| VyÜlo v t²denφku: | COMPUTERWORLD |
| ╚φslo: | 4/95 |
| RoΦnφk: | 1995 |
| Rubrika/kategorie: | TΘma t²dne, ╚lßnky o Internetu |
Tento Φlßnek vyÜel v poΦφtaΦov²ch novinßch Computerworld Φ. 4/95, v rßmci tzv. tΘmatu t²dne, jako souΦßst sΘrie Φlßnk∙ v∞novan²ch problematice Internetu.
Standardnφ p°φstup k Internetu je prost°ednictvφm n∞kterΘho z existujφcφch poskytovatel∙ p°ipojenφ. Jak ji₧ vφme z p°edchozφch Φlßnk∙, ti jsou v souΦasnΘ dob∞ v tuzemsku dva - CESNET (zastoupen² V²poΦetnφm centrem ╚VUT) a COnet. Oba tito poskytovatelΘ p°ipojenφ si z°ejm∞ budou vytvß°et sφ¥ spolupracujφcφch firem, kterΘ budou k jejich zßkladnφ slu₧b∞ (konektivit∞ do Internetu) p°idßvat dalÜφ slu₧by, a ty pak prodßvat koncov²m zßkaznφk∙m. Je tedy docela dob°e mo₧nΘ, ₧e na trhu se objevφ (resp. ji₧ se objevily) i dalÜφ firmy, kterΘ budou takΘ nabφzet p°ipojenφ k Internetu. Krom∞ toho nenφ do budoucna vylouΦena ani existence dalÜφch tuzemsk²ch poskytovatel∙ p°ipojenφ, a dokonce ani mo₧nost p∙sobenφ n∞kterΘho zahraniΦnφho poskytovatele u nßs - vÜe zßle₧φ na tom, zda p°φsluÜnΘ subjekty zφskajφ pot°ebnß povolenφ od ╚eskΘho telekomunikaΦnφho ·°adu (autorovi tohoto Φlßnku vÜak nenφ znßmo, ₧e by k tomu ji₧ doÜlo).
D°φve, ne₧ si podrobn∞ji rozebereme mo₧nosti p°ipojenφ p°es zvolenΘho poskytovatele, se ale nejprve zmφnφme i o existenci n∞kter²ch dalÜφch, Φasto dosti specifick²ch mo₧nostφ.
Nap°φklad r∙znΘ zahraniΦnφ firmy, kterΘ majφ svΘ zastoupenφ i v tuzemsku, mohou celou v∞c °eÜit tak, ₧e si pronajmou pevn² okruh (ev. pou₧ijφ jin² vhodn² druh spojenφ), pomocφ kterΘho se p°ipojφ do zahraniΦφ - bu∩ na svoji privßtnφ sφ¥, kterß je spojena s Internetem brßnou, nebo p°φmo na Internet (nap°. na n∞kterou svou lokßlnφ sφ¥, kterß ji₧ je k Internetu p°ipojena jin²m zp∙sobem). TakovΘto p°ipojenφ je ale v₧dy "logickou" souΦßstφ zahraniΦnφch sφtφ, co₧ se konkrΘtn∞ projevuje zejmΘna v tom, ₧e adresy tuzemsk²ch ·Φastnφk∙ a uzlov²ch poΦφtaΦ∙ (tzv. domΘnovΘ adresy) jsou souΦßstφ zahraniΦnφch domΘn. Nap°φklad pan Novßk, zastupujφcφ americkou firmu XYZ, by pak m∞l adresu nap°. NOVAK@XYZ.COM (zatφmco kdyby se tuzemskΘ zastoupenφ firmy XYZ p°ipojilo prost°ednictvφm n∞kterΘho tuzemskΘho poskytovatele p°ipojenφ, m∞l by pan Novßk nejspφÜe adresu NOVAK@XYZ.CZ). P°ipojenφ ke vstupnφmu bodu do Internetu, nachßzejφcφmu se v zahraniΦφ, je v zßsad∞ mo₧nΘ i prost°ednictvφm ve°ejnΘ datovΘ sφt∞ (u nßs monopolnφ sφt∞ Eurotel), i pomocφ komutovanΘ linky ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞. V zahraniΦφ, hlavn∞ v USA, dokonce existujφ i takovφ poskytovatelΘ p°ipojenφ k Internetu, kte°φ soukrom²m osobßm nabφzφ p°ipojenφ zcela zdarma (dφky tomu, ₧e jsou financovßni z dobrovoln²ch dotacφ sv²ch u₧ivatel∙, kte°φ si je odepisujφ z danφ). OvÜem volejte telefonem od nßs do USA!
DalÜφ mo₧nostφ nep°φmΘho p°φstupu do Internetu je vyu₧itφ slu₧eb jinΘ sφt∞, kterß sama je s Internetem n∞jak²m zp∙sobem spojena. Pak samoz°ejm∞ velmi zßle₧φ na tom, jakΘho druhu toto spojenφ je. Jde-li nap°φklad o spojenφ na ·rovni poÜtovnφ brßny, je ze vÜech slu₧eb Internetu mo₧nΘ vyu₧φvat prßv∞ jen elektronickou poÜtu. Takov²mto zp∙sobem je nap°φklad spojen s Internetem systΘm elektronickΘ poÜty Mail602 firmy Software602. Podobn∞ je tomu i u r∙zn²ch stanic BBS, zapojen²ch do sφt∞ FIDO, nebo¥ i mezi touto sφtφ a Internetem existuje poÜtovnφ brßna. JinΘ stanice BBS pak mohou b²t p°φmo p°ipojeny k Internetu, a b²t "viditelnΘ" z obou stran (co₧ je mj. p°φpad BBS A1 na FEL ╚VUT Praha). Krom∞ toho mohou takovΘto stanice BBS nabφzet sv²m u₧ivatel∙m (obvykle jako zvlßÜtnφ placenou slu₧bu) i interaktivnφ p°φstup do Internetu (z tuzemsk²ch BBS jde nap°. o BBS Infima).
Vra¥me se nynφ zp∞t k obvykl²m technick²m mo₧nostem p°ipojenφ k Internetu. Takovou mo₧nostφ, kterß u₧ivatel∙m poskytuje nejv∞tÜφ mo₧nosti a nejv∞tÜφ komfort, je trvalΘ p°ipojenφ po pevnΘm okruhu. Tento zp∙sob p°ipojenφ je p°itom typick² pro p°ipojovßnφ cel²ch lokßlnφch Φi jin²ch sφtφ, kterΘ cht∞jφ mφt plnohodnotn² p°φstup k Internetu.
Pevn² okruh je mo₧nΘ si objednat u SPT Telecom. JeÜt∞ p°ed jeho objednßnφm je ale nutnΘ v∞d∞t, kam povede. To znamenß, ₧e musφte znßt mφsto, na kterΘ se budete p°ipojovat (typicky na n∞kter² ze vstupnφch bod∙ sφt∞, kterou provozuje vßmi vybran² poskytovatel p°ipojenφ do Internetu). Z°φzenφ pevnΘho telefonnφho okruhu obvykle krom∞ jednorßzovΘho poplatku "stojφ" i dv∞ p°φmΘ telefonnφ linky (mφstnφ ·ΦastnickΘ p°φpojky), kterΘ Telecom napevno propojφ tak, aby vzniknul pevn² okruh. Za provoz pevnΘho okruhu pak platφte Telecomu jeÜt∞ m∞sφΦnφ pauÜßl, kter² je zßvisl² p°edevÜφm na p°enosovΘ rychlosti s jakou okruh pracuje, a na jeho dΘlce (u okruh∙ v rßmci m∞st na poΦtu telefonnφch ·st°eden, p°es kterΘ prochßzφ).
Na stran∞ poskytovatele p°ipojenφ musφ b²t pevn² okruh p°ipojen ke vhodnΘmu sm∞rovaΦi (routeru). To znamenß, ₧e poskytovatel p°ipojenφ musφ mφt k dispozici jeden voln² port, kter² se vaÜφm p°ipojenφm obsadφ. P°itom sm∞rovaΦe dnes nejsou nijak lacinou zßle₧itostφ, a to ani v takovΘm provedenφ, kdy majφ vφce p°φsluÜn²ch port∙. To je prßv∞ hlavnφ d∙vod, proΦ si vßÜ poskytovatel p°ipojenφ m∙₧e ·Φtovat i nenulov² jednorßzov² poplatek za z°φzenφ p°φpojky - ten by mu m∞l pokr²t adekvßtnφ Φßst nßklad∙ nejen na p°φsluÜn² sm∞rovaΦ, ale i na dalÜφ nezbytnΘ sφ¥ovΘ komponenty.
Podobn∞ ale budete pot°ebovat vhodn² sm∞rovaΦ i na druhΘ stran∞ pevnΘho okruhu, jeho₧ prost°ednictvφm propojφte vaÜi lokßlnφ sφ¥ s pevn²m okruhem. Nßklady na tento sm∞rovaΦ p∙jdou ji₧ pln∞ k vaÜφ tφ₧i. Stejn∞ tak jako pr∙b∞₧nΘ (nejΦast∞ji m∞sφΦnφ) poplatky za p°ipojenφ, kterΘ si bude ·Φtovat vßÜ poskytovatel p°ipojenφ (a ze kter²ch bude zase on financovat pronßjem pevn²ch okruh∙, pomocφ kter²ch je p°ipojen "dßle do sv∞ta", i dalÜφ svΘ nßklady).
To ale nenφ zdaleka vÜechno. Bude vßs Φekat i jist² objem administrativnφch ·kon∙. P°edn∞ musφte zφskat pro svou sφ¥ celosv∞tov∞ unikßtnφ IP adresu (ev. skupinu tzv. IP adres - pokud ji ji₧ nevlastnφte z jinΘho d∙vodu). Tyto adresy p°id∞luje centrßlnφ autorita (konkrΘtn∞ InterNIC, viz Φlßnek "Pro koho je Internet?"), ale vy se nemusφte obracet a₧ na ni. Mφsto toho vßm staΦφ obrßtit se na n∞kterou z nßrodnφch autorit, kter²m centrßlnφ autorita deleguje svou pravomoc (p°id∞luje jim celΘ bloky sφ¥ov²ch adres, ze kter²ch pak alokujφ jednotlivΘ adresy konkrΘtnφm zßjemc∙m). U nßs je takovouto nßrodnφ autoritou pro p°id∞lovßnφ IP adres V²poΦetnφ centrum VèCHT (jeho₧ adresa je stejnß, jako adresa firmy COnet). Krom∞ toho vßm m∙₧e IP adresu p°id∞lit i VC ╚VUT (provozovatel CESNETu).
Se zφskßnφm IP adresy, i s nßslednou registracφ vaÜφ sφt∞, vßm jist∞ rßd a ·Φinn∞ pom∙₧e vßmi vybran² poskytovatel p°ipojenφ (resp. po vypln∞nφ p°φsluÜn²ch formulß°∙ by ji₧ mohl vÜe zajistit za vßs). Je-li vaÜe organizace takovΘho charakteru, ₧e vyhovuje podmφnkßm agentury NSF pro p°φstup do jejφ sφt∞ NSFNET, pak si musφte svou sφ¥ nechat registrovat u tΘto organizace (p°esn∞ji u toho, komu NSF sv∞°ila provozovßnφ a administrativu svΘ pßte°nφ sφt∞, co₧ je v danΘm p°φpad∞ firma Merit Networks). Poskytovatel p°ipojenφ, kterΘho jste si p°itom zvolili, p°i posuzovßnφ vaÜφ ₧ßdosti o p°φstup do NSFNETu nehraje roli, d∙le₧itß je pouze povaha vaÜφ organizace a ·Φel, ke kterΘmu budete svΘ p°ipojenφ pou₧φvat.
DalÜφ d∙le₧itou zßle₧itostφ pak bude vaÜe zapojenφ do systΘmu DNS. Sφ¥ovß IP adresa, kterou jste dostali p°id∞lenu, by sice staΦila pro jednoznaΦnou identifikaci vaÜφ sφt∞ a jejφch jednotliv²ch uzl∙. NicmΘn∞ v Internetu se na u₧ivatelskΘ ·rovni mφsto IP adres (kterΘ majφ v zßsad∞ Φφselnou povahu) pou₧φvajφ adresy symbolickΘ, tzv. domΘnovΘ adresy. SystΘm DNS je pak z tohoto pohledu jednφm obrovsk²m distribuovan²m p°ekladaΦem symbolick²ch domΘnov²ch jmen na ΦφselnΘ adresy. VaÜe zapojenφ do tohoto systΘmu musφ obnßÜet dv∞ v∞ci: musφ b²t stanoveny symbolickΘ adresy uzl∙ vaÜφ sφt∞ (resp. p°esnß pravidla pro jejich tvorbu), a systΘm DNS musφ b²t rozÜφ°en tak, aby dokßzal p°eklßdat symbolickΘ adresy vaÜich uzl∙ na jim odpovφdajφcφ ΦφselnΘ IP adresy.
Zastavme se nejprve u prvnφ v∞ci, u tvorby symbolick²ch jmen. Cel² systΘm DNS je postaven na zßsad∞, ₧e pravomoc pro tvorbu symbolick²ch jmen mß b²t distribuovßna, tak aby mohly existovat autority pro p°id∞lovßnφ jmen, kterΘ se p°i svΘ konkrΘtnφ Φinnosti ji₧ nemusφ koordinovat mezi sebou (v globßlnφm m∞°φtku by to ostatn∞ nebylo ani dost dob°e mo₧nΘ). KonkrΘtn∞ to znamenß, ₧e takovßto autorita m∙₧e p°id∞lit symbolickΘ jmΘno, a nemusφ se p°itom dotazovat ostatnφch obdobn²ch autorit, zda stejnΘ jmΘno ji₧ nenφ pou₧ito n∞kde jinde.
Praktickou formou takovΘto autority pro p°id∞lovßnφ symbolick²ch jmen je domΘna, kterß svou pravomoc m∙₧e dßle delegovat do tzv. subdomΘn (domΘn ni₧Üφ ·rovn∞). Pro ╚eskou republiku existuje jedna domΘna (domΘna nejvyÜÜφ ·rovn∞, s p°φznaΦn²m jmΘnem CZ), a ta mß prßvo p°id∞lovat novß jmΘna v rßmci svΘho okruhu p∙sobnosti, a vytvß°et svΘ vlastnφ subdomΘny - a p°itom se nemusφ ohlφ₧et na to, zda takovßto jmΘna Φi subdomΘny ji₧ existujφ v jin²ch domΘnßch nejvyÜÜφ ·rovn∞ (nap°. na Slovensku, v rßmci domΘny SK apod.). Tak₧e nap°. tuzemskß firma XYZ si m∙₧e za₧ßdat u sprßvce domΘny CZ (kter²m je V²poΦetnφ centrum VèCHT) o vytvo°enφ subdomΘny XYZ pod domΘnou CZ (tj. domΘny XYZ.CZ), a ten jφ m∙₧e vyhov∞t nap°φklad i p°esto, ₧e n∞kde jinde ve sv∞t∞ domΘna shodnΘho jmΘna (stejnΘ Φi jinΘ ·rovn∞) ji₧ existuje (nap°. jako domΘna XYZ.SK apod.).
Kdy₧ pak Φeskß firma XYZ svou domΘnu XYZ.CZ zφskß, mß prßvo si v rßmci nφ p°id∞lovat jednotliv²m uzlov²m poΦφtaΦ∙m takovß symbolickß jmΘna, jakß sama uznß za vhodnΘ. Op∞t se p°itom nemusφ ohlφ₧et, zda si stejn²mi jmΘny nepojmenovala svΘ uzly jinß firma v rßmci svΘ domΘny (nap°. v rßmci domΘny ABC.CZ apod.). Dßle mß prßvo si podle vlastnφch pot°eb vytvß°et novΘ subdomΘny (domΘny) ni₧Üφ ·rovn∞ v rßmci svΘ domΘny XYZ.CZ (nap°. subdomΘny PRAHA.XYZ.CZ, BRNO.XYZ.CZ apod.), a tφm vytvß°et dalÜφ v∞tve celΘho hierarchicky uspo°ßdanΘho stromu domΘn a subdomΘn.
Kdy₧ si ale ka₧d² vlastnφk m∙₧e v rßmci svΘ domΘny pojmenovßvat svΘ uzly jak se mu zlφbφ, i vytvß°et novΘ subdomΘny, pak musφ dßt ostatnφm u₧ivatel∙m Internetu Üanci, aby se tato jmΘna dozv∞d∞li. Ba dokonce vφc - musφ dosßhnout toho, aby globßlnφ systΘm p°evodu symbolick²ch domΘnov²ch jmen (systΘm DNS) dokßzal p°evßd∞t domΘnovß jmΘna p°φsluÜn²ch poΦφtaΦ∙ na jejich ekvivalentnφ ΦφselnΘ IP adresy.
V prvnφm p°iblφ₧enφ si m∙₧eme p°edstavit, ₧e systΘm DNS je tvo°en soustavou vzßjemn∞ propojen²m poΦφtaΦ∙, kterΘ fungujφ jako tzv. name servery (servery jmen). Ka₧d² z nich p°itom umφ p°evßd∞t urΦit² okruh symbolick²ch jmen na jim odpovφdajφcφ ΦφselnΘ IP adresy, a krom∞ toho vφ o existenci jin²ch obdobn²ch name server∙, na kterΘ sm∞ruje tazatele v p°φpad∞, ₧e na jeho dotaz (po₧adavek na p°evod) nedokß₧e sßm odpov∞d∞t. JednotlivΘ name servery jsou vlastn∞ drobnΘ kamΘnky obrovskΘ mozaiky, kterß pak jako celek dokß₧e p°evΘst libovolnΘ (existujφcφ) symbolickΘ jmΘno na jemu odpovφdajφcφ IP adresu.
Nynφ ale zp∞t k domΘnßm. Pro ka₧dou domΘnu (nezßvisle na jejφ ·rovni) musφ existovat jφ p°φsluÜn² name server. Tedy takov² name server, kter² znß vÜechna symbolickß jmΘna, p°id∞lenß v rßmci p°φsluÜnΘ domΘny, a dokß₧e je p°evßd∞t na jim odpovφdajφcφ IP adresy (a v p°φpad∞ existence subdomΘn znß ukazatele na name servery t∞chto subdomΘn). P°itom jeden a tent²₧ poΦφtaΦ m∙₧e slou₧it souΦasn∞ jako name server pro vφce r∙zn²ch domΘn. V praxi je ovÜem po₧adovßno, aby pro ka₧dou domΘnu existovaly nejmΘn∞ dva name servery (jeden hlavnφ, tzv. primßrnφ, a druh² zßlo₧nφ, tzv. sekundßrnφ ). D∙vodem je snaha o co nejv∞tÜφ robustnost, a schopnost p°eklenout p°φpadnΘ v²padky. Ze stejnΘho d∙vodu je pak velmi ₧ßdoucφ, aby primßrnφ i sekundßrnφ name server nebyly "p°φliÜ blφzko sebe" (nap°. v jednΘ a tΘ₧e sφti, p°i jejφm₧ v²padku jsou pak oba servery nedosa₧itelnΘ).
Zßjemce o p°ipojenφ do Internetu, kter² se rozhodl pro trvalΘ p°ipojenφ pevnou linkou, si nejspφÜe nechß z°φdit vlastnφ domΘnu (i kdy₧ to nenφ naprosto kategorickou podmφnkou). Pak se ale musφ postarat i o existenci funkΦnφch name server∙ pro tuto domΘnu. Zde mu z°ejm∞ op∞t vyjde vst°φc zvolen² poskytovatel p°ipojenφ, a pom∙₧e zajistit vÜe pot°ebnΘ. Obvyklß praxe je takovß, ₧e jeden name server (primßrnφ) se z°φdφ v rßmci nov∞ p°ipojenΘ sφt∞, a druh² (sekundßrnφ) mimo ni, nap°φklad u poskytovatele p°ipojenφ (resp. n∞kter² z jeho stßvajφcφch name server∙ je nakonfigurovßn tak, aby slou₧il i jako sekundßrnφ name server pro novou domΘnu).
Jako name server nejΦast∞ji slou₧φ n∞kter² Unixovsk² poΦφtaΦ (autorovi tohoto Φlßnku nenφ znßmo, ₧e by existoval vhodn² SW realizujφcφ funkci name serveru, kter² by bylo mo₧nΘ provozovat nap°. na serveru Novell NetWare). Praktickß konfigurace name server∙ (stejn∞ tak jako konfigurace sm∞rovaΦ∙ pro p°ipojenφ po pevnΘm okruhu) p°itom nenφ trivißlnφ zßle₧itostφ, alespo≥ ne v tom smyslu, ₧e by si ji mohli zajiÜ¥ovat koncovφ u₧ivatelΘ svΘpomocφ, bez dostateΦnΘ p°edchozφ pr∙pravy. Pokud toti₧ n∞co "pokazφ", nemusφ tφm zp∙sobit problΘmy zdaleka jen sob∞, ale mohou znaΦn∞ zkomplikovat ₧ivot i jin²m u₧ivatel∙m Internetu.
Krom∞ toho je v ka₧dΘ sφti, trvale p°ipojenΘ k Internetu, nutnΘ sprßvn∞ nakonfigurovat takΘ poΦφtaΦ, kter² bude p°ijφmat i odesφlat elektronickou poÜtu (fungovat jako poÜtovnφ server). Ani to nenφ trivißlnφ zßle₧itost. K tomu pak samoz°ejm∞ p°istupuje i pot°eba sprßvnΘho nakonfigurovßnφ jednotliv²ch u₧ivatelsk²ch uzl∙ a sφ¥ov²ch aplikacφ, tak aby dokßzaly vyu₧φt mo₧nost p°φstupu do Internetu.
Organizace, kterß chce mφt trvalΘ a plnohodnotnΘ p°ipojenφ na Internet, by t∞mto technick²m a praktick²m otßzkßm m∞la v∞novat maximßlnφ pozornost. Pokud se na jejφ v²platnφ listin∞ nenachßzφ Φlov∞k, kter² ji₧ mß dostateΦnΘ zkuÜenosti se sprßvou sφt∞ p°ipojenΘ k Internetu, m∞la by si vÜe nechat zajistit "na klφΦ", nejspφÜe od svΘho poskytovatele p°ipojenφ nebo od firem, kterΘ s nφm spolupracujφ. Zde je Üirok² prostor, kter² se teprve velmi zvolna zapl≥uje konkrΘtnφmi nabφdkami. Stejn∞ tak je asi prßv∞ toto moment, ve kterΘm se mohou slu₧by jednotliv²ch poskytovatel∙ p°ipojenφ v²razn∞ji liÜit. O to vφce lze zßjemc∙m o p°φstup do Internetu doporuΦit, aby si nejprve zjistili vÜechny mo₧nosti, nechali si p°edlo₧it konkrΘtnφ nabφdky, pak vÜe peΦliv∞ zvß₧ili, a hlavn∞ se °φdili vlastnφm rozumem.
Shr≥me si nynφ jeÜt∞ p°ehledn²m zp∙sobem vÜechny kategorie nßklad∙, kterΘ je p°i v²Üe popsanΘm zp∙sobu p°ipojenφ k Internetu nutno oΦekßvat - nikoli samoz°ejm∞ jejich konkrΘtnφ v²Üi, ale jejich skladbu a povahu. Samostatnou kapitolou jsou pak i nßklady, pot°ebnΘ na zφskßnφ a aktualizaci nezbytnΘho know-how.
JednorßzovΘ nßklady (platby):
Trval² zp∙sob p°ipojenφ po pevnΘm okruhu, kter² jsme si a₧ dosud popisovali, je "plnohodnotn²" v tom smyslu, ₧e poskytuje p°φstup ke vÜem slu₧bßm Internetu - vΦetn∞ interaktivnφch - trvale, v kteroukoli dennφ i noΦnφ dobu.
N∞kdy ovÜem nenφ takov²to druh p°φstupu nezbytn∞ nutn², resp. nejv²hodn∞jÜφ. FinanΦn∞ lacin∞jÜφ v∞tÜinou b²vß takov² zp∙sob napojenφ celΘ lokßlnφ sφt∞, kter² nevyu₧φvß pevnΘho okruhu, ale pouze komutovan²ch okruh∙ ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞. To v praxi znamenß, ₧e nejde o trvalΘ p°ipojenφ k Internetu - ale pouze o takovΘ p°ipojenφ, kterΘ vznikß (vytvß°φ se) a₧ na zßklad∞ konkrΘtnφ pot°eby (nebo na zßklad∞ p°edem stanovenΘho ΦasovΘho harmonogramu), a poslΘze zase zanikß. Pokud by nap°φklad u₧ivatelskΘ organizaci Ülo p°edevÜφm o mo₧nost vyu₧itφ elektronickΘ poÜty, pak je takov²to zp∙sob p°φstupu vcelku dostateΦn². Je v zßsad∞ mo₧nΘ jej vyu₧φt i pro p°φstup ke slu₧bßm interaktivnφho charakteru, ale pouze v dob∞ existence spojenφ.
V Φem konkrΘtn∞ se ale tento p∙sob p°ipojenφ liÜφ od p°edchozφho p°φpadu trvalΘho p°ipojenφ po pevnΘm okruhu? Krom∞ zßm∞ny pevnΘho okruhu komutovan²m, a s tφm souvisejφcφch zm∞n modem∙ a sm∞rovaΦ∙, jsou zde p°edevÜφm d∙sledky, kterΘ vypl²vajφ z neexistence trvalΘho p°ipojenφ. To mß vliv nap°φklad na umφst∞nφ primßrnφho name serveru pro p°φsluÜnou domΘnu, proto₧e vÜechny name servery by m∞ly b²t v rßmci Internetu trvale dosa₧itelnΘ. Proto se v tomto p°φpad∞ musφ o provozovßnφ primßrnφho (a nejspφÜe i sekundßrnφho) name serveru postarat n∞kdo, kdo je k Internetu p°ipojen trvale - z°ejm∞ tedy konkrΘtnφ poskytovatel p°ipojenφ.
Podobn∞ je tomu i s doruΦovßnφm elektronickΘ poÜty. TakΘ zde platφ, ₧e uzel p°ijφmajφcφ poÜtu by m∞l b²t trvale dosa₧iteln². Jak to ale za°φdit v p°φpad∞, kdy tφmto p°φjemcem je uzel, p°ipojujφcφ se jen obΦas p°es komutovanou linku? ╪eÜenφ je vcelku jednoduchΘ - prost°ednictvφm systΘmu DNS lze v∞ci za°φdit tak, ₧e poÜta pro konkrΘtnφ u₧ivatele (nebo pro skupinu u₧ivatel∙, uzl∙, resp. pro celou domΘnu) se bude ve skuteΦnosti p°ijφmat na zcela jinΘm poΦφtaΦi (kter² je trvale dostupn²), a p°φsluÜnΘ koncovΘ uzly si od tohoto "p°estupnφho" poΦφtaΦe budou poÜtu odebφrat pouze v dob∞, kdy jsou k Internetu p°ipojeny. PraktickΘ napln∞nφ tΘto p°edstavy je nejΦast∞ji takovΘ, ₧e p°φsluÜn² "p°estupnφ" poΦφtaΦ (tzv. primßrnφ mail spool) pro svΘho zßkaznφka provozuje op∞t jeho poskytovatel p°ipojenφ.
Z nßklad∙, uvßd∞n²ch v²Üe, p°i tomto zp∙sobu p°ipojenφ odpadajφ nßklady na po°φzenφ a provoz pevnΘho okruhu, a nejspφÜe i nßklady na primßrnφ name server. P°ib²vajφ naopak nßklady na komutovanΘ p°ipojenφ (jen pr∙b∞₧nΘho charakteru, zßvislΘ na dΘlce p°ipojenφ).
Zajφmavou mo₧nostφ, v²hodnou hlavn∞ pro jednotlivce a malΘ firmy, je mo₧nost p°ipojenφ jednotliv²ch poΦφtaΦ∙ prost°ednictvφm komutovan²ch linek ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞.
Pro pochopenφ n∞kter²ch v²znaΦn²ch souvislostφ je vhodnΘ si p°edstavit, ₧e jde vlastn∞ o zaΦlen∞nφ p°ipojovanΘho poΦφtaΦe p°φmo do sφt∞, provozovanΘ poskytovatelem p°ipojenφ. Tento poΦφtaΦ pak dostßvß na dobu trvßnφ relace p°id∞lenu takovou IP adresu, jakß pat°φ uzlovΘmu poΦφtaΦi danΘ sφt∞, a stejn∞ tak i jeho symbolickΘ jmΘno bude pat°it do domΘny, p°φsluÜejφcφ p°φsluÜnΘ sφti. Name servery i vÜechny ostatnφ druhy server∙ (mj. poÜtovnφ) v tomto p°φpad∞ zajiÜ¥uje sßm poskytovatel p°ipojenφ. Na koncovΘm u₧ivateli tak vlastn∞ zb²vß jen jedinΘ - sprßvn∞ si nakonfigurovat sv∙j poΦφtaΦ tak, aby s vyu₧itφm vhodnΘho modemu dokßzal p°ipojit p°es ve°ejnou telefonnφ sφ¥ k poΦφtaΦovΘ sφti poskytovatele p°ipojenφ, a vyu₧φvat vÜech mo₧nostφ, kterΘ mu takovΘto p°ipojenφ sk²tß. V praxi to obnßÜφ nutnost implementovat na stran∞ u₧ivatele bu∩ protokol SLIP (Serial Line IP), nebo protokol PPP (Point-to-Point Protocol), kter² "obslou₧φ" p°enosy po komutovanΘ lince ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, no a pak samoz°ejm∞ takov² u₧ivatelsk² SW, kter² dokß₧e konektivitu do Internetu vyu₧φt - pro p°φjem a odesφlßnφ elektronickΘ poÜty, pro p°enosy soubor∙, pro vyu₧φvßnφ slu₧eb typu Gopher, WWW apod.
Z nßklad∙, uvßd∞n²ch pro p°φpad trvalΘho p°ipojenΘ celΘ sφt∞, v tomto p°φpad∞ odpadajφ nßklady na po°φzenφ a provoz pevnΘho okruhu, na po°φzenφ sm∞rovaΦe, name serveru i poÜtovnφho serveru. P°ib²vajφ naopak nßklady na komutovanΘ p°ipojenφ.