Hlavni stranka
Cestina
Statistika

Zeme
Staty
Regionalni
informace
o jednotlivych
zemich ...


Ceska republika
Evropa
Afrika
Am. severni
Am. jizni
Asie
Australie
a Oceanie

Ostatni

Rubriky
Z historie
Nemoci
Prirodni jevy
Jidlo
Bazar
Vybaveni

Prednasky
Televize
Rozhlas
Vystavy
Kluby
Akce

Zajezdy
Fotografovani
Ze zivota
O nas

Internet
Mobil server
Neviditelny pes
Seznam
Limonadovy Joe
Zive kamery
Geoclock
Narodni parky USA
Hikenet
Pocasi I
Pocasi II
Internetove kavarny ve svete

Informacni server pro cestovatele - Cestovatele server

Reklama Technet

Gotfriedovo trapeni
_______________________________________________________________________________________________________

Vyjeli jsme si zacatkem srpna na jeden den jen tak mimo Prahu, prilakani moznosti na vlastni oci videt popravu. Tak alespon byla uvadena staroveka hra na hrade Rabi, kterou pro divaky pripravili a zahrali Berounsti mestane. Cesta na Rabi byla zdlouhava, protoze jsme to vzali po okreskach. Druhym duvodem bylo bloudeni. Tem, kteri jiz cetli prispevek z Tocniku, je nyni jiz jasne kdo navigoval. Samozrejme, ze se me navigacni schopnosti i zlepsuji. Nekdy. Ale jsou take okamziky, kdy se ztratim i v Praze. Tentokrat jsme zakufrovali u Mnisku pod Brdy.

Kdyz jsme se vymotali z brdskych lesu a vydali jsme se konecne smerem na Pribram, uz jsem se zorientovala. Dojeli jsme na Rabi sice pozdeji, ale o popravu a divadlo jsme neprisli. Byla tam hromada lidi. Vzhledem k rozmerum hradu se tam celkem to mnozstvi ztratilo, ale pred vratnici do hradu, pokladnou, se nakupil hrozen cekajicich, frfnajicich lelku. Z hradu vychazeli ruzni nespokojenci, kteri se na predstaveni nedostali a radili ostatnim, at tam nechodi, ze je stejne na predstaveni nepusti... Pekne to zacina, s vidinou delky cesty, kterou jsme vykonali, jsem si vzpomnela na poutniky do Mekky... Ti aspon maji jistotu, ze Mekka stoji, a ze se tam nekdy dostanou. Tvrdosijne jsme setrvali ve fronte na listky do hradu. Cekali jsme vsechno mozne. Nastal okamzik pravdy, kupujeme listky. Naproti nam u pokladny chteji vratit vstupne, ze nic nevideli a ze tady nemini cekat na dalsi predstaveni. Kupujeme listky a ptame se na slevu pro novinare. Dostane se nam vysvetleni, ze uz jsme asi stopadesatipati a ze by tady slevu chtel kazdy a ze novinaru uz tady bylo... Kdyz se zminime o serveru Cestovatele, slecna se zepta a dostava se ji odpovedi, ze maji na internetu vlastni stranky. Asi reklamu nepotrebuji. Obchodnicky duch na tomto hrade asi nestrasi, velmi hluboce a tvrde spi...

Prochazime hradni branou a pacholek u vchodu nas premlouva, abychom se nechali ocejchovat. Vstupenka totiz plati pouze na predstaveni a abyste mohli vyjit z hradu a vratit se, potrebujete razitko. Pacholek jej ma na cele, asi aby se neztratil. Vzhledem k tomu, ze budeme na predstaveni cekat hodinu a pul, nechavam se oznackovat, Petr se rozhodl, ze nebude nikam odchazet a ze i kdyby odesel, na produkci se vracet nebude. Vchazime na hradni nadvori a rozhlizime se, kolem se nachazeji trhovci, ale na prvni pohled se mi zda, ze je jich mene nez na Tocniku. Ten okolni prostor je ale trochu vetsi, tak se tam ty stanky ztraci. Videli jsme remeslo pernikarske, prodejce skla, lazebnicke nacini, kad, jen ta pekna lazebnice nebyla k videni. Take tam byli provaznici, jedna tkadlena, kovar, krcmar a to je asi tak vsechno. Potom tam byli prodejci tretek bizuternich a jinych turistickych zbytecnosti. V rohu nadvori jsme jednu chvili videli tanecni predstaveni ctyr divek, ladne se vlnicich v rytmu gotickych tanecnich skladeb linoucich se z nestredovekeho magice. Vzbudily celkem zajem, protoze v te dobe na hrade krome divadla v podhradi jine predstaveni neprobihalo. Jeste jsem zapomnela na vystavu fotografii v zastresenem sklepeni, podzimni, zimni krajinky, zajimave efekty zachycene citlivou spousti fotografa, v zaplave dojmu jsme se nepodivali, kdoze nam tu peknou podivanou pripravil...

Po drevenych schodech jsme vystoupili dale do hradebnich mistnosti - kde byla stala vystava stredovekych kachlu, prochazeli sklepeni, a nakonec jsme vysli na druhem nadvori, kde bylo narvano, protoze tam byla krcma. V tu chvili se objevil bubenik a mocnym hlasem a virblem oznamil, ze pro velky zajem konati se bude jeste jedno predstaveni v 6 hodin. Poprava, ze se chysta a k videni bude pribeh o lasce rytirske a zradnem mnichovi, kterak byl jeho mrzky cin zrady po zasluze potrestan. Zacinalo poprchavat, vlastne cely den pocasi nebylo nic moc, utesovali jsme se tim, ze kvuli predstaveni pod sirym nebem se nad nami nebesa smiluji a nespletli jsme se. Zmokli jsme pred predstavenim. Najednou se setmelo a prisla mala prehanka, samozrejme na hradbach. Ale predstaveni proslo bez deste. Neco malo pred patou bubenik znovu oznamil zacatek predstaveni, presunuli jsme se do podhradi. Na malem ohranicenem placku pod hradbami, kde stala sibenice a cedule rozcesti, nebyla ziva noha... Krome divaku. Do protejsiho svahu se hrnula hromada chodicich, kteri se prelevali pres jiz sedici a slapali si na ruce nohy hlavy nevyjimaje. Bylo tam sice mnohem mene lidi nez na Tocniku, ale smestnani byli na tak malem prostoru, ze by nepropadla ani cihla. Spendlik je trochu prehnane meritko, tak husto tam zas nebylo. Vybrali jsme si volna mista a usadili se na travu, trochu klouzavy posez nicmene dalo se tam sedet.

Kolem nas se zacinaly zaplnovat mezery a cas predstaveni dozral. Zaznela muzika a na placek prisli herci. Dej nebudu popisovat prilis podrobne. Na hrade zil kral, ktery mel krasnou dceru. Ta milovala rytire Gotfrieda, kral vyhlasil turnaj o jeji ruku a hradu a rytir se vychloubal, ze jeji ruku ziska v turnaji. Prohral a jeji ruku mel ziskat jiny rytir, hrubian, to se nelibilo krali a tak mu ji nedal. Rytir odesel, ale se lsti vnikl v dobe nepritomnosti krale a Gotfrieda do hradu a obsadil jej. Dovnitr ho pustil proradny mnich, ktery si ziskal duveru princezny. Za tuto zradu ho ale cekala odmena... Proradny rytir ho nechal obesit, aby ho take nezradil. Ale to trochu predbiham dej.

Rytir Gotfried a kral se vratili. Byli vlakani mnichem do pasti, kdyz jim tvrdil, ze zna cestu do hradu podzemim. Mnich zavolal zleho rytire, ze ma pro nej tucnou korist. Byl odmenen, za zradu byl povesen za hrdlo a vedle nej mel zahynout i Gotfried, ale ten se vysvobodil, pak se vsichni pobili, ti dobri zvitezili a ti zli zemreli. Timto konec pribehu, aplaus a opona, tedy ciste hypoteticky.

Pekna muzika, zajimave osobni souboje ve zbrojich a presvedcive zapasy na telo vydesily mnohe male deti, ktere vzali rodice s sebou na popravu... Dost morbidni, jen tak mezi nami, brat male deti na popravu, i kdyz je to jen tak, bylo to celkem realisticke. I kdyz jsem vedela, ze to maji zajistene a ze visi na ksandach, stejne ve me zatrnulo, kdyz ho skopli dolu a zahoupal se. Jo a visel tam dost dlouho, takovych 10 min, trochu brunatnel. Za zacatku mel zavrene oci a predstiral, ze nezije. Ke konci predstaveni uz koulel ocima a dival se pod sebe na predstaveni. Myslim, ze byl rad, kdyz ho konecne sundali. A ti rytiri, kdyz se zacali bit, tak litaly jiskry a rany do stitu znely taky dost hrozive. Nektere deti zacaly plakat, pes pod nami dlouze zavyl pri kazde rane. Budto prohlasoval, ze pujde na pomoc anebo vyjadroval svuj esteticky postoj... Tezko rict, ale rozesmal.

Bitva, muzika, herecke vykony - uchazejici, musim ale priznat, ze na Tocniku se mi libilo o trochu vic... Odjizdeli jsme celkem spokojeni, zajeli jsme si na veceri a pak se vratili po dalnici domu. Do Prahy jsme dojeli kolem 23 hodiny, zapadli do pelisku a spali a spali...

Technicka poznamka:Jiste jste si vsimli, ze tentokrate nejsou u clanku zadne fotografie. Duvod je velmi prosty. Kamarad odjel na dovolenou do Chorvatska a pravdepodobne v domneni, ze filmy si potrebuji tez odpocinout, vzal s sebou i dotycny film, jehoz fotografie zde tudiz nejsou...

_______________________________________________________________________________________________________
URL:     http://www.cestovatele.cz/cechy/19980819141428.html
Datum: 19. srpna 1998 14:14
Autor:   Marcela Blazkova

Reklama LUMI spol. s r. o.

Zasilejte nam sve pripominky a komentare
Vsechna prava vyhrazena ©1998 Cestovatele server
Jakekoli pouzivani fotografi, textu a ilustraci je mozne pouze se souhlasem autora.

Linux Apache Intersoft