| VyÜlo v t²denφku: | CHIPweek |
| ╚φslo: | 6/97 |
| Datum: | 4. ·nora 1997 |
| Strana: | |
| Rubrika/kategorie: | ╚lßnky o Internetu |
Rozhodne-li se n∞kdo z°φdit si vlastnφ WWW server, mß mnoho mo₧nostφ jak to ud∞lat. Do nedßvna jich ale jeÜt∞ tak mnoho nebylo - jeÜt∞ nedßvno toti₧ platilo, ₧e pro seri≤zn∞jÜφ provozovßnφ WWW server∙ je pou₧itelnß pouze Unixovß platforma, neboli poΦφtaΦ vybaven² operaΦnφm systΘmem na bßzi Unixu. D∙vodem byla p°edevÜφm skuteΦnost, ₧e pro ostatnφ systΘmovΘ platformy prakticky neexistovaly vhodnΘ programy, kterΘ by zajiÜ¥ovaly funkce pot°ebnΘ pro provozovßnφ WWW server∙.
Na platform∞ Unixu zajiÜ¥uje funkce WWW serveru jeden konkrΘtnφ druh tzv. dΘmon∙, jak se v UnixovΘm sv∞t∞ obecn∞ °φkß systΘmov²m program∙m kterΘ b∞₧φ na pozadφ a v∞tÜinou ani nemajφ vlastnφ u₧ivatelskΘ rozhranφ. Pro WWW servery se konkrΘtn∞ jednß o tzv. HTTP dΘmony, nebo¥ HTTP (Hypertext Transfer Protocol) je oznaΦenφ konkrΘtnφho p°enosovΘho protokolu, podle kterΘho WWW server posφlß jednotlivΘ strßnky tomu, kdo si o n∞ °ekne (tj. jednotliv²m browser∙m alias WWW prohlφ₧eΦ∙m, jejich₧ u₧ivatelΘ si p°φsluÜnou strßnku vy₧ßdali).
Prvnφ äHTTP dΘmoni" byly voln∞ Üi°itelnΘ programy, kterΘ si u₧ivatelΘ mohli nainstalovat zcela zdarma. Jejich korektnφ instalace a pr∙b∞₧nß sprßva vÜak v∞tÜinou vy₧adovala dosti pokroΦilΘ znalosti sprßvy Unixov²ch systΘm∙ - co₧ nap°φklad v akademickΘm prost°edφ, kde se slu₧ba World Wide Web zrodila, nebylo a₧ tak nep°ekonateln²m problΘmem. P°i p°echodu na komerΦnφ vyu₧itφ slu₧by WWW vÜak tato relativnφ slo₧itost a nßroΦnost zaΦala vadit, stejn∞ tak jako relativn∞ nφzk² v²kon prvnφch HTTP dΘmon∙. Proto se dalÜφ v²voj rozdvojil, a vedle dalÜφho v²voje voln∞ Üi°iteln²ch dΘmon∙ se zaΦal ubφrat i cestou b∞₧n²ch komerΦnφch produkt∙, s plnou (placenou) podporou svΘho v²robce. Dnes se na UnixovΘ platform∞ lze setkat s ob∞ma v∞tvemi - p°φkladem ·sp∞ÜnΘho voln∞ Üi°itelnΘho produktu je dΘmon Apache, kter² je podle souΦasn²ch statistik v Internetu stßle jeÜt∞ nejpou₧φvan∞jÜφm HTTP dΘmonem, realizujφcφm WWW server. P°φkladem ·sp∞ÜnΘ komerΦnφ v∞tve jsou WWW servery firmy Netscape (kterΘ jsou b∞₧n∞ prodßvßny jako samostatnΘ produkty).
V souΦasnΘ dob∞ se ale zaΦφnß stßle vφce prosazovat i zajφmav² kompromisnφ model Üφ°enφ pot°ebn²ch HTTP dΘmon∙, kter² stojφ n∞kde na pomezφ mezi voln∞ Üi°iteln²mi programy a samostatn∞ prodßvan²mi produkty, a objevuje se i na dalÜφch platformßch, ne₧ jen na Unixu. Jde o takovΘ programy, kterΘ jsou zdarma äp°ibalovßny" k jin²m produkt∙m (kterΘ ji₧ jsou b∞₧n∞ prodßvßny). NejΦast∞ji jde o äp°ibalovßnφ" k r∙zn²m operaΦnφm systΘm∙m, a nejznßm∞jÜφm p°φkladem asi je WWW server firmy Microsoft, kter² je pod nßzvem IIS (Internet Information Server) zdarma poskytovßn u₧ivatel∙m operaΦnφho systΘmu Windows NT. DalÜφm p°φkladem je Web Server firmy Novell, kterß jej p°ibaluje k nejnov∞jÜφ verzi svΘho sφ¥ovΘho operaΦnφho systΘmu, IntranetWare.
Na celΘ äp°ibalovßnφ" se ale lze dφvat i jinak, ne₧ jen jako na marketingov² trik - programy, zajiÜ¥ujφcφ funkce WWW serveru, jsou dnes tak Φasto ₧ßdan²m produktem, ₧e dochßzφ k jejich integraci p°φmo do konkrΘtnφch operaΦnφch systΘm∙, a p°φsluÜnφ dΘmoni resp. moduly NLM resp. jinΘ druhy systΘmov²ch program∙ a utilit se stßvajφ standardnφ souΦßstφ p°φsluÜn²ch operaΦnφch systΘm∙ (a jsou tudφ₧ i obsa₧eny v jejich cen∞).
V dneÜnφ dob∞ ji₧ existujφ programy, schopnΘ vykonßvat funkci WWW serveru snad na libovolnΘm poΦφtaΦi - od äosobnφch" WWW server∙ na poΦφtaΦφch PC, p°es poΦφtaΦe Macintosh, UnixovΘ poΦφtaΦe, a₧ t°eba po skoro vyhynulΘ st°ediskovΘ poΦφtaΦe (kterΘ by dφky fungovßnφ v roli WWW server∙ mohly dokonce za₧φt i urΦitΘ zmrtv²chvstßnφ).
OvÜem zdaleka ne ka₧dß kombinace äpoΦφtaΦ x operaΦnφ systΘm x WWW server" je vhodnß pro ·pln∞ libovolnΘ nasazenφ. Zcela jinΘ nßroky asi bude mφt Φlov∞k, kter² si pro svou vlastnφ pot°ebu buduje WWW server na svΘm osobnφm poΦφtaΦi, a jinΘ firma, kterß chce prost°ednictvφm Internetu n∞co prodßvat. V praxi je proto nutnΘ peΦliv∞ volit jak v²konnost poΦφtaΦe, tak i systΘmovou platformu (operaΦnφ systΘm), a stejn∞ tak i v²konnost a repertoßr funkcφ WWW serveru. Zde je pak dobrΘ si uv∞domit, ₧e po programech realizujφcφch WWW server se m∙₧e v praxi po₧adovat mnohem vφce, ne₧ jen samotnΘ äservφrovßnφ" jednotliv²ch WWW strßnek prost°ednictvφm protokolu HTTP.
Slu₧ba World Wide Web dnes ji₧ zdaleka nenφ pouh²m prost°edkem prezentace statick²ch text∙, resp. strßnek kterΘ jsou jednou prov₧dy pevn∞ dßny a nikdy se nem∞nφ. Mφsto toho je spφÜe univerzßlnφ prezentaΦnφ platformou, skrz kterou jsou u₧ivateli p°edklßdßny (prezentovßny) r∙znΘ a Φasto dosti odliÜnΘ slu₧by.
Slu₧ba WWW nap°φklad m∙₧e umo₧≥ovat p°φstup do r∙zn²ch databßzφ, v tom smyslu, ₧e u₧ivatel zadß sv∙j dotaz prost°ednictvφm slu₧by WWW (vypln∞nφm formulß°e na ädotazovacφ" WWW strßnce), a prost°ednictvφm slu₧by WWW je mu pak takΘ zp∞tn∞ p°edlo₧en v²sledek jeho dotazu. Samotn² dotaz ale musφ WWW server um∞t p°edat p°φsluÜnΘ databßzi, navφc p°eformulovan² do takovΘ podoby, jakΘ bude databßzovß aplikace rozum∞t. Obecn∞ tedy takov²to WWW server musφ b²t vybaven schopnostφ komunikovat s urΦit²m repertoßrem databßzφ. Jin²m p°φkladem ädalÜφch funkΦnostφ, po₧adovan²ch po WWW serverech", m∙₧e b²t schopnost podporovat zajiÜ¥ovat bezpeΦnΘ transakce, on-line placenφ, fulltextovΘ vyhledßvßnφ apod. A prßv∞ takovßto vybavenost dalÜφmi funkcemi a schopnostmi je typickß pro samostatn∞ prodßvanΘ WWW servery.
P°i ·vahßch o budovßnφ vlastnφ InternetovΘ p°φtomnosti by m∞ly v²znamnou roli sehrßvat i ·vahy o otßzkßch bezpeΦnosti - tedy o zabezpeΦenφ vlastnφch sφtφ a v nich umφst∞n²ch zdroj∙. Zde je velmi d∙le₧itΘ zvolit sprßvn² postup: nejprve si d∙kladn∞ promyslet, co a jak povolit a co zakßzat, a teprve pak se ptßt jak to ud∞lat. OpaΦn² p°φstup, vychßzejφcφ z toho co je v∙bec (v principu) mo₧nΘ dosßhnout, ji₧ dnes nenφ nutn² - dnes lze p°i urΦitΘm zjednoduÜenφ konstatovat, ₧e implementovat lze libovoln∞ p°φsnß (d∙kladnß) bezpeΦnostnφ opat°enφ, a vÜe ji₧ je p°edevÜφm otßzkou ceny a nßklad∙, kterΘ je vlastnφk ochoten do svΘho zabezpeΦenφ investovat.
Vlastnφci informacφ, kte°φ uva₧ujφ o vybudovßnφ vlastnφ InternetovΘ p°φtomnosti, by si m∞li v prvnφ °ad∞ vytvo°it ucelen² nßzor na to, co v oblasti zabezpeΦenφ cht∞jφ, na Φem trvajφ, co jsou ochotni tolerovat apod. - v praxi se takovΘto ucelenΘ soustav∞ nßzor∙ °φkß äbezpeΦnostnφ politika". Po jejφm vypracovßnφ je teprve na mφst∞ ptßt se, jak tuto bezpeΦnostnφ strategii realizovat, kolik to bude stßt, a zda to nap°φklad p°inese urΦitß omezenφ vlastnφm u₧ivatel∙m resp. samotnΘmu vlastnφkovi informacφ. Zde se samoz°ejm∞ m∙₧e ukßzat, ₧e cena za realizaci zvolenΘ bezpeΦnostnφ strategie je pro vlastnφka p°φliÜ vysokß, a pak je nutnΘ z p∙vodnφch po₧adavk∙ pon∞kud slevit - tak₧e v praxi b²vß tvorba bezpeΦnostnφ strategie spφÜe interaktivnφm procesem. V ka₧dΘm p°φpad∞ by ale primßrnφm kritΘriem m∞lo b²t to, Φeho chce vlastnφk dosßhnout, a otßzka ceny a technickΘ realizace by m∞la b²t spφÜe druhotn²m kritΘriem.
D∙le₧itou v∞cφ, kterou je vhodnΘ mφt na pam∞ti, je skuteΦnost ₧e informace lze prost°ednictvφm slu₧by World Wide Web prezentovat mnoha r∙zn²mi zp∙soby - a to i tehdy, kdy jde o informace vysloven∞ textovΘ podoby.
Samotn² World Wide Web byl p∙vodn∞ koncipovßn jako textov∞-orientovanß slu₧ba, fungujφcφ na principu hypertextu (tj. s mo₧nostφ provßzat libovolnΘ Φßsti textu vzßjemn²mi odkazy). SouΦasn∞ s tφm byl pro slu₧bu WWW vytvo°en i konkrΘtnφ p°edpis pro to, jak majφ b²t jednotlivΘ textovΘ strßnky änapsßny", aby jim p°φsluÜnΘ WWW prohlφ₧eΦe rozum∞ly a um∞ly je sprßvn∞ zobrazit. Tφmto p°edpisem je jazyk HTML (HyperText Markup Language), kter² od doby svΘho vzniku proÜel urΦit²m v²vojem, a dnes mß relativn∞ bohatΘ äv²razovΘ schopnosti" (mo₧nosti formßtovßnφ prezentovanΘho textu).
Mo₧nosti jazyka HTML, kter² je änativnφm" (p°irozen²m mate°sk²m) jazykem slu₧by WWW, vÜak zdaleka nedosahujφ kvality a mo₧nostφ grafickΘho ztvßrn∞nφ, b∞₧nΘ u tiÜt∞n²ch materißl∙, a Φasto dokonce ani mo₧nostφ kvalitnφch textov²ch editor∙, typu MS Word, WordPro apod. P°evod nejr∙zn∞jÜφch textov²ch materißl∙ do HTML podoby (resp. do jazyka HTML) je proto tΘm∞° v₧dy spojen s urΦit²ch äochuzenφm" jejich formßtu a nutnostφ jist²ch kompromis∙ v jejich grafickΘm ztvßrn∞nφ. Op∞t u n∞kter²ch druh∙ publikacφ a text∙ to nemusφ b²t nijak markantnφ a problematickΘ, zatφmco u jin²ch text∙ to m∙₧e b²t znaΦn∞ na zßvadu (nap°φklad u text∙ um∞leckΘho charakteru). D∙le₧it² je i procedurßlnφ aspekt - dnes sice ji₧ existujφ takovΘ prost°edky, kterΘ o sob∞ tvrdφ ₧e dokß₧φ zajistit pot°ebn² p°evod z jin²ch formßt∙ do HTML podoby. I kdyby to byla pravda, stejn∞ v₧dy bude zapot°ebφ urΦit² objem lidskΘ prßce - minimßln∞ pro kontrolu, zda p°evod prob∞hl bez problΘm∙ a v²sledek odpovφdß p°edstavßm vlastnφka informacφ.
Podφvejme se ale na celou zßle₧itost z trochu jinΘho ·hlu: zaΦφnß-li n∞kdo äna zelenΘ louce", a chce-li zve°ejnit prost°ednictvφm WWW informace kterΘ jeÜt∞ neexistujφ v n∞jakΘ definitivnφ podob∞ v jinΘm formßtu (tj. budou-li tyto informace sestavovßny äpoprvΘ"), pak je samoz°ejm∞ vhodnΘ zaΦφt vytvß°et je p°φmo v HTML podob∞ (v jazyku HTML). Ale co kdy₧ jde o takovΘ informace, kterΘ ji₧ v urΦitΘ ädefinitivnφ" podob∞ existujφ, nap°φklad jako textovΘ soubory v nativnφm formßtu MS Wordu, prezentace v nativnφm formßtu PowerPointu, spreahsheety ve formßtu Excelu apod.? Nebo co kdy₧ jde o velk² objem dat, kterΘ jsou obsa₧eny v urΦitΘ databßzi? Mß smysl takovßto data konvertovat do HTML podoby?
Odpov∞∩ zßvisφ na vφce faktorech. Nap°φklad na tom, zda informace v ne-HTML formßtu majφ nem∞nnou podobu Φi nikoli, resp. zda jde o data kterΘ ä₧ijφ vlastnφm ₧ivotem", jsou pr∙b∞₧n∞ aktualizovßny, m∞nφ se atd. Pokud ano, pak nenφ moc v²hodnΘ je jednorßzov∞ p°evΘst do HTML podoby, proto₧e takov²to p°evod by bylo nutnΘ provßd∞t po ka₧dΘ aktualizaci znovu.
Jednφm mo₧n²m v²chodiskem z tΘto situace je p°im∞t slu₧bu WWW, aby dokßzala pracovat i s jin²mi datov²mi formßty, ne₧ jen se sv²m änativnφm" formßtem HTML. To dnes ji₧ jde, nejΦast∞ji formou tzv. plug-in modul∙ (co₧ jsou nesamostatnΘ programy, rozÜi°ujφcφ schopnosti p°φsluÜn²ch WWW prohlφ₧eΦ∙ prßci s dalÜφmi datov²mi formßtu). Dnes ji₧ existujφ takovΘto plug-in moduly pro mnoho d∙le₧it²ch a Φasto pou₧φvan²ch formßt∙, mj. i pro dokumenty ve formßtu MS Wordu, prezentace PowerPointu apod. Dφky tomu je pak mo₧nΘ vklßdat do WWW strßnek dokumenty a jinΘ objekty (spreadsheety, prezentace apod.) v jejich p∙vodnφch, nativnφch formßtech - bez pot°eby konverze, a tudφ₧ i bez ztrßty äbohatosti" jejich formßtovßnφ a dalÜφch vlastnostφ. V²znamn² je jist∞ i aspekt pr∙b∞₧nΘ sprßvy takto zp°φstupn∞n²ch informacφ - je mo₧nΘ je ponechat v jedinΘm exemplß°i v jejich nativnφm formßtu, a p°φpadnΘ aktualizace pak mohou b²t bezproblΘmovΘ.
Jednou z velmi d∙le₧it²ch vlastnostφ jazyka HTML je to, ₧e nep°edepisuje p°esnΘ grafickΘ podßnφ a formßt dat, kterΘ majφ b²t u₧ivateli prezentovßny (neboli tzv. layout). Mφsto toho u ka₧dΘ jednotlivΘ polo₧ky pouze specifikuje, co je zaΦ (nap°φklad ₧e jde o nadpis, o b∞₧n² text, o tuΦn∞ pφsmo atd.), a o konkrΘtnφm grafickΘm ztvßrn∞nφ (nap°. o tom, jak²m pφsmem bude vyveden nadpis) se rozhoduje a₧ u u₧ivatele (konkrΘtn∞ je to ·kolem jeho WWW prohlφ₧eΦe). Smyslem takovΘhoto uspo°ßdßnφ je minimalizovat objem p°enßÜen²ch dat. Obecn∞ toti₧ platφ, ₧e Φφm vφce by bylo grafickΘ ztvßrn∞nφ definovßno ji₧ na stran∞ WWW serveru, tφm v∞tÜφ objemy dat by bylo nutnΘ p°enßÜet. Pro nßzornost si staΦφ uv∞domit, ₧e extrΘmnφm p°φpadem je rastrov² grafick² obrßzek (resp. WWW strßnka ve form∞ obrßzku) - zde je grafickΘ podßnφ stanoveno u₧ p°i tvorb∞ obrßzku, ale souΦasn∞ s tφm vychßzφ rastrovΘ grafickΘ obrßzky (tzv. bitmapy) takΘ hodn∞ a hodn∞ velkΘ, m∞°eno v bytech, kilobytech, a mnohdy dokonce i megabytech.
Nativnφ formßty jin²ch aplikacφ, nap°. internφ formßt editoru MS Word, z tohoto pohledu p°edstavujφ urΦit² kompromis. DalÜφ mo₧nou formu kompromisu mezi bohatostφ grafickΘho ztvßrn∞nφ a objemem p°enßÜen²ch dat pak p°edstavujφ specializovanΘ datovΘ formßty, zam∞°enΘ na mo₧nost prezentace p∙vodn∞ tiÜt∞n²ch dokument∙ v elektronickΘ form∞. Jde zejmΘna o formßt PDF, vyvinut² firmou Adobe a urΦen² pro jejφ prohlφ₧eΦ Acrobat Reader. Dnes vÜak ji₧ tento prohlφ₧eΦ (p∙vodn∞ koncipovan² jako samostatn² program) existuje i ve form∞ plug-in modulu pro WWW prohlφ₧eΦe, a dφky tomu je mo₧nΘ vklßdat do WWW strßnek i objekty vytvo°enΘ v tomto formßtu.
Formßt PDF p°itom umo₧≥uje äsejmout" formßt jakΘhokoli tiÜt∞nΘho materißlu, vΦetn∞ jeho naformßtovßnφ, obrßzk∙ apod., a p°evΘst jej do elektronickΘ podoby (tj. ulo₧it elektronickou podobu dokumentu do souboru ve formßtu PDF), a tento vlo₧it do WWW strßnky. Na stran∞ u₧ivatele, po p°enesenφ p°φsluÜnΘho PDF souboru, pak m∙₧e b²t PDF soubor zobrazen, a tφm maximßln∞ v∞rn∞ zrekonstruovßna p∙vodnφ podoba tiÜt∞nΘho dokumentu. Tφmto zp∙sobem pak lze po Internetu zp°φstupnit prakticky libovoln² tiÜt∞n² dokument, v elektronickΘ podob∞. OvÜem za cenu, spoΦφvajφcφ v nutnosti p°enosu opravdu velkΘho objemu dat. Jen pro ilustraci: denφk MF Dnes je dostupn² po Internetu (na adrese http://www.medea.cz/press/) jak v HTML podob∞, tak i v PDF formßtu. HTML podoba p°itom obsahuje stejnΘ informace (stejnΘ texty) jako tiÜt∞nΘ vydßnφ, ale nezachovßvß p∙vodnφ grafick² formßt (layout), a celΘ jedno dennφ vydßnφ mß typicky objem kolem 300 kilobyte. PDF podoba denφku, zachovßvajφcφ celkov² layout tiÜt∞nΘho denφku, mß typicky objem kolem 5 megabyt∙!
DalÜφ mo₧nostφ, jak prost°ednictvφm slu₧by WWW zp°φstupnit informace, kterΘ primßrn∞ existujφ v jinΘ ne₧ HTML podob∞, je dynamickΘ generovßnφ WWW strßnek. MyÜlenka je zde takovß, ₧e WWW strßnky, o kterΘ si u₧ivatelΘ mohou ä°φkat", vlastn∞ v∙bec neexistujφ. Vytvo°eny jsou a₧ teprve v okam₧iku, kdy si o n∞ n∞kdo skuteΦn∞ ä°ekne", a to jen äna jedno pou₧itφ" - neboli jen pro uspokojenφ jednoho konkrΘtnφho po₧adavku. To pak umo₧≥uje tyto strßnky obsahov∞ i jinak p°izp∙sobit tomuto konkrΘtnφmu po₧adavku.
Jednou ze situacφ, kde se tΘto mo₧nosti s oblibou vyu₧φvß, je k≤dovßnφ ΦeÜtiny. Na p°φsluÜnΘm WWW serveru pak Φesky psanΘ strßnky existujφ jen v jednom k≤dovßnφ, a pokud konkrΘtnφ po₧adavek u₧ivatele specifikuje jinΘ k≤dovßnφ, je podle dostupnΘho vzoru dynamicky vygenerovßna pot°ebnß äjazykovß mutace", a ta je u₧ivateli odeslßna.
Mo₧nost dynamickΘho generovßnφ WWW strßnek vÜak lze s v²hodou vyu₧φt i k mnoha dalÜφm ·Φel∙m. Ji₧ d°φve jsme se zmi≥ovali o mo₧nosti p°φstupu do r∙zn²ch databßzφ p°es slu₧bu WWW: na zßklad∞ dat, zφskan²ch jako v²sledek databßzovΘho dotazu, je jednorßzov∞ vygenerovßna WWW strßnka, kterß je pak odeslßna u₧ivateli. Na takovΘmto principu pak funguje velkΘ mno₧stvφ dneÜnφch slu₧eb v Internetu, obecn∞ vÜechny slu₧by kterΘ majφ alespo≥ trochu interaktivnφ charakter.
Dynamicky generovanΘ strßnky pak p°inßÜφ i ΦetnΘ dalÜφ v²hody a potencißlnφ mo₧nosti. Nap°φklad pro provozovatele a inzerenty je d∙le₧itΘ, ₧e do dynamicky generovan²ch strßnek lze vklßdat r∙znΘ reklamy, a nap°φklad je i automaticky p°izp∙sobovat konkrΘtnφmu u₧ivateli - nap°φklad tφm, ₧e kdy₧ si urΦitou strßnku vy₧ßdß u₧ivatel z urΦitΘ nßrodnφ domΘny, je mu reklama nabφdnuta v jeho rodnΘm jazyce. Mo₧nosti zde jsou opravdu velikΘ.
Pokud se urΦit² vlastnφk informacφ rozhodne vytvo°it si svΘ WWW strßnky vlastnφmi silami (a ne na zakßzku n∞k²m jin²m), pak m∙₧e vyu₧φt celΘ bohatΘ Ükßly nßstroj∙ slou₧φcφch tomuto ·Φelu.
V prvnφm p°iblφ₧enφ lze nßstroje pro tvorbu WWW strßnek (tzv. autorskΘ nßstroje) rozd∞lit na dv∞ skupiny: prvnφ skupinu tvo°φ takovΘ nßstroje, kterΘ majφ tzv. WYSIWYG charakter, a pr∙b∞₧n∞ vznikajφcφ dokument zobrazujφ jeho autorovi ji₧ v takovΘm tvaru, v jakΘm jej bude vid∞t i koncov² u₧ivatel. Druhou skupinou pak jsou ne-WYSIWYG nßstroje, kterΘ autorovi ukazujφ pr∙b∞₧n∞ vznikajφcφ dokument v jeho internφm zdrojovΘm formßtu, tj. v jazyku HTML. WYSIWYG nßstroje tudφ₧ zcela odsti≥ujφ autora od jazyka HTML, a v∙bec po n∞m nepo₧adujφ, aby tento jazyk znal. Naproti tomu u ne-WYSIWYG nßstroj∙ je znalost jazyka HTM nutnß, a autor zde ve svΘ podstat∞ äprogramuje" v tomto jazyku, co₧ mu obecn∞ dßvß mo₧nost vyu₧φt vÜech mo₧nostφ tohoto jazyka mnohem dokonaleji a efektivn∞ji, ne₧ WYSIWYG nßstroje. Z tohoto pozorovßnφ pak lze odvodit i celkem z°ejm² zßv∞r: WYSIWYG nßstroje jsou vhodn∞jÜφ pro spφÜe p°φle₧itostnΘ pou₧itφ, pro u₧ivatele kte°φ si cht∞jφ s minimem nßmahy sami vytvo°it svou vlastnφ domovskou strßnku, a Φas od Φasu ji aktualizovat. Pro profesionßlnφ vyu₧itφ, pro lidi kte°φ majφ tvorbu WWW strßnek jako hlavnφ nßpl≥ svΘ prßce, mohou b²t ne-WYSIWYG nßstroje v²hodn∞jÜφ. U₧ takΘ proto, ₧e u takov²chto lidφ je mo₧nΘ oΦekßvat, ₧e se nauΦφ znßt jazyk HTML, a zvlßdnou i jeho p°φpadnΘ jemnosti a finesy. Situace je zde obdobnß jako u skuteΦnΘho programovßnφ - lidΘ, kte°φ jsou profesionßlnφmi programßtory, takΘ pou₧φvajφ jinΘ nßstroje ne₧ lidΘ, kte°φ si cht∞jφ p°φle₧itostn∞ vytvo°it n∞jakou jednoduchou aplikaci.
V poslednφ dob∞ se ale v oblasti WWW nßstroj∙ zaΦφnß objevovat jeden zajφmav² trend, kter²m je odd∞lovßnφ samotnΘ äautorskΘ tvorby" strßnek od jejich systΘmovΘ sprßvy, zejmΘna hlφdßnφ sprßvnosti vzßjemn²ch odkaz∙ mezi jednotliv²mi strßnkami apod. V²sledkem je pak osamostat≥ovßnφ autorsk²ch nßstroj∙ (editor∙ WWW strßnek) a program∙ pro jejich sprßvu. Tento trend je markantnφ nap°φklad u autorskΘho nßstroje Frontpage (dostupn² od dvou firem,Microsoft a FTP Software), kter² je ve svΘ podstat∞ soustavou dvou samostatn²ch, ale vzßjemn∞ provßzan²ch nßstroj∙. Frontpage s mo₧nostφ WYSIWYG editace je pak zajφmav² i tφm, ₧e pat°φ n∞kam na pomezφ mezi nßstroje pro p°φle₧itostnΘ pou₧itφ a nßstroje urΦenΘ pro skuteΦn∞ systematickΘ profesionßlnφ pou₧itφ.