Ji°φ Peterka

V rßmci tΘto rubriky jsme se ji₧ n∞kolikrßt zmi≥ovali o tom, ₧e pou₧φvßnφ tzv. IP adres v rßmci dneÜnφho Internetu nenφ zcela bezproblΘmovΘ. Hovo°ili jsme o tom zejmΘna v souvislosti s hrozbou mo₧nΘho vyΦerpßnφ t∞chto adres, pokud by se s nimi zachßzelo tak, jak bylo zvykem jeÜt∞ p°ed p°φchodem obrovskΘ vlny zßjmu o Internet, kdy se s nimi nijak p°φliÜ neÜet°ilo. KonkrΘtn∞ jsme se zmi≥ovali o zp∙sobu p°id∞lovßnφ resp. distribuce IP adres prost°ednictvφm tzv. Internet Registries, a pak takΘ o jednom z mechanism∙, kter² mß za cφl zpomalit ·bytek IP adres (o tzv. privßtnφch Internetech a privßtnφch IP adresßch). Dnes si ale povÜimneme jeÜt∞ jednΘ dalÜφ komplikace, se kterou takΘ bylo nutnΘ n∞co ud∞lat, ne₧ staΦila p°er∙st ·nosnou mez.

╪eΦ nebude ani tak o nedostatku IP adres, jako spφÜe o problΘmech, kterΘ vypl²vajφ ze zp∙sobu jejich p°id∞lovßnφ a pou₧φvßnφ. Zßkladnφm faktem, kter² si v tΘto souvislosti musφme uv∞domit, je p∙vodnφ myÜlenka o ägeografickΘ nezßvislosti" p°id∞lovan²ch IP adres. Auto°i protokol∙ TCP/IP rozmysleli vÜe tak, ₧e ΦφselnΘ IP adresy budou p°id∞lovßny nezßvisle na tom, kde se fyzicky nachßzφ (jakß je jejich geografickß poloha), a takΘ bez ohledu na to, jak²m zp∙sobem jsou k Internetu p°ipojeny. P°edstavφme-li si jednotlivΘ skupiny IP adres (tzv. sφ¥ovΘ adresy) p∞kn∞ se°azenΘ vedle sebe a p°ipravenΘ k rozdßvßnφ, pak jednu mohla dostat poΦφtaΦovß sφ¥ v Praze, nßsledujφcφ adresu sφ¥ nachßzejφcφ se n∞kde v USA, jeÜt∞ nßsledujφcφ adresu pak sφ¥ t°eba n∞kde v Japonsku apod. èlo to opravdu änap°eskßΦku", a obecn∞ v tom nebyl ₧ßdn² systΘm, ₧ßdnß pravidelnost Φi jinß zßvislost.

Pro ka₧dou sφ¥ s takto p°id∞lenou adresou ale n∞kde musela existovat informace o tom, kde se tato sφ¥ nachßzφ. Jinak by toti₧ nebylo mo₧nΘ rozhodnout, kudy jφ posφlat datovΘ pakety, a danß sφ¥ by z Internetu nebyla dosa₧itelnß. Pokud si to hodn∞ zjednoduÜφme, v celΘm Internetu musely b²t zapφchßny cedulky se sm∞rovkami typu: k sφti XYZ vede cesta tudy a tudy. P°itom ka₧dß jednotlivß sφ¥ musela mφt svou vlastnφ sm∞rovku, a to na ka₧dΘ v²znamn∞jÜφ k°i₧ovatce v Internetu. A jeliko₧ v p°id∞lovßnφ adres nebyl ₧ßdn² systΘm, resp. ₧ßdnß geografickß zßvislost, nebylo nap°φklad mo₧nΘ zavΘst po celΘm sv∞t∞ ·sporn∞jÜφ sm∞rovky typu äk sφtφm v Praze vede cesta tudy a tudy", a detailn∞jÜφ rozcestφ vybudovat a₧ p°φmo v Praze.

V Internetu se samoz°ejm∞ nepou₧φvajφ sm∞rovky, na jakΘ jsme zvyklφ z turistick²ch cest a stezek. Mφsto toho si tzv. sm∞rovaΦe (routery) pamatujφ pot°ebnΘ sm∞rovacφ informace ve sv²ch tabulkßch (tzv. sm∞rovacφch tabulkßch). No a p°i p°id∞lovßnφ obrovskΘho mno₧stvφ IP adres äna p°eskßΦku", bez jakΘkoli geografickΘ zßvislosti, zaΦaly mφt velkΘ sm∞rovaΦe v jßd°e Internetu nemalΘ problΘmy. Objem informacφ, kterΘ si musely pamatovat, zaΦφnal p°er∙stat ·nosnou mφru, a stejn∞ tak ne·nosn∞ nßroΦnß byla pr∙b∞₧nß prßce s nimi. Pot°eba redukovat mno₧stvφ sm∞rovacφch informacφ v jßd°e Internetu zaΦφnala b²t Φφm dßl tφm imperativn∞jÜφ.

Redukce sm∞rovacφch informacφ ovÜem vy₧adovala zavedenφ alespo≥ n∞jakΘho systΘmu do dosud spφÜe chaotickΘho zp∙sobu p°id∞lovßnφ IP adres. TΘto pot°eb∞ naÜt∞stφ vyÜla vst°φc nov∞ se rodφcφ topologie Internetu, jeho₧ ot∞₧e po akademickΘ sfΘ°e ji₧ pln∞ p°evzal do sv²ch rukou komerΦnφ sv∞t. V dob∞, kdy se cel² problΘm zaΦφnal °eÜit, sp∞l cel² Internet k tomu, aby byl soustavou vzßjemn∞ propojen²ch sφtφ pat°φcφch jednotliv²m komerΦnφm poskytovatel∙m p°ipojenφ k Internetu. No a dφky tomu nebylo nutnΘ hledat °eÜenφ problΘmu zase a₧ tak dlouho: jednotliv²m poskytovatel∙m p°ipojenφ (tedy tzv. provider∙m) se p°id∞lφ celΘ souvislΘ bloky IP adres, ze kter²ch oni budou p°id∞lovat jednotlivΘ adresy sv²m zßkaznφk∙m (a budou tedy fungovat jako tzv. Internet Registry, viz p°edminul² dφl). Hlavn∞ ale bude mo₧nΘ po celΘm Internetu rozv∞sit ·sporn∞jÜφ sm∞rovky typu äadresy od ... do ... sm∞rujte k poskytovateli XY", a prßv∞ tφm se dosßhne k²₧enΘ redukce objemu informacφ, kterΘ musφ b²t ärozhozeny" po celΘm Internetu. Naproti tomu detailnφ sm∞rovacφ informace, zßvislΘ na tom jak dan² provider rozd∞lil jemu p°id∞len² blok adres mezi svΘ zßkaznφky, budou moci z∙stat pouze u tohoto poskytovatele, a v∙bec nebudou muset b²t Üφ°eny do sv∞ta. A prßv∞ toto je hlavnφ myÜlenka strategie CIDR (Classless InterDomain Routing), kterß se v Internetu zaΦφnß prosazovat cca od roku 1992.

Celß v∞c mß ale z pohledu koncov²ch u₧ivatel∙ (resp. zßkaznφk∙ konkrΘtnφm provider∙) jeden nep°φjemn² hßΦek - jestli₧e p∙vodn∞ byly p°id∞lovanΘ IP adresy nezßvislΘ na konkrΘtnφm poskytovateli, nynφ ji₧ na n∞m zßvislΘ jsou. Tak₧e zm∞nφte-li z jakΘhokoli d∙vodu svΘho poskytovatele p°ipojenφ k Internetu, budete muset p°eΦφslovat i svou sφ¥, resp. svΘ sφt∞. A to nenφ zrovna trivißlnφ, zvlßÜt∞ po organizaΦnφ strßnce.