VyÜlo v t²denφku: CHIPweek
╚φslo:18/96
Datum:30. dubna 1996
Strana:33
Rubrika/kategorie: Co to znamenß, kdy₧ se °ekne ...

zp∞t do archivu Φlßnk∙ | rejst°φk | p°edchozφ Φlßnek | nßsledujφcφ Φlßnek

Ji°φ Peterka

Cyberspace

U₧ jste se n∞kdy zamysleli nad tφm, kde se vlastn∞ nachßzφ penφze, kterΘ mßte na svΘm ·Φt∞ v bance? Rozhodn∞ neΦekejte, ₧e u p°epß₧ky slo₧enΘ bankovky a mince odpoΦφvajφ n∞kde v dob°e uzamΦenΘm a hlφdanΘm trezoru, kde na n∞ nikdo ani nesßhne! Aktußlnφ stav vaÜeho konta je vyjßd°en zßpisem na n∞jakΘm papφrovΘm dokumentu Φi hodnotou polo₧ky v databßzi, ale to stßle nedßvß odpov∞∩ na p∙vodnφ otßzku: äkde doopravdy jsou vaÜe penφze"? Kdy₧ ze svΘho ·Φtu p°evedete n∞jakou Φßstku na jin² ·Φet, kde vlastn∞ tato transakce probφhß? A jak to nap°φklad vypadß s vaÜimi akciemi, kterΘ jste zφskali v kup≤novΘ privatizaci? Mohli jste si na n∞ n∞kdy äsßhnout"? NejspφÜe ne, kdy₧ to jsou vlastn∞ jen jakΘsi zßznamy ve st°edisku cenn²ch papφr∙. P°esto ale s nimi m∙₧ete urΦit²m zp∙sobem manipulovat, nap°φklad prodßvat je. VaÜe penφze i akcie tedy existujφ ve form∞ konvence, p°edstavy, uspo°ßdßnφ Φi jinΘ obdobnΘ konstrukce, kterou shodn∞ respektujete a pracujete s nφ jak vy, tak i banky, st°ediska cenn²ch papφr∙ a podobnΘ instituce.

VaÜe penφze i vaÜe akcie tedy existujφ a ä₧ijφ" v um∞le vytvo°enΘm sv∞t∞, jeho₧ existence b²vß podlo₧ena technick²mi i jin²mi (nap°φklad organizaΦnφmi) opat°enφmi. LidΘ si v poslednφ dob∞ budujφ takov²chto um∞l²ch sv∞t∙ vφce, a nejde tedy o specialitu bankovnφho Φi burzovnφho sv∞ta. Jin²m p°φkladem m∙₧e b²t t°eba telefonnφ sφ¥ - kdy₧ n∞komu volßte, kde se vlastn∞ uskuteΦ≥uje vßÜ hovor? Asi ne ve vaÜem telefonnφm p°φstroji, v tΘ plastovΘ sk°φ≥ce kterou mßte p°ed sebou. Nebo co kdy₧ se p°ipojφte k Internetu a zaΦnete se jφm brouzdat na vlnßch slu₧by WWW, Φφm se to vlastn∞ brouzdßte? Jak²m sv∞tem? Existuje v∙bec? NejspφÜe ano, kdy₧ mß svΘ zßkonitosti a pravidla, svΘ zvyky i obyΦeje, a na jeho existenci a interpretaci se shoduje vφce r∙zn²ch subjekt∙. Ale je to souΦasn∞ sv∞t um∞le vytvo°en². Jak ho vÜak pojmenovat, jak mu °φkat?

V roce 1984 vyÜel jeden velmi zajφmav² a ·sp∞Ün² romßn ₧ßnru sci-fi, z pera spisovatele Williama Gibsona. Jmenoval se Neuromancer, a p°inßÜel vizi celosv∞tovΘ sφt∞, ke kterΘ se jednotlivφ lidΘ p°ipojovali p°φmo prost°ednictvφm änervovΘho rozhranφ", a v rßmci kterΘ se odehrßvalo veÜkerΘ sv∞tovΘ d∞nφ. Byla to vize um∞le vytvo°enΘho sv∞ta, zalo₧enΘho na technikßch, postupech a metodßch spadajφcφch do ÜirÜφ oblasti kybernetiky. Proto jej takΘ autor pojmenoval Cybespace (jako zkrßceninu z: Cybernetic Space, neboli kybernetick² prostor).

Autorova vize spoleΦnosti ₧ijφcφ a fungujφcφ p°edevÜφm v äkybernetickΘm prostoru" byla opravdu p°esv∞dΦivß, a romßn Neuromancer sklidil velkΘ ovace a Φetnß uznßnφ (nap°. ceny Nebula, Hugo a dalÜφ). Termφn Cyberspace, kter² zde byl poprvΘ pou₧it, se pak ji₧ nesmazateln∞ zapsal do modernφ terminologie sv∞ta plnΘho informaΦnφch technologiφ (p°esto₧e samotn² termφn äkybernetika" se zdß b²t na ·stupu). Jeho konkrΘtnφ interpretace se ale Φasto r∙znφ - nap°φklad n∞kdy je jako äcyberspace" oznaΦovßno to, co vznikne aplikacφ technik tzv. virtußlnφ reality. Jindy prßv∞ a pouze to, co vytvß°φ celosv∞tovß pavuΦina slu₧by World Wide Web, a jindy je zase pojem Cyberspace ztoto₧≥ovßn s Internetem jako takov²m.

NejΦast∞ji je ale pojem äcyberspace" pou₧φvßn Üφ°eji, jako obecnΘ oznaΦenφ um∞le vytvo°en²ch sv∞t∙, kter²ch dnes existuje vφce a dokonce mohou b²t i zcela disjunktnφ - nap°φklad sv∞t ve kterΘm probφhajφ bankovnφ transakce, celosv∞tovß telefonnφ sφ¥, sv∞t slu₧by World Wide Web apod. Obecn∞ sv∞t, ve kterΘm hmotnß podstata (t∞lo) ztrßcφ na v²znamu, a prim naopak hraje podstata myÜlenkovß, logickß, v∞cnß (duch). Zajφmav²m charakteristick²m rysem takov²chto kybernetick²ch prostor∙ je skuteΦnost, ₧e to zdaleka nejsou pouhß pasivnφ skladiÜt∞ objekt∙, by¥ abstraktnφ povahy (typu knihoven, archiv∙ soubor∙, databßzφ apod.). Jde o sv∞ty s vlastnφm ₧ivotem, ve kterΘm probφhajφ urΦitΘ aktivity - nap°φklad p°evody z ·Φtu na ·Φet, dialogy mezi lidmi, Φi jeÜt∞ jinΘ druhy transakcφ a interakcφ. ZajφmavΘ je i to, ₧e äkybernetickΘm prostory" majφ obvykle odliÜnou geometrii (Φi topologii) ne₧ nßÜ reßln² sv∞t. Nap°φklad ve sv∞t∞ WWW m∙₧e b²t m∞°φtkem vzdßlenosti poΦet odkaz∙, p°es kterΘ je t°eba p°ejφt k urΦitΘmu zdroji resp. WWW strßnce, ale naopak fyzickΘ umφst∞nφ tΘto strßnky m∙₧e b²t zcela irrelevantnφ.


zp∞t do archivu Φlßnk∙ | rejst°φk | p°edchozφ Φlßnek | nßsledujφcφ Φlßnek
Tento Φlßnek m∙₧e b²t voln∞ Üφ°en, pokud se tak d∞je pro studijnφ ·Φely, na nev²d∞leΦnΘm zßklad∞ a se zachovßnφm tohoto dov∞tku. Podrobnosti hledejte zde, resp. na adrese http://archiv.czech.net/copyleft.htm