jak ¿ly mêsíce    1998 ₧íjen Zá⌐í Srpen Çervenec Çerven Kvêten Duben B⌐ezen ùnor Leden 1997 Prosinec Listopad ₧íjen Zá⌐í Srpen Çervenec Çerven Kvêten Duben B⌐ezen ùnor Leden 1996 Prosinec Listopad ₧íjen Zá⌐í Srpen Çervenec Çerven Kvêten Duben B⌐ezen ùnor Leden 1995 Prosinec Listopad ₧íjen Zá⌐í Srpen Çervenec Poçet p⌐ístupû: [ MS Windows | ISO Latin2 | | Macintosh | Kameníci | | Dos Latin 2 | 7bit ASCII ] Rok co rok opou¿têjí milióny taænÿch ptákû svá hnízdi¿tê a odlétají na jih. Ptaçí tah je jedním z nejzajímavêj¿ích p⌐írodních jevû; p⌐estoæe ho ale vêdci zkoumají více neæ sto let, stále o nêm víme p⌐ekvapivê málo. Teprve v poslední dobê nám moderní technika umoæñuje sledovat ho témê⌐ v p⌐ímém p⌐enosu. Vstoupili jste doprost⌐ed çapího p⌐íbêhu? Nevíte, co se stalo v minulÿch tÿdnech, mêsících a letech? P⌐eçtête si Resumé! Çtvrtek 4. února 1999 Satelity v noci na dne¿ek zachytily jen jeden signál Joná¿ova vysílaçe, sou⌐adnice tedy neznáme a nezbÿvá neæ çekat dal¿ích pêt dnû. Ale kdo ví, t⌐eba Joná¿e bêhem víkendu najdou ¢panêlé ve stejnÿch místech, kde byl je¿tê p⌐ed tÿdnem. Çekáme i na dal¿í vysílání Kristÿny, které snad v sobotu veçer potvrdí domnênku o jejím p⌐esunu na jih. -mb- P⌐íçinou Kristÿnina p⌐eletu (pokud k nêmu skuteçnê do¿lo) mohl bÿt nejen nedostatek vody, ale t⌐eba i poæár v bu¿i. Aktuální údaje nejsou k dispozici. St⌐eda 3. února 1999 Vçera veçer jsem psal o Kristÿnê a ve stejné chvíli (15.30 UTC) se ji poda⌐ilo Argosu lokalizovat o nêkolik desítek kilometrû na jih od jejího tradiçního zimovi¿tê. Mohla se tam ale dostat p⌐i krouæení nebo mûæe jít o chybu v zamê⌐ení. Konkrétní údaje viz Çápi on-line. I David má nové sou⌐adnice prachbídné kvality, ze kterÿch si netroufám vûbec nic vê¿tit a na Çápech on-line jsem je ani nevystavil. Joná¿ûv satelitní vysílaç by mêl bÿt aktivní dnes v noci. Pak se ukáæe, jestli se z jiæního ¢panêlska náhodou nevydal do Afriky (viz pondêlní zápis). To by byla bomba! -mb- Upozornêní: struçnÿ vÿtah z "deníçkû" za období od zá⌐í 98 do konce ledna 99 naleznete zde. ùterÿ 2. února 1999 Dlouho jsme se tu vênovali jenom Joná¿ovi a Davidovi, coæ samoz⌐ejmê neznamená, æe bychom zanev⌐eli na na¿i çapí favoritku Kristÿnu. Bohuæel satelitûm se ji uæ déle neæ mêsíc nepoda⌐ilo lokalizovat, jen tu a tam zachytí ojedinêlé písknutí jejího vysílaçe - máme tedy k dispozici údaje senzorû a mûæeme prohlásit, æe K. je s nejvêt¿í pravdêpodobností v po⌐ádku. Nejspí¿ stále zûstává na svém tradiçním zimovi¿ti u Khossanta ve vÿchodním Senegalu. Jak vypadá Kristÿnin denní reæim na zimovi¿ti jsme se p⌐esvêdçili bêhem první velké expedice na podzim 1995: ráno loví potravu ve vysychajících p⌐ítocích ⌐ek (marigotech), které se uæ dávno promênily v bahnité kaluæe, pak odpoçívá na stromech a palmách a odpoledne vykrouæí do vÿ¿in, aby se ochladila a p⌐ehlédla své území. P⌐ed návratem domû se Kristÿna pravidelnê vydává na rûznê dlouhé vÿlety k jihu; na sklonku zimy 95/96 dokonce letêla aæ na Pob⌐eæí slonoviny. Asi to souvisí s tím, æe marigoty postupnê vyschnou (nebo se zmen¿í a je pak u nich p⌐íli¿ velká tlaçenice), ale pro K. je je¿tê p⌐íli¿ brzo na návrat do Evropy. -mb- Kliknutím na obrázek spustíte animaci satelitních snímkû Senegalu, které zachycují zmêny vegetaçního indexu bêhem Kristÿnina pobytu na zimovi¿ti. Çím çervenêj¿í barva, tím ménê chlorofylu a tím su¿¿í bu¿. Çísla v rohu oznaçují jednotlivé dekády (31/98 = první dekáda listopadu, 2/99 = druhá dekáda ledna). Pondêlí 1. února 1999 Joná¿ se ztratil... nevím, jestli za tuhle vêtu napsat vyk⌐içník nebo otazník. Vçera byla v deltê Guadalquiviru paní Cristina Parkes. Na¿la Davida; Joná¿e nevidêla a nezaslechla ani signál jeho vysílaçe. A co víc - ztratilo se i ostatních padesát çápû çernÿch. Nabízí se domnênka, æe vêt¿ina çápû (vçetnê Joná¿e) nêkam p⌐eletêla. Vzhledem k tomu, jaké je na jihu ¢panêlska poçasí, by nebylo divu: dnes v 8.30 namê⌐ili v Seville teplotu 4° C, ochlazování vêtrem -4° C, vlhkost 56%, rosnÿ bod -4° C, vítr VSV 19.3 km/h. Druæice vidêly Joná¿e a Davida naposled v pátek veçer, kdy byli oba na¿i çápi je¿tê na jednom místê. Joná¿ûv satelitní vysílaç bude znovu aktivní aæ v noci ze st⌐edy na çtvrtek. Çeká nás velká zkou¿ka trpêlivosti... -mb- Pondêlí 25. ledna 1999 Joná¿e vçera na jihozápadê ¢panêlska sledoval Alejandro Torés star¿í. V¿echno v po⌐ádku, Joná¿ byl s Davidem a dal¿ími padesáti çernÿmi çápy; podle Alejandra je stále sebejistêj¿í. Vede mê to k prohlá¿ení, æe p⌐ekonal kritické období a æe se æivotu na svobodê dokázal p⌐izpûsobit. Jak by také ne, p⌐i té stravê, chce se mi napsat. Abych to vysvêtlil: uvedli jsme tu, æe Joná¿ se krmí kraby, coæ mi p⌐ipadalo divné, uæ kdyæ to Cristina Parkes ⌐íkala (byla ov¿em neoblomná: "Crabs?!" ptali jsme se jí a ona na to "Yes, crabs. American crabs."). Minulÿ tÿden její informace up⌐esnil Alejandro, kterÿ nám napsal, æe Joná¿ hltá raky druhu Procambarus clarkii. Kdyæ jsem o nich zaçal hledat podrobnosti na Inetu, zjistil jsem, æe je to mimo⌐ádná lahûdka (k dispozici je spousta receptû). Ze zoologického hlediska je ale zajímavêj¿í, æe tihle raci pocházejí z Ameriky a do Evropy byly zavleçeni. Na jihu ¢panêlska nahradili v 70. letech tamního raka druhu Austropotamobius pallipes, jehoæ poçetnost se uæ d⌐íve vinou "raçího moru" a zneçi¿têní prost⌐edí sníæila na minimum. Podrobnêji o tomto tématu na http://www.geocities.com/RainForest/Canopy/5170/index.htm, ov¿em ve ¿panêl¿tinê. -mb- Pondêlí 18. ledna 1999 Zpráva paní Cristiny Parkes o vçerej¿í kontrole na¿ich çápû: "Tentokrát jsem jela s britskÿm ornitologem Edwardem Hunterem, kterÿ mi pomáhá také bêhem migrace. P⌐ijeli jsme ve 12.15 na stejné místo, kde jsme çápy vidêli minule. Nebyli tam, ale ve 12.30 jsme je na¿li a zachytili jsme také signály obou çápû - Joná¿e a Davida. Nacházeli se asi dva kilometry od místa, kde Alejandro Torés (otec) po⌐ídil jejich fotografii (viz níæe, pozn. -fp-). Celkem tam bylo 50 çápû çernÿch, spoleçnê se 17 çápy bílÿmi a 5 slípkami modrÿmi. V 16.30 jsme se vraceli stejnou cestou, na¿i çápi byli na stejném místê, kde jsme je p⌐ed tím opustili. Stáli 200-300 metrû od cesty na vodním kanálu. Poçasí nebylo moc dobré, vítr a slabÿ d鿃. V¿ichni çápi vypadali velmi dob⌐e." -fp- Pátek 15. ledna 1999 Satelity vçera ¿estkrát (!) zachytily signály Joná¿ova vysílaçe; z dat senzorû se dá usuzovat, æe je Joná¿ v po⌐ádku. Pêknÿch pár dnû nemáme od Argosu æádné zprávy o Kristÿnê a Davidovi. Jejich satelitní vysílaçe fungují prachmizernê p⌐esto (nebo právê proto?), æe jde o poslední a nejmodernêj¿í model firmy Microwave Telemetry. Joná¿ûv vysílaç naproti tomu ¿lape bezvadnê - kdykoli je aktivní, zaslechnou ho druæice nêkolikrát. P⌐itom byl tenhle vysílaç vyroben uæ v roce 1995 a s jeho pomocí jsme v minulÿch letech sledovali dva çápy, Zuzanu a Oskara. Joná¿ûv vysílaç teâ bêæí v cyklu 6 hodin aktivity / 120 hodin odmlka, vysílaçe Kristÿny a Davida mají pauzu o 24 hodin krat¿í. Od Alejandra Torése p⌐i¿el dal¿í obrázek; byl po⌐ízen 10. ledna. Kdyæ na nêj kliknete, aby se zvêt¿il, mûæete vidêt i anténky satelitních vysílaçû. -mb- St⌐eda 13. ledna 1999 Podle zpráv z p⌐elomu minulého a tohoto roku se zdá, æe Joná¿ nebyl jedinÿm çápem çernÿm, kterÿ se u nás zdræel aæ do zimy. Zprávy o pozorování çápû nám p⌐icházejí z Çech i Moravy pomêrnê çasto, ale vêt¿inou po krátké konzultaci s autory zpráv vyjde najevo, æe se jedná o volavky popelavé, které lze snadno s çápy zamênit a jejich zimování je u nás bêæné. Posledních nêkolik telefonátû a e-mailû o vÿskytu çápû çernÿch v¿ak vypadá velmi hodnovêrnê, navíc pozorovatelé çápy znají i z hnízdního období. Shodou okolností pochází pêt zpráv z Brd - pozorování t⌐í çápû çernÿch 21. ⌐íjna 1998 v blízkosti Padrƒskÿch rybníkû je velmi pozdní, ale moæná to byla je¿tê skupinka na prûtahu. V blízkosti této lokality byl v¿ak jeden krouæící çáp pozorován 8. listopadu a kolem 30. prosince se jeden pták zdræoval u Ka⌐ezskÿch rybníkû na západním okraji brdskÿch lesû. Opakovanê byl çáp çernÿ zaznamenán také na vÿchodní stranê Brd u Jincû na P⌐íbramsku 14. a 16. prosince a potom znovu 31. prosince. Zajímavá je také otázka, zda by nêkterÿ z pozorovanÿch çápû nemohl bÿt jedním z na¿ich "nezvêstnÿch" çápû. Je málo pravdêpodobné, æe by to byl Viktor, kterÿ zmizel v létê 1996 na Rakovnicku nebo Jakub, hnízdní partner Kristÿny z roku 1997, jehoæ vysílání skonçilo v Nigérii koncem téhoæ roku. Od loñského léta nevíme o dospêlém sameçkovi Martinovi, kterÿ neúspê¿nê hnízdil u Dob⌐í¿e a v zá⌐í selhal vysílaç Ond⌐ejovi, jednomu ze t⌐í loñskÿch mláâat Kristÿny. Jejich zdræení aæ do zimy by tedy p⌐icházelo v úvahu, ale æádnÿ z pozorovatelû si nev¿iml ani "batûæku" ani barevnÿch krouækû. V kaædém p⌐ípadê uvítáme va¿e dal¿í zprávy o çápech. -fp- STAR¢ï ZÅPISY, OBRÅZKY, VIDEA A ZVUKOVÉ ZÅZNAMY T⌐ídy lokací Argos Protesty a petice Hledáme meteorologa, kterÿ by s námi spolupracoval p⌐i mapování çapího tahu.