Φlov∞ka Karolφna Sv∞tlß (1830-1899) - vl. jmΘnem Kate°ina Rottovß - Φerpß lßtku z prost°edφ pra₧skΘ m∞Ü¥anskΘ a aristokratickΘ spoleΦnosti - postavila se kriticky k sv∞tu, kter² p°φliÜ dob°e znala z vlastnφho domova i z jin²ch m∞Ü¥ansk²ch sal≤n∙, pobu°ovalo ji mravnφ pokrytectvφ tΘto spoleΦnosti, sobectvφ rodiΦovskΘ autority i nesmyslnß v²chova dφvek, jak ji sama okusila - p°φznaΦn² rys jejφ celΘ dalÜφ tvorby - uÜlechtile a ob∞tav∞ mravnφ poslßnφ ₧ensk²ch hrdinek - um∞lecky nejv²znamn∞jÜφ souΦßst dφla Sv∞tlΘ, jejφ vesnickß pr≤za, je vesm∞s nßm∞tov∞ umφst∞na do PodjeÜt∞dφ - nejv∞tÜφ ·sp∞ch u Φtenß°∙ m∞ly jeÜt∞dskΘ romßny (zßvaznß problematika, psychologicky vykreslenφ hrdinovΘ a dramaticky komponovan² d∞j) - Vesnick² romßn (1867) - vypravuje o neÜ¥astnΘm man₧elstvφ AntoÜe Jirovce, kter² p°iÜel jako Φeledφn na statek a o₧enil se s ovdov∞lou rychtß°kou - K°φ₧ u potoka (1868) - tento romßn vyprßvφ o EviΦce, kterß po velkΘm sebezap°enφ a ob∞tavosti zbavφ rod Potock²ch kletby, kdy₧ se z°ekne lßsky k bratrovi svΘho mu₧e - KanturΦice - romßn v²chovnΘho vlivu lßsky venkovskΘ dφvky Enefy k Otφkovi, kter² za studiφ podlehl svobodßm velkΘho m∞sta a teprve oΦistn²m vlivem lßsky se mravn∞ obrodφ - Frantina Jakub Arbes (1840-1914) - stal se redaktorem Nßrodnφch list∙ - nejhodnotn∞jÜφ Φßstφ Arbesovy tvorby je romaneto (nßzev pochßzφ od Nerudy a oznaΦuje romßnovou skladbu menÜφho rozsahu, v nφ₧ prostupujφ d∞j ·vahy v∞deckΘ, filozofickΘ a socißlnφ) - v Arbesov²ch romanetech vystupujφ v²st°ednφ hrdinovΘ, kte°φ se ocitajφ uprost°ed neobvykl²ch a Φasto a₧ p°φÜern²ch scenΘriφch - ╧ßbel na sk°ipce - Uk°i₧ovanß - Svat² Xaverius - v t∞chto romanetech triumfuje rozum nad nßbo₧enskou vφrou - èφlen² Job - Advokßt chu∩as∙ - v t∞chto romanetech se soust°e∩uje na problΘm neuznanΘho, vyjφmeΦnΘho jedince, ubφjenΘho stφsn∞n²mi podmφnkami - Kandidßti existence - v tomto romßnu se objevujφ myÜlenky utopickΘho socialismu - lφΦφ se v n∞m skupina mlad²ch idealist∙, kte°φ cht∞jφ uskuteΦnit myÜlenky utopickΘho socialismu v praxi - jeden z nich se stane pozd∞ji majitelem pr∙myslovΘho zßvodu a dovolφ svΘmu p°φteli, aby zkusil uskuteΦnit svΘ plßny - pokus byl odsouzen k nezdaru, proto₧e v tovßrnφkovi zvφt∞zφ nakonec ziÜtn² kapitalista - ètrajchpudlici - romßnem m∞l zachytit pra₧skΘ d∞lnictvo p°ed r. 1848 Adolf Heyduk (1835-1923) - nerud∙v p°φtel a nadÜen² stoupenec ΦeskoslovenskΘ vzßjemnosti, jφ₧ v∞noval n∞kolik sbφrek - Cimbßl a housle (1876) - sbφrka byla citov²m vyznßnφm lßsky ke Slovensku - pφs≥ovß forma verÜ∙, scΘny ze slovenskΘho lidovΘho ₧ivota - sbφrka vzbudila nadÜen² ohlas na Slovensku Gustav Pfleger Moravsk² (1833-1875) - vynalo₧il mnoho ·silφ na vytvo°enφ ΦeskΘho romßnu - jeho hrdinovΘ, pojatφ autobiograficky, zt∞les≥ujφ autorovy citovΘ problΘmy (v∞tÜinou jsou to zklamanφ osam∞lφ jedinci, kte°φ se marn∞ pokouÜejφ vytrhnout z prost°edφ, v n∞m₧ ₧ijφ) - Z malΘho sv∞ta (1864) - romßn je z prost°edφ tovßrnφch d∞lnφk∙ - autor v romßnu sleduje vztah Φesk²ch lidov²ch vrstev k n∞mc∙m, avÜak drastickΘ scΘmy vyko°is¥ovßnφ d∞lnφk∙ ve smφchovsk²ch kartounkßch, jejich ₧ivo°enφ i ₧iveln² odpor, kter² je vede k niΦenφ stroj∙, daly dφlu zcela jinΘ vyzn∞nφ