Tenerife patri do zapadni spravni oblasti a je nejvetsim ostrovem v souostrovi. Je asi 90 km dlouhy, v nejsirsim miste jen 45 km siroky. Nejvyssi bod ostrova lezi ve vysce 3718 m a je to soucasne nejvyssi bod na spanelskem uzemi. V miste dnesniho Tenerife byly puvodne ostrovy dva. Na severu to byl ostrov Anaga a na zapade Teno. V geologicky relativne nedavne dobe byly oba ostrovy spojeny mohutnou sopecnou erupci, po ktere zustala v prumeru sedmnactikilometrova kaldera ve vysce 2000 m a temer 4000 metru vysoka hora se zakladnou o prumeru 40 km, klasickeho kuzeloviteho sopecneho tvaru, ktera dominuje celemu ostrovu. Tato hora se jmenuje Pico de Teide - obrazek vpravo (jpeg 32 kB)

Skoro na vrcholek vede lanovka a kousek od horni stanice si lze vsimnout kouricich skal. Vrcholek je jiz nekolik let verejnosti nepristupny, a to z duvodu bezpecnosti turistu, tak ochrany vlastni lokality. Do vlastniho krateru se bylo drive mozno dostat, dnes je pro sirne vypary prisne strezen. Vrcholek (jpeg 28 kB) je pro svou nadmorskou vysku prakticky po cely rok zasnezen. Je nejen dominantou ostrova, ale take turistickym magnetem. Picu se pro jeji bily kuzelovity vrcholek take rika Pan de Azucar - Homole cukru. Z mnoha mist k dolni stanici jezdi pravidelne autobusy a tak je lepe si privstat a byt nahore kolem devate hodiny rano. Pak nemusime stat dlouhou frontu. Take je dobre si v hotelove recepci overit, zda lanovka ten den jezdi. Casto se stane, ze vitr je natolik silny, ze lanovka po cely den nevystrci kolecka z boudy.

Klima na ostrove je velmi rozdilne. Na severu prevladaji studenejsi vetry jdouci od severozapadu. Tyto vetry prinaseji znacnou vlahu a tak jsou pres den severozapadni brehy zahaleny mraky. Na severu v Mercedesinych horach (Montana de Mercedes) docela casto prsi a jsou tam i mlhy (jpeg 22 . Severozapadni pobrezi je take sklanate, velmi bourlive a podel pobrezi jsou silne zradne proudy. Na koupani je vhodnejsi pobrezi jizni a vychodni. Je pozvolne a prijemne vyhrivane sluncem sviticim z jasne oblohy. Prumerna rocni teplota vzduchu je 20 stupnu. Nicmene v bazenu je koupani mnohem prijemnejsi - taky se v nich koupe vetsina turistu.

Vzduch je nadherne cisty a modry. Modra barva nadherne ladi s hnedou barvou skal, bilou barvou snehu, oranzovou kurou borovic a zelenym jehlicim (jpeg 45 kB). Rostlinstvo je na ostrove vubec velmi bohate. Na severu v mlznych lesich Mercedesinych hor rostou v neuveritelnych mistech na divokych skalach netresky (fotka vpravo) (jpeg 52 kB) ci pampelisky s kminky. Z plocheho sedla u La Laguny muzeme stoupat silnici na jihozapad k masivu hory Pico de Teide. Cestou uvidime obrovske plochy po pozaru nyni porostle mladymi tenkymi kminky eukalyptu. Eukalyptove plody - rolnicky - (jpeg 35 kB) nadherne voni - jsou na obrazku vlevo. Bez zajimavosti neni, ze eukalyptus potrebuje pro vysemeneni rozsahly pozar celeho porostu, kdy vsechny ostatni rostliny vcetne semen spali zar. Na tuhle prilezitost cekaji seminka eukalyptu a tem se v zuhlenatele pude dari vyborne. Mezi vytahlymi, vice jak deset metru dlouhymi kminky najdeme mnoho malych semenacku. Dva jsem si privezl domu a ted mi prijemne voni v pokoji. Jen mne trochu desi, ze nejvyssi strom nalezeny na zemi byl eukalyptus a jeho vyska byla pres 138 metru (tedy o ctyri metry vyssi nez prazska televizni vez v Mahlerovych sadech bez antenniho nastavce). Jestli mi vyroste, kam ja ho dam?

Postupne touto silnici stoupame az do vysky 2300 metru, projedeme kolem astronomicke observatore na vrcholu hory Montana Izana a zacneme klesat ke krizovatce u El Protillo. Zde se pripojuje silnice od La Orotavy a kousek za krizovatkou je navstevnicke centrum. Bohuzel bylo zavrene. Vlevo se dame smerem k Los Roques - skaliskum uprostred plosiny (obrazek vpravo) (jpeg 36 kB). Skaly jsou velmi ostre a dosahuji vyse pres sto metru. Kolem nich je vyhlidkova trasa pro pesi turisty. Pokracujeme-li dale po silnici, dojedeme az ke krizovatce k Boca del Tauce, odbocime vlevo a sjizdime nadhernou silnici lemovanou borovicemi, modrym nebem, vyhledy na ostrovy Gomeru a La Palmu az do vesnice Vilaflor. Kousek pod vesnici nalezneme v zatackach obri borovice Pino Gordo s vyskou 45 metru a obvodem pres 9 m. O kus nize hojne rostou zlute kanadske maky (vlevo) (jpeg 58 kB). Jejich nadherne zlute kvitky opet kontrastuji s modrou oblohou a svezi zeleni kolem.

Na zapadni strane ostrova je jiz zminene starsi pohori Teno. Na jeho jizni strane se tahne hluboke udoli s vesnici Masca v jeho stredu. K Masce se dostaneme z mestecka Santiago del Teide uzkou silnickou stoupajici do blizkeho sedla. Mene zdatni ridici by meli klikatou, uzkou silnici vzit jako varovani. Jakmile se prehoupneme pres sedlo, je jasne, ze dal rizeni nebude zadna legrace. S kopce dolu se zarazenym prvnim rychlostnim stupnem a neustale dobrzdovani, to je jen zaklad - obrazek vpravo (jpeg 53 kB). Je tu docela silny provoz a tak musime do velmi prudkych zatacek najizdet velmi opatrne a troubit (je to tu normalnim zvykem, podotykam, ze dobrym a uzitecnym!). Na predjizdeni zapomente a dejte si pozor na protijedouci auta, casto totiz jezdi ze strachu daleko za polovinou a vy jim musite uhybat na samy kraj. Do zatacky se stezi vejde jen jedno auto - obrazek vlevo (jpeg 37 kB). My jsme tu v roce 1996 potkali autobus! Nacpal jsem prave zrcatko az nad masivni kameny lemujici silnici a presto autobus jel koly v koryte pro vodu a bokem mel jen nekolik centimetru od skaly i ode mne. Jo ridic, ten tu teda ma tvrdy chlebicek. Tech asi patnact kilometru do Buenavisty trva nejmene hodinu.