Ji°φ Peterka

Jakßkoli p°enosovß kapacita je v₧dy p°φliÜ malß - tak by asi mohla znφt modernφ parafrßze jednΘ velmi znßmΘ pravdy, aplikovanß na prost°edφ poΦφtaΦov²ch sφtφ a komunikacφ. SkuteΦnostφ je, ₧e soudobΘ sφ¥ovΘ aplikace majφ obrovsk² apetit, a p°enosovou kapacitu konzumujφ doslova ve velkΘm. Svou troÜkou, mnohdy dosti velkou, p°itom m∙₧e p°isp∞t i nevhodnß konfigurace r∙zn²ch sφ¥ov²ch prvk∙, kterß ve svΘm d∙sledku zp∙sobuje zcela zbyteΦn² p°enos Φist∞ re₧ijnφch dat. OvÜem zdaleka nejv∞tÜφ änadm∞rnou konzumaci" dostupnΘ p°enosovΘ kapacity m∙₧e mφt na sv∞domφ nevhodnΘ chovßnφ u₧ivatel∙ - mnohdy ne ani tak jejich snaha p°enßÜet relativn∞ velkΘ objemy dat, jako spφÜe zp∙sob, jak²m tak Φinφ.

V Φem ale takovΘto nevhodnΘ chovßnφ m∙₧e spoΦφvat? P°edstavte si nap°φklad skupinu u₧ivatel∙, kte°φ se n∞jak²m zp∙sobem dozvφ o existenci zajφmavΘho souboru, umφst∞nΘho na ve°ejn∞ p°φstupnΘm archivu (anonymnφm FTP serveru) n∞kde v Internetu - nejlΘpe a₧ za mo°em, nap°φklad v USA. Pokud si ka₧d² z t∞chto u₧ivatel∙ pro zmφn∞n² soubor ädojde" a₧ do USA (tj. nahraje si jej k sob∞ a₧ z archivu v USA), bude to znamenat, ₧e cel² soubor se bude n-krßt p°enßÜet p°es oceßn, resp. bude p°enßÜen mezikontinentßlnφm spojem, a bude vesele konzumovat jeho vzßcnou a drahou p°enosovou kapacitu. Stejnß ·vaha ovÜem platφ i pro vÜechny ostatnφ spoje, kterΘ jsou sdφleny vφce u₧ivateli - nap°φklad i pro spoje, kter²mi je naÜe republika p°ipojena k okolnφmu sv∞tu. Kdokoli si bude äod nßs" stahovat n∞co z okolnφho sv∞ta, bude spot°ebovßvat omezenou p°enosovou kapacitu t∞chto spoj∙, a m∙₧e nemalou m∞rou p°isp∞t k jejich zahlcovßnφ. Jak ale z tΘto situace ven? Existuje n∞jakΘ rozumnΘ a prakticky realizovatelnΘ °eÜenφ? NaÜt∞stφ ano.

Mo₧nΘ, a v praxi skuteΦn∞ pou₧φvanΘ °eÜenφ, spoΦφvß v replikovßnφ nejvφce navÜt∞vovan²ch zdroj∙ - nap°φklad obsah oblφbenΘho anonymnφho FTP archivu, nachßzejφcφho se za mo°em, se p°enese na vhodn² (hlavn∞ dostateΦn∞ velk²) server n∞kde v Evrop∞, Φi na n∞kolik takov²chto server∙ na r∙zn²ch mφstech po celΘ zem∞kouli. U₧ivatel∙m se pak dß na v∞domφ, ₧e vÜechno to, co je k dispozici na p∙vodnφm ämate°skΘm" serveru, najdou i na jeho replikovan²ch kopiφch - kter²m se pak °φkß mirrors (doslova: zrcadla).

Celß v∞c ovÜem mß dva hßΦky - u₧ivatelΘ se musφ o existenci zrcadel (mirrors) dozv∞d∞t, a dßle musφ existovat vhodn² mechanismus, kter² bude pr∙b∞₧n∞ zajiÜ¥ovat aktußlnost vÜech replik (mirror-∙). Pokud jde o informovanost u₧ivatel∙, zde m∙₧e napomoci osv∞ta. JeÜt∞ vφce vÜak m∙₧e pomoci samotn² ämate°sk²" server tφm, ₧e sv²m u₧ivatel∙m sßm oznßmφ, kde se nachßzφ jeho repliky (mirrors). No a pokud se k tomu jeÜt∞ p°idß obvyklΘ p°etφ₧enφ dßlkov²ch spoj∙, u₧ivatel brzy sßm poznß, kam je pro n∞j v²hodn∞jÜφ se obracet.

Pokud jde o pr∙b∞₧nΘ udr₧ovßnφ aktußlnosti replik (zrcadel, mirror-∙), ani toto nemusφ b²t velk²m problΘmem - zejmΘna jde-li o pouhΘ archivy soubor∙, ze kter²ch dochßzφ pouze k jednosm∞rnΘ distribuci. Zde skuteΦn∞ nenφ ₧ßdn² velk² problΘm pravideln∞ (nap°φklad jednou za den Φi t²den) distribuovat z mate°skΘho serveru na jeho repliky vÜechny p°φr∙stky za dobu od poslednφ aktualizace.

Vytvß°enφ zrcadlov²ch replik (mirror-∙) je oblφben²m a Φast²m °eÜenφm v p°φpad∞ velk²ch anonymnφch FTP server∙. Kdyby vÜichni naÜi u₧ivatelΘ Internetu v∞d∞li, ₧e v∞tÜina nejznßm∞jÜφch sv∞tov²ch FTP archiv∙ mß svß zrcadla i u nßs (n∞kdy i n∞kolik), nemuseli by si stahovat tolik soubor∙ soubory ze zahraniΦφ, a naÜim mezinßrodnφm spoj∙m by se hodn∞ ulevilo.

Pon∞kud jinΘ °eÜenφ se ale pou₧φvß u jin²ch sφ¥ov²ch slu₧eb, ne₧ jak²mi jsou anonymnφ FTP archivy se svou jednosm∞rnou distribucφ cel²ch soubor∙. Slu₧by jako Gopher Φi WWW (World Wide Web) majφ p°eci jen interaktivn∞jÜφ povahu, a ke zm∞nßm na nich dochßzφ mnohem Φast∞ji. Proto by u nich nebylo tak snadnΘ zajistit pot°ebnou aktußlnost p°φpadn²ch replik. P°esto je ale i u t∞chto slu₧eb velmi ₧ßdoucφ minimalizovat objem dat, kterΘ se po dostupn²ch p°enosov²ch cestßch skuteΦn∞ p°enßÜφ.

Sv²m v²znamn²m dφlem m∙₧e p°isp∞t i samotnß aplikace, kterß tyto slu₧by zp°φstup≥uje. Nap°φklad u klient∙ (klientsk²ch program∙) slu₧by WWW je b∞₧nΘ, ₧e si po urΦitou dobu pamatujφ obsah t∞ch strßnek, kterΘ jejich u₧ivatel navÜtφvil, a kterΘ si tudφ₧ ästßhnul" z p°φsluÜnΘho WWW serveru. Pokud se pak pozd∞ji u₧ivatel rozhodne znovu navÜtφvit tutΘ₧ strßnku, klientsk² program to poznß, a pou₧ije ten obsah strßnky, kter² si uchoval ve svΘ specißlnφ vyrovnßvacφ pam∞ti - oznaΦovanΘ jako pam∞¥ cache. Aby ovÜem vÜe rozumn∞ fungovalo, a u₧ivateli se promφtly i p°φpadnΘ zm∞ny na p∙vodnφm WWW serveru, nesmφ jednou navÜtφvenΘ strßnky v cache pam∞ti jeho klientskΘho poΦφtaΦe setrvßvat p°φliÜ dlouho - po n∞jakΘm Φase (obvykle volitelnΘm) musφ ävyΦichnout".

JeÜt∞ dalÜφ mo₧nΘ °eÜenφ se pou₧φvß tam, kde je k Internetu p°ipojena celß lokßlnφ poΦφtaΦovß sφ¥, a jejφ provozovatelΘ se pojistili proti neoprßvn∞nΘmu p°φstupu z vn∞jÜφho sv∞ta - svou sφ¥ odd∞lili od divokΘho Internetu tφm, co se dnes b∞₧n∞ oznaΦuje jako tzv. firewall. Cφlem p°itom b²vß propouÜt∞t veÜker² provoz jen takov²mi mφsty, kterß jsou k tomu urΦena, a kterß umo₧≥ujφ zabrßnit jakΘmukoli ne₧ßdoucφmu provozu. V p°φpad∞ slu₧by WWW se tohoto cφle dosahuje tak, ₧e mezi älokßlnφ" u₧ivatele a jejich klientskΘ programy na jednΘ stran∞ a WWW servery v Internetu na stran∞ druhΘ se postavφ p°echodov² bod, fungujφcφ jako tzv. proxy server. Mφstnφ u₧ivatelΘ se pak se sv²mi ₧ßdostmi o p°φstup k vn∞jÜφm WWW server∙m obracφ ve skuteΦnosti na tento proxy server, kter² si pak sßm ädojde" ke vzdßlenΘmu WWW serveru, zφskß od n∞j po₧adovanß data, a ta pak p°edß svΘmu mφstnφmu u₧ivateli. P°itom si ale tato data takΘ sßm zapamatuje v pam∞ti, kterou mß k dispozici a kterß funguje jako jeho vyrovnßvacφ (cache) pam∞¥ - tak₧e kdy₧ se na n∞j n∞kdy pozd∞ji obrßtφ ten sam² Φi jin² u₧ivatel, resp. klient z mφstnφ lokßlnφ sφt∞, dokß₧e mu po₧adovanß data poskytnout p°φmo ze svΘ cache pam∞ti.