Ji°φ Peterka

Zßkladnφm principem, na kterΘm je vybudovßna dnes tak populßrnφ slu₧ba World Wide Web, je princip hypertextu. Vzhledem k relativnφmu mlßdφ slu₧by WWW by se mohlo zdßt, ₧e jde o ₧havou novinku, kterou lidΘ vymysleli teprve velmi nedßvno. Nenφ to ale ·pln∞ pravda, proto₧e samotnß myÜlenka hypertextu je starß zhruba padesßt let, a termφn ähypertext" byl poprvΘ pou₧it p°ibli₧n∞ p°ed t°iceti lety. Co je ale podstatou hypertextu?

Vyjd∞me z konstatovßnφ, ₧e lidΘ obvykle nemyslφ p°φmoΦa°e - v tom smyslu, ₧e by v₧dy ädomysleli" urΦitou myÜlenku a₧ do konce, a teprve pak äp°estoupili" na jinou myÜlenku. AΦkoli zp∙sob lidskΘho myÜlenφ nenφ dosud uspokojiv∞ probßdßn, vÜe nasv∞dΦuje tomu, ₧e lidΘ myslφ vφce äna p°eskßΦku" - ₧e rßdi p°eskakujφ z myÜlenky na myÜlenku jeÜt∞ d°φve, ne₧ p∙vodnφ myÜlenku dokonΦφ. D∙vodem k takov²mto äp°eskok∙m" pak nejspφÜe jsou asociace s jin²mi myÜlenkami, kterΘ v²chozφ myÜlenky vyvolßvajφ. Äe by prßv∞ v t∞chto asociacφch a mechanismech jejich vzniku spoΦφvala nenapodobitelnß unikßtnost tv∙rΦφho lidskΘho myÜlenφ, kterou se doposud nepoda°ilo zreplikovat ₧ßdn²m sebedokonalejÜφm strojem?

Ale vra¥me se zp∞t k lidskΘmu myÜlenφ äna p°eskßΦku", kterΘ dosti v²razn∞ kontrastuje s lineßrnφm uspo°ßdßnφm v∞tÜiny dostupn²ch text∙, nap°φklad knih. PoprvΘ na tuto zajφmavou disproporci upozornil jeden z poΦφtaΦov²ch pion²r∙, pan Vannevar Bush (v obdobφ kolem druhΘ sv∞tovΘ vßlky). Prßv∞ tento pßn pak p°iÜel na myÜlenku p°izp∙sobit psanΘ texty nelineßrnosti lidskΘho myÜlenφ - a dodnes je mu za to p°isuzovßno autorstvφ myÜlenky hypertextu. Samotn² termφn ähypertext" vÜak Vannevar Bush jeÜt∞ nevymyslel. PoprvΘ jej pou₧il a₧ pan Theodore Nelson zhruba v roce 1965, kdy₧ cht∞l na principu hypertextu vybudovat celosv∞tov² katalog (nebo snad äinformaΦnφ systΘm"?) jmΘnem Xanadu. To se mu nepoda°ilo, ale termφn ähypertext" a jeho myÜlenka v propadliÜti d∞jin rozhodn∞ neskonΦili.

Vzpomenul si na n∞ i pan Tim Berners-Lee, kdy₧ m∞l ve Üv²carskΘm CERN-u za ·kol vymyslet zp∙sob, jak²m by spoleΦenstvφ fyzik∙ zab²vajφcφch se vysok²mi energie mohlo mezi sebou jednoduÜe a efektivn∞ sdφlet informace majφcφ p°evß₧n∞ psanou (textovou) podobu. MyÜlenku hypertextu pou₧il tak, ₧e p∙vodn∞ lineßrnφ psanΘ texty rozd∞lil na menÜφ celky, kter²m se obecn∞ °φkß uzly (nodes) Φi dokumenty, a v prost°edφ slu₧by WWW jsou oznaΦovßny jako strßnky (pages), a vzßjemn∞ je provßzal odkazy. Tedy vazbami takovΘho typu, kterΘ zaΦφnajφ na urΦitΘm mφst∞ v²chozφho dokumentu, a vedou na jinΘ mφsto tΘho₧ dokumentu nebo dokumentu jinΘho. Prßv∞ tyto odkazy pak jsou obdobami asociacφ, kterΘ vyvolßvajφ lidskΘ äp°eskoky z myÜlenky na myÜlenku". V rßmci slu₧by WWW jsou tyto odkazy implementovßny takov²m zp∙sobem, aby byly aktivnφ, v tom smyslu ₧e je staΦφ navolit, a Φtenß° je p°enesen na mφsto kam odkaz sm∞°uje - p°esn∞ji program, kter² mu hypertextovΘ strßnky zobrazuje, mu po navolenφ odkazu zobrazφ cφlov² dokument, dokonce na konkrΘtnφm mφst∞ kam odkaz sm∞°oval.

Jestli₧e tedy Φlov∞k p°i svΘm myÜlenφ p°eskakuje z jednΘ myÜlenky na jinou myÜlenku na zßklad∞ asociacφ, v rßmci hypertextu m∙₧e p°eskakovat z jednoho dokumentu na druh² prost°ednictvφm aktivnφch odkaz∙. Krom∞ toho, ₧e tyto odkazy musφ äruΦn∞" aktivovat (co₧ v dneÜnφm äokennφm" prost°edφ obnßÜφ povinnost klepnout na n∞ myÜφ), je zde p°eci jen jistß principißlnφ odliÜnost od pravd∞podobnΘho mechanismu lidskΘho myÜlenφ - zatφmco myÜlenkovΘ asociace vznikajφ dynamicky (a zp∙sobem kter² z°ejm∞ nebude zcela deterministick²), aktivnφ odkazy mezi hypertextov²mi dokumenty jsou tvrd∞ deterministickou zßle₧itostφ. Mß je jednou prov₧dy na sv∞domφ autor hypertextov²ch dokument∙ - tedy Φlov∞k kter² nemusφ b²t autorem v∞cnΘho obsahu, ale kter² je autorem äzhypertextovßnφ" p∙vodn∞ lineßrnφho textu. Tedy Φlov∞k kter² p∙vodnφ text rozd∞lil na jednotlivΘ dokumenty (strßnky), a vytvo°il mezi nimi p°φsluÜnΘ odkazy. Na tomto Φlov∞ku pak zßle₧φ to, jak dalece bude v²sledn² celek vzßjemn∞ provßzan²ch hypertextov²ch dokument∙ p°ehledn² a srozumiteln², jak² p°φnos budou mφt jednotlivΘ odkazy, a jak dob°e se tento autor strefφ do oΦekßvanΘho zp∙sobu myÜlenφ Φtenß°e, kter² jeho hypertextovΘ dφlo nßsledn∞ Φte.