Co je to GIS

Zßkladnφ principy

V∞t╣ina objekt∙ a jev∙ reßlnΘho sv∞ta se vyskytuje na n∞kterΘm mφst∞ zemskΘho povrchu(nap°. strom, d∙m, °eka) nebo mß vztah k n∞kterΘmu mφstu na zemskΘm povrchu(obΦan mß n∞kde trvalΘ bydli╣t∞, v²robek byl vyroben v urΦitΘ tovßrn∞). Zßrove≥ se tyto objektyvyskytujφ v danΘm prostoru spoleΦn∞ s mnoha dal╣φmi objekty a navzßjem se ovliv≥ujφ (nap°. hlukemze silnice jsou posti╛eni obyvatelΘ v domech do urΦitΘ vzdßlenosti, komφn zamo°φ zplodinami urΦitΘ·zemφ, prosperita prodejny zßvisφ mimo jinΘ i na jejφ poloze a mno╛stvφ potencißlnφch zßkaznφk∙ v okolφ).Proto znalost umφst∞nφ a vzßjemn²ch prostorov²ch souvislostφ mezi objekty je velmi v²znamnß a m∙╛e sehrßt d∙le╛itou roli v °ad∞ obor∙ lidskΘ Φinnosti, od nßvrhu umφst∞nφ jadernΘ elektrßrny a╛ po nßvrh obchodnφ sφt∞ a vyhodnocovßnφ jejφ ·sp∞╣nosti.

Prakticky to znamenß, ╛e v na╣ich datech v poΦφtaΦi musφme mφt zaznamenßno obojφ souΦasn∞, tj. jak vlastnφ ·daje o objektu, tak ·daje o jeho poloze. Tomuto typu dat °φkßme geografickß (nebo prostorovß) data a poΦφtaΦovΘmu systΘmu, kter² umo╛≥uje uklßdat a vyu╛φvat takovß data °φkßme geografick² informaΦnφ systΘm.

S jednoduch²mi prostorov²mi daty m∙╛e pracovat i mnoho ╣iroce pou╛φvan²ch poΦφtaΦov²ch program∙, jako jsou databßze, tabulkovΘ procesory, statistickΘ programy nebo programy pro technickΘ kreslenφ (CAD). V Φem se tedy li╣φ GIS od t∞chto program∙?

Nap°φklad mßme v databßzi nßsledujφcφ tabulku, udßvajφcφ polohu a poΦet obyvatel m∞st:

TradiΦnφ databßze nebo tabulkov² procesor dokß╛e odpov∞d∞t na dotazy typu Jak² je pr∙m∞rn² poΦet obyvatel v t∞chto m∞stech? , KterΘ m∞sto le╛φ nejsevern∞ji (kterΘ mß nejv∞t╣φ zem∞pisnou ╣φ°ku)? nebo Jakß je vzdßlenost dvou vybran²ch m∞st? .Jde o dotazy,kde k vyhledßnφ odpov∞di postaΦφ prohledat jednotlivΘ zßznamy v databßzi. Co novΘho tedy p°inß╣φ geografick² informaΦnφ systΘm?

Pro nalezenφ odpov∞di na p°edchozφ dotazy postaΦφ prohledat jednotlivΘ zßznamy v databßzi, p°φpadn∞ si databßzi set°φditnebo provΘst s ·daji ve vybran²ch zßznamech jednoduch² v²poΦet.

V praxi se v╣ak Φasto vyskytuje pot°eba znßt odpov∞∩ i na slo╛it∞j╣φ otßzky, kterΘ takto jednodu╣e °e╣it nelze. Nap°φklad Jakß m∞sta le╛φ ve vzdßlenosti 100 km od vybranΘho m∞sta a kolik v nich je celkem obyvatel? , Kterß m∞sta le╛φ ve vzßjemnΘ vzdßlenosti 200 km? , KterΘ v╣echny budovy postavenΘ p°ed rokem 1930 le╛φ do 200 metr∙ od pravΘho b°ehu °eky na svahu men╣φm ne╛ 5%? apod.. Pov╣imn∞te si, ╛e v t∞chto otßzkßch jsou kombinovßny dotazy na vlastnosti objekt∙ s dotazy na jejich polohu a jejich vztah k dal╣φm objekt∙m.Pro zodpov∞zenφ t∞chto otßzek je ji╛ t°eba pou╛φt specializovan² program GIS. GIS tyto otßzky dokß╛e vy°e╣itprßv∞ proto, ╛e mß nejen mnohem rozsßhlej╣φ mo╛nosti pro prßci s ·daji o poloze jednotliv²ch objekt∙, ale takΘ umφ pracovat s ·daji o jejich vzßjemn²ch prostorov²ch vztazφch neboli topologiφ. A navφc GIS podß tazateli odpov∞∩ formou p°ehlednΘ mapy.

Je z°ejmΘ, ╛e p°ipravit pro takov² systΘm v╣echna pot°ebnß data a zajistit jejich sprßvu a aktualizaci p°edstavuje zejmΘna pro rozsßhlej╣φ ·zemφ slo╛itou a pom∞rn∞ nßroΦnou problematiku. Proto GIS v ╣ir╣φm smyslu slova p°edstavuje nejen poΦφtaΦov² program (v∞t╣inou cel² systΘm program∙), ale i v╣echno okolo , tj. ve╣kerΘ pot°ebnΘ technickΘ vybavenφ, pot°ebnß data, zp∙sob jejich zφskßvßnφ a sprßvy a p°φslu╣n∞ vy╣kolen² t²m odbornφk∙. Jedna z p°esn²ch a vyΦerpßvajφcφch odborn²ch definic GIS proto znφ:

Geografick² informaΦnφ systΘm je organizovan² souhrn poΦφtaΦovΘ techniky, programovΘho vybavenφ, geografick²ch dat a zam∞stnanc∙ navr╛en² tak, aby mohl efektivn∞ zφskßvat, uklßdat, aktualizovat, analyzovat, p°enß╣et a zobrazovat v╣echny druhy geograficky vzta╛en²ch informacφ.