Ji°φ Peterka

Za penφze do Internetu: jen p°es COnet, nebo i p°es CESNET?

Tento Φlßnek vyÜel v poΦφtaΦov²ch novinßch Computerworld Φ. 4/95, v rßmci tzv. tΘmatu t²dne, jako souΦßst sΘrie Φlßnk∙ v∞novan²ch problematice Internetu.

Nejprve tedy k fakt∙m. ProblΘm nenφ v Internetu jako takovΘm, ten p°φstup komerΦnφch organizacφ a na komerΦnφ bßzi p°ipouÜtφ ji₧ delÜφ dobu. Doklßdß to ostatn∞ i existence celΘ °ady komerΦnφch poskytovatel∙ p°ipojenφ (Commercial Internet Providers), i jejich sdru₧enφ CIX (Commercial Internet eXchange).

ProblΘm je p°edevÜφm u nßs doma, v naÜφ legislativ∞. P°esn∞ji v tom, ₧e mß-li n∞kdo n∞komu zprost°edkovßvat p°φstup k Internetu na komerΦnφ bßzi, pak jde o poskytovßnφ datov²ch telekomunikaΦnφch slu₧eb (na ·zemφ ╚R), a na to je pot°ebnΘ povolenφ od ╚eskΘho telekomunikaΦnφho ·°adu (spadajφcφho pod ministerstvo hospodß°stvφ). NicmΘn∞ exkluzivnφ povolenφ na provozovßnφ ve°ejn²ch datov²ch telekomunikaΦnφch slu₧eb ji₧ bylo vydßno, a to firm∞ Eurotel (konkrΘtn∞ v roce 1990 tehdejÜφm Federßlnφ ministerstvem spoj∙). Jin²mi slovy: nßÜ stßt ud∞lil tΘto firm∞ monopol na poskytovßnφ p°φsluÜn²ch slu₧eb. S tφm je mo₧nΘ souhlasit Φi nesouhlasit, ale d∞lat se s tφm nejspφÜe nedß nic. Minimßln∞ do listopadu letoÜnφho roku, kdy by tento monopol m∞l skonΦit. V praxi pak existence tohoto monopolu znamenß, ₧e pokud nßÜ stßtnφ byrokratick² aparßt chce z∙stat konzistentnφ se sv²m vlastnφm rozhodnutφm, nesmφ vydat povolenφ k provozovßnφ ve°ejn²ch datov²ch telekomunikaΦnφch slu₧eb jinΘ firm∞ (alespo≥ do skonΦenφ existujφcφho monopolu).

Tak₧e jedinΘ co zb²vß, je mo₧nost zφskat povolenφ k provozovßnφ neve°ejn²ch datov²ch telekomunikaΦnφch slu₧eb. Tedy k poskytovßnφ datov²ch telekomunikaΦnφch slu₧eb takovΘmu okruhu u₧ivatel∙, kter² je n∞jak²m zp∙sobem omezen, uzav°en Φi jinak limitovßn.

Ve snaze zjistit, jak p°esn∞ vypadß situace v p°φpad∞ CESNETu, jsem se obrßtil p°φmo k jeho provozovateli. Akademickß pßte°nφ sφ¥ CESNET toti₧ sama o sob∞ nemß ₧ßdnou prßvnφ subjektivitu (podobn∞ jako v p°φpad∞ Internetu neexistuje ₧ßdnß firma, spoleΦnost Φi sdru₧enφ CESNET), ale pouze provozovatele, kter²m je ╚eskΘ vysokΘ uΦenφ technickΘ v Praze, konkrΘtn∞ jeho V²poΦetnφ centrum. Zde jsem se od ing. Jana Gruntorßda, vedoucφho odd∞lenφ poΦφtaΦov²ch sφtφ (a souΦasn∞ i koordinßtora projektu, v rßmci kterΘho byl CESNET vybudovßn) dozv∞d∞l, ₧e VC ╚VUT jako provozovatel CESNETu mß od ╚eskΘho telekomunikaΦnφho ·°adu povolenφ k poskytovßnφ neve°ejn²ch datov²ch telekomunikaΦnφch slu₧eb, s Φ.j. 12 2226/1993, ze dne 18.dubna 1994. Na m∙j dotaz mne ubezpeΦil, ₧e toto povolenφ rozhodn∞ nevyluΦuje p°ipojovßnφ ani ryze v²d∞leΦn²ch organizacφ. Nep°ipouÜtφ pouze p°ipojovßnφ jednotlivc∙, resp. poskytovßnφ slu₧eb fyzick²m osobßm. P°idal k tomu jeÜt∞ i informaci o tom, ₧e v souΦasnΘ dob∞ zhruba 30% finanΦnφch zdroj∙ CESNETu pochßzφ z p°φjm∙ za poskytovßnφ slu₧eb CESNETu za ·platu jin²m organizacφ ne₧ vysok²m Ükolßm (kter²m p°φtup do Internetu hradφ centrßln∞ MèMT). A ₧e vÜechny tyto prost°edky z∙stßvajφ CESNETu a jsou pou₧ity na financovßnφ jeho provozu a dalÜφho rozvoje.

Tak₧e k CESNETu, a jeho prost°ednictvφm i k Internetu se tedy mohou p°ipojovat jak Φist∞ akademickΘ, tak i r∙znΘ nev²d∞leΦnΘ i ryze v²d∞leΦnΘ organizace, nikoli vÜak jednotlivci. Ostatn∞, sßm jsem zam∞stnßn u firmy, kterß je k Internetu p°ipojena prßv∞ p°es CESNET, a za svΘ p°ipojenφ platφ VC ╚VUT jako provozovateli CESNETu.

Potud tedy formßlnφ aspekt v∞ci.

Je zde vÜak jeÜt∞ jeden nemΘn∞ d∙le₧it² aspekt, a to aspekt etick². Sßm jsem se n∞kolikrßt setkal s velmi silnou argumentaci o tom, jak je neetickΘ prodßvat n∞co, co bylo vybudovßno z pen∞z da≥ov²ch poplatnφk∙. Pokud by se jednalo o to, ₧e n∞kdo by prodßval slu₧by CESNETu a zisk strkal do vlastnφ kapsy, tak bych se pod tento nßzor sßm okam₧it∞ podepsal. Ale penφze, kterΘ CESNET utr₧φ, nejdou do ₧ßdnΘ soukromΘ kapsy! Z∙stßvajφ CESNETu, kter² z nich financuje sßm sebe, a tφm vlastn∞ i Üet°φ penφze da≥ov²ch poplatnφk∙. TakΘ COnet je z tohoto pohledu "Φist²", proto₧e si provozuje svou vlastnφ komunikaΦnφ infrastrukturu, nezßvislou na CESNETu, a Φist∞ na komerΦnφ bßzi. SvΘ zßkaznφky p°ipojuje k ΦeskΘ v∞tvi EUnetu (pod jmΘnem CZnet), a jejφm prost°ednictvφm k evropskΘmu Eunetu, kter² ji₧ je napojen na celou °adu dalÜφch sφtφ v rßmci Internetu (mj. EBONE, CIX, NSFNET atd.), a provozuje i svΘ vlastnφ p°φpojky do USA.

Pon∞kud jinΘ by to ale bylo v p°φpad∞, kdyby CESNET zv²hod≥oval svΘ komerΦnφ u₧ivatele na ·kor sv²ch u₧ivatel∙ nekomerΦnφch. Tedy nap°φklad kdyby si za svΘ slu₧by ·Φtoval mΘn∞, ne₧ kolik jsou jeho skuteΦnΘ nßklady, a dotoval je z p°φsp∞vk∙ stßtu, urΦen²ch na provoz a rozvoj akademick²ch sφtφ. Relevantnφ v tomto ohledu z°ejm∞ budou ceny za trvalΘ p°ipojenφ u₧ivatel∙ po pevn²ch okruzφch, proto₧e prßv∞ takto p°ipojenφ zßkaznφci mohou p°edstavovat nejv∞tÜφ zßt∞₧ pro ji₧ existujφcφ komunikaΦnφ infrastrukturu. Jak ukazuje letm² pohled na srovnßnφ cen obou p°ipojovatel∙, (viz box: Na kolik p°ijde Internet?), je v tomto sm∞ru CESNET zhruba o polovinu lacin∞jÜφ ne₧ Conet. Zde je ovÜem t°eba zd∙raznit, ₧e jde jen o m∞sφΦnφ pauÜßlnφ platby, kterΘ pokr²vajφ pouze vlastnφ fyzickou konektivitu (zatφmco s p°ipojenφm na Internet je spojena i celß °ada dalÜφch nßklad∙ - viz Φlßnek "Jak se p°ipojit k Internetu?").

Toto srovnßnφ by tedy dßvalo za pravdu nßzoru, kter² na strßnkßch Computerworldu vyslovil p°edstavitel Conetu, p. Ji°φ Orsßg (ve specißlnφm Φφsle CW, vydanΘm jako denφk na v²stav∞ Invex, dne 20.10.1994, na str. 1, 18 a 22.). Dovolφm si ocitovat: "NaÜφm cφlem je vybudovat komerΦnφ sφ¥ na ·zemφ ╚eskΘ republiky. Tato sφ¥ nesmφ znßt hranice - stejn∞ jako Internet - ale p°itom musφ b²t dostateΦn∞ bezpeΦnß a jejφ financovßnφ musφ b²t pr∙hlednΘ a z°etelnΘ. Tφm myslφm to, ₧e nebude dochßzet k p°elΘvßnφ pen∞z da≥ov²ch poplatnφk∙ do ceny slu₧eb pro komerΦnφ organizace. TakovΘ p°elΘvßnφ je typickΘ pro n∞kterΘ akademickΘ sφt∞ v poΦßtcφch jejich rozvoje. V rßmci tΘto p°edstavy budeme spolupracovat s ka₧dou p°φpadnou konkurencφ."

Pokud je zaΦφnajφcφ akademickou sφtφ mφn∞n CESNET (a nikoli nap°. EUnet, kter² takΘ zaΦφnal jako nekomerΦnφ akademickß sφ¥, a teprve pozd∞ji se stal sφtφ komerΦnφ), pak otßzka skuteΦn∞ znφ: neprodßvß CESNET svΘ slu₧by "pod cenou"? Nebo-li: nedotuje ceny sv²ch slu₧eb pro komerΦnφ u₧ivatele z pen∞z naÜich da≥ov²ch poplatnφk∙?

Domnφvßm se, ₧e nikoli, a doklßdßm to nßsledujφcφ orientaΦnφ ekonomickou rozvahou: sama firma Conet uvßdφ (na jinΘm mφst∞ zmφn∞nΘho interview), ₧e jejφ ceny zßvisφ zhruba z 90% prßv∞ na poplatcφch za pevnΘ linky a na telekomunikaΦnφch poplatcφch. V p°φpad∞ Conetu jde zejmΘna o pronßjem okruhu 64 kbps z Prahy do Amsterodamu, na jeho₧ cen∞ je nejspφÜe celß cenovß kalkulace zalo₧ena. Podobn∞ CESNET by mohl svou cenovou kalkulaci zalo₧it na pronßjmu okruhu 512 kbps, takΘ z Prahy do Amsterodamu, tedy okruhu s osminßsobn∞ vyÜÜφ p°enosovou kapacitou. NicmΘn∞ ceny okruh∙ (ani t∞ch mezinßrodnφch) nerostou lineßrn∞ - jak ukazuje tabulka, sestavenß podle cenφku naÜeho SPT Telecom (z kv∞tna 1994), pronßjem okruhu s osmkrßt vyÜÜφ p°enosovou kapacitou je pouze p∞tkrßt dra₧Üφ. Jin²mi slovy: p°i poskytovßnφ stejn∞ velkΘ p°enosovΘ kapacity mß nßjemce rychlejÜφho okruhu zhruba poloviΦnφ nßklady ne₧ nßjemce pomalejÜφho okruhu (p°esn∞ji: 5/8 nßklad∙). I kdyby tedy CESNET platit sßm cel² okruh do Amsterodamu, a do sv²ch cen si nezakalkulovßval ₧ßdn² zisk (zatφmco komerΦnφ firma COnet tak nejspφÜe Φinφ), byly by jeho ceny vzhledem ke skuteΦn²m nßklad∙m stejn∞ p°im∞°enΘ, jako ceny COnetu.

P°enosovß rychlost  kolikrßt je vyÜÜφ    kolikrßt je vyÜÜφ cena 
                    p°enosovß rychlost
                   (v∙Φi okruhu 64 kbps) 

           64 kbps           1                    1 
          128 kbps           2                   1,8 
          256 kbps           4                    3 
          512 kbps           8                    5 
            1 Mbps          16                   7,5 
            2 Mbps          32                    10 

NicmΘn∞ CESNET platφ pouze Φßst nßklad∙ na zmφn∞n² okruh, zatφmco zb²vajφcφ Φßst je hrazena z projektu PHARE, z programu na pomoc rozvoji region∙ - podobn∞, jako jsou z projekt∙ PHARE financovßny i jinΘ aktivity v tuzemsku, spadajφcφ nap°. do sfΘry rozvoje soukromΘho podnikßnφ, rozvoje zam∞stanosti, telekomunikacφ atd. KonkrΘtnφ projekt, ze kterΘho je hrazena Φßst zmφn∞nΘho okruhu, je tzv. "policy-free", co₧ znamenß, ₧e poskytovanΘ prost°edky nejsou vßzßny na ₧ßdnΘ dalÜφ podmφnky Φi jinß omezenφ.

Ve skuteΦnosti tedy CESNET mß jeÜt∞ ni₧Üφ reßlnΘ nßklady, ne₧ k jak²m jsme dosp∞li ve v²Üe uvedenΘ orientaΦnφ cenovΘ kalkulaci. To je z°ejm∞ takΘ d∙vod, proΦ si m∙₧e dovolit poskytovat ni₧Üφ ceny neziskov²m organizacφm (nejspφÜe takovΘ, kterΘ pokr²vajφ jeho skuteΦnΘ nßklady), zatφmco ziskov²m organizacφm ·Φtuje ceny vyÜÜφ (a tito u₧ivatelΘ tak vlastn∞ p°ispφvajφ akademick²m u₧ivatel∙m CESNETu).

Potud tedy Φist∞ ekonomickΘ srovnßnφ. Zßjemce o p°ipojenφ k Internetu bych ale za svou osobu rßd d∙razn∞ varoval p°ed tφm, aby se rozhodovali v²hradn∞ podle ceny za "holou" fyzickou konektivitu, kterou jsme srovnßvali v p°edchozφch odstavcφch. Nech¥ si rad∞ji nejprve p°eΦtou celΘ toto tΘma t²dne, zejmΘna pak Φlßnek "Jak se p°ipojit k Internetu", nebo jinΘ Φlßnky o problematice p°ipojovßnφ, kterΘ v naÜich i zahraniΦnφch Φasopisech vychßzφ. Nech¥ se rad∞ji nejprve poradφ s jin²mi u₧ivateli, kte°φ ji₧ k Internetu p°ipojeni jsou, nebo s n∞k²m, kdo je dostateΦn∞ "v obraze" - a a¥ si uv∞domφ, ₧e s p°ipojenφm k Internetu jsou spojeny i ΦetnΘ dalÜφ nßklady. Nßklady nejen na materißl, ale takΘ nßklady na pot°ebn² know-how, na sprßvu sφtφ, na podporu (support) u₧ivatel∙ atd.

Pak a¥ si ka₧d² nejprve zhodnotφ svΘ technickΘ, lidskΘ i finanΦnφ zdroje, svΘ skuteΦnΘ pot°eby, a ud∞lß podrobn∞jÜφ anal²zu vÜech nßklad∙, kterΘ m∙₧e v souvislosti se sv²m p°ipojenφm k Internetu oΦekßvat. Mo₧nß ₧e pak zjistφ, ₧e vyÜÜφ cena v jednΘ slo₧ce nßklad∙ m∙₧e b²t kompenzovßna menÜφmi nßklady v jin²ch slo₧kßch - nebo takΘ nemusφ.

V ka₧dΘm p°φpad∞ by i p°i volb∞ poskytovatele p°ipojenφ do Internetu m∞lo platit starΘ dobrΘ p°φslovφ: "dvakrßt m∞°, jednou °e₧". Mo₧nß trochu zaktualizovanΘ do dneÜnφho tr₧nφho prost°edφ: "rad∞ji dvakrßt mysli a poΦφtej, a teprve pak se rozhoduj". Hodn∞ Üt∞stφ.

Ji°φ Peterka

------------------------------------------- vlo₧en² Φlßnek -----------------------------------------

Na kolik p°ijde Internet?

Jak CESNET, tak i COnet nabφzφ mo₧nost trvalΘho p°ipojenφ po pevnΘm okruhu (podrobn∞jÜφ technick² popis tΘto varianty naleznete ve Φlßnku "Jak se p°ipojit k Internetu"). CESNET v tomto p°φpad∞ nabφzφ ÜirÜφ Ükßlu p°enosov²ch rychlostφ, COnet pouze p°φpojenφ rychlostφ 9,6 kbps nebo 64 kbps. JednorßzovΘ poplatky za z°φzenφ p°φpojky jsou v p°φpad∞ COnetu 60 000,- pro asynchronnφ p°ipojenφ, a 120 000,- pro synchronnφ p°ipojenφ. V p°φpad∞ CESNETu nejsou v souΦasnΘ dob∞ jednorßzovΘ poplatky ₧ßdnΘ.

                                 9,6 kbps 14,4 kbps 19,2 kbps 64 kbps 
                                 ------------------------------------ 
CESNET pro ziskovΘ organizace    23 470,- 29 770,-  33 970,-  56 385,- 
CESNET pro neziskovΘ organizace  14 020,- 18 220,-  22 420,-  34 500,- 
COnet                            45 000,-    nenφ v nabφdce  120 000,- 

Pokud jde o mo₧nost komutovanΘho p°ipojenφ jedinΘho poΦφtaΦe (viz op∞t Φlßnek "Jak se p°ipojit k Internetu"), p°es ve°ejnou telefonnφ sφ¥ s p°enosovou rychlostφ do 14,4 kbps, zde si CESNET ·Φtuje pouze pauÜßlnφ m∞sφΦnφ poplatek, nezßvisle na objemu p°enesen²ch dat Φi dΘlce p°ipojenφ, zatφmco COnet si krom∞ pauÜßlu ·Φtuje i za dobu p°ipojenφ. Jednorßzov² z°izovacφ poplatek Φinφ v p°φpad∞ COnetu 1 000,- a v p°φpad∞ CESNETU nenφ ₧ßdn². M∞sφΦnφ pauÜßl pak v p°φpad∞ CESNEtu zahrnuje jedno u₧ivatelskΘ jmΘno pro p°φjem elektronickΘ poÜty (v cen∞ 900,- KΦ, resp. 450,- KΦ pro neziskovΘ organizace). DalÜφ u₧ivatelskß jmΘna a s nimi spojen² diskov² prostor pro uklßdßnφ dosud nevyzvednutΘ poÜty lze p°ikoupit (za uvedenΘ ceny).

                                m∞sφΦnφ pauÜßl   za dobu p°ipojenφ 
                                ----------------------------------
CESNET pro ziskovΘ organizace   2 940,-          ne·Φtuje se 
CESNET pro neziskovΘ organizace 1 470,-          ne·Φtuje se 
COnet                           1 000,-          12,- za minutu 

Oba subjekty nabφzφ takΘ mo₧nost p°ipojenφ celΘ lokßlnφ sφt∞ (tj. vφce poΦφtaΦ∙) p°es komutovanΘ spojenφ. Povaha poplatk∙ je zde analogickß p°edchozφmu p°φpadu. M∞sφΦnφ pauÜßl u firmy COnet zde pokr²vß 1 hodinu p°ipojenφ. PoΦßteΦnφ nßklady na p°ipojenφ jsou v p°φpad∞ COnetu 50 000,- a v p°φpad∞ CESNETu nejsou ₧ßdnΘ.

     
                                m∞sφΦnφ pauÜßl   za dobu p°ipojenφ 
                                -----------------------------------     
CESNET pro ziskovΘ organizace   9 660,-          ne·Φtuje se 
CESNET pro neziskovΘ organizace 4 830,-          ne·Φtuje se 
COnet                           5 000,-          20,- za minutu 

Krom∞ toho nabφzφ COnet mo₧nost z°φzenφ u₧ivatelskΘho ·Φtu na n∞kterΘm ze sv²ch poΦφtaΦ∙, s p°φstupem do Internetu. To zßjemce p°ijde m∞sφΦn∞ na 1000,- co₧ pokr²vß 1 hodinu p°ipojenφ. Ka₧dß dalÜφ minuta pak p°ijde na 10,- KΦ.

Kontaktnφ adresa firmy COnet:

Kontaktnφ adresa provozovatele CESNETu: