Ostrov La Palma najdeme v severozapadni casti Kanarskeho souostrovi. Ma celkovou rozlohu 726 km² o delce 47 km a sirce 28 km. Pricemz nejvyssi misto Roque de los Muchachos lezi ve vysce 2426 m. La Palma ma nejvetsi prevyseni na tak male rozloze na svete. Proto si tu ridici a cykliste v samem stoupani a klesani, toceni volantem hojne uziji. La Palma znamena ve spanelstine dlan (palma se rekne la palmera).

Klima je ovlivnovano nejvice vlhkymi vetry, proto tu roste na Kanarske ostrovy opravdu hojna vegetace. Tyto severovychodni vlhke vetry vytvareji tzv. oblacne more, ze ktereho casto prsi. Prumerna rocni teplota je 20°C.

Pro sve klimaticke podminky se La Palme tez prezdiva "zeleny ostrov" a je opravdu plny rostlin a stromu. Spousta z nich je puvodnich. V nizsich polohach se setkame s ruznymi druhy stromu, v zahradach to jsou ovocne stromy jako misperos, citrusy, manga, papayi, avokada a bananovniky spolu s ruznymi druhy sukulentu a palem.Ve stredni vysce nalezneme borovice a laurus (bobkovy list). Ve vyssich polohach se muzeme setkat s cedry. Jestlize mluvime o vegetaci, nesmime zapomenout na drago.

Ze zvirat se tu muzeme setkat s netopyry, muflony, divokymi kraliky a ruznymi druhy holubu.

Kdyz se rozhodneme navstivit La Palmu nejlevnejsi a nejrychlejsi spojeni z Cech je letadlem na ostrov Tenerife a potom lodi pres Gomeru do pristavniho mesta Santa Cruz de la Palma, ktere lezi na vychode ostrova. Lodi to trva z Tenerife asi 4-5 hodin.

Santa Cruz de la Palma slouzilo jiz od Kolumbovych cest, jako zastavkovy pristav pri plavbach do Ameriky. Povestne jsou i boje s piraty, kteri i nejakou dobu ostrov obyvali. Mistni historicko-namorni muzeum je vtipne instalovano do stare plachetnice. Ve stredu mesta se muzeme prochazet po dlazdenych ulicich a ulickach se starymi a puvabnymi domy. Nejznamejsi je namesti Plaza de Espana s kostelem iglesia el Salvador a radnici. U pobrezi je nekolik starobylych domu s drevenymi balkony. Zde jsou nyni restaurace, kde muzeme ochutnat mistni a morske speciality.

Nedaleko Santa Cruz de la Palma je klaster Las Nieves s krasnym kostelem, ktery je zasvecen patronce celeho ostrova. Virgen de las Nieves je zaroven ochrankyni namorniku. Uvnitr kostela si muzeme precist ze starych obrazu jak tato ochrankyne vyvedla lode z nebezpecnych bouri.

Ve stredu severni casti ostrova se nachazi znama La Caldera de Taburiente, ktera je od roku 1954 prohlasena za narodni park. Je to vlastne obri kotlina, ktera vznikla podmorskymi sopecnymi vybuchy a vyzvedla se jako hora do vysky 3000 az 4000 nad morskou hladinu. Eroze pak znicila vrchol hory a vytvorila uvnitr velkou kotlinu (prumer 10 km). Dosud neni znamo zadne platne vysvetleni pro skalni motivy uprostred kotliny. Tvrdi se vsak, ze Roque de Idafe je cela z usazenin.

Stred kotliny je ve vysce 900 m a nejvyssi skalni stena meri 2426 m, vyskovy rozdil je tedy 1526 m. Toto nejvyssi misto se jmenuje Roque de los Muchachos a podle astronomu ma nejvhodnejsi podminky na pozorovani hvezdne oblohy na svete. Diky teto hvezdarne je mozno se autem z druhe strany kotliny od more vysplhat na vyhlidku. Nebyt hvezdarny, museli by jste urcite pesky. Od tohoto nejvyssiho mista muzete pokracovat asi 10 km po okraji strme kotliny a pozorovat jak pusobi eroze na skaly primo umeleckym zpusobem. Skaly zde maji snad vsechny barvy co existuji, od bile, pres zlutou, cervenou, zelenou, modrou az k temne cerne. Pri pohledu do kotliny bud uvidite bilou slehacku z mraku a nebo za jasneho pocasi mate sanci videt do giganticke kotliny se zminenym jeden a pul kilometru vyskovym rozdilem.

Uvnitr kotliny je 120 pramenu a spousta potoku, ketre tvori i vodopady. Tri nejvyznacnejsi potoky se jmenuji Taburiente, potok s orazovnou barvou Almendro Amargo, El Diabolo. Do kotliny je pristup pouze pesky. Jsou tu i verejna taboriste s kamennymi grily. Zajimave pesi tury muzeme absolvovat po narodnim parku s informacnimi centry na turisticky exponovanych mistech, jako jsou vyhlidky.

Udolim Baranco las Angustias se dostaneme az na zapadni pobrezi k pristavu Tazacorte. V udoli je mnoho volne pristupnych bananovych a avokadovych plantazi (volne pouze v dobe, kdy hlidaci psi spi). Na toto zelene udoli je krasny pohled z vyhlidky Time, ktera je pri silnici z Tazacorte na sever do Punta Gorda.

Na vyhlidku La Cumbrecita se dostaneme od mesta El Paso. Lezi na jizni strane La Caldery a silnice na vyhlidku vede borovicovym lesem okolo poutni kaple Pino de la Virgen s obrovskou borovici.

Pri svych pesich toulkach po La Caldere muzete najit stonozky Scolopendra Morsitans a cerne pavouky Lactrodectes. Pozor na ne, kousnuti zpusobuje velkou bolest (to mame z pruvodce, nas zadny nekous).

Severni svah ostrova je rozbrazden prudkymi a hluboce zarytymi uzkymi udolimi. Na severozapadni strane jsou typicke stare domy a porad na prodej. Kdyz ho nekdo z cizincu omylem koupi, tak ho po zjisteni, ze: 1) koupat se tu neda, 2) vsechno je strasne daleko, 3) s neblizsim sousedem (tak 500 m daleko) si nepopovida, tak jej zase honem rychle proda (puvodni majitel se ani nenamaha sundat ceduli 'SE VENDE' - cesky 'na prodej'). Jinak je to zeleny kraj s mnoha dragy. Severovychodni cast je skoro neobydlena a udoli jsou jeste strmejsi a divocejsi a jsou pokryta lesy. V udoli los Tilos je rarita: les se stromy s bobkovymi listy (vavrin).

Po celem ostrove, zejmena na severnich svazich k mori, se setkavame s takzvanymi 'petroglify'. To jsou obrazce vyryte do kamenu ci skal. Byly nalezeny v 19. stoleti a jsou priblizne 4000 let stare. Nejcastejsim obrazem je spirala, proste takovy dlouhy snek. Podobne byly nalezeny take ve Venezuele a na Sahare. Nejvic jich je v miste zvanem La Zarza kde bylo otevreno archeologicke muzeum, s ukazkami pravekeho zivota. Jine petroglify nejdeme na jih od Santa Cruz de la Palma v pristupne jeskyni Cueva del Belmaco, ktera je pri silnici do Fuencaliente.

Od stredu ostrova se jiznim smerem tahnou dva na sebe navazujici hrebeny: La Cumbre Nueva a La Cumbre Vieja. Skrz hreben vede kilometrovy tunel, zkracujici cestu mezi zapadni a vychodni casti. Stalo se nam, ze jsme se vraceli do Santa Cruz, do tunelu jsme vjeli za slunecneho pocasi a na vychodni strane jsme si div nerozbili nosy o nepropustnou mlhu a tmu. Po hrebenu vede turisticka stezka vinouci se mezi mnoha i jeste nedavno cinnymi sopkami. Na vsechny strany vidite cerne a cervene kratery: San Juan, El Sarten (oba posledni erupce 1949), San Martin, Montana Pelada, Montana del Fuego, La Deseada (ta pro zmenu ma 1949 ale metru nad morem). Hrebenu konci na jihu u vesnice Fuencaliente, ktera je vyhledavana pro sve horke lecive sirne prameny (leci se tu pry lepra).

Kdyz se v restauraci mluvi o Fuencaliente, tak se mluvi o vinu malvasia (druh), jehoz hrozny vyrostly primo na stranich nedalekych sopek San Antonio a Teneguia. Ve zdejsich sklipcich muzete ochutnat a koupit mnoho druhu vin. Mistni tvrdi, ze cervene 'tinto Negramol' je nejlepsi, ze ma jiskru z ohne zeme.

Po obvodu vulkanu San Antonio (erupce 1677) se muzeme projit po ceste a nakukovat do hlubokeho krateru a misty v dalce spatrit ostrovy El Hierro, La Gomera, a nejvyssi horu Spanelska Pico del Teide na Tenerife.

Nedaleko je sopecny novorozenec Teneguia, psoukla si v roce 1971. Jejim bocnim kraterem vede stezka k hlavnimu krateru a jejimu hrebenu. Tato prochazka je nezapomenutelnym zazitkem. Chcete-li videt lavu a kameny vsech moznych barev, tvaru a velikosti, chcete-li videt bizarni pohledy na okolni lavova pole, chcete-li nahlednout do krateru nedavno vybuchle sopky, musite vydrzet sirnaty zapach a teplo, kterymi vas zamori. Za to si v nejake dire muzete ohrat svacinu (opect manzelku nebo burta) na zaru salajicim z utrob Zeme. My jsme svacinu netusice tuto skutecnost neprozretelne snedli drive a tak jsme do diry strcili papir. A ejhle on po nekolika sekundach shorel. Kdyz uz vas omrzi strkat neco do horkych der, rozhlednete se okolo: na svazich dole jsou vinice a do dalky se tahnouci bananove plantaze podel morskeho brehu.

Na jare a na podzim (opravdu 2x do roka) dozravaji ruzne druhy exotickeho ovoce, ktere se da ochutnat primo ze stromu (pokud vas ovsem majitel nebo jeho hlidaci pes pri loupezi nekousnou do zadku). Vsude tu kvete plno krasnych kyticek, od malickych po velike, od vonavych po smradlave. La Palma sice neoplyva plazemi z obrazovych katalogu zvoucich do Karibiku, ale je idealni pro turisty-samotare (najdou se tu malicke plazicky). Nadseni ale budou i sutrologove, kytkofilove, fotovasnivky, prdlocyklisti a vulkanocmuchalove, zkratka vsichni co se zaseknou na mistech s divokou prirodou a prekrasnymi prirodnimi sceneriemi.