Filosofie Web-u se m∞nφ

     Ruku v ruce sápostupn²m zvyÜovßnφm u₧ivatelskΘ atraktivnosti slu₧by WWW dochßzelo i kádosti v²raznΘ zm∞n∞ celkovΘ filosofie Webu obecn∞, a konkrΘtn∞ pak jazyka HTML, ve kterΘm jsou zapisovßny jednotlivΘ WW strßnky. P∙vodnφ filosofie jazyka HTML toti₧ byla takovß, ₧e o grafickΘ podob∞ ka₧dΘ WWW strßnky bude rozhodovat a₧ ten, kdo ji bude skuteΦn∞ zobrazovat, neboli a₧ WWW prohlφ₧eΦ (browser) na stran∞ u₧ivatele. Tomu pak takΘ byla uzp∙sobena celkovß koncepce jazyka HTML (HyperText Markup Language), kter² se sna₧φ pouze deklarovat, jak² v²znam mß ta kterß Φßst strßnky - zda jde nap°φklad o nadpis, o zv²razn∞nΘ pφsmo apod. (a Φinφ tak tφm, ₧e p°φsluÜnou Φßst textu äobalφ" p°edem definovan²mi znaΦkami). D∙le₧itou motivacφ je zde snaha vyhov∞t mo₧nosti prezentace WWW strßnek na r∙zn²ch platformßch, kterΘ mohou mφt i dosti odliÜnΘ grafickΘ schopnosti - n∞kde nap°φklad lze pou₧φvat r∙znΘ druhy pφsma, podtrhovat apod., zatφmco jinde ne. Filosofie jazyka HTML proto poΦφtala sátφm, ₧e o konkrΘtnφm zobrazenφ si rozhodne a₧ p°φsluÜn² prohlφ₧eΦ, kter² p°esn∞ vφ, co je na danΘ platform∞ mo₧nΘ a co nikoli (a pak t°eba nadpis zobrazφ jin²m pφsmem ve v∞tÜφ velikosti ne₧ normßlnφ text, nebo jej zv²raznφ pouze tuΦn²m pφsmem apod.). Zajφmav²m vedlejÜφm efektem pak byla ·spornost celΘ tΘto koncepce - po sφti se p°enßÜely pouze relativn∞ malΘ objemy informacφ o tom, co je kterß Φßst WWW strßnky zaΦ a jak² mß v²znam (zatφmco kdyby Ülo o informaci vyjad°ujφcφ p°esnΘ grafickΘ ztvßrn∞nφ strßnky, byl by jejich objem velmi v²razn∞ v∞tÜφ).

     Sápostupem Φasu se ale ukßzalo, ₧e prßv∞ popsan² a znaΦn∞ univerzßlnφ p°φstup neumo₧≥uje dosßhnout takov²ch efekt∙, jakΘ tv∙rci WWW strßnek stßle vφce po₧adovali. Proto se sápostupem Φasu do jazyka HTML prosadily takovΘ mechanismy, kterΘ umo₧≥ujφ ji₧ p°edem definovat jak mß n∞co konkrΘtnφho p°esn∞ vypadat - nap°φklad ₧e mß b²t pou₧ito pφsmo XY, vábarv∞ takovΘ a takovΘ, a ve velikosti takovΘ a takovΘ, a ₧e p°φsluÜn² text mß b²t zobrazen vátakovΘ a takovΘ vzdßlenosti od okraj∙ strßnky apod. V²sledkem jsou sice hezΦφ strßnky, ale na druhΘ stran∞ je jejich äzdrojov² tvar" Φφm dßl tφm vφce vßzßn na konkrΘtnφ platformu, a jejich zobrazenφ na jin²ch platformßch zp∙sobuje problΘmy (konkrΘtnφ p°edpis o grafickΘ podob∞ nemusφ b²t mo₧nΘ dodr₧et). Stejn∞ tak se zvyÜuje i objem dat, kterΘ jsou p°enßÜeny várßmci p°enosu jednotliv²ch WWW strßnek.

     Celkov² trend je tedy takov², ₧e slu₧ba WWWW sice zvyÜuje svΘ prezentaΦnφ mo₧nosti, ale na druhΘ stran∞ se stßvß mΘn∞ univerzßlnφ (na jin²ch platformßch mohou strßnky vypadat i dosti odliÜn∞), a takΘ v²razn∞ nßroΦn∞jÜφ na nejr∙zn∞jÜφ zdroje - jak na p°enosovou kapacitu sφt∞, tak i na systΘmovΘ zdroje poΦφtaΦe, na kterΘm b∞₧φ u₧ivatel∙v browser (zejmΘna na pam∞¥ a v²konnost procesoru tohoto poΦφtaΦe).

Formulß°e - prvnφ revoluce ve sv∞t∞ WWW

     SkuteΦn∞ p°elomov²m momentem ve v²voji slu₧by WWW vÜak bylo n∞co jinΘho, ne₧ postupnΘ äkvantitativnφ" zvyÜovßnφ u₧ivatelskΘ atraktivnosti. èlo o zavedenφ formulß°∙, a sátφm souvisejφcφ zp∞tnΘ vazby od u₧ivatele káposkytovateli informacφ.

     Pro sprßvnΘ docen∞nφ v²znamu formulß°∙ je vhodnΘ si uv∞domit, ₧e a₧ do jejich p°φchodu m∞la slu₧ba WWW prakticky v²hradn∞ jednosm∞rn² charakter. Byla stav∞na tak, aby umo₧nila p°φsun informacφ od jejich poskytovatele sm∞rem káu₧ivateli (by¥ na zp°φstup≥ujφcφm principu, tj. aktivitu musel projevit u₧ivatel a ästßhnout" si po₧adovanΘ informace). Neexistovala zde vÜak obecn∞jÜφ zp∞tnß vazba, neboli mo₧nost kterou by u₧ivatel mohl vyu₧φt pro vznesenφ n∞jakΘho specifiΦt∞jÜφho po₧adavku na poskytovatele informacφ (nap°φklad vyhledßvacφho dotazu). Jedinou, by¥ velmi rudimentßrnφ zp∞tnou vazbou, byla mo₧nost odeslat zp∞t p°esnou specifikaci strßnky, kterou si u₧ivatel p°eje zobrazit jako nßsledujφcφ.

     Pozd∞ji se ale takovßto obecnß zp∞tnß vazba zavedla. Pro jejφ konkrΘtnφ vyu₧itφ vÜak bylo nutnΘ vytvo°it i vhodn² mechanismus, umo₧≥ujφ äp°evzφt" data od u₧ivatele, a ty pak nßsledn∞ odeslat zp∞t káposkytovateli (p°esn∞ji: káWWW serveru, kter² je dßle zpracuje). Tφmto mechanismem se staly formulß°e, vklßdanΘ p°φmo do jednotliv²ch strßnek - lze si je p°edstavit jako WWW-obdobu b∞₧n²ch papφrov²ch formulß°∙, sár∙zn²mi vypl≥ovacφmi a zaÜkrtßvajφcφmi polo₧kami. U₧ivatel tyto polo₧ky vyplnφ (resp. zaÜkrtne Φi ponechß nezaÜkrtnutΘ), a potΘ zmßΦknutφm na p°φsluÜnou ikonku (tlaΦφtko) formulß° odeÜle - co₧ ve skuteΦnosti znamenß, ₧e jeho WWW browser vezme vypln∞nΘ ·daje, a ty p°enese zp∞t káWWW serveru, kter² strßnku sáformulß°em p∙vodn∞ poskytnul, a kter² takto zφskanß data m∙₧e dßle zpracovat.

     Mo₧nosti vyu₧itφ formulß°∙ a zp∞tnΘ vazby jsou doslova nep°ebernΘ - data, poskytnutß u₧ivatelem skrz vypln∞nφ formulß°e mohou b²t nap°φklad vyhledßvacφm dotazem, kter² zpracuje vyhledßvacφ mechanismus b∞₧φcφ na WWW serveru a nßsledn∞ poskytne u₧ivateli svou odpov∞∩. Bez takovΘto mo₧nosti by dnes t∞₧ko fungovaly nejr∙zn∞jÜφ vyhledßvacφ slu₧by, tΘm∞° nezbytnΘ pro orientaci váInternetu. DalÜφmi p°φklady vyu₧itφ formulß°∙ jsou nejr∙zn∞jÜφ ankety, dotaznφky, pr∙zkumy apod. Doslova klφΦovΘ jsou formulß°e pro podporu obchodovßnφ - v₧dy¥ nap°φklad interaktivnφ objednßvka, umo₧≥ujφcφ zßkaznφk∙m objednat si prost°ednictvφm Internetu urΦitΘ zbo₧φ Φi slu₧bu, je prßv∞ takov²mto formulß°em.