Web znamenß pavuΦinu

     KonkrΘtnφm mechanismem, kter² umo₧≥uje p°eskakovßnφ zájednΘ Φßsti textu na druhou, jsou tzv. aktivnφ odkazy - nejlΘpe je si je p°edstavit jako ukazatele Φi sm∞rnφky, vedoucφ záurΦitΘho v²chozφho mφsta kájinΘmu, cφlovΘmu mφstu. Ob∞ tato mφsta se p°itom nejΦast∞ji nachßzφ vájin²ch textech, p°esn∞ji naár∙zn²ch strßnkßch (oznaΦovan²ch takΘ jako WWW dokumenty Φi hypertextovΘ dokumenty). Stejn∞ tak se ale mohou nachßzet i várßmci jednΘ a tΘ₧e strßnky, tj. odkazy mohou zaΦφnat i konΦit na tΘ₧e WWW strßnce.

     Pokud odkazy sm∞°ujφ zájednΘ strßnky även" do jinΘ strßnky, pak je velmi podstatnΘ si uv∞domit, ₧e v∙bec nezßle₧φ na konkrΘtnφm umφst∞nφ dotyΦn²ch strßnek - ob∞ se mohou nachßzet ähned vedle sebe", ve stejnΘm adresß°i na stejnΘm WWW serveru, ale stejn∞ tak se m∙₧e ka₧dß zánich nachßzet na opaΦnΘ stran∞ zem∞koule, na r∙zn²ch WWW serverech. Pokud si tuto mo₧nost extrapolujeme do m∞°φtka dneÜnφho celoplanetßrnφho Internetu, dostaneme se káp°edstav∞ skuteΦn∞ celosv∞tovΘ soustavy WWW strßnek, provßzan²ch hust²m p°edivem vzßjemn²ch odkaz∙. U₧ tuÜφte, proΦ se vátΘto souvislosti hovo°φ o äcelosv∞tovΘ pavuΦin∞", a proΦ si slu₧ba World Wide Web dala pavuΦinu dokonce do svΘho nßzvu? V₧dy¥ anglickΘ äweb" znamenß prßv∞ pavuΦinu!

Brouzdßnφ jako novΘ paradigma

     ZajφmavΘ a d∙le₧itΘ je i to, vájakΘm smyslu jsou hypertextovΘ odkazy aktivnφ. Podstata jejich aktivnosti souvisφ sátφm, ₧e jednotlivΘ strßnky si u₧ivatelΘ prohlφ₧φ prost°ednictvφm vhodn²ch prohlφ₧ecφch program∙ (prohlφ₧eΦ∙, klient∙ slu₧by WWW), kterΘ se starajφ jak o sprßvnΘ zobrazenφ vlastnφho obsahu strßnek, tak i o to, aby u₧ivateli nabφzely vÜechny odkazy vedoucφ zádanΘ strßnky. Pokud si pak u₧ivatel n∞kter² zát∞chto odkaz∙ vybere, a sv∙j v²b∞r dß prohlφ₧eΦi najevo (nap°φklad tak, ₧e klikne myÜφ na ten objekt, kter² odkaz reprezentuje), pak to prohlφ₧eΦ pochopφ jako p°ßnφ u₧ivatele vydat se na mφsto, kam p°φsluÜn² odkaz ukazuje. Pokud jde o odkaz na jinΘ mφsto na tΘ₧e strßnce, pak prohlφ₧eΦ posune prßv∞ zobrazovanou strßnku na zmφn∞nΘ mφsto. Pokud jde o odkaz vedoucφ do jinΘ WWW strßnky, pak si prohlφ₧eΦ vy₧ßdß tuto strßnku od p°φsluÜnΘho serveru (kter² je jednoznaΦn∞ dßn obsahem samotnΘho odkazu), a u₧ivateli ji zobrazφ mφsto p∙vodnφ strßnky.

     V²sledkem je pak posloupnost strßnek, kter²mi se u₧ivatel podle svΘho vlastnφho uvß₧enφ a zßjmu postupn∞ äproklikßvß". TakovΘto postupnΘ prochßzenφ jednotliv²mi strßnkami, oznaΦovanΘ jako tzv. brouzdßnφ (anglicky: browsing), je p°itom pro slu₧bu WWW natolik charakteristickΘ, ₧e dalo vzniknout i v²sti₧nΘmu neformßlnφ oznaΦenφ prohlφ₧ecφch program∙, neboli klientsk²ch program∙ slu₧by WWW: jeliko₧ slou₧φ kábrouzdßnφ, jsou oznaΦovßny obecn∞ jako äbrowsery".

     SamotnΘ äbrouzdßnφ" se takΘ stalo pojmem samo o sob∞ - p°edstavuje urΦit² specifick² styl prßce, kter² nenφ specifick² jen pro slu₧bu WWW, proto₧e stejn² styl prßce nabφzφ nap°φklad i slu₧ba Gopher. Specifick² je ale tento styl prßce pro slu₧by zp°φstup≥ujφcφho charakteru, tak jak jsme si je vymezili váprvnφm Φlßnku tΘto p°φlohy.