| VyÜlo v t²denφku: | CHIPweek |
| ╚φslo: | 6/97 |
| Datum: | 4. ·nora 1997 |
| Strana: | |
| Rubrika/kategorie: | ╚lßnky o Internetu |
Chce-li n∞kdo zve°ejnit na Internetu, prost°ednictvφm slu₧by World Wide Web n∞jakΘ svΘ informace, m∞l by si v prvnφ °ad∞ ujasnit Φeho chce dosßhnout: k Φemu by m∞ly jeho strßnky slou₧it, kterΘ u₧ivatele Internetu by m∞ly oslovit, jak² cφl Φi zßm∞r by m∞ly sledovat, a jakΘho efektu by m∞ly dosßhnout. Takovßto mana₧erskß rozhodnutφ by poslΘze m∞la vy·stit v detailn∞jÜφ p°edstavu o tom, kterΘ konkrΘtnφ informace by WWW strßnky m∞ly obsahovat, kdo a jak tyto informace poskytne, kdo bude dbßt na jejich sprßvnost a aktußlnost apod. SouΦasn∞ s tφm by m∞la vzniknout ji₧ i prvnφ p°edstava o celkovΘm grafickΘm ztvßrn∞nφ WWW strßnek - alespo≥ na tΘ ·rovni, zda budou na grafickou strßnku kladeny n∞jakΘ specifickΘ nßroky a jakΘ (nap°φklad kv∙li zavedenΘ firemnφ äÜtßbnφ kultu°e"), nebo nikoli.
PotΘ ji₧ mohou nßsledovat dalÜφ kroky:
Poj∩me si nynφ jednotlivΘ kroky rozebrat podrobn∞ji, a ujasnit si v Φem spoΦφvajφ a jakΘ jsou jejich p°ednosti a nedostatky. Pro jednoduÜÜφ vyjad°ovßnφ budeme toho, kdo se rozhodl zve°ejnit svΘ informace po Internetu, oznaΦovat termφnem ävlastnφk" (proto₧e je skuteΦn²m vlastnφkem sv²ch informacφch).
Jak ji₧ samotn² nadpis napovφdß, zde jde o dv∞ pon∞kud odliÜnΘ v∞ci: o nßvrh vzez°enφ WWW strßnek, kter² je zßle₧itostφ spφÜe äv²tvarnou" Φi ädesignerskou", a o skuteΦnΘ vytvo°enφ WWW strßnek, resp. o jejich änapsßnφ" v jazyku HTML, kter² se pro tento ·Φel pou₧φvß.
Nßvrh WWW strßnek obnßÜφ vytvo°enφ p°edstavy o tom, jak by ta kterß strßnka m∞la vypadat, jakΘ obrßzky, ikony, tlaΦφtka a dalÜφ grafickΘ prvky by m∞la obsahovat, jakΘ druhy pφsma by m∞ly b²t pou₧ity, jakΘ barvy pop°edφ a pozadφ, jakΘ vzory (reliΘfy) by m∞ly b²t na pozadφ atd. P°i vyÜÜφch nßrocφch na grafickΘ zpracovßnφ jde jednoznaΦn∞ o ·kol pro profesionßlnφho grafika, a pouze p°i skromn∞jÜφch nßrocφch na grafickou ·rove≥ je mo₧nΘ tuto fßzi °eÜit äsvΘpomocφ".
Tvorba WWW strßnek, neboli jejich änapsßnφ" v jazyku HTML, pak ji₧ m∙₧e b²t vφcemΘn∞ rutinnφ zßle₧itostφ. Pokud je nßvrh strßnek ji₧ vypracovßn, jde zde vlastn∞ jen o p°evod z jednΘ formy vyjßd°enφ t∞chto strßnek do jinΘ formy (do jazyka HTML), a tato Φinnost je v mnohΘm podobnß procesu programovßnφ (p°esn∞ji tzv. k≤dovßnφ, a nikoli algoritmizaci, kterß zde odpovφdß spφÜe fßzi grafickΘho nßvrhu).
Hlavn∞ je ale d∙le₧itΘ si uv∞domit, ₧e ob∞ fßze vy₧adujφ dv∞ r∙znΘ dovednosti, kterΘ lze jen velmi vzßcn∞ najφt u jednoho a tΘho₧ Φlov∞ka. K ₧ßdoucφmu v²sledku neΦast∞ji vede spoluprßce dvou lidφ - grafika, kter² nemusφ nutn∞ b²t znal² Internetu (a sv∙j nßvrh nap°φklad nakreslφ na papφr), a dßle äprogramßtora", znalΘho Internetu obecn∞ a jazyka HTML konkrΘtn∞. Velmi d∙le₧itß je samoz°ejm∞ i role vlastnφka informacφ (nap°. mana₧era firmy), kter² rozhodne o v∞cnΘm obsahu a nßplni strßnek, a poskytne k tomu pot°ebnΘ informace.
Pokud mß vlastnφk informacφ dostateΦnΘ personßlnφ zßzemφ, m∙₧e si nßvrh i tvorbu WWW strßnek zajistit vlastnφmi silami, resp. sv∞°it ji vlastnφm pracovnφk∙m. DalÜφ mo₧nostφ je nechat si svΘ WWW strßnky ud∞lat na zakßzku.
Na naÜem InternetovΘm trhu je dnes ji₧ celß °ada subjekt∙, kterΘ nabφzφ tvorbu WWW strßnek pro svΘ zßkaznφky - nejΦast∞ji to jsou takovΘ subjekty, kterΘ primßrn∞ nabφzφ vystavovßnφ WWW strßnek (a jejich tvorba je spφÜe urΦitou dopl≥kovou Φinnostφ). CenovΘ relace za slu₧by tohoto typu jsou velmi r∙znorodΘ: d∙vod je ten, ₧e tvorba WWW strßnek je ve svΘ podstat∞ tv∙rΦφ (autorskou) Φinnostφ, a ta se velmi obtφ₧n∞ normuje. Navφc jeden zßkaznφk m∙₧e p°ijφt u₧ s dosti p°esnou p°edstavou toho co by cht∞l, zatφmco jin² m∙₧e mφt p°edstavu velmi vßgnφ a rozm²Ület si ji a₧ na mφst∞. N∞kte°φ zßkaznφci mohou äp°inΘst" svΘ informace ji₧ v takovΘ podob∞, ₧e je mo₧nΘ je velmi jednoduÜe a p°φmoΦa°e zahrnout do vytvß°en²ch WWW strßnek, zatφmco z jin²ch vlastnφk∙ je nutnΘ pot°ebnΘ informace doslova ädolovat". Proto takΘ v∞tÜina subjekt∙, kterΘ tvorbu WWW strßnek nabφzφ, ve sv²ch cenφcφch uvßdφ äcenu dohodou" resp. jinak naznaΦuje, ₧e cena je stanovovßna individußln∞, pro ka₧dou jednotlivou poptßvku zvlßÜ¥.
Navφc je t°eba dßt pozor na to, ₧e zßkaznickß tvorba WWW strßnek je v∞tÜinou chßpßna skuteΦn∞ jen jako jejich ätvorba", neboli jejich napsßnφ v jazyku HTML, a mnohem menÜφ d∙raz je kladen na änßvrh", neboli na grafickΘ provedenφ. D∙le₧itΘ takΘ je uv∞domit si, ₧e v∞tÜina subjekt∙ nabφzejφcφch zßkaznickou tvorbu WWW strßnek jsou p°edevÜφm technicky zam∞°enΘ firmy, kterΘ v∞tÜinou disponujφ vhodn²mi äprogramßtorsk²mi" kapacitami pro psanφ WWW strßnek v jazyku HTML, ale profesionßlnφ grafiky zam∞stnßvajφ jen vyjφmeΦn∞.
Pokud mß vlastnφk informacφ skuteΦn∞ vysokΘ nßroky na grafickΘ podßnφ sv²ch WWW strßnek, jednφm z mo₧n²ch °eÜenφ je nechat si ud∞lat grafick² nßvrh samostatn∞, od grafika kter² nemusφ mφt s Internetem nic spoleΦnΘho - a pak svou p°edstavu p°inΘst t°eba äna papφ°e", a nechat si ji od p°φsluÜnΘ InternetovΘ firmy pouze zrealizovat. DalÜφ mo₧nostφ je obrßtit se na n∞kterou specializovanou designΘrskou firmu, kterß zam∞stnßvß profesionßlnφ grafiky znalΘ tvorby WWW strßnek. Takov²chto firem je zatφm dost mßlo, ale ji₧ existujφ. Pokud nevφte kde je hledat a jak mezi nimi vybφrat, zkuste nßsledujφcφ mo₧nost: projd∞te se po ΦeskΘm Internetu, a dφvejte se po strßnkßch jejich₧ grafickΘ provedenφ vßs zaujme. Pokud je d∞lala n∞jakß specializovanß designΘrskß firma (co₧ je u skuteΦn∞ hezk²ch strßnek dosti pravd∞podobnΘ), v∞tÜinou je pod sv²m v²tvorem i podepsßna, vΦetn∞ pot°ebn²ch odkaz∙ na svΘ vlastnφ WWW strßnky.
Pro vystavenφ WWW strßnek na Internetu je zapot°ebφ umφstit je na poΦφtaΦ fungujφcφ jako tzv. WWW server - neboli na poΦφtaΦ, na kterΘm se jednotlivΘ WWW strßnky skladujφ (jako soubory), a na vy₧ßdßnφ jsou zasφlßny t∞m, kdo si o n∞ °ekne (tedy jednotliv²m u₧ivatel∙m, kte°φ o n∞ po₧ßdali prost°ednictvφm sv²ch klientsk²ch program∙ slu₧by WWW, neboli tzv. browser∙).
Jako WWW server dnes m∙₧e vystupovat prakticky jak²koli poΦφtaΦ, stojφcφ na kterΘkoli platform∞ - programy, zajiÜ¥ujφcφ funkci WWW serveru, dnes skuteΦn∞ existujφ snad pro ·pln∞ vÜechny kombinace poΦφtaΦ∙ a systΘmov²ch platforem. V praxi je vÜak nutnΘ peΦliv∞ volit jak v²konnost poΦφtaΦe, na kterΘm je server provozovßn, tak i jeho systΘmovou platformu - a to jak s ohledem na oΦekßvanou änßvÜt∞vnost" WWW serveru, tak nap°φklad i v zßvislosti na odbornΘm zßzemφ provozovatele, kter² se o server musφ starat a udr₧ovat jej v °ßdn∞ funkΦnφm stavu.
DalÜφm d∙le₧it²m aspektem je zp∙sob p°ipojenφ WWW serveru k Internetu. Ten by takΘ m∞l odpovφdat povaze a mno₧stvφ vystavovan²ch WWW strßnek a jejich nßvÜt∞vnosti - nap°φklad Φφm vφce grafiky a obrßzk∙ budou WWW strßnky obsahovat, tφm v∞tÜφ objemy dat se budou p°enßÜet od serveru sm∞rem k u₧ivateli p°i jejich prohlφ₧enφ.
Pokud si vlastnφk vystavuje svΘ WWW strßnky na vlastnφm WWW serveru, a tento je p°ipojen k Internetu p°es jeho vlastnφ p°φpojku, pak vÜichni ävn∞jÜφ" nßvÜt∞vnφci p°φsluÜn²ch WWW strßnek odΦerpßvajφ urΦitou Φßst p°enosovΘ kapacity danΘ p°φpojky - co₧ v zßvislosti na jejφ velikosti a cen∞ m∙₧e b²t nezajφmavΘ a nepodstatnΘ, nebo takΘ zcela nep°ijatelnΘ. V²hodou tohoto °eÜenφ je samoz°ejm∞ to, ₧e maximßln∞ usnad≥uje pr∙b∞₧nou sprßvu a systΘmovou ·dr₧bu: vlastnφk si zde provozuje svΘ strßnky sßm, mß je äpln∞ pod palcem", a m∙₧e je takΘ snadno navßzat na n∞kterΘ dalÜφ aplikace, kterΘ sßm takΘ provozuje (nap°φklad na n∞kterou svou databßzi apod.).
Zajφmav²m kompromisnφm °eÜenφm je umφstit svΘ strßnky na vlastnφ WWW server, ale ten nep°ipojit k vlastnφ p°φpojce k Internetu - n²br₧ k p°φpojce n∞koho jinΘho, typicky svΘho providera (poskytovatele p°ipojenφ). D∙vodem m∙₧e b²t ekonomickß i äv∞cnß" v²hodnost tohoto °eÜenφ - provider nejspφÜe sßm mß rychlejÜφ p°φpojku k Internetu ne₧ jeho zßkaznφk, a p°φstupy k takto p°ipojenΘmu WWW server nebudou odΦerpßvat nic z p°enosovΘ kapacity, kterou si v rßmci svΘ p°φpojky platφ vlastnφka. Krom∞ toho m∙₧e b²t podstatnΘ i bezpeΦnostnφ hledisko - pokud mß vlastnφk velk² strach z p°φpadnΘho naruÜenφ sv²ch sφtφ od hacker∙ p°ichßzejφcφch z Internetu, je jedno z mo₧n²ch opat°enφ umφstit äve°ejn∞ viditelnΘ v∞ci" jinam, ne₧ do vlastnφ sφt∞.
Jedno mo₧nΘ °eÜenφ je takovΘ, ₧e vlastnφk si sßm äpostavφ" a äzabydlφ" sv∙j vlastnφ WWW server, kter² bude jeho majetkem - tj. sßm si po°φdφ pot°ebn² poΦφtaΦ, nainstaluje si na n∞j vÜe pot°ebnΘ pro fungovßnφ WWW serveru, a takΘ si na dan² poΦφtaΦ umφstφ vÜechny svΘ strßnky. Pak cel² poΦφtaΦ vezme, a odnese jej ke svΘmu poskytovateli, a zde jej p°ipojφ k jeho sφti (samoz°ejm∞ po vzßjemnΘ dohod∞ a za pat°iΦnou ·hradu). PoskytovatelΘ vÜak tuto variantu moc rßdi nevidφ - zejmΘna proto, ₧e se jim pak v jejich sφti zaΦφnajφ vyskytovat takovΘ poΦφtaΦe, kterΘ nemusφ mφt pln∞ äpod palcem", a tudφ₧ ani nemohou pln∞ odpovφdat za jejich sprßvnou funkΦnost (i nap°φklad za to, zda sv²m chovßnφm n∞jak nep°φzniv∞ neovliv≥ujφ celkov² provoz v jejich sφti). Pon∞kud problematickß je i otßzka sprßvy takovΘhoto poΦφtaΦe, zejmΘna z organizaΦnφho hlediska - poskytovatel p°ipojenφ by nejspφÜe m∞l mφt prßvo systΘmov²ch zßsah∙ do poΦφtaΦe, kter² se nachßzφ v jeho sφti (a on za n∞j sv²m zp∙sobem i nese odpov∞dnost), a stejn∞ tak i vlastnφk WWW serveru by m∞l mφt prßvo administrovat sv∙j server. Zde je pak velk² prostor pro p°φpadnß nedorozum∞nφ a nep°φjemnosti. S uvedenou mo₧nostφ (oznaΦovanou takΘ jako tzv. server hosting) se proto lze setkat spφÜe jen jako se specißln∞jÜφ slu₧bou, poskytovanou vybran²m zßkaznφk∙m.
Zajφmavou obm∞nou prßv∞ popsanΘ varianty je takovß situace, kdy WWW server äpostavφ" poskytovatel, ale änaplnφ" jej zßkaznφk. Tedy kdy₧ poΦφtaΦ pou₧it² pro roli WWW serveru pat°φ poskytovateli, kter² na n∞j takΘ nainstaluje vÜe pot°ebnΘ pro jeho fungovßnφ (a za korektnφ fungovßnφ takΘ sßm odpovφdß), zatφmco jednotlivΘ WWW strßnky si naplnφ (a udr₧uje) zßkaznφk.
DalÜφ mo₧nostφ vystavovßnφ WWW strßnek na Internetu je vyu₧φt nabφdky n∞koho jinΘho, kdo u₧ WWW server vlastnφ, a äsvΘ strßnky dßt na jeho server". M∙₧e se samoz°ejm∞ jednat o WWW server n∞jakΘ sp°ßtelenΘ organizace, ale nejΦast∞ji jde o slu₧bu poskytovanou na b∞₧nΘm komerΦnφm principu (jako tzv. page hosting). Zde si urΦit² subjekt z°φdφ vlastnφ WWW server, a na n∞m pak za ·platu vystavuje WWW strßnky sv²ch zßkaznφk∙. NejΦast∞ji se pak na jednom WWW serveru vyskytujφ WWW strßnky pat°φcφ r∙zn²m vlastnφk∙m, a provozovatel WWW serveru v∞tÜinou p°ebφrß na sebe veÜkerou agendu spojenou s provozovßnφm i s ·dr₧bou strßnek.
Nabφdka ävystavovatel∙ strßnek" je dnes na naÜem tuzemskΘm InternetovΘm trhu ji₧ pom∞rn∞ bohatß, a stejn∞ tak pestrΘ (a dosud nep°φliÜ vyrovnanΘ) jsou i cenovΘ relace za poskytovßnφ slu₧eb tohoto typu. Subjekty, kterΘ takovΘto slu₧by nabφzφ, se rekrutujφ jednak z °ad poskytovatel∙ p°ipojenφ (tzv. provider∙), pro kterΘ se jednß spφÜe o jistou dopl≥kovou aktivitu, a jednak jde o specializovanΘ firmy, pro kterΘ je vystavovßnφ zßkaznick²ch WWW strßnek hlavnφm p°edm∞tem jejich podnikßnφ. Ceny za vystavovßnφ strßnek mohou b²t zalo₧eny na r∙zn²ch principech: n∞kdy se platφ za poΦet strßnek bez ohledu na jejich velikost, jindy za poΦet strßnek s urΦit²m hornφm limitem jejich objemu (p°i jeho₧ p°ekroΦenφ se p°iplßcφ), a jeÜt∞ jindy se cena stanovuje pouze na zßklad∞ objemu zve°ej≥ovan²ch dat a na poΦtu strßnek nezßle₧φ. U₧ i z tohoto d∙vodu jsou cenovΘ nabφdky r∙zn²ch vystavovatel∙ prakticky nesoum∞°itelnΘ. Velmi pak zßle₧φ i na p°edstav∞ vlastnφka - chce mφt svΘ strßnky spφÜe menÜφ a Φetn∞jÜφ, nebo naopak v∞tÜφ, obsa₧n∞jÜφ a tudφ₧ mΘn∞ ΦetnΘ? Chce v nich mφt vlo₧enΘ atraktivnφ obrßzky (kterΘ typicky p°edstavujφ velkΘ objemy dat), nebo dßvß p°ednost skromn∞jÜφmu vzez°enφ sv²ch strßnek, kterΘ nezabφrß tolik mφsta? Slo₧itost srovnßvßnφ cenov²ch relacφ pak komplikuje i skuteΦnost, ₧e n∞kte°φ poskytovatelΘ p°ipojenφ mohou nabφzet sv²m zßkaznφk∙m urΦit² poΦet WWW strßnek (resp. urΦit² objem dat na t∞chto strßnkßch) zcela zdarma (fakticky ale v cen∞ zßkladnφ poskytovanΘ slu₧by, kterou je samotn² p°φstup k Internetu).
Zajφmavou variantou prßv∞ popsanΘ mo₧nosti tzv. virtußlnφ WWW servery. Jejich hlavnφ odliÜnostφ od dosud uva₧ovanΘ varianty vystavovßnφ strßnek je rozdφl v symbolick²ch adresßch vystaven²ch strßnek. Bez pou₧itφ virtußlnφch WWW server∙ jsou vÜechny strßnky vÜech zßkaznφk∙ urΦitΘho vystavovatele umφst∞ny na fyzicky jedinΘm WWW serveru, kter² mß takΘ jednu symbolickou adresu, nap°. www.xyz.cz. Je-li jednφm ze zßkaznφk∙ vystavovatele nap°φklad firma ABC, pak jejφ strßnky budou nejspφÜe mφt adresu typu http://www.xyz.cz/abc/index.html (nap°φklad). Strßnky jinΘho zßkaznφka tΘho₧ poskytovatele, nap°. firmy PQR, by pak m∞ly adresy typu http://www.xyz.cz/pqr/index.html apod. Z takov²chto adres je ale na prvnφ pohled vid∞t, ₧e jsou vystavovßny na WWW strßnkßch firmy XYZ - co₧ n∞kter²m zßkaznφk∙m m∙₧e vyhovovat, jin²m to m∙₧e b²t jedno, a jeÜt∞ jin²m to m∙₧e vadit.
Mechanismus virtußlnφch WWW server∙ umo₧≥uje z°φdit v rßmci jednoho fyzickΘho serveru n∞kolik samostatn²ch älogick²ch" WWW server∙ - samostatn²ch v tom smyslu, ₧e mohou mφt svou vlastnφ symbolickou adresu. Tak₧e pak nap°φklad firma ABC m∙₧e mφt svΘ strßnky na adrese http://www.abc.cz/...., firma PQR na adrese http://www.pqr.cz/...., ale ve skuteΦnosti budou vÜechny stßle fyzicky umφst∞ny na WWW serveru firmy XYZ (s adresou http://www.xyz.cz).
SebelepÜφ WWW strßnky, p°φstupnΘ po Internetu, nebudou navÜt∞vovßny a nep°inesou ₧ßdn² efekt v p°φpad∞, ₧e se o nich u₧ivatelΘ nedozv∞dφ. Pro vÜeobecnou znßmost sv²ch strßnek a pov∞domφ o nich m∙₧e samoz°ejm∞ nejvφce ud∞lat jejich vlastnφk - nap°φklad tak, ₧e informaci o nich zahrne do sv²ch inzerßt∙ a dalÜφch druh∙ reklamy.
Internet si vÜak za dobu svΘ existence vybudoval i svΘ vlastnφ mechanismy pro evidenci dostupn²ch zdroj∙ a vyhledßvßnφ toho, co lidi zajφmß. Jde zejmΘna o nejr∙zn∞jÜφ vyhledßvacφ slu₧by, kter²ch je dnes v Internetu celß °ada, a kterΘ mohou fungovat na r∙zn²ch principech a b²t i dosti r∙zn∞ zam∞°eny. N∞kterΘ z t∞chto vyhledßvacφch slu₧eb p°itom dokß₧φ samy objevovat novΘ zdroje - pou₧φvajφ toti₧ automaticky fungujφcφ programy (tzv. roboty), kterΘ prochßzφ existujφcφch WWW strßnky, vÜφmajφ si odkaz∙ kterΘ z nich vedou na dalÜφ strßnky, a ty pak takΘ navÜt∞vujφ. Slu₧by tohoto typu mohou Φasem samy objevit novΘ strßnky, kterΘ se n∞kdo rozhodnul zp°φstupnit po Internetu (za p°edpokladu, ₧e n∞kde narazφ na odkaz na tyto strßnky). Pro rychlejÜφ ävejitφ ve znßmost" u slu₧eb tohoto typu je ale nutnΘ je pon∞kud popostrΦit, a explicitn∞ poslat jejich roboty na pr∙zkum nov²ch strßnek. Zde obvykle staΦφ sd∞lit vyhledßvacφ slu₧b∞ adresu jedinΘ WWW strßnky (nejspφÜe domovskΘ strßnky), a ostatnφ strßnky si ji₧ vyhledßvacφ slu₧ba objevφ sama. P°φsluÜnΘmu äoznßmenφ" nov²ch strßnek vyhledßvacφ slu₧b∞ se pak °φkß takΘ äregistrovßnφ", a samotnΘ vyhledßvacφ slu₧by na tuto mo₧nost samoz°ejm∞ pamatujφ (vlastnφmi strßnkami formulß°ovΘho typu, prost°ednictvφm kter²ch lze novΘ strßnky zaregistrovat).
Krom∞ prßv∞ popsan²ch vyhledßvacφch slu₧eb, kterΘ samy dokß₧φ objevovat novΘ strßnky (ale je vhodnΘ je äpopostrΦit") existujφ i takovΘ slu₧by, kterΘ je dokonce nezbytn∞ nutnΘ popostrΦit, proto₧e nepou₧φvajφ ₧ßdnΘ mechanismy objevovßnφ n∞Φeho novΘho (a pouze sbφrajφ informace, kterΘ jim n∞kdo explicitn∞ poskytne).
V naÜem ΦeskΘm Internetu jsou zdaleka nejpou₧φvan∞jÜφ a nejoblφben∞jÜφ vyhledßvacφ slu₧by druhΘho typu (kterΘ je nutnΘ explicitn∞ upozornit na novΘ zdroje). P°φkladem m∙₧e b²t vyhledßvacφ slu₧ba katalogovΘho typu s vÜe°φkajφcφm nßzvem Seznam (na adrese www.seznam.cz, jejφ formulß° pro registrovßnφ nov²ch strßnek vidφte na obrßzku). Stejn∞ tak je ale vhodnΘ zaregistrovat svΘ strßnky i u zahraniΦnφch vyhledßvacφch slu₧eb, zvlßÜt∞ pak u t∞ch nejv∞tÜφch, kterΘ fungujφ na prvnφm popsanΘm principu, a mapujφ i naÜi tuzemskou Φßst Internetu (nap°φklad slu₧by AltaVista, HotBot, Excite apod.). Ve sv∞t∞ dnes dokonce existujφ celΘ registraΦnφ slu₧by, na kterΘ se vlastnφk nov∞ vystaven²ch strßnek m∙₧e obrßtit, a ony za n∞j zaregistrujφ jeho strßnky u v∞tÜiny relevantnφch vyhledßvacφch slu₧eb. P°φklad jednΘ takovΘto slu₧by vidφte na obrßzku (mß placenou i neplacenou Φßst).
Zaregistrovßnφ u vyhledßvacφch slu₧eb vÜak nenφ jedinou formou, jak dßt o sv²ch nov²ch strßnkßch v∞d∞t co mo₧nß nejÜirÜφmu kruhu u₧ivatel∙. Existujφ toti₧ i n∞kterΘ dalÜφ mechanismy, slou₧φcφ stejnΘmu ·Φely. Jednφm z nich jsou elektronickΘ konference, v∞novanΘ prßv∞ ohlaÜovßnφ nov²ch zdroj∙, dostupn²ch na Internetu. Takovouto konferencφ, zam∞°enou na Φesk² Internet, je konference cz-net-announce provozovanß vydavatelstvφm Bajt (p°φklad vidφte na obrßzku).
