Ji°φ Peterka:

Vybudujte si svou Internetovou p°φtomnost!

╪ekn∞me si hned na ·vod, ₧e k celΘ problematice aktivnφho p°φstupu k Internetu a poskytovßnφ vlastnφch informacφ a vlastnφch slu₧eb se nebudeme stav∞t z pozice tzv. Internetov²ch provider∙, kte°φ majφ poskytovßnφ Internetov²ch slu₧eb jako hlavnφ nßpl≥ svΘ prßce. Mφsto toho se zam∞°φme na subjekty, kterΘ se primßrn∞ zab²vajφ jin²mi aktivitami, a v Internetu vidφ zajφmavou mo₧nost jak tyto svΘ hlavnφ aktivity podpo°it - a celkem zßkonit∞ se ptajφ: jak, s jak²m efektem, za kolik apod.

Budeme se tedy zab²vat tφm, jak si mohou nejr∙zn∞jÜφ velkΘ i malΘ firmy, spoleΦnosti, spolky apod. vybudovat takov² druh p°ipojenφ k Internetu a takovΘ technickΘ a dalÜφ zßzemφ, kterΘ jim umo₧nφ vyvφjet v Internetu zam²ÜlenΘ aktivity. AngliΦtina mß pro n∞co takovΘho ji₧ b∞₧n∞ za₧it² termφn: äbuilding an Internet presence" (doslova: äbudovßnφ InternetovΘ p°φtomnosti").

ProΦ se lidΘ prezentujφ na Internetu?

Pro sprßvnΘ pochopenφ a docen∞nφ mo₧nostφ dneÜnφho Internetu je velmi d∙le₧itΘ si uv∞domit, ₧e Internet je svou v∞cnou podstatou pouze prost°edkem p°enosu a zp°φstupn∞nφ nejr∙zn∞jÜφch dat, ale sßm o sob∞ nenφ zdrojem ₧ßdn²ch informacφ. Lze-li na Internetu dnes najφt mnoho u₧iteΦn²ch v∞cφ, pak je to dφky tomu, ₧e n∞kdo uznal za pot°ebnΘ vyu₧φt jeho schopnostφ a mo₧nostφ, a zp°φstupnit svΘ informace ostatnφm prost°ednictvφm Internetu. ╪eΦeno jeÜt∞ lapidßrn∞ji: na Internetu je prßv∞ a pouze to, co tam n∞kdo dal.

äV²t∞₧nost" Internetu tedy urΦujφ takovΘ subjekty, kterΘ se k jeho existenci stav∞jφ aktivn∞, a sami jeho prost°ednictvφm zp°φstup≥ujφ svΘ informace, poskytujφ urΦitΘ slu₧by Φi jin²m zp∙sobem obohacujφ nesmφrnΘ bohatstvφ dneÜnφho Internetu. Takov²chto subjekt∙ je dnes ji₧ velmi mnoho, a jimi poskytovanΘ informace a slu₧by p°edstavujφ tak nesmφrnΘ bohatstvφ, ₧e mß smysl stßt se i jejich pouh²m pasivnφm konzumentem.

Pokud bychom se pokusili o n∞jak² statistick² pr∙zkum, asi bychom zjistili, ₧e Φφseln∞ nejpoΦetn∞jÜφ jsou prßv∞ äpasivnφ" u₧ivatelΘ Internetu - ovÜem pasivnφ nikoli v n∞jakΘm pejorativnφm slova smyslu, ale prßv∞ v tom smyslu, ₧e sami ₧ßdnΘ svΘ vlastnφ informace nezve°ej≥ujφ. Tedy lidΘ, kte°φ se brouzdajφ Internetem na vlnßch slu₧by World Wide Web, dopisujφ si prost°ednictvφm elektronickΘ poÜty, a obdobn∞ vyu₧φvajφ i dalÜφch Internetov²ch slu₧eb ke svΘ prßci, vzd∞lßvßnφ, diskusi s jin²mi lidmi, zßbav∞ apod.

P°edstavme si takov²to äpasivnφ" p°φstup na konkrΘtnφm p°φkladu firmy XY, kterß vyrßbφ v²robek AB z oboru MN, a hledß pro n∞j novß odbytiÜt∞. Firma XY m∙₧e vyu₧φt Internet nejprve k tomu, aby si sama vyhledala takovΘ subjekty, kterΘ by mohly b²t jejφmi potencißlnφmi zßkaznφky - nap°φklad si najde n∞kolik firem, kterΘ takΘ podnikajφ v oboru MN, z jimi zve°ejn∞n²ch informacφ (nap°φklad z jejich domovsk²ch strßnek) usoudφ ₧e by mohly mφt potencißlnφ zßjem o obchodnφ kontakt, a pak je p°φmo oslovφ se svou nabφdkou (nap°φklad prost°ednictvφm elektronickΘ poÜty, nebo b∞₧n²ch listovnφm dopisem, faxem apod.).

Nynφ si p°edstavme pon∞kud odliÜn², äaktivn∞jÜφ" p°φstup: firma XY si z°φdφ svou vlastnφ Internetovou p°φtomnost - alespo≥ svΘ vlastnφ domovskΘ strßnky, kterΘ n∞kde vystavφ. Na t∞chto strßnkßch pak uvede zßkladnφ informace o sob∞ (nap°φklad ₧e podnikß v oboru MN), i svΘ konkrΘtnφ nabφdky (nap°. ₧e nabφzφ v²robek AB s takov²mi a takov²mi vlastnostmi a parametry, a za takovou a takovou cenu). PoslΘze se jeÜt∞ postarß o to, aby jejφ InternetovΘ strßnky äveÜly ve vÜeobecnou znßmost" (neboli zaregistruje si je u r∙zn²ch vyhledßvacφch slu₧eb, viz dßle). Kdy₧ se potom n∞jakß jinß firma bude sama zajφmat o v²robek AB, nechß si vyhledat relevantnφ zdroje informacφ, mezi kter²mi by nynφ m∞la b²t i nabφdka naÜφ firmy XY, a sama si m∙₧e vyhodnotit jejich v²hodnost Φi nev²hodnost, a dßle se podle toho za°φdit.

Prßv∞ naznaΦen² p°φklad m∙₧e mφt celou °adu variacφ - od nejjednoduÜÜφho zve°ejn∞nφ informace typu äfirma XY nabφzφ v²robek AB", p°es podrobn∞jÜφ v∞cnΘ a cenovΘ specifikace nabφzen²ch v²robk∙ a slu₧eb formou zve°ejn∞nφ cenφk∙, obchodnφch a dodacφch podmφnek, a₧ po mo₧nost objednßvßnφ po Internetu - kdy zßjemce prost°ednictvφm Internetu p°φmo vyplnφ zßvaznou objednßvku na po₧adovanΘ zbo₧φ Φi slu₧by. Takovßto objednßvka m∙₧e b²t dßle vy°izovßna b∞₧nou (ne-Internetovou) cestou, ale stejn∞ tak je ji₧ dnes mo₧nΘ provßd∞t i dalÜφ navazujφcφ ·kony prost°ednictvφm Internetu: placenφ, a v n∞kter²ch p°φpadech i dodßvku zbo₧φ (tam, kde to povaha poskytovan²ch produkt∙ umo₧≥uje).

Mo₧nost placenφ i dodßvßnφ prost°ednictvφm Internetu pak otevφrß celou Üirokou Ükßlu nov²ch mo₧nost pro podnikßnφ äprost°ednictvφm Internetu" - v²Üe uveden² p°φklad s firmou XY byl jen malou ukßzkou, z kategorie änavazovßnφ obchodnφch kontakt∙". Stejn∞ tak je ale mo₧nΘ vyu₧φt Internet nap°φklad i pro ädrobn²" prodej koncov²m zßkaznφk∙m, kte°φ mφsto äfyzickΘho" chozenφ po obchodech a maΦkßnφ se ve frontßch budou prost°ednictvφm Internetu navÜt∞vovat virtußlnφ obchodnφ domy, kde si budou v klidu a pohodlφ ze svΘho poΦφtaΦe vybφrat, co si koupφ. Kdy a jak dlouho, to bude zßviset jen na nich, a ne na n∞jakΘ otevφracφ dob∞, poΦtu prodavaΦ∙, velikosti prodejnφ plochy apod. I samotn²m prodejc∙m se tφm mnoho v∞cφ znaΦn∞ zjednoduÜφ - nap°φklad i v tom, ₧e jejich obchodnφ agenda bude probφhat elektronickou cestou, bude moci b²t v²razn∞ zautomatizovßna, a bude tudφ₧ lacin∞jÜφ, umo₧nφ snφ₧it ceny a zφskat v²hodu oproti konkurenci.

Podobn∞ bude moci vyu₧φt Internet pro provozovßnφ sv²ch aktivit i celß °ada dalÜφch subjekt∙ - nap°φklad n∞kterΘ pojiÜ¥ovny ji₧ dnes umo₧≥ujφ uzavφrat urΦitΘ druhy pojiÜt∞nφ prost°ednictvφm Internetu (tedy ani₧ se jako zßkaznφk musφte tφsnit n∞kde u p°epß₧ky a b²t vydßn na milost a nemilost ochot∞ zdejÜφch pracovnφk∙). Podobn∞ t°eba se zadßvßnφm p°φkaz∙ vaÜφ bance, se zjiÜ¥ovßnφm nejr∙zn∞jÜφch dopravnφch spojenφ, objednßvßnφm vstupenek, jφzdenek, letenek, se zadßvßnφm pokyn∙ vaÜim maklΘ°∙m, aby za vßs provedli urΦitΘ operace na burze apod.

Jakß je motivace?

NaÜe ·vahy o budovßnφ InternetovΘ p°φtomnosti nejr∙zn∞jÜφmi subjekty je vhodnΘ si doplnit o mal² rozbor motivacφ pro takovΘto aktivity.

V p°φpad∞ firem vyvφjejφcφch obchodnφ aktivity nenφ jist∞ t°eba rozvßd∞t, proΦ pot°ebujφ ädßt v∞d∞t" o sob∞ a sv²ch nabφdkßch. Podobn∞ je tomu i u takov²ch subjekt∙, kterΘ svΘ produkty Φi slu₧by poskytujφ Φi prodßvajφ prost°ednictvφm Internetu (jako t°eba virtußlnφ obchodnφ domy), poskytujφ placenΘ InternetovΘ slu₧by (jako t°eba placen² monitoring tisku), nebo vyu₧φvajφ Internet jako jeden ze sv²ch odbytov²ch kanßl∙ (jako t°eba citovan² p°φklad pojiÜ¥oven, kterΘ umo₧≥ujφ sjednßvat pojiÜt∞nφ prost°ednictvφm Internetu).

Pon∞kud mΘn∞ pr∙hlednß ale m∙₧e b²t motivace nap°φklad u firem, kterΘ poskytujφ svΘ slu₧by po Internetu zdarma, bez n∞jakΘ bezprost°ednφ Φi jinak z°ejmΘ nßvratnosti - nap°φklad kdy₧ vydavatelstvφ novin, kterΘ jsou v tiÜt∞nΘ podob∞ b∞₧n∞ prodßvßny, je nabφzφ v plnΘm zn∞nφ na Internetu zdarma. Nebo kdy₧ n∞kdo provozuje nap°φklad Internetovou vyhledßvacφ slu₧bu, op∞t zcela zdarma.

V takov²chto p°φpadech velmi zßle₧φ na konkrΘtnφm p°φpadu, resp. konkrΘtnφm poskytovateli slu₧by Φi produktu. Jeho motivacφ m∙₧e b²t nap°φklad i touha po urΦitΘ seberealizaci, nap°φklad p°i zve°ej≥ovßnφ vlastnφch autorsk²ch d∞l. Jindy m∙₧e jφt o marketingov∞ zam∞°enΘ aktivity, kterΘ majφ za ·kol änalßkat zßkaznφka" - ten si zdarma n∞co vyzkouÜφ, a pak je mnohem pravd∞podobn∞jÜφ ₧e si n∞co skuteΦn∞ koupφ. Jindy zase m∙₧e jφt o dlouhodob∞jÜφ p°φpravu na p°echod urΦitΘ slu₧by na ryze komerΦnφ fungovßnφ: danß slu₧ba je po urΦitou dobu poskytovßna zdarma, aby si na ni zßkaznφci zvykli a oblφbili si ji, a pozd∞ji p°echßzφ ve slu₧bu placenou. Opomenout jist∞ nelze ani snahu äb²t vid∞t na Internetu", proto₧e konkurence u₧ tam dßvno vid∞t je.

V²znamnou roli p°i financovßnφ nejr∙zn∞jÜφch Internetov²ch slu₧eb hraje placenß reklama - typicky ve form∞ ·zk²ch reklamnφch äprou₧k∙", vklßdan²ch do Φasto navÜt∞vovan²ch WWW strßnek. Mnoho slu₧eb, kterΘ pro u₧ivatele fungujφ zdarma, vd∞Φφ za svou existenci prßv∞ reklam∞.

Jak dßt o sob∞ v∞d∞t?

Kdy₧ se urΦit² subjekt rozhodne ädßt o sob∞ v∞d∞t" prost°ednictvφm Internetu, jak²m zp∙sobem by to m∞l ud∞lat, resp. jakΘ mo₧nosti v∙bec mß? ZaΦn∞me pon∞kud netradiΦn∞, od zp∙sobu kter² je nejmΘn∞ vhodn².

V Internetu existuje n∞kolik velmi snadn²ch mo₧nostφ, jak n∞komu dopravit urΦitou informaci doslova äpod nos" - lze ji rozeslat elektronickou poÜtou na adresy, kterΘ si rozesilatel n∞jak²ch zp∙sobem se₧ene, nebo lze zaslat p°φsp∞vky do nejr∙zn∞jÜφch elektronick²ch konferencφ (a ty pak dostanou do sv²ch poÜtovnφch schrßnek vÜichni jejich ·Φastnφci), nebo lze p°φsluÜnΘ zprßvy poslat do jednotliv²ch diskusnφch skupin tzv. sφ¥ov²ch novin (news, USENET), s obdobn²ch efektem jako u elektronick²ch konferencφ. Ve svΘ podstat∞ p°itom p∙jde o analogii k rozesφlßnφ nevy₧ßdan²ch zßsilek b∞₧nou listovnφ poÜtou (angliΦtina mß na tento druh korespondence i p°ilΘhav² nßzev: junk mail). SpoleΦenstvφ u₧ivatel∙ Internetu si vÜak v∙Φi takovΘto nevy₧ßdanΘ korespondenci vytvo°ilo silnou averzi, kterß je dßle zd∙razn∞na jednou zajφmavou odliÜnostφ od rozesφlßnφ nevy₧ßdanΘ listovnφ korespondence. Kdy₧ toti₧ n∞kdo n∞komu poÜle b∞₧nou listovnφ poÜtou n∞jak² katalog, nabφdku Φi n∞co podobnΘho, nese veÜkerΘ nßklady tΘto svΘ aktivity sßm. V p°φpad∞ elektronickΘ cesty a Internetu tomu u₧ tak b²t nemusφ - p°φjemce nap°φklad m∙₧e platit za svΘ p°ipojenφ k Internetu Φasov∞ zßvisl²m tarifem. Kdy₧ mu pak p°ijde n∞jakß v∞tÜφ nevy₧ßdanß zßsilka, a on ji nap°φklad po svΘm modemu stahuje z Internetu desφtky minut, platφ nemalΘ penφze za n∞co, co v∙bec nechce (a Φemu se dokonce m∙₧e jen v omezenΘ mφ°e brßnit).

Obecn∞ je tedy t°eba dßvat pozor na jakΘkoli aktivity, kterΘ by mohly n∞koho obt∞₧ovat Φi zp∙sobit n∞komu jakoukoli ·jmu - a¥ ji₧ p°φmou finanΦnφ ztrßtu, nebo i jen ztrßtu Φasu, nutnost vynalo₧it urΦitou energii na odliÜenφ äzrna od plev" apod. Je nap°φklad legitimnφ jednorßzov∞ oslovit n∞koho zcela neznßmΘho s konkrΘtnφ nabφdkou, mß-li odesilatel alespo≥ trochu oÜet°eno ₧e nabφdka m∙₧e b²t pro p°φjemce relevantnφ - podobn∞ jako je ·nosnΘ jednorßzov∞ oslovit dosud neznßmΘho potencißlnφho zßkaznφka svou nabφdkou faxem Φi dopisem. Ale nem∞lo by se to d∞lat bezhlav∞ (rozesφlßnφm na vÜechny strany), Φi opakovan∞ - stejn∞ jako sluÜnΘ firmy nerozesφlajφ ka₧dou noc faxem svΘ aktußlnφ nabφdky na vÜechny strany komukoli, jeho₧ adresu si n∞kde zjistφ. Zcela jinou situacφ samoz°ejm∞ je p°φpad, kdy n∞kdo n∞koho sßm explicitn∞ po₧ßdß o pravidelnΘ zasφlßnφ nabφdek ....

Korektnφm zp∙sobem, jak Üφ°it vlastnφ informace po Internetu (vΦetn∞ informacφ charakteru nabφdek, reklam apod.), je nevyu₧φvat slu₧by ädistribuΦnφho" charakteru (tj. elektronickou poÜtu, elektronickΘ konference a sφ¥ovΘ noviny). Mφsto toho je t°eba pou₧φvat slu₧by fungujφcφ na principu äzp°φstupn∞nφ": tedy slu₧by, kterΘ ponechßvajφ informace na urΦitΘm mφst∞ (typicky tam, kde vznikajφ), a zßjemc∙m o tyto informace umo₧≥ujφ ädojφt si pro n∞". Zde musφ konkrΘtnφ aktivitu projevit sßm zßjemce o konkrΘtnφ informaci, tak₧e jakΘkoli p°φpadnΘ obt∞₧ovßnφ je v podstat∞ bezp°edm∞tnΘ. P°φkladem slu₧by fungujφcφ na principu zp°φstupn∞nφ je dnes tolik populßrnφ World Wide Web (ale t°eba takΘ slu₧ba Gopher, stejn∞ jako tzv. anonymnφ FTP archivy).

Pokud se ale pou₧ijφ zmφn∞nΘ slu₧by äzp°φstup≥ujφcφho charakteru", jak se potencißlnφ zßjemci, odb∞ratelΘ Φi zßkaznφci dozv∞dφ o tom, ₧e n∞kde je pro n∞ p°ipravena n∞jakß informace kterß by je mohla zajφmat? Na tuto nesmφrn∞ d∙le₧itou otßzku existuje vφce r∙zn²ch odpov∞dφ: nap°φklad ta, ₧e lidΘ si p°φsluÜnΘ avφzo p°eΦtou v n∞jakΘm placenΘm inzerßtu. Ten m∙₧e mφt b∞₧nou äklasickou" formu inzerßtu v novinßch Φi Φasopisech, rozhlase Φi v televizi, nebo takΘ m∙₧e mφt elektronickou podobu - podobu inzerßtu vlo₧enΘho do hojn∞ navÜt∞vovan²ch WWW strßnek (zde si ji₧ i naÜe mate°Ütina dokßzal najφt p°ilΘhav² nßzev: inzertnφ nudle). Setkat se s nimi m∙₧ete na hojn∞ frekventovan²ch WWW strßnkßch - nejΦast∞ji na domovsk²ch strßnkßch r∙zn²ch vyhledßvacφch slu₧eb (kterΘ jsou dosti Φasto financovßny prßv∞ z tΘto reklamy), nebo t°eba na strßnkßch s on-line zpravodajstvφm apod.

JeÜt∞ dalÜφ ·Φinnou mo₧nostφ je zaregistrovat svΘ informace (p°esn∞ji svΘ WWW strßnky) u v²znamn∞jÜφch vyhledßvacφch slu₧eb, na kterΘ se lidΘ obracφ s dotazy typu äkde najdu .....?". Pokud zmφn∞nß vyhledßvacφ slu₧ba bude o vaÜich strßnkßch v∞d∞t, bude je moci zahrnout do sv²ch odpov∞dφ typu: äpodφvejte se tam a tam".