Ji°φ Peterka

Technologick²m zßkladem, na kterΘm stojφ cel² dneÜnφ Internet, jsou protokoly TCP/IP. I tato poΦetnß skupina protokol∙, kterΘ se Φasto °φkß takΘ ärodina protokol∙ TCP/I", pak mß sv∙j vlastnφ zßklad, na kterΘm stavφ a ze kterΘho vychßzφ - je jφm p°enosov² protokol IP (Internet Protocol). Tento protokol je zßkladnφm p°enosov²m mechanismem, kter² se starß o p°enos dat, a Φinφ tak na nejni₧Üφ ·rovni spoleΦnΘ pro vÜechny sφt∞ na bßzi protokol∙ TCP/IP. Protokol IP je ve svΘ podstat∞ jednotnou nadstavbou nad nejr∙zn∞jÜφmi p°enosov²mi technologiemi, kterΘ zajiÜ¥ujφ skuteΦn² (fyzick²) p°enos dat - nap°φklad nad Ethernetem, Token Ringem Φi FDDI, nad dvoubodov²mi spoji sΘriovΘho typu, nad spoji VSAT, nov∞ji nad technologiφ ATM apod. Protokol IP vyu₧φvß tyto mnohdy dosti odliÜnΘ p°enosovΘ technologie k tomu, aby vÜude nabφzel jednotnΘ p°enosovΘ slu₧by, stejn²ch kvalit i vlastnostφ, a zakr²val tak p°φpadnß specifika toho, jak je urΦitß Φßst sφt∞ fakticky realizovßna a jak doopravdy funguje.

Koncepce protokolu IP se zrodila ji₧ poΦßtkem sedmdesßt²ch let, v zßsad∞ vydr₧ela dodnes a je stßle rozumn∞ pou₧itelnß - i kdy₧ n∞kterΘ vlastnosti protokolu IP ji₧ nejsou v dneÜnφ dob∞ zdaleka optimßlnφ. Jde nap°φklad o tzv. IP adresy, pou₧φvanΘ pro jednotnΘ adresovßnφ vÜech uzl∙ v rßmci Internetu. Velikost t∞chto adres je v protokolu IP pevn∞ äzabudovßna" (IP adresy jsou 32-bitovΘ), a jak jsme si ji₧ psali v minul²ch dφlech (v souvislosti s mechanismem CIDR a tzv. privßtnφmi Internety), p°i souΦasnΘm rozmachu Internetu je to ji₧ nebezpeΦn∞ mßlo.

Vedle v∞tÜφch IP adres vÜak protokolu IP zaΦφnajφ stßle vφce schßzet i dalÜφ vlastnosti a schopnosti. Je-li nap°φklad celΘmu dneÜnφmu Internetu vyt²kßn nedostatek bezpeΦnosti, pak je to kv∙li neexistenci zabezpeΦovacφch mechanism∙, kterΘ chyb∞jφ prßv∞ v protokolu IP - v dob∞, kdy koncepce tohoto protokolu vznikala, nebylo nic takovΘho po₧adovßno, a tak auto°i dali p°ednost jednoduchosti a rychlosti zßkladnφho p°enosovΘho protokolu. Podobn∞ je tomu nap°φklad i s podporou p°enos∙ v reßlnΘm Φase, kdy je velmi kritickΘ aby urΦitß data dorazila ke svΘmu cφli v p°edepsanΘm Φase a s po₧adovanou pravidelnostφ. Ani tento po₧adavek se p°i zrodu protokolu IP neobjevil, ale dnes je hodn∞ aktußlnφ.

Pot°ebu zßsadnφ zm∞ny si jako prvnφ vynutilo hrozφcφ nebezpeΦφ vyΦerpßnφ IP adres, kterΘ se zaΦalo r²sovat ji₧ p°ed mnoha lety. Vzhledem k pou₧φvanΘmu zp∙sobu p°id∞lovßnφ konkrΘtnφch IP adres je sice nemo₧nΘ exaktn∞ vypoΦφtat, do kdy by IP adresy vydr₧ely (a r∙znΘ odhady se i dosti v²znamn∞ liÜφ), ale i p°esto se odbornφci shodli na tom, ₧e jde o problΘm kter² je nutnΘ °eÜit. Na pomoc se vydala takΘ n∞kterß dφlΦφ opat°enφ, kterß majφ za ·kol zmφrnit tφ₧i problΘmu a oddßlit nebezpeΦφ vyΦerpßnφ IP adres, ale nedokß₧φ v∞c vy°eÜit jednou prov₧dy - o n∞kter²ch z t∞chto opat°enφ jsme si ji₧ povφdali (jde nap°φklad o pou₧φvßnφ privßtnφch IP adres v rßmci tzv. privßtnφch Internet∙). SouΦasn∞ s tφm se pak rozjely i p°φpravnΘ prßce na koncepΦnφm a zßsadnφm °eÜenφ celΘho problΘmu s IP adresami.

Tφm, kdo se podujal najφt vhodnΘ °eÜenφ, neboli navrhnout zcela nov² protokol IP, bylo dosti voln∞ organizovanΘ spoleΦenstvφ zainteresovan²ch Internetov²ch odbornφk∙, zvanΘ IETF (Internet Engineering Task Force, zast°eÜenΘ sv²m dozorΦφm orgßnem IESG, Internet Engineering Steering group, a komisφ IAB, Internet Architecture Board, kterß je formßlnφm vydavatelem dokument∙ RFC). Vzhledem ke stylu prßce tohoto orgßnu, kter² se sna₧φ hledat skuteΦn∞ otev°enß °eÜenφ, byla k ·Φasti vyzvßna skuteΦn∞ celß komunita zainteresovan²ch u₧ivatel∙ Internetu. A tak se Φasem seÜlo na jednom stolem pom∞rn∞ dost r∙zn²ch nßvrh∙, od r∙zn²ch zßjmov²ch skupin, specifick²ch u₧ivatelsk²ch spoleΦenstvφ i v²robc∙, kte°φ se Φasto sna₧ili zabudovat do sv²ch nßvrh∙ na zcela nov² protokol IP takΘ °eÜenφ sv²ch vlastnφch specifick²ch problΘm∙ a pot°eb.

Nßvrhy na °eÜenφ, kterΘ se seÜly, byly opravdu r∙znorodΘ - n∞kterΘ zaΦφnaly na zelenΘ louce a v∙bec nenavazovaly na stßvajφcφ protokol IP, zatφmco jinΘ usilovaly o p°evzetφ existujφcφho °eÜenφ odjinud (k p°evzetφ byl nap°φklad navr₧en protokol OSI CLNS z prost°edφ referenΦnφho modelu ISO/OSI). Nakonec ale zvφt∞zil nßvrh z kategorie st°φdm∞jÜφch °eÜenφ, kterΘ navazovaly na dosavadnφ protokol IP - jednalo se o protokol, pracovn∞ oznaΦen² SIP (Simple Internet Protocol). Jeho filosofiφ bylo zachovat v∞tÜinu zßkladnφch myÜlenek a koncepΦnφch tezφ protokolu IP, a pouze zv∞tÜit rozsah pou₧φvan²ch adres. Nakonec se ale i do tohoto nßvrhu promφtly n∞kterΘ zajφmavΘ myÜlenky, kterΘ se objevily v dalÜφch nßvrzφch, a tak sv∞tlo sv∞ta spat°il nßvrh upravenΘho protokolu SIP, s nßzvem SIPP (Simple Internet Protocol Plus). Ten pak byl vybrßn jako zßklad novΘho protokolu IP.

Nov² protokol IP samoz°ejm∞ pracuje s mnohem v∞tÜφm adresov²m prostorem vÜech IP adres - z dosavadnφch 32 bit∙ je zv∞tÜil na 128 bit∙, co₧ by snad mohlo na n∞jakou dobu vystaΦit. Ve 128 bitech je toti₧ mo₧nΘ znßzornit celkem 2¹²⁸ r∙zn²ch adres, co₧ je vφce jak 3,4 x 10³⁸. Jen pro lepÜφ p°edstavu: kdyby bylo ka₧dou mili≤ntinu vte°iny p°id∞leno milion IP adres, vystaΦily by na 20 let. Nebo jinak: ka₧d² obyvatel naÜφ planety by si z t∞chto adres mohl oΦφslovat svou vlastnφ sφ¥ stejnΘ velikosti, jakou mß cel² dneÜnφ Internet. SouΦasn∞ se ale do nßvrhu novΘho protokolu IP dostaly i n∞kterΘ dalÜφ v²znamnΘ vlastnosti, jako nap°φklad podpora zabezpeΦen²ch p°enos∙, podpora p°enos∙ v reßlnΘm Φase, ale hlavn∞ obecn² mechanismus rozÜi°ovßnφ novΘho protokolu, kter² umo₧nφ obohatit jej v i budoucnu o takovΘ vlastnosti a schopnosti, jakΘ budou po₧adovßny.

Zajφmavß byla i geneze oznaΦenφ novΘho protokolu. Stßvajφcφ verze protokolu IP, kterß je dnes stßle jeÜt∞ pou₧φvßna, je oznaΦovßna jako IP verze 4, zkrßcen∞ IPv4. K tomu je vhodnΘ dodat, ₧e Φφsla verzφ 1 a₧ 3 nebyla nikdy formßln∞ p°id∞lena (a tudφ₧ ani pou₧ita), a naopak po°adovΘ Φφslo 5 bylo p°id∞leno protokolu ST. V dob∞, kdy celΘ slo₧itΘ hledßnφ novΘho protokolu IP teprve zaΦφnalo, byl vydßn jeden d∙le₧it² dokument, ve kterΘm byla stßvajφcφ verze protokolu IP omylem oznaΦena jako verze 6 (IPv6). PoslΘze byl zmatek zavrÜen vydßnφm dalÜφho d∙le₧itΘho dokumentu, kter² novou verzi oznaΦil jako verzi 7 (IPv7) - z°ejm∞ proto, ₧e p°edchozφ Φφsla verzφ ji₧ byla obsazena, by¥ omylem. ChytrΘ hlavy pak p°iÜly na to, jak se vyhnout nejasnostem - inspiraci naÜly v jednom znßmΘm televiznφm serißlu, podle kterΘho nazvaly novou verzi v²sti₧n²m" IP-Next Generation", zkrßcen∞ IPnG, Φi IPng. Toto oznaΦenφ se ujalo a vydr₧elo a₧ dodnes, a to jako generickΘ oznaΦenφ vÜeho co sm∞°uje, resp. sm∞°ovalo k nalezenφ novΘ verze protokolu IP. Ten jeden konkrΘtnφ nßvrh, kter² nakonec zvφt∞zil a stal se skuteΦn²m nov²m protokolem IP, je pak oznaΦovßn jako IP verze 6, neboli IPv6. Mnohdy jsou ale ob∞ oznaΦenφ (IPnG a IPv6) chßpßna jako identickß pojmenovßnφ novΘho protokolu IP.

Na praktickΘ prosazenφ novΘho protokolu IPv6, alias IPnG, si ale nejspφÜe jeÜt∞ chvφli poΦkßme. Prvnφ progn≤zy °φkaly, ₧e aktivnφ sφ¥ovΘ prvky podporujφcφ tento protokol by se m∞ly objevit na trhu ji₧ v polovin∞ letoÜnφho roku. Zatφm to ale a₧ tak optimisticky nevypadß. Nebo jsem se Üpatn∞ dφval kolem sebe?