Gran Canaria jak uz nazev napovida znamena ve spanelstine velky kanarsky ostrov. Ma kruhovy tvar o polomeru asi 40 kilometru. Jeho obvod meri asi 250 km. Na severovychode, pobliz vybezku Isleta lezi mesto Las Palmas - spravni centrum cele vychodni casti ostrovu (GC, LZ, FT). Las Palmas ma velky pristav a je to vcelku osklive mesto. Jen Casa de Colon - Kolumbuv dum - a katedrala stoji za pozornost. Na jihu lezi poloostrov Punta de Maspalomas s nejvetsi a nejhezci plazi na Gran Canaria.
Nejvyssi bod ostrova, Pico de las Nieves, lezi ve stredu ostrova a ve vysce 1949 metru. Stejne jako na Lanzarote je obsazen vojskem - cni se tam radar a dalsi zelenohnede harampadi. Na sousednim vrsku jsou anteny pro telekomunikacni spojeni mezi ostrovy. Kousek od vojenske zelenohnede prisernosti je vyhlidka smerem k zapadu a jihu. Na jihu je videt do udoli San Bartolome de Tirajana, to lezi o vice jak 1000 metru nize - snimek vpravo (jpeg 30 kB).
Pokud je dobra viditelnost (je lepe si privstat a vyjet brzo rano - poranu je cisty vzduch), je videt az na 40 km vzdalene pisecne duny u Playa del Ingles. A kdyz se zrovna vycisti vzduch jako nam na expedici v roce 1996, pak je videt az na vrcholek Pico de Teide na Tenerife, ktery je ve vzdalenosti cca 150 km - snimek vlevo (jpeg 14 kB).
Rozhodne stoji za to udelat si celodenni vylet kolem ostrova (proti smeru hodinovych rucicek). Po silnici z Agaete jedeme nad zapadnim brehem ostorva. Je velmi vysoky a divoky. U vyhlidky Mirador del Balcon se nam muze z vysky zatocit hlava. Silnice je tu vic jak 400 metru nad morem a skaly padaji skoro kolmo do vody - fotka vpravo (jpeg 27 kB). Kdyz uz pisu o silnici, v horach jsou uzke a pri rizeni je treba si davat pozor na mistni blaznive ridice. Jezdi velmi rychle a predjizdi skoro vsude, zejmena v zatackach, kde vyuzivaji znalost mista.
Po unavne asi stokilometrove jizde horskou silnici po pobrezi ostrova z Agaete sjedeme do udoli Barranco de Mogan - vlevo (jpeg 45 kB) a do nenapadne male vesnicky uprostred - Moganu. Projedeme ji a za cvhili dorazime do pristavu Puerto de Mogan. Mistni je pro jejich nekolik vodnich kanalu, spoustu kytek, spoustu sportovnich plachetnic v pristavu, a zejmena pro nadherne barvy prezdivaji Kanarske Benatky - vpravo (jpeg 36 kB).
Z pristavu vyjizdi na kratky asi 40minutovy vylet "Zluta ponorka" a dve repliky historickych plachetnic - ty na cely den.
Jak Mogan, Puerto Rico a Playa del Ingles jsou oasami kvetin. Rostou tu vselijake druhy. A nejen to i kvetou a to po cely rok. Spoustu z nich zname jen ze skleniku botanickych zahrad. Tady rostou zcela volne a krome pravidelneho zalevani se o ne nijak nemusi nikdo starat - vlevo (jpeg 31 kB). 
Kerovite kytky jako buganvila nebo ibisek casto tvori prirozene ploty mezi zahradami, pnou se po dratenych plotech, drevenych konstrukcich a zdech a jsou velmi huste a bez nuzek neproniknutelne.
Mistni obyvatelstvo - kanari - se zivi turistikou a pestovanim ruznych plodin. Casto se jim rika Tomateros - rajcatari. 
V igelity nebo hadry krytych plantazich pestuji rajcata, cibuli, papriky, banany a dalsi ovoce. Na severu i jablka. Jednu takvou bananovnikovou plantaz jsme si jako pravi "bananovnikjestenevideli" samozrejme sli prohlednout blize - foto vpravo (jpeg 40 kB). Je to zajimava bylina a hlavne s jeste zajimavejsimi (a hlavne chutnymi) plody. Za plantazemi si ale musime trochu zajet mimo bezne trasy. Dokonce nam mistni dovolili si v nekterych zahradach nasbirat popadane ovoce, ktere jiz neni vhodne pro prodej ani pro jine zpracovani. A v sezone se ho na zemi vali dost.
Jeden den jsme si udelali vylet do hor na kolech. Rano jsme si pujcili horska kola, naplnili batoh vodou a kolem poledne vyrazili pres Fatagu do vysin. Plan znel: Pico de las Nieves. Hned za Playa se silnice zacala zvedat a neprestala nejakych 6 km. To jsme dosahli sedla ve vysce asi 800 m. Odtud to byl nadherny sesup asi o 300 metru nize do udoli. A zase do kopce. Tentokrat jiz porad - bez prestavky. Ve Fataze - asi po 20 kilometrech stoupani jsme to kolem treti odpoledne vzdali. Jo meli jsme si privstat. Ty tri hodiny na parnem slunci udelaly sve. Slunce z nas vycuclo vsechnu silu (a vodu z batohu) a tak jsme radi vyuzili sluzeb doprovodneho vozidla. Kola jsme nacpali do kufru - foto vlevo (jpeg 28 kB). A nechali se vyvezt az na vrcholek. Odtud to pak byl sesup! 
Rychlost neklesla pod 50 km/h a dole nas pak bolely ruce a nic jsme od vetru neslyseli. 45 minut rychle jizdy v zatackach do Telde.
Na Gran Canarii jsme potkavali dost Cechu. Nekteri sem odjeli a pobyvali znacne dlouho. Penize si vydelavaji jako tiketeri (zvou do restauraci a jinych podniku), nebo jako "opisaci". Je tu nekolik hotelu zapojenych v systemu Time Sharing. A opisaci zvou lidi do techto hotelu. Docela si prijdou na slusne penize. Samozrejme, ze na cerno. Protoze je tu vysoka nezamestnanost - 27% - spanelaci si to hlidaji a snazi se co nejvic lidi na cerno pracujicich chytit a poslat domu. Na druhou stranu je ale pracovni moralka dosti nizka - na vsechno je dost casu, neni kam spechat - proste "Manana!". Jak se tu pristupuje k praci na oprave silnice je videt na fotce vpravo (jpeg 15 kB). Oranzova barva v titulku symbolizuje horke slunce na plazi a zeleny napis bananovnikovou plantaz.
