Strukturovßnφ text∙ - styly

Druhß kapitola o CSS je odboΦkou -- zab²vß se obecnou problematikou styl∙ textu. Nastφnφm, k Φemu je to v∙bec dobrΘ, p°iΦem╛ si v╣imnu i t°eba i textov²ch editor∙ typu Wordu. A zaΦnu p°φkladem strukturovanΘho textu.

P°φklad s nadpisy

V∞t╣ina seri≤zn∞j╣φch text∙ mß nadpis. Tento text mß kup°φkladu nadpis "Strukturovßnφ text∙ - styly". Dßle existujφ podnadpisy, kterΘ v∞t╣inou uvßd∞jφ kapitoly nebo d∙le╛it∞j╣φ odstavce. Tento odstavec mß podnadpis "P°φklad s nadpisy". Text s nadpisy a podnadpisy je nejjednodu╣╣φ a nejΦast∞j╣φ p°φklad strukturovanΘho textu. Vizte diagram:

              Nadpis 1. ·rovn∞
                     |
  ---------------------------------------
  |                  |                  |
text          Nadpis 2. ·rovn∞   Nadpis 2. ·rovn∞
                     |                  |
       -----------------------        text
       |                     |
     text             Nadpis 3. ·rovn∞
                             |
                           text

Diagram nenφ p°esn² ani vyΦerpßvajφcφ. Mß pouze ilustrovat, jak²m zp∙sobem mohou b²t strukturovßny odstavce s nadpisy a textem. ┌rovnφ nadpis∙ m∙╛e b²t libovoln∞ mnoho (HTML jich nap°φklad podporuje 6), ale z°φdka se pou╛ijφ vφce jak t°i. Ostatn∞ p°φli╣ mnoho ·rovnφ nadpis∙ p∙sobφ matoucφm dojmem. Aby Φtenß° poznal, jakΘ ·rovn∞ je ten kter² nadpis, jsou odli╣n∞ formßtovßny (velikost pφsma, font, odsazenφ, barva atd.) -- a to zpravidla tak, aby ·rov≥ov∞ vy╣╣φ nadpis byl v²razn∞j╣φ ne╛ ni╛╣φ; v╣echny nadpisy jsou pak v²razn∞j╣φ ne╛ b∞╛n² text.

Pojem stylu

Ne╛ budu uvßd∞t dal╣φ p°φklady strukturovan²ch text∙, °eknu n∞co teoretickΘho, toti╛ svoji definici stylu textu:
Dva kusy textu majφ r∙zn² styl, pokud se logicky li╣φ jejich role p°i p°edßvßnφ informace. Dva r∙znΘ styly se obvykle li╣φ formßtovßnφm.

Nap°φklad text nadpisu mß jin² styl ne╛ normßlnφ text, proto╛e se z°ejm∞ li╣φ jeho "role" v textu: nadpis mß uvozovat nßsledujφcφ obsah -- normßlnφ text je onφm vlastnφm obsahem. Nadpis a text jsou zpravidla odli╣n∞ formßtovßny.

P°φklady styl∙ textu

Styly nejsou jen nadpisy a normßlnφ text, zde jsou dal╣φ nßhodnΘ p°φklady:

• Chci-li v textu n∞co zv²raznit, pou╛iji tuΦnΘ pφsmo. Zv²razn∞n² text je pak vlastn∞ v jinΘm stylu, proto╛e krom∞ obsahovΘ role mß tΘ╛ ·lohu upoutat Φtenß°e nebo mu n∞co zd∙raznit.
• Poznßmka pod Φarou nepat°φ do b∞╛nΘho textu, mß roli dopl≥ujφcφ. Proto je z°ejm∞ v jinΘm stylu. P°i formßtovßnφ se zpravidla tiskne men╣φm pφsmem a umis╗uje se na konec strßnky nebo kapitoly.
• Popisek obrßzku nepat°φ p°φmo do textu, jeho role je uvozovat obrßzek. Mφvß men╣φ pφsmo a je umφst∞n pod obrßzkem.
• Zßhlavφ tabulky b²vß n∞jak²m zp∙sobem zv²razn∞nΘ, aby bylo jasnΘ, ╛e pojmenovßvß sloupce tabulky.
• HypertextovΘ odkazy se zobrazujφ podtr╛enΘ a jinou barvou, aby bylo z°ejmΘ, ╛e se na n∞ dß klikat.
• Odrß╛ky se v textu pou╛ijφ, kdy╛ mß b²t Φtenß°i z°ejmΘ, ╛e Φte r∙znΘ mo╛nosti nebo p°φklady.

Dal╣φ p°φklady

A tak dßle, styl∙ existuje velmi mnoho. Chcete-li si najφt dal╣φ p°φklady styl∙, otev°ete si n∞jakΘ seri≤znφ noviny. Krom∞ r∙zn²ch ·rovnφ nadpis∙ najdete podtitulky, nadtitulky, podpisy autor∙, popisky tabulek a graf∙, tirß╛, ·vodnφk, reklamy, sloupeΦek s obsahem listu, Φφsla stran a jinΘ zvlß╣tnφ styly. Skoro v╣echny jsou formßtovßny jinak ne╛ b∞╛n² text.

K Φemu to je dobrΘ?

Jednotn² vzhled text∙

Je dobrΘ, kdy╛ nap°φklad v╣echny nadpisy stejnΘ ·rovn∞ vypadajφ stejn∞, pφsmo mß v╛dy stejn² font a podobn∞. Kdo nev∞°φ, pro toho mßm t°i d∙vody:

1. Je to hezkΘ. Vß╛n∞. P°eplßcanΘ nebo p°φli╣ chudΘ dokumenty p∙sobφ amatΘrsky.
2. ╚tenß° se m∙╛e snßze orientovat, pokud pochopφ formßtovacφ konvence. Brzy poznß, co je podnadpis nebo poznßmka atd.
3. Rychlß identifikace textu podle jednotnΘho rßzu v╣ech souvisejφcφch text∙. Jß nap°φklad poznßm druh novin u╛ jenom podle pou╛itΘho pφsma a papφru. TakovΘ rozpoznßnφ je obzvlß╣t∞ d∙le╛itΘ na Internetu, kde Φasto nenφ poznat, na jak²ch strßnkßch zrovna brouzdßm.

Snadno se to pφ╣e

Autor nemusφ p°i psanφ v∙bec p°em²╣let nad tφm, jak² font nebo velikost pou╛ije -- staΦφ, kdy╛ text∙m p°i°adφ n∞jak² styl. T°eba °ekne "tohle bude nadpis".

Jak bude styl vypadat, m∙╛e rozhodnout pozd∞ji (m∙╛e to rozhodnout a╛ sazeΦ / grafik), nebo m∙╛e pou╛φt star╣φ ╣ablonu. Cel² vzhled text∙ se pozd∞ji m∙╛e snadno m∞nit p°edefinovßnφm styl∙.

Ale hlavn∞:

V╣echny modernφ textovΘ editory podporujφ definici a u╛φvßnφ jednotn²ch styl∙. Stejn∞ tak jazyk HTML, o to vφce ve spojenφ s CSS.

Jak to d∞lat ╣patn∞

Snad v╣ichni p°i psanφ pou╛φvßme nadpisy. V∞t╣ina se i sna╛φ mφt je stejnΘ -- urΦit²m pφsmem, tuΦnΘ, velkΘ t°eba 16 bod∙. Mnozφ na to jdou ·pln∞ ╣patn∞ -- p°i psanφ ud∞lajφ nov² odstavec, napφ╣ou text a pak jej ruΦn∞ a postupn∞ zformßtujφ do ╛ßdanΘ podoby. To samoz°ejm∞ jde. N∞kdy je to tak lep╣φ. Ale jsou s tφm spojenΘ t°i problΘmy:

• N∞kdy se n∞co p°ehlΘdne a zformßtuje ╣patn∞.
• Je to relativn∞ pracn∞j╣φ, zejmΘna u del╣φch text∙.
• Horor zaΦφnß, pokud se to mß m∞nit. Kdy╛ mßm v textu dvacet mezinadpis∙ velk²ch 16 bod∙ a chci je zm∞nit na 18i bodovΘ, je to zßhul.

Tomuto zp∙sobu stylovßnφ se °φkß p°φm² formßt a prakticky to ╛ßdnΘ po°ßdnΘ stylovßnφ nenφ.

Jak to d∞lat lΘpe

PraktickΘ stylovßnφ se d∞lß ve dvou krocφch.

• Jednφm z nich je stylovßnφ p°i psanφ textu -- tehdy se staΦφ rozhodnout, co bude t°eba nadpis, co podnadpis, co poznßmka atd. P°itom se nenφ t°eba starat o v²sledn² vzhled.
• Druh² krok je nadefinovßnφ formßtu styl∙, nebo se lze rozhodnout pro pou╛itφ n∞jakΘ ji╛ hotovΘ kolekce styl∙ -- ╣ablony (v CSS zvanΘ stylopis, anglicky stylesheet).

V╣echny modern∞j╣φ textovΘ editory umo╛≥ujφ snadnΘ stylovßnφ p°i psanφ. Nap°φklad Word 95, FP Editor a FP Express.

Ka╛d² styl mß svoje jmΘno, kterΘ jej jednoznaΦn∞ identifikuje. Dßle mß sadu formßtovacφch vlastnostφ, kterΘ urΦujφ, jak bude text vypadat. Nap°φkla jß mßm ve Wordu styl "Nadpis 1" pφsmem Times New Roman, 20 bod∙ velkΘ, tuΦnΘ, zarovnanΘ na st°ed.

⌐ablony a stylopisy

╚lov∞k by se zblßznil, kdyby m∞l pro ka╛d² dokument znovu deklarovat vlastnosti styl∙. Proto existujφ ╣ablony (na webu stylopisy) -- to jsou vlastn∞ kolekce n∞kolika styl∙, kterΘ se k sob∞ navzßjem hodφ. S programy b²vajφ dodßvßny n∞jakΘ ╣ablony, lep╣φ je ale tvo°it si vlastnφ (kdy╛tak je to v helpce k tomu programu).

V ka╛dΘm programu je n∞jakß p°ednastavenß (defaultnφ) ╣ablona, kterß se pou╛ije, pokud nenφ °eΦeno jinak. TakovΘ ╣ablony obsahujφ jen velmi mßlo zßkladnφch styl∙, toti╛ jenom normßlnφ text a pßr ·rovnφ nadpis∙. I InternetovΘ prohlφ╛eΦe majφ n∞jak² p°ednastaven² zp∙sob zobrazovßnφ zßkladnφch styl∙.

Technologie CSS umo╛≥uje tento p°ednastaven² zp∙sob zobrazovßnφ HTML soubor∙ m∞nit a definovat dal╣φ vlastnφ styly.

Dal╣φ: CSS prakticky. P°edchozφ: ·vod do CSS
Vizte tΘ╛: t°φdy a identifikßtory v HTML, o co jde na webu -- obsah/forma, stylistika strßnek

O tvorb∞, ·dr╛b∞ a zlep╣ovßnφ internetov²ch strßnek. Zßklady HTML CSS FrontPage Hledßnφ