Obrßzek : Topologie CESNETu (leden 1995)
| VyÜlo v t²denφku: | COMPUTERWORLD |
| ╚φslo: | 4/95 |
| RoΦnφk: | 1995 |
| Rubrika/kategorie: | TΘma t²dne, ╚lßnky o Internetu |
Tento Φlßnek vyÜel v poΦφtaΦov²ch novinßch Computerworld Φ. 4/95, v rßmci tzv. tΘmatu t²dne, jako souΦßst sΘrie Φlßnk∙ v∞novan²ch problematice Internetu.
A tak prvnφmi sφt∞mi, kterΘ se k nßm po sametovΘ revoluci dostaly, byly takovΘ, kterΘ majφ jen minimßlnφ nßroky na pot°ebnou komunikaΦnφ infrastrukturu. KonkrΘtn∞ takovΘ, kterΘ vystaΦφ jen s komutovan²mi linkami ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, dokonce i tak nekvalitnφmi, jakΘ u nßs jsou. V b°eznu roku 1990 se k nßm dostßvß sφ¥ FIDO, na kterou se napojujφ p°edevÜφm stanice BBS (mnohΘ z nich zrozenΘ p°φmo v pamßtn²ch listopadov²ch dnech p°edchozφho roku). V kv∞tnu roku 1990 se pak do ╚eskoslovenska dostßvß i sφ¥ EUnet, propojujφcφ p°edevÜφm UnixovΘ poΦφtaΦe.
Teprve v °φjnu roku 1990 se k nßm dostßvß i evropskß odno₧ sφt∞ Bitnet, neboli sφ¥ EARN (European Academic and Research Network), kterß ji₧ vy₧aduje trvalΘ spojenφ po pevn²ch okruzφch. Prvnφm uzlem tΘto sφt∞ u nßs, a souΦasn∞ i tzv. nßrodnφm uzlem sφt∞ EARN pro tehdejÜφ ╚eskoslovensko, se stal st°ediskov² poΦφtaΦ IBM 4381 na Oblastnφm v²poΦetnφm centru (OVC) ╚VUT Praha (nynφ VC ╚VUT). Sφ¥ EARN p°itom poskytovala pouze slu₧by dßvkovΘho charakteru (zejmΘna elektronickou poÜtu a p°enos soubor∙), tak₧e vystaΦila i s relativn∞ pomal²mi pevn²mi okruhy. Uzel CSEARN proto zaΦφnal s linkou o p°enosovΘ rychlosti 9600 bps, kterou byl p°ipojen na rakousk² nßrodnφ uzel sφt∞ EARN v Linzi.
Prvnφ pokusy s p°ipojenφm do Internetu se pak objevujφ a₧ v listopadu roku 1991. Toto datum je takΘ v r∙zn²ch oficißlnφch i neoficißlnφch statistikßch uvßd∞no jako datum p°ipojenφ tehdejÜφho ╚eskoslovenska k Internetu. ZpoΦßtku Ülo pouze o komutovanΘ napojenφ z Prahy (konkrΘtn∞ z VC ╚VUT na uzel Internetu v rakouskΘm Linzi), pozd∞ji byla k p°ipojenφ pou₧ita pevnß linka do Linze, um∞le "rozp∙lenß" tak, aby jedna jejφ polovina p°enßÜela provoz v rßmci sφt∞ EARN, a druhß provoz Internetu.
13. ·nora 1992 pak na ╚VUT Praha dochßzφ ke slavnostnφmu aktu formßlnφho p°ipojenφ ╚eskoslovenska k Internetu, mj. i za ·Φasti p°edstavitel∙ agentury NSF.
DalÜφmu rozvoji Internetu v ╚eskoslovensku vÜak stßle brßnila neexistence vhodnΘ komunikaΦnφ infrastruktury. Krom∞ ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞ nebylo nic, Φφm by bylo mo₧nΘ "roztßhnout" Internet po Praze, a p°ivΘst jej i do ostatnφch mφst po celΘ republice.
V hlavßch zainteresovan²ch lidφ se proto brzy zrodila myÜlenka vybudovat celostßtnφ pßte°nφ sφ¥, kterß by "rozvedla" Internet alespo≥ do vÜech tuzemsk²ch akademick²ch st°edisek, zatφmco v rßmci nich by pak Internet dßle rozvßd∞ly navazujφcφ metropolitnφ sφt∞.
P∙vodnφm zßm∞rem bylo vybudovat pßte°nφ sφ¥ s celorepublikov²m dosahem (nezapomφnejme, ₧e v dob∞ podßvßnφ nßvrhu se psal rok 1991). NicmΘn∞ ji₧ v tΘ dob∞ bylo jasnΘ, ₧e z federßlnφch orgßn∙ na pßte°nφ sφ¥ nikdo penφze nedß, a ministerstva Ükolstvφ byla republikovß! Proto se Φeskß a slovenskß Φßst akademickΘ obce dohodly, ₧e si podajφ vlastnφ nßvrhy ke sv²m ministerstv∙m Ükolstvφ, a to na vybudovßnφ dvou nßrodnφch pßte°nφch sφtφ, a ₧e pot°ebnΘ propojenφ (konkrΘtn∞ propojenφ z Brna do Bratislavy) bude souΦßstφ ΦeskΘho projektu (a slovenskß strana na n∞j vhodnou formou p°isp∞je). Z°ejm∞ proto takΘ dostal Φesk² projekt jmΘno FESNET, od: Federal Educational and Scientific NETwork (zatφmco jeÜt∞ starÜφ oznaΦenφ FERNET, od: Federal Educational and Research NETwork, bylo z blφ₧e nespecifikovn²ch d∙vod∙ zamφtnuto). P°φsluÜn² nßvrh byl ΦeskΘmu ministerstvu Ükostvφ podßn v prosinci 1991. To jej schvßlilo, a v Φervnu 1992 uvolnilo 20 milion∙ korun (z p∙vodn∞ nßrokovan²ch 26), tak₧e budovßnφ akademickΘ pßte°nφ sφt∞ mohlo zaΦφt.
NicmΘn∞ v pr∙b∞hu roku 1992 se stßvalo Φφm dßl vφc z°ejmΘ, ₧e pφsmenko "F" ve jmΘnu FESNET nebude mφt zßhy co oznaΦovat. A tak se z p∙vodnφho FESNETu stal CESNET (Czech Educational and Scientific Network), zatφmco na Slovensku se zaΦal realizovat projekt sφt∞ SANET (Slovak Academic Network).
Samotn² CESNET p°itom byl koncipovßn tak, aby zajiÜ¥oval "p°φvod" Internetu do jednotliv²ch akademick²ch st°edisek, ale nikoli ji₧ "rozvod" Internetu v rßci p°φsluÜn²ch m∞st. Toto bylo °eÜeno navazujφcφmi projekty metropolitnφch sφtφ, kterΘ po technickΘ strßnce samoz°ejm∞ velmi ·zce navazovaly na CESNET, ale z hlediska svΘho financovßnφ byly samostatn²mi projekty.
Pro republikovou pßte°nφ sφ¥ CESNET byla zpoΦßtku zvolena hv∞zdicovß topologie, se dv∞ma st°edy - v Praze a Brn∞. Ty byly propojeny pevnou linkou 64 kbps (v listopadu 1992), a z nich se pak zaΦaly paprskovit∞ rozbφhat spoje do jednotliv²ch dalÜφch m∞st: v ·noru 1993 byl takto p°ipojen Liberec, Olomouc, ╚eskΘ Bud∞jovice, Pardubice a Plze≥, v b°eznu Hradec KrßlovΘ, a dalÜφ akademickß st°ediska. Koncem b°ezna 1993 pak ji₧ m∞l CESNET svΘ uzly celkem v 11 m∞stech v celΘ ╚R.
Pro spojenφ Prahy s Brnem, a pro p°ipojenφ Liberce, Plzn∞ a Ostravy, bylo vyu₧ito p°enosov²ch mo₧nostφ sφt∞ IMNS firmy IBM (IBM Managed Network Services). Ostatnφ spoje pak byly realizovßny pevn²mi telefonnφmi okruhy, pronajat²mi od SPT Telecom. Krom∞ spoje Praha-Brno, kter² zaΦφnal na p°enosovΘ rychlosti 64, zaΦφnaly vÜechny ostatnφ spoje na p°enosovΘ rychlosti 19,2 kbps.
To se samoz°ejm∞ brzy ukßzalo jako p°φliÜ mßlo, tak₧e jakmile to p°φsun finanΦnφch prost°edk∙ z resortu Ükolstvφ i z nejr∙zn∞jÜφch grant∙ umo₧nil, byl praktick² cel² CESNET "upgradovßn". SouΦasn² stav a rychlost jednotliv²ch linek ukazuje obrßzek 1. Z n∞j je pak patrnß i urΦitß systematickß zm∞na v topologii celΘho CESNETu - jestli₧e zpoΦßtku finanΦnφ prost°edky postaΦovaly jen na p°φmΘ p°ipojenφ bez jakΘkoli zßlohy pro p°φpad v²padku, nynφ ji₧ je mo₧nΘ aplikovat zßsadu, ₧e ka₧d² v²znamn∞jÜφ uzel mß b²t p°ipojen alespo≥ dv∞ma vzßjemn∞ nezßvisl²mi p°φpojkami. To umo₧≥uje nejen efektivn∞ji rozklßdat tok dat v celΘm CESNETu a rovnom∞rn∞ji vyu₧φvat vÜechny jeho Φßsti, ale p°edevÜφm to umo₧≥uje zachovat pot°ebnou konektivitu i v p°φpad∞ v²padku n∞kterΘho spoje.
Krom∞ vnit°nφ konektivity v rßmci ╚eskΘ republiky se ale zm∞nila i konektivita CESNETu sm∞rem do zahraniΦφ. Jestli₧e p∙vodn∞ byla celß ╚R p°ipojena k okolnφmu sv∞tu jedin²m pevn²m okruhem z Prahy do Linze (kter² byl pozd∞ji p°epojen do Vφdn∞, mφsto do Linze), pozd∞ji k nφ p°ibyla jeÜt∞ druhß p°φpojka z Prahy do Amsterodamu. Tento okruh byl zpoΦßtku provozovßn rychlostφ 64 kbps, ale u p°φle₧itosti konference INET'94/JENC, konanΘ v Φervnu lo≥skΘho roku v Praze, byla tato linka zrychlena na 512 kbps (viz dßle). Rozd∞lenφm ╚eskoslovenska pak k t∞mto dv∞ma mezinßrodnφm linkßm p°ibyla jeÜt∞ t°etφ, z Prahy do BanskΘ Bystrice.
KomunikaΦnφ infrastruktura, tvo°φcφ zßklad CESNETu, je v souΦasnΘ dob∞ v zßsad∞ vybudovßna. Jejφ dalÜφ v²voj se ji₧ ubφrß p°edevÜφm cestou dalÜφho zvyÜovßnφ p°enosov²ch rychlostφ pou₧it²ch okruh∙, cestou optimalizace vyu₧itφ, zvyÜovßnφ spolehlivosti atd. P°edstavu o souΦasnΘm vytφ₧enφ jednotliv²ch p°enosov²ch tras CESNETu pak mohou poskytnout statistiky, p°edstavujφcφ "snφmek" provozu v rozsahu jednoho t²dne (od 14. do 20.11.1994). ┌daje poskytl provozovatel CESNETu, VC ╚VUT.
Obrßzek : Topologie CESNETu (leden 1995)
Krom∞ vnit°nφ konektivity v rßmci ╚eskΘ republiky se ale zm∞nila i konektivita CESNETu sm∞rem do zahraniΦφ. Jestli₧e p∙vodn∞ byla celß ╚R p°ipojena k okolnφmu sv∞tu jedin²m pevn²m okruhem z Prahy do Linze (kter² byl pozd∞ji p°epojen do Vφdn∞, mφsto do Linze), pozd∞ji k nφ p°ibyla jeÜt∞ druhß p°φpojka z Prahy do Amsterodamu. Tento okruh byl zpoΦßtku provozovßn rychlostφ 64 kbps, ale u p°φle₧itosti konference INET'94/JENC, konanΘ v Φervnu lo≥skΘho roku v Praze, byla tato linka zrychlena na 512 kbps (viz dßle). Rozd∞lenφm ╚eskoslovenska pak k t∞mto dv∞ma mezinßrodnφm linkßm p°ibyla jeÜt∞ t°etφ, z Prahy do BanskΘ Bystrice.
KomunikaΦnφ infrastruktura, tvo°φcφ zßklad CESNETu, je v souΦasnΘ dob∞ v zßsad∞ vybudovßna. Jejφ dalÜφ v²voj se ji₧ ubφrß p°edevÜφm cestou dalÜφho zvyÜovßnφ p°enosov²ch rychlostφ pou₧it²ch okruh∙, cestou optimalizace vyu₧itφ, zvyÜovßnφ spolehlivosti atd. P°edstavu o souΦasnΘm vytφ₧enφ jednotliv²ch p°enosov²ch tras CESNETu pak mohou poskytnout statistiky, p°edstavujφcφ "snφmek" provozu v rozsahu jednoho t²dne (od 14. do 20.11.1994). ┌daje poskytl provozovatel CESNETu, VC ╚VUT.
Bylo by chybou chßpat CESNET jen jako komunikaΦnφ infrastrukturu, Φi s jistou dßvkou nadsßzky jen jako potrubφ, kter²m k nßm p°itΘkß Internet. CESNET dnes ji₧ ₧ije bohat²m vnit°nφm ₧ivotem. Co to ale v praxi znamenß?
Podobn∞ jako v Internetu, existuje i v CESNETu velkΘ mno₧stvφ φnformaΦnφch zdroj∙. Jejich skladba je takΘ obdobnß situaci v rßmci celΘho Internetu - jde o tzv. anonymnφ FTP archivy, servery Gopher a WWW, servery slu₧by PARKER (pro vyhledßvßnφ soubor∙ v rßmci Φesk²ch FTP archiv∙), slu₧by VERONICA pro vyhledßvßnφ v rßmci Φesk²ch server∙ Gopher) a dalÜφ. V praxi to pak znamenß, ₧e pro v∞tÜinu nejΦast∞ji po₧adovan²ch informacφ (soubor∙) a slu₧eb u₧ivatelΘ nemusφ "chodit do sv∞ta", ale najdou je ji₧ i "doma", mφn∞no v CESNETu.
Podrobn∞ji se slu₧bami Internetu obecn∞ a zdroji v rßmci CESNETu konkrΘtn∞ budeme zab²vat v p°φÜtφm tΘmatu t²dne, v∞novanΘm problematice Internetu.
Jak jste se ji₧ na strßnkßch Computerworldu mohli doΦφst, konala se v Φervnu lo≥skΘho roku v Praze presti₧nφ konference INET/JENC. P°esn∞ji dv∞ konference v jednom - INET jako v²roΦnφ konference spoleΦnosti Internet Society, a JENC (Joint European Networking Conference) jako v²roΦnφ konference organizace RARE. Nebylo p°itom zcela nßhodnΘ, ₧e se ob∞ tyto presti₧nφ konference seÜly prßv∞ v Praze. Bylo to souΦasn∞ i vyjßd°enφm uznßnφ za aktivnφ ·Φast naÜφ republik v rozvoji mezinßrodnφho "sφ¥ovßnφ". O tom, ₧e ani v evropskΘm, ba ani v celosv∞tovΘm m∞°φtku na tom opravdu nejsme Üpatn∞, sv∞dΦφ r∙znΘ statistiky o poΦtu Internetov²ch uzl∙ na hlavu, o poΦtu uzl∙ v ╚R celkem, o poΦtu domΘn atd. (viz vlo₧en² box: "Jak jsme na tom v ╚R?")
Krom∞ mezinßrodnφho uznßnφ, zv²Üenφ presti₧e a navßzßnφ kontakt∙ s osobnostmi kolem Internetu vÜak zmφn∞nß konference p°inesla i jeden velmi hmatateln² d∙sledek - zanechala po sob∞ rychl² spoj z Prahy do Amsterodamu. Ten sice ji₧ existoval p°ed samotnou konferencφ (a byl z°φzen a financovßn Evropsk²m spoleΦenstvφm, prost°ednictvφm firmy DANTE, kterou si ES za p°φsluÜn²m ·Φelem z°φdilo). U p°φle₧itosti konßnφ konference pak byla tato linka zrychlena na 512 kbps, co₧ vydr₧elo i po skonΦenφ konference. Dokonce s tφm, ₧e a₧ do listopadu lo≥skΘho roku tuto linku hradilo pln∞ EvropskΘ spoleΦenstvφ - jist∞ velmi p°φjemn² d∙sledek r∙stu naÜφ presti₧e. Od zmφn∞nΘho listopadu pak tuto linku platφ z Φßsti CESNET sßm, a zb²vajφcφ Φßst je hrazena z rozvojov²ch projekt∙ PHARE.
Jak jsme si ji₧ uvedli v²Üe, CESNET byl vybudovßn jako akademickß pßte°nφ sφ¥, z prost°edk∙ resortu Ükolstvφ (tj. z pen∞z da≥ov²ch poplatnφk∙), s cφlem poskytovat p°ipojenφ k Internetu vysok²m Ükolßm. ╚asem byl mandßt CESNETu rozÜφ°en (ze strany jeho z°izovatele, tj. MèMT) takov²m zp∙sobem, aby CESNET mohl poskytovat Φßst svΘ konektivity, kterß nenφ jeho akademick²mi u₧ivateli Φerpßna, za ·platu i jin²m u₧ivatel∙m - nap°. akademii v∞d, r∙zn²m v²zkumn²m ·stav∙m, ale i jin²m nev²d∞leΦn²m i v²d∞leΦn²m organizacφm, a ze zφskan²ch prost°edk∙ mohl financovat sv∙j provoz a dalÜφ rozvoj. Nßsledn∞ pak provozovatel CESNETu (tj. VC ╚VUT) zφskal pot°ebnΘ povolenφ k poskytovßnφ neve°ejn²ch datov²ch telekomunikaΦnφch slu₧eb na komerΦnφ bßzi od ╚eskΘho telekomunikaΦnφho ·°adu (podrobn∞ji viz Φlßnek: "Do Internetu za penφze: jen p°es COnet, nebo i p°es CESNET). Tφm se CESNET souΦasn∞ stal i tzv. komerΦnφm poskytovatelem p°ipojenφ k Internetu. Nikoli ovÜem jedin²m.
Vedle CESNETu existuje v souΦasnΘ dob∞ i druh² subjekt, kter² je takΘ schopen zprost°edkovat p°ipojenφ k Internetu. Tentokrßte jde o Φist∞ komerΦnφ firmu COnet, kterß vznikla z pra₧skΘho uzlu sφt∞ Eunet, a je provozovatelem ΦeskΘ v∞tve tΘto sφt∞ (se jmΘnem CZnet). Tu tvo°φ p°edevÜφm pevn² okruh 64 kbps z Prahy do Amsterodamu, prost°ednictvφm kterΘho firma COnet p°ipojuje svΘ zßkaznφky k evropskΘ komunikaΦnφ infrastruktu°e EUnetu, a jejφm prost°ednictvφm pak poskytuje p°φstup i do ostatnφch sφtφ, se kter²mi je EUnet spojen, vΦetn∞ vlastnφho Internetu. Jak lze soudit z interview s p°edstavitelem firmy COnet p. Orsßgem (ve zvlßÜtnφm vydßnφ Computerworldu u p°φle₧itosti Invexu 94, ze dne 20.10.1994 na str. 1, 18 a 22), v letoÜnφm roce p°ibyla dalÜφ p°φpojnß mφsta v Brn∞ a v Plzni.
Podle vlastnφho vyjßd°enφ (ve zmφn∞nΘm interview, na str. 1) "spoleΦnost COnet m∙₧e p°ipojit v podstat∞ kohokoli, kdo na to mß finanΦnφ prost°edky" (O cenßch COnetu podrobn∞ji ve vlo₧enΘm Φlßnku "Na kolik p°ijde Internet").