Web jako slu₧ba pro zp°φstupn∞nφ informacφ

     Jestli₧e World Wide Web p∙vodn∞ vzniknul jako slu₧ba pro sdφlenφ informacφ textovΘ povahy, pak sápostupem Φasu se prom∞nil na obecn∞jÜφ zp°φstup≥ujφcφ slu₧bu, kterß umo₧≥uje ädßt u₧ivatel∙m p°φstup" káinformacφm vámnoha r∙zn²ch podobßch, nejen vápodob∞ textovΘ (psanΘ). D∙le₧itΘ je p°itom uv∞domit si roli jednotliv²ch WWW strßnek - ty jsou jednak nositeli vlastnφ informace, zp°φstup≥ovanΘ u₧ivateli, a jednak jsou i nabφdkami takov²chto informacφ. Rozdφl mezi äcφlov²mi" informacemi a jejich nabφdkami vÜak dφky hypertextu nemusφ b²t prakticky ₧ßdn² - nap°φklad kdy₧ urΦit² text v²kladovΘho charakteru obsahuje hypertextovΘ odkazy na jinΘ strßnky v∞novanΘ podrobn∞jÜφmu rozboru urΦit²ch dφlΦφch otßzek, je souΦasn∞ äcφlovou informacφ" i nabφdkou.

     Mo₧nost libovoln∞ äprolnout" informace sánejr∙zn∞jÜφmi nabφdkami v²razn∞ p°ispφvß kácelkov∞ bohat²m mo₧nostem a v²razov²m schopnostem World Wide Web-u jako slu₧by pro zp°φstupn∞nφ informacφ. Ty jejφ schopnosti byly pom∞rn∞ zßhy umocn∞ny mo₧nostφ vklßdat do jednotliv²ch strßnek takΘ grafickΘ obrßzky, a to hned sádvojφm mo₧n²m v²znamem: mohou to b²t pouhΘ pasivnφ ilustrace (nap°φklad obrßzky káodbornΘmu Φlßnku) Φi ornamenty slou₧φcφ pot°ebßm zv²Üenφ estetickΘ ·rovn∞ WWW strßnky (nap°φklad r∙znß loga, grafickΘ odd∞lovacφ prvky apod.). Druhou mo₧nostφ jsou äaktivnφ" obrßzky - aktivnφ vátom smyslu, ₧e i tyto obrßzky mohou p°edstavovat odkazy vedoucφ na jinß mφsta vátΘ₧e strßnce Φi na ·pln∞ jinΘ strßnky. Jestli₧e tedy p∙vodn∞ mohla b²t aktivnφm (hypertextov²m) odkazem libovolnß Φßst textu (nap°φklad slovo, v∞ta, nebo i jedin² znak apod.), pak nynφ m∙₧e b²t aktivnφm odkazem takΘ grafick² obrßzek - nap°φklad ikonka, symbol apod.

     Pozd∞ji se dokonce stalo mo₧nΘ i to, aby r∙znΘ Φßsti jednoho a tΘho₧ obrßzku p°edstavovaly r∙znΘ odkazy, vedoucφ na r∙znß mφsta. Ne nadarmo se takov²mto obrßzk∙m °φkß äklikovatelnΘ" mapy (Φi äsenzitivnφ mapy" apod.), proto₧e velmi Φasto majφ skuteΦn∞ povahu map znßzor≥ujφcφch urΦitΘ geografickΘ rozlo₧enφ, nap°φklad mapu poboΦek firmy - kdy₧ si u₧ivatel klikne na jφm zvolenou Φßst mapy, dostane se na strßnky popisujφcφ podrobn∞ji p°φsluÜnou poboΦku.

Web vyhov∞l lidskΘ slabosti pro hezk² obal

     Mo₧nost vklßdat do jednotliv²ch WWW strßnek grafickΘ obrßzky v²znamn∞ p°isp∞la ke zv²Üenφ jejich estetickΘ ·rovn∞, a tφm i kájejich vyÜÜφ u₧ivatelskΘ atraktivnosti. Tv∙rci WWW strßnek dostali do rukou pom∞rn∞ bohatΘ mo₧nosti jak svΘ strßnky graficky ztvßrnit, resp. jak äzabalit" svΘ informace tak, aby pro u₧ivatele byly dostateΦn∞ atraktivnφ. A to je prßv∞ jeden závelmi v²znamn²ch moment∙, kterΘ p°isp∞ly kácelkovΘmu prosazenφ slu₧by World Wide Web - jejφ schopnost nabφzet informace äv hezkΘm obalu", mnohem hezΦφm ne₧ vájakΘm je dokß₧e prezentovat nap°φklad slu₧ba Gopher (srovnejte si sami obrßzky s menu slu₧by Gopher a s nabφdkou WWW). Praxe toti₧ ukßzala, a to nejen váInternetu, ₧e lidΘ majφ tendenci vybφrat zbo₧φ ne ani tak podle jeho obsahu, jako spφÜe podle jeho obalu.

     Snaha o dosa₧enφ vysokΘ u₧ivatelskΘ atraktivnosti WWW strßnek se ale nezastavila u pouhΘ mo₧nosti vklßdßnφ (statick²ch) grafick²ch obrßzk∙ nejr∙zn∞jÜφch velikostφ. PokraΦovala zdokonalovßnφm v²razov²ch schopnostφ a mo₧nostφ jazyka HTML, ve kterΘm jsou jednotlivΘ WWW strßnky zapisovßny - p°edevÜφm mo₧nostφ formßtovßnφ text∙, jako t°eba zarovnßvßnφ pφsma na st°ed, zarovnßvßnφ doprava, vytvß°enφ tabulek apod.

     DalÜφm v²znamn²m trendem, sm∞°ujφcφm ke zv²Üenφ u₧ivatelskΘ atraktivnosti, byla podpora dalÜφch datov²ch formßt∙ a mo₧nost jejich vklßdßnφ do jednotliv²ch WWW strßnek. Nejnßzorn∞jÜφm p°φkladem m∙₧e b²t mo₧nost vklßdat do WWW strßnek vÜelijakΘ animace, zvuky Φi celΘ videosekvence. Pozd∞ji doÜlo i na mo₧nost vklßdßnφ cel²ch objekt∙, äpat°φcφch" r∙zn²m aplikacφm a vájejich p∙vodnφch (nativnφch) formßtech - nap°φklad o vklßdßnφ cel²ch spreadsheet∙, textov²ch dokument∙ vyprodukovan²ch textov²mi procesory (nap°. MS Word), prezentacφ (v PowerPointu), elektronick²ch podob tiÜt∞n²ch dokument∙ apod. Tato mo₧nost vÜak ji₧ sleduje pon∞kud jinΘ cφle, ne₧ pouhΘ dalÜφ zv²Üenφ u₧ivatelskΘ atraktivnosti, a souvisφ i sámyÜlenkou intranet∙.

Web p°iÜel vápravou chvφli

     Vysokß u₧ivatelskß atraktivnost slu₧by WWW souvisφ i sádalÜφm momentem, kter² se stal velmi d∙le₧it² pro celkovΘ prosazenφ Web-u.

     P°ed nßstupem slu₧by WWW, vádob∞ kdy Internet byl jen akademickou zßle₧itostφ, byla prßce ván∞m relativn∞ obtφ₧nß (alespo≥ podle dneÜnφch m∞°φtek), a vy₧adovala nemalΘ znalosti a dovednosti. Na druhΘ stran∞ tehdejÜφmi u₧ivateli Internetu byli p°edevÜφm lidΘ záakademickΘ sfΘry (studenti a jejich uΦitelΘ, v∞deΦtφ pracovnφci atd.), a od nich bylo mo₧nΘ oΦekßvat, ₧e se p°φsluÜn²m dovednostem nauΦφ.

     Kdy₧ pak ale pozd∞ji p°evzala ot∞₧e Internetu do sv²ch rukou komerΦnφ sfΘra, m∞la eminentnφ zßjem co mo₧nß nejvφce rozÜφ°it jeho u₧ivatelskou zßkladnu. Kátomu ale pot°ebovala v²razn∞ zjednoduÜit prßci váInternetu, proto₧e nynφ ji₧ nebylo mo₧nΘ oΦekßvat, ₧e se u₧ivatelΘ p°izp∙sobφ Internetu - nynφ se musel naopak Internet p°izp∙sobit sv²m u₧ivatel∙m, jejich po₧adavk∙m a schopnostem. ZáInternetu, kter² byl p∙vodn∞ urΦen jen äpro odbornφky", se nßhle m∞l stßt Internet äpro ka₧dΘho".

     No a prßv∞ tomuto po₧adavku dokßzala slu₧ba World Wide Web velmi dob°e vyhov∞t. Styl prßce sátouto slu₧bou, neboli äbrouzdßnφ", je pom∞rn∞ intuitivnφ a pro Φlov∞ka p°irozen², a jeho snadnost a p°irozenost i pro opravdovΘho laika m∙₧e b²t jeÜt∞ umocn∞na Üikovn²m nßvrhem jednotliv²ch WWW strßnek a zp∙sobem jejich provßzßnφ aktivnφmi odkazy.

     Slu₧ba WWW tedy p°iÜla váprav² okam₧ik, kdy komerΦnφ sfΘra pot°ebovala prosadit Internet jako b∞₧nou obchodnφ komoditu, kterou by mohl pou₧φval skuteΦn∞ ka₧d². Pozd∞ji se ukßzalo, ₧e p°i vhodnΘm rozÜφ°enφ a dopracovßnφ je tatß₧ slu₧ba WWW schopna uspokojit i dalÜφ po₧adavky, se kter²mi komerΦnφ sfΘra zßkonit∞ p°iÜla - sápo₧adavky na p°φmou i nep°φmou podporu obchodnφch aktivit.