Den 71/9, nedele 7. 7. - Stockholmu se nekdy prezdiva Benatky severu. Neni divu - je postaven na 14 z 24 000 ostrovu Stockholmskeho souostrovi. Hostel kde bydlim je tak levny, ze mi spolecnost delaji dva delnici z Gruzie. Pracuji ve Svedsku a ted si tady, kratce pred navstevou rodne zeme, trochu uzivaji.

Na jednom z ostrovu je stockholmska televizni vez. Architektonicky nic moc, ba spis obluda, ale vysoka je, takze si clovek muze udelat predstavu o velikosti a clenitosti (hlavne ostrovni) Stockholmu. Dalsi ostrov - Djurgarden - je rekreacni oblasti Stockholmu. Dostavam se na nej opet pesky. Tentokrat je to ale vetsi zabava nez cesta na Bygoy v Oslu, protoze vychazim z pristavu Strandv÷gen a prochazim kolem cele rady obytnych clunu a muzei. Na ostrove je i

Vasamuseet - muzeum ve tvaru lodi, postavene pro lod valecnou lod Vasa ze 17. st.. Ta se udajne potopila uz po par hodinach na sve 1. plavbe. Byla prilis vratka a kdyz se zvedl vitr, prevratila se. V roce 1961 byla vyzvednuta ze dna stockholmskeho pristavu

Svedsko je o trochu levnejsi nez Norsko, ale opravdu jen o trochu. Vecer testuju mistni McDonalds, ale je to stejne jako jinde - standardni gumove housky bez chuti s mletym masem a kecupem. Alespon je to levne. Zda se mi, ze tady potkavam vic bezdomovcu a podobnych typu nez v Norsku a proti Finsku je to primo invaze. Tam jsem snad nikoho podobneho za celou dobu nevidel (coz samozrejme neznamena, ze nejsou).

Den 72/10, pondeli 8. 7. - Srdcem Stockholmu je roztomila ctvrt Gamla Stan (stare mesto). Stoji na malem ostrove a s ostatnimi castmi mesta je propojena nekolika mosty. Ostrov je na zajimava mista fakt bohaty. Stoji tady napriklad Kungliga Slottet (kralovsky palac), jenz ma 608 komnat -a je tak jednim z nejvetsich na svete), 700 let stara stockholmska katedrala Storkyran a uz vubec nemluvim o vsech tech malych klikatych ulickach, jimiz je Gamla Stan protkan.

Naproti Gamla Stanu stoji na "pevnine" symbol mesta - stockholmska radnice. Neni sice nejak vyznamne zdobena nebo architektonicky odvazna, ale je strasne jednoducha a tim je asi taky krasna. Jeji vez lze videt z mnoha cisti Stockholmu, hlavne pres hlavni zaliv. V jeji zlate sini ma byt udajne 19 milionu zlatych kachli, ale sam jsem je nepocital. Navic se sem kazdy rok upinaji zraky milionu lidi na celem svete. Ne proto, ze by je tak zajimala budova sama, ale spise kvuli slavnostnimu predavani Nobelovych cen. Na vez je mozne vydupat.

Od radnice jdu do holografickeho muzea, kde kupuju jako darky male hologramy. Ty vystavene jsou proste neprekonatelne. Doted jsem videl maximalne nekolika centimetrove, ale ty velke "plachty" s rozmery treba 30╫50 cm me proste dostaly!

V noci odjizdim vlakem do G÷teborg. Jakou uz po x-te i tentokrat spim ve vlaku.

Den 73/11, utery 9. 7. - Rano prijizdime do G÷teborgu. Je posmourno a poprchava. G÷teborg je pro me pouze tranzitnim mestem, protoze odsud odplouvaji trajekty do danskeho Frederikshavenu.

Lod spolecnosti Stena Line je celkem velka, i kdyz cesta potrva jen asi 3 hodiny. Linka G÷teborg-Frederikshaven patri mezi ty, ktere jsou pokryty Nordturist Tiketem, coz znamena, ze ji mam zadarmo.

Pri odjezdu z G÷teborg projizdime pod vysokym mostem, ktery silne pripomina znamou Zlatou branu v San Franciscu. Kdyz ho vidim, nemuzu si nevzpomenout na nektera svoje pozorovani a uvahy o Svedech. Pobyl jsem tady sice jen nevyznamne dlouho, ale i tak me prekvapilo mnozstvi americkych aut (opet ve srovnani s ostatnimi skandinavskymi zememi), jejich vztah k anglictine (ktera je ted tady "moderni"), jejich obdiv k americkym vecem. I nekteri Finove mi potvrdili, ze Svedove nosi nosy tak trochu nahoru, protoze si mysli, ze ve Skandinavii vybudovali malou Ameriku a neustale se snazi ji vylepsovat. Je sice fakt, ze Finove maji ke Svedum vsechno jenom ne vrely vztah, ale ten most mi pripomina, ze by na jejich slovech mohlo byt preci jen neco pravdy.

Cesta pres uzinu Kattegat je bez problemu. Kdyz ve Frederikshavenu vystupuju a chci razitko do pasu, pohranicnik vubec nechape s cim ho to otravuju. Holt jsem zase zapomnel, ze jsem ve Skandinavii a tam ma slovo hranice trochu jiny vyznam nez ve Stredni Evrope. Takze jsem nic nedostal a podle meho pasu by nikdo nepoznal ze jsem se kdy objevil na danske pude.