Rozhodovacφ tabulky nebo v²roky

Je mo₧nΘ, ₧e programßtorsky zalo₧enφ u₧ivatelΘ budou preferovat vytvß°enφ v²rok∙ p°ed rozhodovacφmi tabulkami. P°esto tuto tendenci nedoporuΦujeme. V²roky obsahujφ malΘ jednotky znalostφ, kterΘ je snadnΘ vytvo°it, ale obtφ₧nΘ udr₧ovat ve v∞tÜφch souvislostech. Rozhodovacφ tabulky umo₧nφ odbornφkovi vyt∞₧it maximßlnφ v²hody z ACQUIRE tφm, ₧e si udr₧φ jednoduch² formßt pro pravidla v rßmci koheznφ struktury. Mo₧nost rozhodovacφch tabulek prezentovat mnoho jednoduch²ch pravidel na r∙zn²ch ·rovnφch abstrakce zjednoduÜuje organizaci sφt∞ pravidel, proto₧e mnoho podobn²ch mini-pravidel m∙₧e b²t popsßno jako jedno. To znamenß, ₧e °φzenφ struktury znalostφ je mnohem jednoduÜÜφ a jasn∞jÜφ. Vzhledem ke snazÜφmu °φzenφ a v∞tÜφ srozumitelnosti doporuΦujeme jako formßt pro pravidla rozhodovacφ tabulky.

V ACQUIRE je prvnφm krokem p°i specifikaci v²roku nebo rozhodovacφ tabulky urΦenφ t∞ch objekt∙ na levΘ stran∞, kterΘ popisujφ aplikovatelnΘ situace, a jednoho objektu na pravΘ stran∞, kterΘmu pravidlo p°id∞lφ n∞jakou hodnotu. V²rok m∙₧e p°edstavovat mno₧stvφ rozliÜn²ch situacφ (r∙znΘ kombinace p°φpustn²ch hodnot) pro objekty na levΘ stran∞ pravidla, ale ve srovnßnφ s rozhodovacφ tabulkou je jeho kapacita p°φsn∞ limitovßna. Rozhodovacφ tabulky mohou naproti tomu prezentovat vÜechny p°φpustnΘ kombinace objekt∙ na levΘ stran∞. Pro pravou stranu pravidla je u v²rok∙ jeÜt∞ drastiΦt∞jÜφ omezenφ. V²rok m∙₧e zm∞nit objekt na pravΘ stran∞ pouze na jednu ze sv²ch p°φpustn²ch hodnot a toto musφ b²t hodnota, kterß odpovφdß vÜem vzor∙m vytvo°en²m levou stranou pravidla. Rozhodovacφ tabulka naopak dovolφ odbornφkovi p°id∞lit kteroukoli hodnotu objektu pravΘ strany ke ka₧dΘmu individußlnφmu vzoru na levΘ stran∞ tabulky. Proto, z d∙vod∙ flexibility a kompletnosti, se p°i formovßnφ pravidel doporuΦuje pou₧φvat rozhodovacφ tabulky.

Schopnost p°edstavovat vÜechny modely, kterΘ mohou b²t zobrazeny objekty levΘ strany, je drobnß, ale d∙le₧itß v²hoda rozhodovacφch tabulek. P°i pou₧itφ v²rok∙ mohou b²t n∞kterΘ vzory p°ehlΘdnuty a opomenuty, nebo m∙₧e b²t vytvo°eno n∞kolik pravidel, kterß se mohou kr²t a reagovat na ty samΘ vzory s jin²mi v²sledky. V prvnφm p°φpad∞, ani₧ by o tom n∞kdo v∞d∞l, vzniknou v po₧adovanΘ znalosti mezery a obvykle se na n∞ p°ijde a₧ pozd∞ji, ve stßdiu, kdy expertnφ systΘm nem∙₧e p°φpad zvlßdnout. Ve druhΘm p°φpad∞ nastane zcela zbyteΦn² zmatek, proto₧e odliÜnß pravidla myln∞ poskytujφ nestejnΘ odpov∞di.To obφrß odbornφka o Φas, kter² musφ v∞novat vychytßvßnφ t∞chto chyb. O Φas, kter² by mohl v∞novat dalÜφmu v²voji.

NicmΘn∞, nem∞li bychom uΦinit zßv∞r, ₧e v²roky nejsou u₧iteΦnΘ. Rozhodovacφ tabulky jsou vhodnΘ pro v∞tÜinu expertiz, kterΘ musφ b²t zachyceny v databßzi znalostφ, a jak jsme mohli vid∞t v²Üe, je to bezpeΦn∞jÜφ, efektivn∞jÜφ a ·sporn∞jÜφ. AvÜak, na Φßsti znalostφ, kterΘ jsou explicitn∞ znßmΘ, kde vzory, kterΘ musφ b²t rozpoznßny a vzory, kterΘ mohou b²t ignorovßny, jsou definitivn∞ znßmy a mohou b²t vÜeobecn∞ zavedeny, tam mohou b²t v²roky vhodnΘ.

Rozpoznßvßnφ vzor∙ Kvalitativnφ uva₧ovßnφ o nejistot∞
Uva₧ovßnφ orientovanΘ na p°φpady Rozhodovacφ tabulky nebo v²roky
Kontexty, preference a vßhy Ukßzky editor∙