R∙znΘ prohlφ╛eΦe

V Φem je problΘm - ProΦ to tak je - SouΦasnΘ prohlφ╛eΦe - Standard, nebo optimalizace? - Metoda pokusu a opravy - Metoda znalostφ verzφ HTML - Rozli╣enφ obrazovky - KonkrΘtn∞

V Φem je problΘm?

Stejnß strßnka se m∙╛e v r∙zn²ch prohlφ╛eΦφch zobrazit diametrßln∞ odli╣n∞. ZaΦφnajφcφ Internetovφ auto°i na to nejsou psychicky p°ipraveni, ale je to opravdu tak. Na Internetu nevφm, jak² prohlφ╛eΦ m∙j Φtenß° pou╛φvß, proto nemß cenu specializovat se na jeden typ prohlφ╛eΦe a strßnky ladit jen pro n∞j. Pokusφm se nastφnit nejΦast∞j╣φ problΘmy a jejich °e╣enφ. Ale nap°ed krßtk² historick² ·vod.

ProΦ to tak je

Internet se vyvφjφ neuv∞°iteln∞ rychle. Podobn∞ dynamicky se p°etvß°el jazyk HTML, tak aby umo╛≥oval za°azovat do strßnek novΘ a novΘ v∞ci. 

Je z°ejmΘ, ╛e star╣φ prohlφ╛eΦe neumo╛≥ovaly stejnΘ zobrazenφ strßnek jako prohlφ╛eΦe modernφ, proto╛e v dob∞ vzniku star╣φch prohlφ╛eΦ∙ se prost∞ nev∞d∞lo, jak se budou strßnky psßt za pßr let. N∞co samoz°ejm∞ z∙stalo stejnΘ, ale nov∞j╣φ, slo╛it∞j╣φ v∞ci a novΘ tagy starΘ prohlφ╛eΦe zobrazovat neum∞jφ. A je tu je╣t∞ dal╣φ problΘm:

Krom∞ oficißlnφ verze jazyka existujφ r∙znΘ nßvrhy na jeho roz╣φ°enφ. V²robci prohlφ╛eΦ∙ (zejmΘna Microsoft) se sna╛φ do sv²ch prohlφ╛eΦ∙ zabudovat podporu nestandardnφch v∞cφ, kterΘ jsou teprve v nßvrhu. (Sna╛φ se, aby webovφ auto°i tvo°ili strßnky hlavn∞ pro jejich prohlφ╛eΦ a nabφzejφ jim p°i tom novΘ mo╛nosti.) ╚ili jazyk HTML je vlastn∞ zßvisl² na prohlφ╛eΦi, kter² pou╛φvß Φtenß° (klient).

SouΦasnΘ prohlφ╛eΦe

V roce 2002 lze potkat tyto prohlφ╛eΦe:

Internet Explorer (IE)

Proto╛e nejroz╣φ°en∞j╣φm prohlφ╛eΦem je Internet Explorer, staΦφ v∞t╣inou strßnky ladit pro n∞j a v ostatnφch prohlφ╛eΦφch jenom trochu zkontrolovat, jestli to funguje. 

DobrΘ verze Internet Exploreru jsou od Φty°ky v²╣e. Li╣φ se pouze v detailech (zejmΘna interpretace blokov²ch CSS vlastnostφ, roz╣φ°enφ CSS a JavaScriptu). Jßdro IE se jmenuje Mozaic. 

Do jednoho poΦφtaΦe se dß instalovat pouze jedna verze Internet Exploreru. Kdo se hodn∞ sna╛φ, nacpe tam nanejv²╣ Φty°ku a p∞tku zßrove≥ (ta p∞tka se musφ opatrn∞ instalovat s n∞jak²m patchem). InstalaΦky najdete v instalaci Windows, po obchodech zdarma na CD a je to takΘ ke sta╛enφ na www.microsoft.com, pop°. na www.microsoft.cz. 

Netscape (NN)

Nejhor╣φm souΦasn²m prohlφ╛eΦem je Netscape 4. Pou╛φvajφ jej zejmΘna nep°ßtel╣tφ webmaste°i a kritici, kdy╛ cht∞jφ dokßzat, ╛e mßte ╣patn∞ ud∞lanΘ strßnky. Chybuje a padß. Nelze na n∞j ale zcela zanev°φt, proto╛e jej pou╛φvß spousta u╛ivatel∙ Linuxu. Na╣t∞stφ pro Linux nynφ u╛ existujφ prohlφ╛eΦe Mozilla a Konqueror, tak╛e brzo budeme moci Netscape 4 ignorovat.

Prßv∞ v²vojovou verzi Mozilly p°ejal Netscape a ud∞lal z nφ prohlφ╛eΦ Netscape 6. Jßdrem je Gecko. V²vojovß verze Mozilly je ke sta╛enφ na www.mozilla.org, Netscape 6 na www.netscape.com, kde jsou tΘ╛ archivnφ star╣φ verze.

Alternativnφ prohlφ╛eΦe

• Opera 5 je velmi dobr² prohlφ╛eΦ, kter² ale n∞kdy neumφ zobrazit korektn∞ Φe╣tinu. ⌐estka to u╛ umφ. Stßhn∞te si na www.operasoftware.com
• Arachne (nebo jak se to pφ╣e) mß dv∞ fantastickß specifika: je p∙vodn∞ Φesk² a je pro dos. Nemßm s nφm ╛ßdnΘ zku╣enosti.
• Amaya, kterou vyvφjφ skupina W3C (konsorcium pro standardizaci Internetu) je snad nejhor╣φ prohlφ╛eΦ, kter² jsem vid∞l.
• TextovΘ prohlφ╛eΦe Linx a Lynx jsou velmi oblφbenΘ mezi u╛ivateli Unix∙ a Linux∙.
• Linuxov² Konqueror je fajn.

Star╣φ verze

ObΦas se objevujφ trojkovΘ verze Exploreru a Netscapu, zejmΘna jako relikty na poΦφtaΦφch z let 1995 a 1996. Modernφ v∞ci (styly apod.) nepodporujφ (nebo ╣patn∞). Webmaster by se zblßznil, kdyby m∞l myslet i na tyto prohlφ╛eΦe. Za uspokojiv² v²sledek se tedy pova╛uje, pokud jsou v nich strßnky alespo≥ ΦitelnΘ. 

Standard, nebo optimalizace?

Kdo d∞lß internetovΘ strßnky, dostane se velmi brzy p°ed dilema:

• Mßm d∞lat chudΘ, "standardnφ" strßnky, kterΘ se dob°e zobrazφ ve v╣ech prohlφ╛eΦφch,
• nebo mßm strßnky odladit pro jeden druh prohlφ╛eΦe (optimalizovat) a pak se jenom modlit, aby se to jinde zobrazilo sprßvn∞?

V∞t╣ina amatΘr∙ volφ druh² postup. 

(N∞kte°φ dokonce pφ╣φ "tyto strßnky jsou optimalizovßny pro ten a ten prohlφ╛eΦ". U╛ivatelΘ ostatnφch nech╗ si trhnou nohou, jß za nic nemohu. Nepi╣te to tam! Je to pakßrna. Kdo mß sprßvn² prohlφ╛eΦ, je v pohod∞, kdo mß ╣patn², ten si kv∙li vßm nebude stahovat jin².)

Pokud by bylo na v²b∞r jen mezi t∞mito dv∞ma p°φstupy, bylo by dobrΘ dr╛et se jednoduch²ch, standardnφch postup∙ a ╛ßdnΘ ╣φlenosti do strßnek neza°azovat. To v∙bec nenφ ╣patnß cesta! Existujφ ale i jinΘ metody.

Metoda pokusu a opravy

Autor ud∞lß krßsnΘ strßnky optimalizovanΘ pro jeden prohlφ╛eΦ a pak si to zkou╣φ zobrazovat v jin²ch. Najde-li chybu, n∞jak ji opravφ. To je v²bornß metoda, leΦ p°φli╣ pracnß.

Metoda znalosti verzφ HTML

Autor, kter² vφ, co m∙╛e a nem∙╛e pou╛φt, je na tom nejlΘpe. Pokud vytvo°φ na strßnce n∞co, co by se ve star╣φch prohlφ╛eΦφch zobrazilo ╣patn∞, ud∞lß to tak, aby se v nich zobrazilo alespo≥ n∞co. NejlΘpe je vyu╛φt p°itom CSS styly. Je to t∞╛kΘ na znalosti, ale jedinΘ v╣eobecnΘ.

Rozli╣enφ obrazovky

Kdy╛ d∞lßm d∙kladn∞ji upravenΘ strßnky, Φasto breΦφm nad tφm, ╛e nevφm, jakΘ rozli╣enφ bude m∙j Φtenß° pou╛φvat. Mßm d∞lat pro rozli╣enφ 1024 bod∙ na °ßdek nebo jenom 800? Nebo mΘn∞? Jsou jen Φty°i zp∙soby °e╣enφ, ka╛d² mß ale chyby.

1. Ned∞lat d∙kladn∞ graficky upravenΘ strßnky nebo je d∞lat tak ╣ikovn∞, aby na ╣φ°ce nezßle╛elo (ud∞lat je "gumovΘ").
2. N∞jak²m skriptem si zjistit, jakΘ rozli╣enφ klient pou╛φvß a p°epnout jej na danou strßnku. Chce to mφt vφce verzφ strßnky a dobrΘho programßtorskΘho ducha. ⌐patn∞ se to aktualizuje, neb je t°eba m∞nit vφce strßnek najednou.
3. Uzav°φt celou strßnku do tabulky s pevnou ╣φ°kou (nejΦast∞ji 760 bod∙). Pomaleji se to zobrazuje a je s tφm vφce prßce. Odporuje to duchu HTML.
4. Ud∞lat strßnku "optimalizovanou" pro urΦitΘ rozli╣enφ, ostatnφ a╗ si trhnou nohou.

Zßv∞r: doporuΦuji p°φstup Φφslo jedna, pokroΦilej╣φm t°i (tabulku).

KonkrΘtn∞

Mßm zku╣enosti s n∞kolika prohlφ╛eΦi. Pokusφm se popsat, co kter² podporuje. Bez zßruky, jsem amatΘr a d∞lßm jenom pokusy.

Prohlφ╛eΦe IE 4, 5 a 6 se krom∞ detailnφch rozdφl∙ v zobrazenφ blokov²ch CSS styl∙ v niΦem neli╣φ. Obecn∞ lze °φci, ╛e IE 5 a 6 je v podpo°e CSS o dost lep╣φ ne╛ Φty°ka.

Toto je konec zßkladnφho kurzu. P°edchozφ: Editory
Vizte tΘ╛: formßtovacφ chyby, ·plnΘ zaΦßtky, design pomocφ tabulek, zßpis stylu pro r∙znΘ prohlφ╛eΦe, omezenφ CSS

DoporuΦenΘ pokraΦovßnφ: Obrßzky nebo Odkazy nebo Tabulky nebo Rßmy nebo CSS

O tvorb∞, ·dr╛b∞ a zlep╣ovßnφ internetov²ch strßnek. Zßklady HTML CSS FrontPage Hledßnφ